hráli jsme nejdřív s bráchou ve dvou na jedný klávesnici... a pak jsem si to dal znova s přítelkyní, taky na jedný klávesnici... a všem dohromady je nám už 82 :D

Je to jednoduché: pokud ti dal někdo ze supportu ban, nebo ti smazal komentář, musel jsi porušovat některé z těchto pravidel: http://games.tiscali.cz/tema/zavadime-nova-pravidla-moderovani-diskusi-na-games_cz-249423

Ahoj Ody, význam článku s ohledem na tvé připomínky jsme již řešili ve vlákně s INSOMNIC. Zkus si to přečíst, jestli tě to zajímá. Možná to zodpoví tvé otázky *3*. Jinak vcelku souhlasím s celkovými kvalitami hry, jak sám píšeš, ale právě ono "ovládání" samo plní další vrstvu příběhu v Brothers, což je jiná forma vyprávění, než jsme běžně ve hrách zvyklí (viz opět to vlákno).

Mně už budou čtyři. Fakt jsem se lekl, že ti naruším tabulky, podle kterých to rozhoduješ, ale pak jsem si vzpomněl, že jsem to hrál už před rokem :o)

Všem trotlům co píšou o klávesnici, na to snad jde říct jen to, že tahle hre je prostě must play on gamepad a sorry, ale hrát tohle ve 2 coop, kolik Vám je, 3 a půl? Sami nic nenapíšou a jen se budou navážet do autora. Fakt bych tyhle diskuze úplně zrušil, aby se lidi starali jen o sebe a neměli čas řešit podobné věci.

Ten článek je příliš specifický a poukazuje téměř jen na jednu událost z celé hry co horší na ovládání jedné specifické scény a to jen na gamepadu...(na klávesnici je to plně hratelné ) Myslím že tato hra by byla skvělá i bez tohoto momentu který je třešničkou na dortu.Protože tato hra je geniální formou vyprávění a ovládání bylo jen jednou součástí . což mi přišlo že z toho článku moc nevyznělo. Navíc jaký je význam toho článku ? .. ti co tu hru nehráli by si to za žádných okolností neměli číst protože by jim to tu hru naprosto zničilo .. a ti co tu hru hráli si to prožili (pochopili) a proto mi přijde zvláštní se na to tímto stylem zaměřovat (pamatuje jak jste museli zmáčknout to tlačítko) ...

Čau Sourci a díky za přečtení! Jasný, každého to zaujmout tolik nemuselo, což je v pořádku. Když si ale vezmeme, kolik je her, které podobně vypráví skrze design herní interakce, tak jich moc není. Tvoje minutové tápání u vody a následné "to jako fakt?", to svým způsobem dokazuje. Z těchto důvodů považuji Brothers za nevšední, neboť už se mi dlouho nestalo (a to i vlastně tobě), že by mě hra tímto způsobem překvapila. Jediný rozdíl mezi námi pak je, jakou tomu přisuzujeme váhu. Já velkou. *3*

Ahoj Ody. Tvůj komentář mi trošku dělá starost, neboť se vším co píšeš (gameplay, no-cutscenes, vyprávění) souhlasím a snažím se na to stejné ve článku poukázat. Co je tedy špatně? Díky.

a muzes alespon zjistit, kdo to byl? Redakce tu na maily standardne neodpovida a domahat se spravedlnosti je tu naprosto zbytecny...

@Tom já na základě žádného, neboť mám stejná práva jako ty, tzn. nejsem moderátor.

@Strike - muzes me rict, na zaklade jakyho pravidla me dals ban? Uz me ta anarchie zdejsich radoby moderatoru zacina vadit

Tento článek dle mého názoru zdaleka nevystihl hlavní kvality této hry ... důvodem proč je celí tento zážitek tak emotivní pomineme-li epické scenérie podložené dokonalým soundtrackem je to že příběh je vyprávěn čistě skrze gameplay v ten okamžik nepotřebujete cutscenes dokonce ani řeč aby vám popisovali o co jde vše vás nechají ve hře prožít. A to je u her ten hlavní trumf oproti jiným formám vyprávění příběhů Brothers: A Tale of Two Sons toho využili mistrovsky ... a jiní by se od nich měli učit ...

Hrál jsem na klávesnici a paralelní ovládání mi nečinilo prakticky od začátku potíže. Herní koridor je navíc navržen tak, aby se postava jen tak nezabila (při běhu), což ještě více usnadňuje ovládání.
Smutný jsem byl na konci po smrti staršího. U vody jsem pár minut strávil, než jsem zjistil, že k tomu musím použít i ovládání mrtvého. Ale spíše to pro mne byl moment "to jako fakt?" Nějak jsem tomu nedával hlubší význam *15* Hra pro mne nevšední a perfektní, i když z asi jiných důvodů než pro autora článku.

