RPG byly vzdy ukacena, ARPG nikdy, tak si ujasni pojmy

Stejně pak potom i Barik ? Nebo se objeví u Ashe v kempu? Každopádně vždy je jednoduché zjistit, kdo je společník a když někdo zvolí ne nechci tě, tak se pak nelze divit, že už ho pak nezíská.

Asi spíš Lantryho, kterej je pak už vážně nedostupnej

Myslíš Sirin ? Tu můžeš rekrutovat až v Lethian's Crossing. Společníků je 6. Víc než dost na takhle krátkou hru.

Takže ta zbroj není zas až tak zatavená? Škoda. *1*

A v čem je vlastně zrovna Witcher 3 "hezčí" (znamená hezčí spíš vizuálně přitažlivější, zajímavější nebo výtvarně zdařilejší? znamená to řemeslnou úroveň, nebo umělecké podání?) než Tyranny? Mě se stylizace Tyranny (ještě jsem nehrál, soudím z obrázků a videí) líbí asi víc, než stylizace Witchera, která balancuje na hraně a spadá za hranu kýče. 1st person / 3rd person / bird's eye rakurs + úhel záběru jsou jen stylistické volby, v žádném případě neplatí dogma, že jedna volba je lepší, než ostatní. Osobně například 3rd person pov víceméně nesnáším, možná proto mám s Witcherem problém; ačkoliv možná ne, protože Mafia mě vždycky hodně bavila a přišla mi ostatně výtvarně zajímavější, než Witcher. (Tohle nemá být žádný flame, Witcher se mi relativně líbil.)

Srovnej úspěch a legendární status her jako Transport Tycoon Deluxe, Tropico, série Civek... to jsou mimo jiné hry s originálním a funkčním výtvarným stylem. Ve 3d by nefungovaly nebo nefungovaly lépe (případ Civ a Tropica). Hra prostě nemá vypadat jako klon skutečnosti; ostatně třeba Witcher se o něco takového ani nesnaží, naopak se na barevném filmu naučil, že výtvarné řešení vyžaduje stylizaci, odklon od skutečnosti. Samozřejmě, pro některé hry a některé žánry je realismus formou stylizace; dovedu si představit i fantasy nebo sci-fi na takové pseudorealistické stylizaci postavené (do jisté míry to asi splňuje Mass Effect); takové hry většinou pracují s kontrastem mezi realisticky stylizovanou výtvarnou stránkou a motivy které naší představě o realismu odporují. (Half-Life a jeho monstra; když nad tím tak přemýšlím, druhý Half-Life mi asi vadil hlavně přemírou stylizace, první, výtvarně "realističtější" mi přišel mnohem, o deset tříd lepší; ale on byl samozřejmě i nápaditější a měl lépe postavené prostředí, zajímavější a výborně vyprávěný příběh... *1* )

Ono to protéká spárama v kloubech pancíře.. :D

Pokud jde o řešení praktických dopadů... co se stane, až se zatavená zbroj naplní?

Tyranny je rozhodně brutálně ukecaná, fakt až Tormentovsky ukecaná. Ale narozdíl od obří spousty jiných RPG za tím textem skoro vždy něco bylo. V Pillars člověk občas kecal jen proto že to šlo, ale vlastně se nic zajímavého nedozvěděl (kromě nějakého dávno zapomenutého lore bez významu pro hru, postavy i příběh). Tady měl skoro každý rozhovor dobrý důvod, něco sdělil, s něčím vám pomohl a víc připoutal ke světu. Osobně jsem si užíval hlavně diskuse s Tunonem.

