Lol, kettle calling the pot black 🥲😄 Zabugovanost a loadingy byly v BG3 ale taky 😃

Jo... na tom jsem kdysi začínal. Rozhodne patří k tomu lepšímu. Sice už pak s dalšími díly ztrácí kouzlo, ale jo. To by se ti mohl líbit jak jsem  psal výše David gemmel a jeho drenajska sága. Anebo Riganti pokud chceš menší rozsah. 

R. A. Feist je celkem fajn. Kdysi jsem od něj přečetl asi osm knih Trhlinové války, pak mě to ale přestalo bavit. Je to mimochodem taky dobrý materiál na videohry, ale vyšly jen dvě počátkem devadesátých let. Škoda, že se do toho někdo nepustil i později ve větším stylu.

Měl jsem rád i celkem nenáročného Davida Eddinkse. A taky trochu rozvláčného Tada Williamse s trilogií "Vzpomínka, Žal a Trn" (což nejsou názvy jednotlivých knih), kde se mi líbil především vytvořený svět.

A co treba R.A Feist  to je moje oblibeny fantasy....mate ho taky radi?

Ano Vox Imperialis je hodně kvalitní, další je poněkud humorněji pojatý kanál XmatuliX nebo kanál Rohatá kostka, který se zaměřuje poslední dobou víc na Horus Heresy 

tak to nevím, kolik si toho z w40k četl, ale v AJ vyšlo asi 600+ knížek a některé se docela odchylují od žánru military SF. Je zde w40k crime, horror atd. knížky kde je minimum akce, ale spíš jen intriky a pletichaření jako např. v assassinorum kingmaker od roberta ratha, které jsem četl nedávno, nebo je prý hodně dobrý w40k krimi thriller The King of the Spoil. Trilogie o Night Lordech od ADB je taky dost odlišné čtení.

Samozřejmě nelze čekat vydání nějaké hlubokomyslné filozofické knížky z těchto světů, kde by se jen umělecky debatovalo o podstatě bytí a nebytí a elektronických prdech...

Upřimně ale nepotřebuji aby běžná knížka co čtu byl další Erikson, kde je najednou 50 dějových linií a některé jsou velmi abstraktní a těžko uchopitelné. Nutno ovšem říct, že mi připadá, že někteří lidi si v malazu nacházejí poselství, která já tam vůbec necítil, ale série to byla skvělá a i tu akci umí napsat jako málo kdo jiný.

Prostě ale když čtu knížku z w40k nebo star wars, nepotřebuji aby to byl Problém tří těles nebo nějaká jiná intelektuální hard scifi....

Odhalený Vesmir (Revelation Space) od A. Reynoldse je fakt super. V tom souhlasím.

Ale nevím, co se ti líbí tak od Phillip K. Dick. On má ten syndrom, že napíše jednu dobrou knihu se zajímavým tématem (např. Blade Runner - Sní androidi o elektrických ovečkách?) , ale pak úplně selže při napsání pokračování. Další díly mají čím dál tím víc sestupující kvalitu. Ale samostatné knihy má občas dobré.

Na Vesmírnou Odyseu od Clark se chystám delší dobu, ale zatím mi to nějak nevyšlo.

Největší problém AI je ten, že občas dokáže vyhodit pěkné blbosti, když to nikdo nehlídá. Ale jestli tam probíhá korekce od lidí, tak v tom případě to asi bude o několik řádů lepší.

To jsem nevěděl, dík za info.

já jsem toho taky přečetl dost ze všech žánrů (včetně kompletního Dostojevského nebo Joyceova Odyssea) a většina fantasy/scifi je prostě oddechová literatura bez větší hloubky či kvalit. Přečetl jsem i Malaz a bylo to OK, ale žádný zázrak to taky nebyl - jednak tam pořád pochodovaly nějaké armády z bodu A do bodu B, kvalita šla asi po pátém dílu výrazně dolů, jednak to Ericsson nedokázal zakončit (resp ten konec byl hodně špatný). Pokud jde o fantasy, tak na prvním místě je pro mě Pán prstů a na druhé bych dal cyklus Brána smrti od Weis/Hickman. Knihy o Drizztovi se mi líbily, ale jak říkám, prostě bezmyšlenkovitá relax zábava. Ender mě taky nějak dvakrát nenadchl, ale já obecně nemám rád military scifi. Ze scifi mám rád Clarka, Dicka, Schismatrix plus, Revelation Space

Jasně... upřesním. Problém je ten, že ze světa WH40k je to téměř čisté military SF. A to je škoda. Je to pořád jeden a ten samý subžánr a i když military SF pořád miluji, člověk se ho časem přesytí. Jasně, Erikson je jiná liga, ale svět wh40k by si svého Godfathera v té záplavě Wicků proste zasloužil. 