Perfektni hra ke ktere se moc rad vracim
...

Jj, četl jsem diskuzi. Spíš jsem to myslel tak, že mi hra naopak přišla na coop jak dělaná a nenapadlo by mě hrát ji sám, když mam s kym..

Zdar a dík za koment, se kterým se nedá nesouhlasit. *4* Je zcela validní, že každý bude mít z díla jiný zážitek a každého uhrane něco jiného. Jak sám píšeš – tebe nejvíce "dostalo", když si staršímu bratrovi donesl vodu ze stromu, ale už bylo pozdě. Tenhle moment je jednoznačně velmi silný, ale jedná se spíš o dějovou naraci, která je předepsána klasickým scénářem, tak jak jsme např. zvyklí z filmů, literatury atd.

Ve článku jsem se snažil zabývat designem herní interakce (ono stisknutí tlačítka), která vypráví svůj vlastní příběh, jakmile ho zmáčkneš, což není ve hrách (bohužel) takovým zvykem. Zakopání staršího bratra do hrobu, byl taky velmi silný moment, zvlášť když to hráč musel sám udělat (opět přes triggery), ale neřekl bych, že zas tak překvapivý nebo jedinečný, jako spíš naturalistický, což se nedá říct o tom plavání v závěru, kde jsem fakt chvíli nevěděl co dál...

Rozhodně souhlasím s tím, že nejsilnější pasáž hry spočívá v posledních 10 minutách, které jsou vyvrcholením všeho předchozího, o čemž by se toho dalo napsat mraky. Je však nutno vzít v potaz to, že článek musí nějaký formát a rozsah. Kdybychom chtěli psát o celkových kvalitách či interpretacích Brothers, bylo by to pěkně dlouhý a spíše by se z toho stala recenze. Já zvolil cestu tématu, který se zaměřil na to, co považuji v Brothers za stěžejní a snažil se to zasadit do nějaké diskuze ohledně her jakožto svébytného média.

Pro lepší pochopení pojmu "svébytnosti" nabízím skvělou herní 5 MIN indie ukázku. http://hcsoftware.sourceforge.net/passage/

Ja som mal zas na klávesnici neskutočne zlý zážitok, pretože som mal klávesnicu ktorá neregistrovala viac ako 3 stlačených kláves naraz, v jednej pasáži to bolo dokonca neprejditeľné kým som si nezaobstaral gamepad.

Zdar jeanczarny a dík za koment! Možnosti co-op hraní jsme již s Gregorem řešili v diskuzi. Přečti si to vlákno, jestli tě to zajímá. *3*

SPOILERY:

I když s nadšením kolem celé hry a i momentu "opory" staršího bratra souhalsím, netvrdil bych, že jde jednoznačně o nejsilnější moment celé hry. V mém případě to začalo už ve chvíli, kdy jsem překotně vyhýbal strom, abych stihnul pomoci staršímu bratrovi. Tušil jsem, že to nestihnu, ale ten moment, když jsem ho dole našel, pro mě byl to nejsilnější na celé hře a možná vůbec nejsilnější herní zážitek. Od chvíle, kdy jsem bratra pohřbíval a připadalo mi, jako bych na to opravdu vynaložil ohromné množství sil, až do konce jsem byl v tak smutném a melancholickém rozpoložení, že okamžik stisku toho tlačítka, jakkoli je ten nápad geniální, zapadal do mnohem širšího rámce nekompromisního příběhu. Hlavní kouzlo hry podle mě trvá těch několik desítek minut závěru. Stejně tak ale stojí za to ocenit řadu dalších momentů, jako byla záchrana oběšence, osvobození sovy- gryfa, nebo návštěva bojiště obrů a manipulace se střelami zabodnutými v mrtvolách. Ta hra podle mě otvírá spoustu témat, které jsou relevantní i vůči aktuální realitě a dělá to s mistrnou poetičností. Přijde mi trochu nefér redukovat genialitu Brothers na moment stisknutí tlačítka...

Zpočátku jsem se u čtení tohoto textu rozčiloval ale pak mi docvaklo, že je to tím, že jsem to hrál v coopu s bratrem (já na gamepadu, on na klávesnici, čímž padá argument, že to nejde hrát na klávesnici a nejde o coop). Asi si to budu muset zahrát znovu sám, protože podle reakcí v diskuzi ten zážitek stojí taky za to.
Btw, ta atmosféra, kdy se mladší Naiee (můj mladší bratr) vrací sám zpět (ani jeden jsme od smrti staršího bratra nepromluvili a měli slzy na krajíčku) a bojí se vlézt do vody a já mu zkusil pomoci a ono to šlo, to se nedá popsat....něco takového jsem v jiné hře nezažil..