Otázka na Rádio Jerevan: „Chceme v ruské škole uvést Schillerovu hru Vilém Tell. Můžeme?”
Odpověď: „V principu ano, ale kde chcete vzít jablko? *1* *1* *1* *1*

BTW v plynové komoře. Co vznikne?
Usmažený StBácký hamburger *2* *2* *2* *2*

Merkelová příliv migrantů do EU vyvolala záměrně protože potřebuje dostat Česko a Polsko do státních bankrotů.Pak za dluhy Česka zabrat Sudety a za dluhy Polska tu část,která do konce války patřila k Říši.Pokud se jí to povede bude pro Němce jednička.Když se jí to nepovede ta v Německu se dostanou k moci ti co budou vzpomínat na nebožtíka Hitlera jak vytvářel v Německu čistou rasu s obdivem.

Nikita Chruščov přijede navštívit pracující kolchozníky.
„Tak copak, moji milí, jakpak se vám daří?” žertuje Nikita.
„Výborně, soudruhu,” žertují kolchozníci. *1* *1* *1* *1* *1* *1* *1*

Za Medvěděvova prezidentství /08-012/ zemřelo v letech 09-012 podivnou smrtí několik generálů, kteří se v 10/010 vzepřeli likvidaci speciálních jednotek GRU , Specnaz + Výsadkářů ze strany FSB, z nichž jeden byl přijat v roce 07 Bushem v Bílém domě (Šamanov), a druhý měl duální rusko-americké/US občanství (Surikov).

Ruští generálové předčasně umírají, napsal deník Italské komunistické strany Il Manifesto v článku „Podivná smrt generálplukovníka Vladislava Ačalova“ , jenž v letech 89-90 velel sovětskému letectvu.

Gen. Ačalov /1945-6/2011/ byl zakladatelem a dlouholetým předsedou ultranacionalistické strany Rodina/Vlast, proto spoluorganizoval všechny pokusy o státní převrat, jak v 8/91 proti Gorbačovovi, tak v roce 93 proti Jelcinovi, byl tak i nežádoucím svědkem.

Strana Rodina ( z části které vznikl Svaz důstojníků) byla v 10/06 povinně sloučena po zásahu Kremlu do ostatních levicových stran pod názvem Spravedlivé Rusko s předsedou Sergejem Mironovem ( Putin byl v letech 71-91 členem KS, 91-95 Nezávislí, v letech 95-99 Náš domov Rusko, 99-01 Jednota, 01-08 Nezávislí, od roku 08 je ve straně Jednotné Rusko ) .
V letech 85-87 gen. Ačalov působil jako velitel sovětské 8. armády v NDR ( Putin v Dráždˇanech „působil“ v letech 85-90, s pomocí STASI vyhledával na zdejší univerzitě vhodné kandidáty na špióny pro práci v US, jiné zdroje tvrdí, že jenom vystřihovával z novin obrázky - v letech 90-96 Putin působil na radnici v Petrohradě pod zástupcem starosty Sobčaka „ obchodníkem“ Jurijem Molčanovem*1952, jehož adoptivní syn Andrej Molčanov se pod jeho dohledem stal miliardářem/obří stavební firma LSR ).

Přes 1000 Semjonovo Goebbelse zvratků. To je rekord. *15*

Tak makej nácku, makej!

Otázka na Rádio Jerevan: „Je v Sovětském svazu cenzura médií?”
Odpověď: „V principu ne. Bohužel se ale této otázce nemůžeme blíže věnovat.” *1* *1* *1* *1* *1* *1* *1* *1* *1*

V 11/90 se v Grozném Čečenci a Inguši (Čečensko-Ingušsko) na svém národním kongresu rozhodli vystoupit z RF ( i je Kreml v roce 44 deportoval do Střední Asie ), kdy se Džochar Dudajev, ex SU generál letectva, jenž se chopil moci vojenským pučem legalizovaným v následných volbách v 10/91, zmocnil budovy Nejvyššího sovětu v Grozném.

V 11/91 se Jelcin poprvé neúspěšně pokusil gen. Dudajeva odstranit, poté se Kreml snažil Dudajeva izolovat tím, že jednal jen s jeho politickými konkurenty, mj. s premiérem Mamodajevem, jenž v 12/92 s Kremlem podepsal rámcovou smlouvu, kterou však Dudajev smetl se stolu jako „ soukromou záležitost Mamodajeva „ , a v 1/93 nepřijal kremelského vyjednávače Sergeje Šachraje.