Nevím jeslti někdo z vás hraje betu Tides of Torment, ale tam je toho textu vážně neuvěřitelně nadmíru. Vizuální vyprávění ta hra nezná (fakt, prostě tam není, a to co vidíte je často popřeno tím co se dočtete), a po deseti hodinách hraní jsem měl dva souboje, z toho jeden jen proto že jsem zvoral skillcheck v rozhovoru... A spousta rozhovorů je taková... nevtahující, protože rozhovor často začne popisem prostředí, pak popisem postavy, vzhledu, jeho chování a tváře a pak teprve začne mluvit. A největší problém je klasický RPG klišé, že jsem přístál s amnezií v nějakým městě co neznám, ale hned se strašně angažuju do každý blbiny a rozhovory vás nutí zjišťovat vše co zjistit jde, ačkoliv z hlediska roleplay je to blbost (ani nevím kdo jsem, proč bych se měl starat o nějaký psycho týpky s jejich problémama?) Když se snažíte jet trošku role-play, tak to ale nějak nepasuje, protože jsem nikdy neměl pocit soudržnosti mezi postavou a její minulostí, rozhodnutími, světem a lore... Zatím musím říct, že tyranny je v tomto ohledu naprosto na výši.

Ty se mu možná nevzepřeš, ale Tunon ti po jeho sklonění se před tebou hned poradí, že musíš na Kyra seslat preventivní edikt. Stejně tak je divný, proč ten Tunonův zabiják tě chce zabít (a Tunon tě chce soudit), když Kyros tě jako nového archona legitimizuje a jen nařídí, že se všichni archoni v Tiers mají pozabíjet nebo určit svého nadřízeného - což ty tak jako tak uděláš.

Jako jo, hnusný postavy tam jsou, ale to jsou spíš výjimky. I bůh smrti je docela veselá kopa. *15*

Pekna hra chytla me o malinko vice nez pillars...souboje by mohli byt opravdu lepsi. Vsem doporucuju vypnout ai a davat rozkazy vsechny manualne .

Dost me mrzi maly pocet spolecniku, ktere navic muzete zabit,...lantry, eb, shadows vsechny spatnym rozhodnutim muzete zabit a ve trexh se to asi hrat vsem nechce. Treba roho kouzelnika s chorus uz nemuzu pridat protoze hned po 1. Aktu se.ta lokace zamkne...

To jo ty jsou vtipne no, zvlast kdyz pak nekdo sedne a odehraje hru za 420 hodin bez jedinyho problemu, ale jo vid - glitcher. Palec nahoru.

Mám rád RPG bohaté na příběh a Baldury hraju dodneška, ale u Pillars of Eternity nejde o bohatý příběh, jde o to že ta hra je ukecaná a ukecanost != bohatý příběh. Kdyby 80% textů vypustili (zejména to "čtení" duší NPC) nijak by to hře neublížilo

ty musis mat z toho glitchera mindrak - tahas ho skoro do kazdej diskusie...komplex?

kdyby to jeho zprznění alespoň bylo vtipné, ale ono fakt není. Takový Glitcher: Bug Hunt, nebo Bitcher: Wild Cunt, jsou vtipné.

Tve kdy se stalo moderní prznit názvy a jména?

Souhlas se vším. PoE byl trochu více roztáhnutý a generický (což nemyslím úplně zle). Tady tohle není typické fantasy. Ale Obsidian ukázal, že prostě umí vytvořit nový a unikátní lore s kouskem tajemna (Spires, Oldwalls). Stejně jako v případě White March 2.

V Conquestu jsem měl taky problém. Já jsem rád konzistentní ve svých rozhodnutích a takhle je dělat naslepo, je mi vždy protivné. Při druhém hraní, kdy člověk ví co a jak, je to lepší.

Ta hrozba v prvním aktu se mi zdála celkem reálná, ptže jsem nevěděl, jak moc obsahu tam je a s hrou jsem se seznamoval. Ale četl jsem o takovém triku, kdy si počkáš na Day of Swords, respektive na den po něm a pak proneseš Edikt. Tím získáš 365 dní na dokončení *1*

Taky si radši počkám zda se někdo vrhne na překlad

Neni to tak zle. V urcitom momente mas najlepsiu moznu vybavu a uz nieje co lepsie ziskat - ono to tak postupne ktomu smeruje ako v kazdej hre. A zaroven vidis ako rychlo postupuje dej. To, ze neukoncia pribeh v tejto casti ti dojde tak v 3/4 hry, cize nieje to zrovna sok. Uz to cakas kukoncu, pribehu je tak na dlsi diel a lootu tak na 2 hodiny max...