Tak určitě nelze porovnávat roky dělanou češtinu s ai, ale tyhle konkrétní češtiny, se přeloží pomocí ai a pak na nich pracuje obrovská spousta lidí, aby se to postupně blížilo kvalitnímu překladu. V tomto konkrétním případě se může podílet kdokoliv, třeba i ty. A je to cesta, jak si neanglictinar užije tu hru víc.

Já si Wizz nevybral, měl to Gale, ale BG3 je pro mě uzavřena kapitola a Rogue Trader taky.. zkoušel a prostě moc keců.. 

Mortiho sleduju, ale ten mi nedokázal odpovědět.

hra se odehrává v koronus expanse a to je hodně divoká oblast galaxie, v impériu samotném většina lidí ani neví, že něco jako daemon existuje a ti co se s daemonem vzácně setkají (a myslete na to, že i běžný gardista nepotká třeba adeptus atartes, mariňáky chaosu natož daemony za celý svůj život) z toho mají v lepším případě většinou trauma až do smrti (existuje samozřejmě spousta výjimek).

Jojo, většina kacířských kultů jsou idioti co jsou sice kacíři a znají nějaké ty zakázané texty a slova, ale o skutečném vyvolání daemona si mohou nechat jen zdát. 

Na druhou stranu pokud chce imperium někoho perzekuovat, má k tomu milion všemožných záminek nižšího kalibru (prastarý dodatek nebo pasáž v lex Imperialis, kterou nepohodlný občan možná porušil a tak si na něm mohou smlsnou arbitři, nebo v případě chudiny, která má práva asi jako otrok ve starém římě se nikdo s nějakým falzifikováním důkazů ani nenamáha a rovnou se jde na udílení trestu), než pod falešnou záminkou použít tak vážné obvinění jako Extremis Diabolus (asi to nejhorší co může člověk spáchat, tedy paktování se s daemony warpu).

 To by pak musela začít zbytečně padat slova o daemonech a tomu se vyhýbá i inkvizice (samozřejmě často i pouhá snaha zjistit si nějaké hlubší informace o warpu je z pohledu inkvizice a obzvláště lovců daemonů z ordo malleus kacířský zločin). Inkvizice se ale nenamáhá s nějakými povrchními intrikami šlechty a planetárních guvernérů, pokud není do věci zahrnuto skutečné kacířství, inkvizitor sice nemá problém vyhladit nevinné, pokud by mezi nimi možná mohla propukat nákaza chaosu, tzn. pokud je zde riziko nic neriskují a na životy lidí neberou ohled, ale že by marnili čas úmyslně smyšlenými obviněními a perzekucemi ala stalinistické rusko atd. to fakt ne. K běžnému útlaku a teroru obyvatelstva na dané planetě obvykle stačí místní PDF, arbitři nebo magistratum, či různé ecclesiarchní milice. Samozřejmě imperium funguje jako feudální konfederace, kde si každý vládce planety (obvykle s titulem imperiálního guvernéra) může relativně dělat co chce, dokud uctívají cult imperialis, respektují lex imperialis, všechna adepta, platí imperiální desátky a pár dalších základních věcí. tzn. né každá planeta je stejně diktátorská.

Tolik ve zkratce. a ano, ve hrách to pro větší akčnost často bývá víc dramatické, než třeba v knihách a loru, kde se ovšem samozřejmě taky soustředí na ty skutečně seriozní hrozby a né bezvýznamné kulty, protože co by to pak bylo za napínavý román, kdyby tam inkvizice jen potírala 400 stránek nějakou relativně neškodnou havěť....

já jsem toho taky přečetl dost ze všech žánrů (včetně kompletního Dostojevského nebo Joyceova Odyssea) a většina fantasy/scifi je prostě oddechová literatura bez větší hloubky či kvalit. Přečetl jsem i Malaz a bylo to OK, ale žádný zázrak to taky nebyl - jednak tam pořád pochodovaly nějaké armády z bodu A do bodu B, kvalita šla asi po pátém dílu výrazně dolů, jednak to Ericsson nedokázal zakončit (resp ten konec byl hodně špatný). Pokud jde o fantasy, tak na prvním místě je pro mě Pán prstů a na druhé bych dal cyklus Brána smrti od Weis/Hickman. Knihy o Drizztovi se mi líbily, ale jak říkám, prostě bezmyšlenkovitá relax zábava. Ender mě taky nějak dvakrát nenadchl, ale já obecně nemám rád military scifi. Ze scifi mám rád Clarka, Dicka, Schismatrix plus, Revelation Space

to je jak srovnávat Johna Wicka s Godfatherem, když si člověk vezme do ruky běžnou military scifi, space operu, nebo fantasy, tak samozřejmě je hloupost čekat že to bude další Steven Erikson nebo Liu Cixin.

knihy z W40k, star wars, star trek, lost fleet, forgotten realms, star fist, stargate, různé knihy podle her ala halo nebo mass effect, ale i série jako honorverse, Lazarus war nebo expanze (což za mě taky není nějaká top intelektuální třída), či celé knihovny běžných fantasy prostě takové mají být. Nějaké cool postavy, nějaká ta akce, zvraty, bitvy a rychle ubýhající děj v oblíbeném prostředí. Za mě je dobře napsaná bitva stejně jako dobře natočená akční scéna nebo choreografie boje formou umění sama o sobě.

Horus Heresy nikdy žádná velká sláva nebyla a ze světa w40k vyšly mnohem a mnohem lepší knihy a série, ale HH člověk čte jako takové dějiny loru, bez ohledu na kolísavou kvalitu jednotlivých knih (něco dobré něco meh), pokud chce načerpat i ty nejmenší detaily o w30k.

Většinu těch knih co jsi chválil neznám, ale Malaz jsem samozřejmě četl taky a těžko pak něco jiného s malazem srovnávat, to je taková ta série, která vznikne jednou za 50 let, i když třeba svět forgotten realms je mě prostě mnohem sympatičtější, tak Malaz je napsán mistrovsky, byť některé linie byly ukrutně úmorné. Každopádně osobně jen proto že jsem četl malaz neznamená, že si teď neužiju něco jiného.