V 1/94 Dudajev vyhlásil sekulární Čečenskou republiku Ičkérii, nicméně po ruské intervenci musel Dudajev projevovat alespoň vlažné nadšení pro své arabské sponzory, v 4/96 jej ( byl to již druhý pokus Kremlu ) zasáhla střela při telefonování ze satelitního telefonu ( mluvil s někým v Kremlu, dosvědčil svědek, jenž jej doprovázel + jeho manželka ), jeho rodině nebylo dovoleno jej pohřbít, aby se hrob nestal poutním místem.

V 2/91 tatarští aktivisté organizovali demonstrace, aby byly Tatarstánu navráceny oblasti, které Kreml nezákonně přičlenil k RF, někteří z nich nesli transparenty s nápisy „ Polovina území RF patří Tatarům „ …

Generálpluk. Ačalov se přátelil s generálpluk. Vladimírem Šamanovem/ „Řezníkem z Čečny „, jenž za Putinovy války v Čečensku musel v 1/00 odejít na „ armádní dovolenou „, protože média a mezivládní organizace kritizovaly válečné zločiny, které jeho jednotky pod jeho velením páchaly v Čečensku ( vybombardování Grozného i s civilisty, veřejné mimosoudní popravy, unášení a mučení civilistů, zřizování mučících a zadržovacích středisek, plenění ) .

Šamanov byl osobně zodpovědný za masakr v čečenské vesnici Alchan-Jurt u Grozného ( 41 postřílených vesničanů, znásilněné ženy ), za což mu v 12/99 Jelcin na přání Putina udělil medajli Hrdina Ruska ( v 6/00 v rozhovoru pro list Novaja gazeta Šamanov uvedl, že vojáci dělali „ svatou věc, protože i z manželek a dětí teroristů se stanou teroristé „ , ale v roce 04 stejná obvinění v rozhovoru pro list The Washington Post odmítl jako „ báchorku „ s tím, že mrtvá těla do vesnice naaranžovali aktivisté lidskoprávních organizací „ …

Byly spáchány další masakry, mj. Staropromyslovsky masakr v Grozném v 12/99 ( 38 civilistů) ), či v Novyje Aldy v 2/02 (82 civilistů).

Z 1. Jelcinovy čečenské války je nejznámější masakr v Samaški z 4/95 (300 civilistů spáleno plamenomety opilými a nadrogovanými vojáky z jednotek ministerstva vnitra OMON pod velením gen. Kulikova, kterého požadoval vyhodit gen. Alexandr Lebedˇ, později kritizující i Putinovu válku v Čečensku – s generálem Lebeděm, ex prezidentským kandidátem, se v 4/02 zřítil vrtulník ).

Celotatarský sjezd z 2/91 vyhlásil nezávislost Tatarstánské republiky a ustanovil nezávislý madžlis/Milli Mejlis, který se prohlásil za jediný zákonodárný orgán všech Tatarů v RF, a současně zrušil všechna „ protitatarská „ zákonná nařízení, přijatá Kremlem.

V 10/91 se v Kazani konal tatarský „majdan“, kdy kazaňští Tataři v den výročí dobytí Kazaně Ivanem IV Hrozným před kazaňským parlamentem demonstrovali proti setrvání Tatarské republiky v RF, a požadovali, aby parlament vyhlásil nezávislost Tatarstánu.

V této době šlo v drtivé většině o sekulární aktivisty, kteří požadovali vyhlášení sekulární Tatarstánské republiky po vzoru laické republiky Turecké, třebaže islám byl pojítkem, ale jen jako kulturní symbol.

Kreml nepotřeboval umírněné muslimy, potřeboval islámisty, aby měl záminku proti nim bojovat, proto umírněné muslimy stejně jako v Čečně likvidoval, a podporoval radikály z Islámské demokratické strany Tatarstánu.
Dva dny po nezdařeném bolševickém puči proti Gorbačovovi v 8/91 tatarstánský parlament přijal deklaraci, která vyhlásila nezávislost Tatarstánu s tím, že o povaze nezávislosti rozhodne referendum.

V 3/92, 4 měsíce po rozpadu SU, se referendum v Tatarstánu konalo, třebaže Jelcinova vláda se referendum snažila kriminalizovat - 81% lidí se vyslovilo pro nezávislost na RF.