Diskuze OSOBNOSTI.cz

Drama o vině a trestu a o zpitování svědomí, o katarzi, o proměně lidské osobnosti, drama o hlubokém traumatu, o nesmyslném neonacistickém fanatismu, o odvaze, statečnosti i o osobní cti, kultovní a stále aktuální drama, na kterém se Edward Norton postprodukčně režijně i podílel, i současně jedno z nejlepších amerických dramat všech dob.

hodně vyjímečný americký film. Kultovní divácká záležitost.

Neštastný rozpad jedné americké rodiny, za kterým je neonacistický fanatismus aneb "American History X" a to přízvusko "X" nejspíše označuje "Neznámé Americké Dějiny" coby esej, ze kterého se stane shodou okolností umrtní list pro dotyčnou osobu. A co vede Edwarda Nortona v hlavní roli vlastně ke katarzi, k postupné proměně celé jeho osobnosti očistou od všeho zlého a špatného v životě (symbolizuje ve filmu filmová scéna sprchy, kdy se mu vybaví štastné a příjemné vzpomínky na své dětství s mladším bratrem)?? Domnívám se že je za tím skryta shoda několika okolností při pobytu ve vazbě za dvojnásobnou vraždu, a to za prvé samotný tamní neonacisti, se kterýma se tam při pobytu ve vazbě stýká nejsou ve skutečnosti plně přesvědčenými neonacisty, což sám Edward Norton pozná a odsoudí je za to a je za to sám následně pak jimi tvrdě potrestán či odsouzen. Za 2 z výpovědi sympatického přítele coby afroameričana pozná že samotná americká justice není k těmto lidem zdaleka spravedlivá a není nezávislá jak by bít měla, pozná sám z výpovědi svého afroamerického přítele sociální nerovnost a její tvrdý dopad v Americe, kterou sám coby fanaticky přesvědčený neonacista tolik předem odsuzoval a za 3 možná i ctil poslední rasistická slova svého otce, s jehož neštastnou smrtí se osobně ještě nevyrovnal po jeho posledních výrocích. Ale okolností se najde více a také už jsem o nich tu psal mnohem lépe a podrobněji, přijde mě tu proto zbytečné se tu opakovat.

Vyjímečný drama o rozpadu jedné obyčejné rodiny a o traumatu z nečekaného neštastného umrtí blízké osoby- v ledasčems i vzoru a příkladné autority, které nadanému mladíkovy nedávalo už smysl (zkráceně a zjednodušeně "ten smysl v tom našel až později s odnětím svobody v kriminálu", aby se mohl vrátit k rodině a odčinit co udělal už vlastně příliš nešlo, aby bylo pozdě na nápravu jeho mladšího bratra, ale rodina aby opět držela při sobě), za kterým je hluboká nenávist a velký neonacistický fanatismus a radikalismus je stále aktuální a kultovní svým hlubokým mravním vyzněním a ponaučením, který si z filmu mužeme divácky odnést a myslím že Edward Norton už tak zásadní filmy později až na výjimky filmu "Hrdost a Sláva" nenatočil a že by dnes tento film nemohl být už takto dobře natočen, protože by dnes neprošel velice tvrdou mainstreamovou cenzurou velice jinak ve filmu dost pečlivě až s dokumentární přesností věrohodných a už také šokujících násilných scén ve filmu.

Dobrý film.

je už 2 ka???

Ahojky, chtěla bych se zeptat jestli už je Kult hákového kříže 2, děkuji za odpověď

Dobrý film, kultovní záležitost a nejlepší film Edwarda Nortona, který se na filmu postprodukčně podílel. Není to film ani tak o neonacistickém fanatismu, jako o rozpadu jedné americké rodiny, o nevyrovnání se s neštastným umrtím, film o hlubokém traumatu, o nesmyslném fanatismu, o vině a o nápravě, resp. o katarzi. Prostě kvalitní drama. Možná jedno z vubec nejlepších amerických dramat 90. let.

Film má silné pro mě rozhodující chvíle "klíčové momenty" osobnostní katarze Edwarda Nortona, které si neustále rád divácky dnes připomínám a děkuji za ten velký cinefilský dar pochopit vždy film samotný podle určitých už konkrétních pro film vyznamných a rozhodujících klíčových filmových scén se mě daří divácky ne vždy u každého filmu jak bych chtěl, "Kult Hákového Kříže", je film, o kterém jsem tu hodně možná i dříve zbytečně psal, ale nadhodnotil jsem bohužel nekriticky celí film. Film je to skutečně sám o sobě nikoliv svou duležitou citlivou stále společensky nadčasovou a aktuální tématikou rozpadu fungující rodiny a neonacismu, kdy jde jedno s druhým, ale naopak tím jak je nakonec esteticky umělecky scénáristicky už především zpracována je sama o sobě hodně, možná že příliš je v právě tomto jinak znamenitém a skutečně skvělém americkém filmu, v tomto duležitém americkém dramatu "Kult Hákového Kříže" bohužel celí post produkčně režijním podílem Edwarda Nortona ve finále zjednodušený a proto i rozporuplný (vyvolává skutečně velice silné, ale přitom nakonec rozporuplné emoce) vubec nehledě na to že se stal kultovní diváckou záležitostí na tom myslím si už stejně vubec nic nemění. Postupná proměna charakteru osobnosti u každého z nás není jen tak, ne každý jí je skutečně schopný, narazíte i na osobnostní limity, které tomu brání. MARTIN DYNTAR, Hradec Králové