to je jak srovnávat Johna Wicka s Godfatherem, když si člověk vezme do ruky běžnou military scifi, space operu, nebo fantasy, tak samozřejmě je hloupost čekat že to bude další Steven Erikson nebo Liu Cixin.

knihy z W40k, star wars, star trek, lost fleet, forgotten realms, star fist, stargate, různé knihy podle her ala halo nebo mass effect, ale i série jako honorverse, Lazarus war nebo expanze (což za mě taky není nějaká top intelektuální třída), či celé knihovny běžných fantasy prostě takové mají být. Nějaké cool postavy, nějaká ta akce, zvraty, bitvy a rychle ubýhající děj v oblíbeném prostředí. Za mě je dobře napsaná bitva stejně jako dobře natočená akční scéna nebo choreografie boje formou umění sama o sobě.

Horus Heresy nikdy žádná velká sláva nebyla a ze světa w40k vyšly mnohem a mnohem lepší knihy a série, ale HH člověk čte jako takové dějiny loru, bez ohledu na kolísavou kvalitu jednotlivých knih (něco dobré něco meh), pokud chce načerpat i ty nejmenší detaily o w30k.

Většinu těch knih co jsi chválil neznám, ale Malaz jsem samozřejmě četl taky a těžko pak něco jiného s malazem srovnávat, to je taková ta série, která vznikne jednou za 50 let, i když třeba svět forgotten realms je mě prostě mnohem sympatičtější, tak Malaz je napsán mistrovsky, byť některé linie byly ukrutně úmorné. Každopádně osobně jen proto že jsem četl malaz neznamená, že si teď neužiju něco jiného. 

hra se odehrává v koronus expanse a to je hodně divoká oblast galaxie, v impériu samotném většina lidí ani neví, že něco jako daemon existuje a ti co se s daemonem vzácně setkají (a myslete na to, že i běžný gardista nepotká třeba adeptus atartes, mariňáky chaosu natož daemony za celý svůj život) z toho mají v lepším případě většinou trauma až do smrti (existuje samozřejmě spousta výjimek).

Jojo, většina kacířských kultů jsou idioti co jsou sice kacíři a znají nějaké ty zakázané texty a slova, ale o skutečném vyvolání daemona si mohou nechat jen zdát. 

Na druhou stranu pokud chce imperium někoho perzekuovat, má k tomu milion všemožných záminek nižšího kalibru (prastarý dodatek nebo pasáž v lex Imperialis, kterou nepohodlný občan možná porušil a tak si na něm mohou smlsnou arbitři, nebo v případě chudiny, která má práva asi jako otrok ve starém římě se nikdo s nějakým falzifikováním důkazů ani nenamáha a rovnou se jde na udílení trestu), než pod falešnou záminkou použít tak vážné obvinění jako Extremis Diabolus (asi to nejhorší co může člověk spáchat, tedy paktování se s daemony warpu).

 To by pak musela začít zbytečně padat slova o daemonech a tomu se vyhýbá i inkvizice (samozřejmě často i pouhá snaha zjistit si nějaké hlubší informace o warpu je z pohledu inkvizice a obzvláště lovců daemonů z ordo malleus kacířský zločin). Inkvizice se ale nenamáhá s nějakými povrchními intrikami šlechty a planetárních guvernérů, pokud není do věci zahrnuto skutečné kacířství, inkvizitor sice nemá problém vyhladit nevinné, pokud by mezi nimi možná mohla propukat nákaza chaosu, tzn. pokud je zde riziko nic neriskují a na životy lidí neberou ohled, ale že by marnili čas úmyslně smyšlenými obviněními a perzekucemi ala stalinistické rusko atd. to fakt ne. K běžnému útlaku a teroru obyvatelstva na dané planetě obvykle stačí místní PDF, arbitři nebo magistratum, či různé ecclesiarchní milice. Samozřejmě imperium funguje jako feudální konfederace, kde si každý vládce planety (obvykle s titulem imperiálního guvernéra) může relativně dělat co chce, dokud uctívají cult imperialis, respektují lex imperialis, všechna adepta, platí imperiální desátky a pár dalších základních věcí. tzn. né každá planeta je stejně diktátorská.

Tolik ve zkratce. a ano, ve hrách to pro větší akčnost často bývá víc dramatické, než třeba v knihách a loru, kde se ovšem samozřejmě taky soustředí na ty skutečně seriozní hrozby a né bezvýznamné kulty, protože co by to pak bylo za napínavý román, kdyby tam inkvizice jen potírala 400 stránek nějakou relativně neškodnou havěť....

