Otevřenej čím dál víc co se mě týče.

Vím, jak to myslíš, ale vháníš to (snad úmyslně) svými příklady až do extrému. V tomto se musím zastat Wolfa, i když to dle mě nevyjádřil zrovna nejšťastněji. Jen mám obavy, že to nevyjádřím o nic lépe *4*

Oblíbím-li si herní sérii, jejíž příběh mne zaujme (což pro mne v tomto případě hry AC, AC2, Brotherhood i Revelations byly), očekávám, že navazující díl série bude ne-li stejně dobrý, pak jedině lepší. Kdo by také chtěl hrát něco horšího, že *4*

Klidně se přiznám, že navrub dobrému příběhu jsem ochotna odpustit i sem tam něco z (ne)hratelnosti - přecijen, nebudeme si lhát do kapsy, bojový systém v celé této sérii je naprosto triviální a momentů, kdy by se zde hráč zapotil a měl pocit, že souboj vybojoval "za něco", za nějaký herní skill a důvtip, je žalostně málo. AC snad jen finální souboje, AC2 vůbec, a že by vás v Brotherhoodu také zabilo něco jiného než nešikovný pád z výšky... darmo mluvit. Ale i tak jsem měla AC sérii ráda - když ne díky té hratelnosti, tak právě kvůli příběhu - a nemusela jsem pro to číst žádnou knihu z AC prostředí, ani hrát díly na PSP nebo PS Vitu *4* Mělo to prostě nějaké svoje kouzlo. Atmosféru - to je to pravé slovo.

Jenomže pak přišlo AC3 a - abych se přiznala - tohle ani nevím, jak komentovat. Zklamání. Obrovské zklamání. Hratelnost pod bodem mrazu, ale už ani nebylo nic, co by to zachránilo. Pro mě to byl obrovský odklon od TÉ AC série. Že by si tam člověk připadal ještě jako assassin, to vážně ne.

Vím, že to nelze až tak docela srovnávat, jelikož ani nebylo účelem posledního DLC k AC3 snažit se o věrnost, ale přecijen pro demonstraci toho, jak to myslím... Kdesi v diskuzích - nejsem si jistá, jestli to bylo zde, nebo na jiném serveru, někdo v nadsázce doporučoval AC1 jako doplňující studijní materiál do hodin dějepisu pro období křížových výprav. A teď nám tu Ubisoft naservíruje DLCčko k AC3, kde se Connor proměňuje v orla - co to sakra...?