Přejít na výpis diskuzí
Zaklínač 3: O víně a krvi je spíš nová hra než datadisk, věří si tvůrci z CD Projektu
12.5.2016 | Petr Poláček
224 příspěvků
-
to jsou zase jenom formy questů. Legendární sety jako jsou Kočka, Gryf dostaneš za odměnu za quest, který se skládá z hledaní červených fleků po mapě...
-
Gwent, sbírání legendárních setů, potvor atd
-
Ne. Je to hlavně o tom, že od doby Fallout 1 jsi o 20 let zestárnul? A stejné věci se díváš dost jiným pohledem? V roce 1997 mě bavila fůra činností které by mě dnes nebavily vůbec - a přitom se na nich nezměnilo vůbec nic. U her je to stejné. Nikdo už ti ve hrách nenabídne totéž co jsi u nich prožíval když ti bylo o 20 let míň a byla to první hra z daného žánru.
-
"Klíč k fungujícímu open worldu podle mě je právě v tom, že hráč se baví i něčím jiným, než je plnění questů – herním systémem, který nepotřebuje příběh. "
Co přesně má Zaklínač krom těch questů? Nic! Zhola nic! Dokonce po skončení hry postavy ani nereflektují, že je konec a Marigold má asi jednu větu pro tebe... -
Ahoj, nevite jaky bude doporuceny level ? Jestli muzu si to dat s novu postavou coz bych radeji nez zacinat stou co tam mam....diky
-
Pozoruji tady obrovské zmatení pojmů a dojmů, nálad a upomínek, píšu to sem nahoru, protože dole o odscrolluje někam mezi směsici hypu a hatu.
1) Funkční otevřené světy tu byly už v 90. letech. Podle mě se to nedá srovnávat. Fallout žádný otevřený svět neměl, bylo to několik map (lokací) a mezi nimi byl neexistující „svět“, kde hráč chodil po mapě. Totéž platí pro Baldur’s Gate, Star Trail atd. Open-world hratelnost podle mě znamená, že hráč chodí po skutečném, otevřeném světě, ve kterém se baví něčím jiným, než plněním questů/hraním příběhové linie. Tj. například si zlepšuje postavu (buď grindem mobů nebo třeba používáním skillů jako v Elder Scrolls), sbírá materiály na základnu (Metal Gear Solid 5), shání suroviny na lepší výbavu (Far Cry, Batman: Arkham Knight) nebo plní miniquesty, které něco vylepšují (Dragon Age Inquisition). Klíč k fungujícímu open worldu podle mě je právě v tom, že hráč se baví i něčím jiným, než je plnění questů – herním systémem, který nepotřebuje příběh. Podle mě je to nejlíp udělané v Elder Scrolls – rozvoj postavy, ale je to samozřejmě věc vkusu.
2) Otevřené světy ve VGA hrách – zmiňované Wizardry 7 jsou krásná ukázka fungujícího open-worldu, kde člověk mohl strávit stovky hodin jen zkoumáním mapy a levelováním postav. Ale dnes by taková hra těžko obstála. Hra měla stovky hodin a příběh se posouval s nadsázkou „jednou za 30 hodin“. Ve hře prakticky nebyl příběh v dnešním slova smyslu a to úžasné drama se odehrávalo spíš v hráčově fantazii, než na monitoru. Hra tohoto typu by podle mě dnes už nemohla uspět (i když je to pro mě nejlepší dungeon všech dob).
3) Gothic, Ultima 7 atd. – skvělé hry, ale Ultima 7 byla, pokud si pamatuji, hlavně o questech a o příběhu, open-world mechanismy tu moc nebyly. A Gothicy byly poměrně malé hry, takže mapa byla hodně nabitá věcmi a vše bylo hodně propojeno questy. Při pokusu vytvořit skutečný open world ve třetím dílu se to moc nepovedlo (i když je to skvělá hra). Gothic fungoval v horizontu 50 hodin, ale skutečný open-world by měl vydržet třeba 200 hodin.
