-
Jak se k vám teď ve Žďáru chovají lidé na ulici? Jinak?
Normálně. Vždyť mě tady znají. Navíc já nikam moc nechodím, maximálně tak s mamkou nakoupit.
Zvednou na vás ještě rodiče hlas?
Občas. Kvůli maličkostem. Třeba když si nechci vzít ven zimní bundu.
Čím si vyčistíte hlavu, když zrovna netrénujete nebo se neučíte?
U televize – ale tam si většinou zase pouštím rychlobruslení. Teď jsem o Vánocích viděla pár pohádek. Jenže když už vím, jak dopadnou, nebaví mě.Co umíte uvařit?
Moc toho nebude. Čaj, vajíčka, gulášovou polívku a nějakou tu omáčku.
Jste fintivá? Dáte na módní trendy? Já? To teda ne... Kupuju si jen sportovní věci. A řasy si namaluju tak pětkrát do roka.Už jste si někdy oblékla večerní šaty?
Nikdy. Nejsem na ně ani stavěná. Loni jsem si je zkoušela před vyhlášením Sportovce roku a bylo to strašné.
Tak v čem se jednou budete vdávat?Nejspíš v teplákách... (rozesměje se). Na ledě, to by se mi líbilo. -
Trenér o vás v dobrém říká, že jste čím dál "oprsklejší". Souhlasíte?
Co mě naučil, to má. (směje se)Dokáže vás po devíti letech, co se znáte, ještě překvapit? Ale jo. Naposledy tím, že i když nesnáší výstřední elektroniku, dostala jsem od něj k Vánocům výstřední mobil, po kterém jsem toužila.
Co jste mu dala vy?..
Notebook. Kleknul mu. Potřeboval nový.
Nakupujete drahé věci, na které byste dřív nepomyslela?
Možná letos před Vánocemi. Chtěla jsem udělat radost co nejvíc lidem. A bylo mi jedno, jestli za to dám 10 nebo 20 tisíc.
A sama pro sebe?
V Heerenveenu jsem si pořídila nové chrániče, kouč mi je ztratil.
Víc nic? Třeba tyčkařka Isinbajevová si myslí na jachtu.
Tu nechci, mám strach z lodí, že se potopí. Asi jsem se neměla dívat na Titanic.(Novák: Víte, po čem touží? Chtěla by mít příští rok vlastní barák na splátky.)Jak by měl vypadat?S malou posilovničkou, velkou televizí – a hlavně aby tam bylo hodně místa. -
Ztrapnění Petra Nováka
http://www.youtube.com/watch?v=fP3GBTbvoFs&feature=mfu_in_order&list=UL -
http://www.ceskatelevize.cz:8003/ct24/domaci/83101-ovm-trener-sablikove-a-starosta-velkeho-oseku-bojuji-za-rychlobruslarskou-halu/
-
Krátce poté, co v sobotu Martina Sáblíková s komfortním náskokem na soupeřky projela cílem při kyjovském závodě českého šampionátu republiky v silniční cyklistice, zamířila do Bílého domu, pardon: týmového stanu na parkovišti opodál hlavního shromáždění fanoušků. V klidu se chtěla +dojet+ na cyklotrenažéru. Leč i tam byla objevena. Svatebčany. Přinesli svatební koláčky - nešlo jim odolat... Byly vmžiku vybártrovány za fotečku s šampiónkou, však už mechanik Jarda nabízí... Když padnul návrh, zdali by nevěsta aspoň na chvilinku zapůjčila Martině svůj vzácný jednodenní kroj, kouč už začal rázně protestovat. Vážně - nebo na oko? - volal: "Jen to ne, Martině by se v bílém mohlo zalíbit!"
-
http://www.sport.cz/clanek/194976-rychlobruslarsky-trener-novak-zbroji-na-medaile.html
-
Některé noci byly obzvlášť nekonečné... Třeba ta, kdy bylo před závodem rychlobruslařek na olympijském oválu v Kanadě na 5000 metrů. Na pokoji Sáblíkové už bylo zlato z +trojky+, bronz z tratě 1500 m. Ale teď tam byla najednou i unavená, virózou zaskočená Martina. A tolik toho od ní ještě fanoušci doma čekali! Novák držel stěží usínající ruku Sáblíkové, držel ji do noci, aby zkusila aspoň na chvíli usnout. Zatímco z chodby se nesl ryčný hluk těch, kterým už bylo dění na ZOH za patou. Kouč se nemohl ani zvednout, aby šel ostatní uklidnit... Vzpomínáte, s jakou únavou pak Martina olympijskou +pětku+ také vyhrála? A jak jí trenér rozvazoval tkaničky? Teď už tedy víte kompletně, proč. -
Ale dnes zbývá do únorového zahájení ZOH ve Vancouveru 233 dnů.
„A tohle je realita dnešního dne, středy 24. června,“ opakoval kouč Novák Sáblíkové. Padla mu na chvíli do náruče, pak usedla na trenažér, vytáčela lýtka, pouštěla si před očima film. V duchu projížděla celou právě ukončenou česko-slovenskou časovku. Snad dvakrát déle, než jí skutečně naměřili rozhodčí. „Teď chvíli klid, děkuji.“
Okolí respektovalo.
Než protrhnul ticho kouč:
“Všechno chce svoje. Nejdřív zdraví, k tomu podmínky, kola a taky čas. Víš nejlíp, že čas k závodění na kole jsme po poslední zimě prostě neměli. A tak spolu máme nyní na silničním kole v tréninku a v jediném závodě před týdnem ujeto míň než 300 km. Zatímco ty, se kterými jsi nyní nastoupila, mají v pedálech tisíce kilometrů. A hromadu cyklistických zkušeností k tomu...“
Psycholog by to charakterizoval jednoznačně: K frustraci není důvod! A kouč Novák je muž mnoha řemesel, i zdatný psycholog.
I u Martiny bývá po noci den a svítání je také hezké: najednou nad emocemi začíná převažovat racionalita. Probírá s trenérem, s děvčaty z týmu, každý důležitý úsek, na kterém šlo na trase ztrácet nebo získávat čas. Některé pasáže, proč to neřít, měly rychlobruslařky doporučené projet zadrženě, ostražitě - vzhledem k jejich prioritnímu programu není zájmem hazard nebo nácvik pádů. Teď ne, teď opravdu ne... -
Když se to stalo (o zlatu – stříbru rozhodlo jen 0,23 vteřiny!), skočila Martina do náruče trenéru Petru Novákovi. „To jsem tedy fakt nečekala… Ireen musí být strašně zklamaná. V posledním kole strašně vadla, už jsem se začala trošku cítit na zlato, ale věřím tomu teprve teď, když to svítí v bodech na výsledkové tabuli…!“
Jaké to v tom obětí trenéra a závodnice bylo?
„Hezky jsme si poplakali, to je strašně moc zážitků najednou…“ Na rozdíl od skvělého vystoupení před rokem na OH tentokrát už i s medailovou koncovkou. Happy-end – nebýt toho, že už člověk pomýšlí i na únorové MS. To bude v Nizozemí...
Jen jestli ! *1* -
Tady bydlí s Martinou..
http://collna.rajce.idnes.cz/Dum_Martiny_Sablikove_a_jejiho_trenera_Petra_Novaka#ALD31706d_Kopie_domky1.jpg