Přihodím si svou trošku do mlýna, neb jsem za ty roky přečetl co se týká sci-fi a fantasy všechno možné. A problém WH(40k) a forgotten realms je ten, že ač jde o zajímavé světy, kvalita knih není kdoví jaká. Třeba Ragnar/Gotrek/Drizzt/Gaunt. Prostě každá kniha je pořád recyklace toho samého, jen s jinými kulisami. Nějaká nepříliš nápaditá zápletka, pak rubačka/sekačka/střílečka a konec. Postavy jsou poměrně ploché, ty hlavní neumírají a celkově se to nikam moc nesune.

A v žánru se to pak musí srovnávat třeba s Malazem, nebo Nočním andělem (Durzo blint), sérií Ender  a tak. Tyto knihy jsou prostě výrazně jinde kvalitou i řemeslným zpracováním. Ani ta slavná Horova hereze není žádný zázrak. Abnett a Salvatore prostě nedosahují kvalit jiných autorů (jo, vím, že existují i jiní)

Takový David Gemmel a jeho Drenajská / Rigantí sága je pořád po letech super. Gotreka už bych znovu do ruky nevzal.

Je to jen můj subjektivní pohled, tak prosím skalní fans, aby se hned tady nečertili.

Me by spis zajimalo, jestli to ztvarneni v RT cca odpovida tomu jak to opravdu ve w40k ma byt. Osobne me treba prekvapilo, ze ve hre prakticky vsichni ,,heretici,, jsou opravdu heretici ve smyslu, ze jsou schopni nejakym ritualem vyvolat demony a pod. Spis jsem cekal, ze 90% z nich budou bud jen nepravem narceni, nebo budou provadet nejak amaterske snahy, ktere k nicemu realne nepovedou.

Tak určitě nelze porovnávat roky dělanou češtinu s ai, ale tyhle konkrétní češtiny, se přeloží pomocí ai a pak na nich pracuje obrovská spousta lidí, aby se to postupně blížilo kvalitnímu překladu. V tomto konkrétním případě se může podílet kdokoliv, třeba i ty. A je to cesta, jak si neanglictinar užije tu hru víc.

netuším co myslíš propracovaností, rozsahem je w40k obrovský, ale tak samozřejmě většina lore se zaměřuje na válku, zbraně, jednotky, frakce, rasy a postavy v tomto konfliktu. Civilní aspekty jsou spíš trochu na okraji, každopádně bych si dával velké pozor na různé youtube kanály, protože některé šíří přímo bludy, blbé meme, nebo jen nadávají na GW.

Ale tak samozřejmě, každému ten over the top, grimdark, brutální styl ala scifi starý řím/křížové výpravy a WWI a WWII dohromady nesedne.

Osobně se zajímam o w40k tak 15 let a pořád narážím na nové věci v lore, toto rozsahem překoná jen velmi málo značek jako star trek nebo star wars.

Problém bude v tom, že svět Warhammer má vydaných masivní množství děl. U tak masivního množství nemůžeš zaručit vysokou kvalitu u všeho. Takže něco je fakt super, něco je spíš takové průměrné scifi a něco podprůměr.

Problém tudíž vzniká, kde začít číst? I fanoušci se často nemůžou shodnout. Už kolikrát jsem slyšel nějaké doporučení "co číst", ale pak po hlubším zkoumání jsem zjistil, že většina fanoušků ta doporučená díla považuje za (pod)průměr.

Takže když máš pocit, že jsi četl něco "horšího", tak to nejspíš bude tím, že jsi fakt četl nějaký (pod)průměr z těch několik set děl.

v češtině je taky kanál Imperiální pravda. V angličtině mi asi nejvíc sedí Scholar’s Lore (stylem namluvení a prezentace). Taky je pro mne W40K lore nové, ale zatím bych řekl že mi ten svět přijde horší než třeba Forgotten Realms nebo Pathfinder pokud jde o propracování. Možné to bude tím zaměřením na válku a že spousta toho lore se týká nějakých legií a bojových jednotek

jestli tě ještě w40k zajímá, tak doporučuji kouknout na aktuální animáky, jsou mnohem, mnohem lepší jak ultramarines. Pariah nexus, iron within, exodite, angels of death, nebo povídková série hammer and bolter (ty mají sice primitivní animaci (až na poslední díly), ale jsou to skvělé mikro příběhy). Oficiálně a légálně jsou dostupné předplatitelům na warhammer+, ale tak víme jak to chodí....

a samozřejmě tuny knížek pořád od polari vychází. Popřípadě komiksy Marneus Calgar a Sestry bitvy, co vydalo crew.

Tak jsem se do pátrání po historii WH40K přes svátky ponořil hlouběji. Netušil jsem, že je tolik knih v češtině. Nicméně pro naprosto ideální zanoření se do loru WH40K považuji ČESKÝ YT kanál Vox Imperialis . Naprosto perfektně zpracovaná lorová videa. Víc než vřele doporučuji. V kombinaci s obrovskou fandom wiki jde o pravděpodobně nejlepší zdroj.