Diskuze OSOBNOSTI.cz

Nej film

Nejlepší film jaký kdy byl natočen. A Brendon Lee naprosto vynikající. Brendon forever

Vrána

Vynikající film, opravdu nej jaký byl kdy natočen. Má krásně tajemnou atmosféru, prostě muj top film a Brendon to byl skvělý talent, velká škoda.

The Crow

Vrána .. je to pro mě něco jako modla .. ... a film ma skvelej dej ... Brandon Lee .. necht je mu zem lehka ... roku 1994 prisel svet o nádherného charizmatického a skvělého herce *9*

Vybavuji si ješte ted živě před očima filmové scény znásilnění snoubenky Shelly Webster a vraždy Erica Dravena, které mě duševně trýznili k slzám a právě v dusledku místy podprahových záběru tolik vysoce sugestivní videoklipové estetiky ze záběru kamery, která dominuje celému tomuto filmu a myslím z mé strany zajímavý psychologický rozbor jinak tolik demagogického akčního filmu. Takže má filmová kritika, jinak mé kritické psychologické zhodnocení tohoto filmu, na které jsem neskutečně hrdý: ,,Brandon Lee, který byl udajně neštastnou náhodou zastřelený během natáčení tohoto filmu, coby bývalá rocková hvězda Eric Draven, se s shodou velmi záhadných a tajemných, už jinými slovy rozumně nevysvětlitelných okolností mstí krajně fanaticky anarchistickým těžkým narkomanum za brutální a chladnokrevnou vraždu své snoubenky Shelly Webster, které se dopustili bez jakkéhokoliv pocitu své mravní viny, s jejíž smrtí však ztratil smysl svého života, je naprosto apatický poznamenaný s hluboce post traumatickou stresovou poruchou u sebe samého. Otřesné, hluboce traumatizující jeho osobní vzpomínky na její brutální znásilnění a na její smrt se u něho snoubí s těmi nejkrásnějšími chvílemi svého prožitého života. Mstí se plně oprávněně jen téhdy, protože už právě sám u viníku smrti, zákeřné vraždy své snoubenky již nenachází žádný jejich prožitek mravní viny, žádnou jejich lítost. O to více ho pak jeho otřesné vzpomínky neustále přepadají, duševně trýzní a z jeho post traumatické stresové poruchy podněcují pak k tomu, aby se za jejich chladnokrevnou vraždu pomstil již ze své osobní apatie z umrtí své snoubenky, snad aby byl teprve schopný vyrovnat se tak nakonec u sebe se svým pocitem vlastní viny za tuto situaci, které nejspíše nemohl už sám nijak zabránit." MARTIN DYNTAR

Asi se tu i rád vracím ke svému předešlému komentáři k tomuto jinak druhořadému už diváckému nesmyslu, který už jen natolik heroizuje samotné nesmyslné násilí a nic než to a právě otázku proč tomu tak je jsem tu v předešlém svém komentáři tu znamenitě psychologicky podrobněji už rozebral.

už nesmyslně divákum tolik estetizuje, tolik umělecky příjemně zkrášluje násilí jako vždy už jen bezbolestné, divácky příjemné a ukazuje ho skutečně tolik nesmyslně jako vítězné, velice natolik nekvalitní pruměrný už jen druhořadý americký film, ale neskutečně moc zajímaví příběh.

Film pracuje s nadsázkou a s fikcí, krom toho estetizuje a vysoce až nesmyslně heroizuje násilí a krveprolití jako takové, přesto jsem se odvážil k zajimavému a pro mě k vyjímečně brilantnímu psychologickému rozboru už tohoto filmu ve svém předešlém komentáři. A to jen pro jeho vysoce už sugestivní vizuální ztvárnění, kdy právě už jen některé scény z tohoto filmu (ukazující znásilnění snoubenky Shelly a chladnokrevnou vraždu Brandona Leeho, který už při natáčení samotného filmu právě byl už sám neštastnou náhodou zastřelen) se mě vraceli ve vzpomínkách a vryli se mě do paměti do té míry že tyto scény z filmu doslova mě ožily před očima jako ,,reálie" při mé schizofrenní ,,atace", kdy mě trýznili k slzám při psychotické schizofrenní atace mích hlasu (sluchových halucinací) a svých osobně mylných přesvědčení, tak jsem to bral nakonec jako svou povinnost zodpovědně psychologicky motivaci jeho osobní msty do detailu podrobně tu ve svém předešlém komentáři detailně popsat. A musím říct snažil jsem se, byl to pro mě 100% výkon, ale at si to každý posoudí sám.

To co mě nejvíce zajímá a trápí je otázka svědomí a mravní viny. A její zodpovězení je v katarzi, v očistě od všeho špatného, co jsme prožili, v očistě od viny, kterou to sebou nese a katarze značí postupnou proměnu ,,naší" osobnosti. Nikdy dříve jsem takhle tolik nebrečel než nad scénami z tohoto filmu, který se mě vryli do paměti a ožili mě doslova před očima - prožil jsem si to příliš intenzivně jako ,,živý sen" při plné bdělosti - a byla to pro mě skutečná nesnesitelná trýzen. Ptám se co asi při bolestně vytrpěné katarzi cítí a prožívá hlavní postava tohoto filmu. Já to s ní na chvíli intenzivně zažil a pochopil. Přisuzoval bych to sugestivní videoklipové estetice filmu a jinak rychlím učelově podprahovým záběrum ve filmu.

Pěkný konzumní brak plný násilí, msty a krveprolití, a především estetizace a heroizace násilí jako něčeho příjemného a líbivého a vítězného, ovšem až na muj předešlí zajímavý a podnětný psychologický rozbor ohledně katarze hlavní filmové postavy tohoto akčního filmu, opět jak jinak než bez odezvy, nikdo nečte a neohodnotí, a přitom je tu, čeká tu přitom na mainstreamové ovce, dilema co říkáte?

mravní vinu u sebe lze odčinit jedině jen svou vlastní obětavostí se pro druhé lidi, a to je velmi křestanský akt. Nikoliv už svou osobní mstou druhým lidem (která je nesmyslná), jak mě to zodpověděl Dostojevskij. A já sním rád polemizuji a filozofuji - chci klást sobě samému ty správné otázky a nesnažit se je už zodpovídat. Protože trápit se pro pravdu jak jsem nejvíce protrpěl a poznal skutečně nemá už smysl. Takže... ,,Pokořen stál dábel. Pro tu její dobrotu cítil se skutečně hrozně a spatřoval ctnost v jejím krásném zjevu." Film se mě nelíbí, je demagogický. Plný špatných hereckých výkonu, plný násilí a krveprolití, ale má jednu přednost, která se filmu upřít nedá - snaží se velice špatným zpusobem ukazovat katarzi hlavní postavy. Neznám spornější a rozporuplnější film s fikcí a s nadsázkou, který klade divákovy ty správné otázky, ale nezodpovídá je už zároven divákovy.