Celkově si myslím, že Zaklínač 3 nedělá open-world optimálně, ale pořád hodně dobře. Geralt je „zabíječ“ nestvůr, takže jeho obživa je, že někde stopuje netvory a zabíjí je, je to jeho práce a nikdo netvrdí, že každá nestvůra musí mít vzrušující zápletku s překvapivou pointou. Otazníky dávají smysl ze začátku, kdy chybí kvalitní equip a pak už je hráč může s klidem ignorovat. V Oblivionu také není nutné, pozabíjet všechny skřety. Co podle mě Zaklínači 3 doopravdy chybí, je propracovanější vývoj postavy a equipu, který by byl lépe provázaný s open-world hratelností. A sledování červených stop skutečně je někdy otrava, ale co se dá dělat, je to 80% práce každého lovce. -
Tak mne zaklínačské zakázky připadali z principu docela dobře udělané. Je to prostě standart zaklínače a i mezi nimi byli zajímavé questy (na Skellige s tim společenstvem monster). Sapkwoski nakonec nepopisuje běžné zakázky Zaklínače - o těch se jenom zmiňuje například v sáze, ale ty které jsou něčím zajímavé (povídky)
Ano nelogičností tam bylo spoustu, ta teleportace mne taky napadla. Na druhou stranu mezi mágy bylo spoustu fušerů - alchymistů a zaříkávačů, kteří se asi jen tak teleportovat nemohli. -
To nemyslíš vážně, hrál jsi Fallout 4? Tak prázdnej svět jsem snad ještě neviděl. Nuda a pořád stejný lokace.
-
pokud existuje hra kterou nesnášíš až za hrob, nejsi opravdový hráč...
a z tvého příspěvku chápu, že nejvíc tě na zaklínačovi s*re to, že se stal tolik oblíbený...
víš co seš? víš co seš? ... seš normální pozér :P :D -
Witcher 4 prý bude MMORPG
-
Jó, není nad pořádnej flamewar takhle na pátek.
Oni ti větráci zaklínače jsou skoro větší fanatici než jablíčkáři.
Nepřipouští ani objektivní názory.
Musíš mít prostě přes prsa vytetovaný Witcher a nebo tu vlčí hlavu abys byl aspoň rovnocenej partner do diskuze. -
Moji žízeň po RPG bude hasit Enderal
-
a hned Kingdom Come, Divinity OS 2, Mass Effect 4, Numenera ....
-
no jeste ze ty scenare nepises ty :)
-
V tom je ale ten háček. Články, které se před vydáním jakéhokoliv produktu objevují, jsou naprosto běžnou praxí. Zpravidla je uvolňují autoři na svých stránkách a (v tomto případě) je herní novináři přejímají a publikují na svých stránkách. Je tedy hype to, že novináři plní svou práci a informují své čtenáře o posledních novinkách, které autor o produktu zveřejnil?
Jak bys chtěl, aby to v praxi vypadalo? Zveřejňovat každou třetí zprávu? Nebo zveřejnit jen to podstatné? A jak poznáš, co je pro tvé čtenáře podstatné, když každého na produktu zajímá něco jiného? Není i kterákoliv dobrá recenze PR článek? -
Super, už se moc těším. Teď teprve rozehrávám HoS a co nevidět bude další nášup. Tohle bude přes léto hasit mou žízeň po RPG. Do toho včera koupen Doom a v týdnu Uncharted 4....kruci je toho na jednoho skoro dost. :D
-
pokud vim, tak tam Ultra byla vzdy a krome toho tam byl (je) navic supersampling, ktery v te dobe rozumne rozjel jen malo kdo.
Co se tyka srovnani grafiky 2 vs 3, tak to jde tezko porovnavat, ale v zasade si jsou podobne, akorat ve 3 je to rekneme ze sirsiho pohledu, spousta nadhernych vyhledu do krajiny a ,,WOW,, momentu. Samozrejme za ten ,,vyhled,, zaplatis HW vykonem. -
W3 (hrál jsem jen základní hru) měl obrovské spousty generických questů, které měly všechny uplně stejnou strukturu: pokecej s borcem (přečti nástěnku), sleduj stopy, zabij potvoru, vrať se zpět. Občas tam byl vsunutý nějaký borec navíc, se kterým jsi musel pokecat, než ses dostal k té potvoře.
Hlavní příběh byl taky hodně průměrný a působil zbytečně natahovaně a nelogicky. Místo aby Geralt z Barona prostě vymlátil nebo na něj použil smysly, kde je Ciri, tak běhá několik dní po bažinách. V Novigradu místo aby se čarodějky teleportovaly, tak si nejsou schopny sehnat loď atd.
A ty červené stopy byly fakt strašné. -
Jdu do toho *1*
-
Až na to, že Zaklínač není sandbox na rozdíl od TES. Nepotkáš tam náhodné situace, vše je naprosto generované. Je to naprosto lineární hra ve velkém světě takzvaně fake open word...