V době kdy ve společnosti sili pravicový extremismus a antisemitismus je tento film nesmirne potřebný a poučný. Edward Norton z fanatickeho neonacisty ve filmu si prochází těžkou a bolestnou katarzi; to je postupnou proměnou své osobnosti v odvážného a ve statečného sympaťáka. Pro me nejlepší a nejtěžší role Edwarda Nortona jakou si kdy ve filmu prošel a pro me je to vubec nejlepší film s Edwardem Nortonem, na kterém se měl i sám postprodukčne režijne spolupodílet. Režíroval T.Key a kamera je ve filmu skvěla a mimořádne působiva. A herecke výkony i ve vedlejší roli jsou věrohodný. Edward Norton je naprosto perfektní a přesvědčivý. Film i dnes stojí bezesporu za vaši diváckou pozornost, i když klade na diváka velmi vysoké nároky a není věkove určen pro každého. Je to kultovní a fenomenální film, který dnes nemá obdoby.

Pojem katarze (postupná proměna celé naší osobnosti) z latinského snad právě z řeckého pojmu katharsis značí něco čeho není každý u sebe z nás rozhodně vždy schopný - jak jsem psal narazíme častěji na určité limity něčí odlišné osobnosti u druhých lidí, kterým je tolik duležitý pojem morálka, slušnost a pokora už uplně cizí a mužeme se sami sebe ptát a domnívat se pak co vše špatného za tím vším je téhdy kdy se snad tito lidé právě sami cítí už za všech podmínek a okolností a za každé své situace být morálně nevini je největším omylem, kdy stačí k tomuto mylnému pocitu velice málo - nikoliv nějaký už osobní pocit společenské křivdy, ale snad skutečná společenská nerovnost a nespravedlnost, a pokud se nezmění a nenapraví špatné podmínky, které k tomu vedli nenapraví se častěji ani tito lidé samotní, proto tito lidé mají častěji pocit že už za své jednání nenesou žádnou mravní ani svou jakkoliv osobní svou zodpovědnost. Tento rozporuplný film s velice dobrou stále s citlivou se stále ještě dnes tolik aktuální společenskou tématikou - rozpad kdysi fungující rodiny a k tomu nebezpečný neonacistický extremismus a fanatismus, radikalismus v USA - pod názvem "Kult Hákového Kříže" (1998) pod svým puvodním originálním názvem "American History X" (překládám a snad i chápu lépe jako právě "Neznámé Americké Dějiny"), na němž se post produkčně režijně podílel hlavní herec Edward Norton, který se osobně na konečném zpracování filmové předlohy, filmového scénáře a právě na samotné představě o filmu osobně nepohodl se samotným režisérem a s vynikajícím kameramanem tohoto dramatu (velice už na svou dobu myslím si netypická a skutečně neobvyklá místy v černobílém spektru expresivní kamera udivuje diváky filmu do dnes) T. Kayem, pro mě jinak naprosto cizí a neznámí režisérský jméno, by byl myslím si snad i právě filmem, právě tím duležitým dramatem nakonec mnohem lépe natočeným v Evropě, pro mě délka tohoto amerického dramatu je naprosto ideální, cca do 130 min. stav filmu ideál, samotné herecké výkony v hlavní i ve vedlejší roli na dnešní americký film slušné a dobré, skvělé, u Edwarda Nortona vyjímečné, ale film má jednu slabou stránku a to filmové scénaristické zpracování latinského (snad řeckého) pojmu katharsis, katarze, která se někdy zcela nepřesně zaměnuje za pojem sebezpitování je mylné, protože o co více je dosažení Naší katarze, katharsis fyzicky nemožné (katharsis, puvodně řecky latinsky značí. otočení svou hlavou čelem vzad, proto častěji pro někoho fyzicky nemožné a bolestivé, o to více pak na duši očistné), o to více je pak bolestivě očistné. Postupné proměny (změny) celé naší osobnosti není vubec snadné herecky správně vyjádřit (dokážou to vždy mnohem lépe divadelní herci), a snad v tomto dramatu je bohužel zpracováno scénáristicky (filmovým scénářem) bohužel velice nepřesně, pochybně a sporně, prostě už rozporuplně a tím scénáristicky už pro filmového diváka pak nakonec velice zjednodušeně, a nebudu se snažit vysvětlit blíže proč tomu tak nakonec je, protože to se vešlo tématicky snad nejlíp do mého předcházejícího komentáře a upřesnovat to dál je i není zbytečné. Protože Toto malé své zamyšlení bych velice rád věnoval Tomášu Ortelovy. MARTIN DYNTAR, Hradec Králové (ještě jednou věnováno Tomášu Ortelovy)