V roce 1939 pak Sovětský svaz zaútočil na maličké Finsko a utrpěl přitom téměř fiasko. Po válce v roce 1950 je Stalin nepřímým viníkem rozpoutání korejského konfliktu, když dal Kim ir Senovi souhlas k agresi komunistické severní Koreje vůči Korejské republice. Tanky Rudé armády posléze rozstřílely povstání východoněmeckých dělníků v Berlíně v roce 1953 a tři roky později masakrovaly pro změnu Maďary.

Takže rok 1968 a ozbrojený vpád do Československa nebyl v dějinách Sovětského svazu ničím ojedinělým, jak se vážně snaží tvrdit soudruh Filip.

Ale v jedné věci musím s komunistickým bossem souhlasit. Okupace v roce 1968 skutečně poškodila světové komunistické hnutí. Rozumní lidé se totiž začali ptát, co je to režim, který musí proti svým spojencům používat sílu, který si „přátelství" vynucuje silou zbraní. Nevím o situaci, kdyby americká armáda vtrhla do některé ze zemí NATO. Sovětský svaz tak učinil dvakrát a od vpádu do Polska v roce 1981 upustil na poslední chvíli.

Dá se říct, že rok okupace v roce 1968 byla pro Sovětský svaz Pyrrhovým vítězstvím, vraždění civilistů v Československu zběsilými bolševickými hordami bylo začátkem konce východního bloku. Na bodácích se jaksi věčně sedět nedá, ono to přece jenom píchá.

Jsem z toho špatná, říká na adresu svých anonymních ctitelů na sociálních sítích Simona Baumrtová
simona baumrtová - Foto: Herbert Slavík

simona baumrtováFoto: Herbert Slavík

Mladí, krásní a neklidní – spojení tří slov, pod které by se většina lidí ve 24 letech s nadšením podepsala. Ne ale tak ti, kteří poznali i tvrdou a odvrácenou tvář popularity a pro svůj atraktivní zevnějšek jsou neustálým terčem anonymních ctitelů. Své o tom ví i česká plavkyně Simona Baumrtová, kterou podobné problémy provázely i během její přípravy na letošní olympijské hry.

Na letošní Velikonoce se mohla Simona schovat před hladovými a žíznivými koledníky do bazénu, před skokany na lyžích ji zase s nadsázkou řečeno ochrání její přítel a fyzioterapeut skokanské reprezentace Kryštof Kuba.

Nelze ovšem nevzpomenout na květen 1945 v Praze, kdy NKVD začala unášet bývalé ruské emigranty, i když ti už v drtivé většině měli československé občanství, zpátky do Ruska, mnoho z nich zavraždila, další pak zavřela do gulagů, kde spousta z nich našla smrt.

Bohužel prezident Beneš a další nenašli odvahu proti těmto zvěrstvům protestovat. To nemluvím o československých komunistech, kteří jsou rovněž spoluviníky těchto rudých zločinů. Oni totiž de facto nebyli hrdiny protinacistického odboje, ale dělali pouze to, co přikázala Moskva. A proto v roce 1940 psalo ilegální Rudé Právo, že by britští vojáci neměli střílet na dělníky v německých uniformách.

Takové chování nebylo výrazem přátelství, ale ze strany Rusů arogantním vystupováním ve stylu, vy jste našimi otroky a my si s Vámi budeme dělat, co chceme. Proto nelze Sovětský svaz považovat za osvoboditele, ale po nacistech za dalšího uzurpátora a okupanta.

Velká Británie a Francie se později za Mnichov omluvily. Podpisy svých zástupců pod tímto diktátem odvolaly a garantovaly Československo v předmnichovských hranicích. Sovětský svaz zavinil, že naše země nedostala v roce 1945 zpět své území a nikdo z jeho představitelů nebo nástupnického Ruska se za výše zmíněné vůči nám zločiny neomluvil. To o bolševické zrůdnosti, která má navrch i v současné Putinově kremelské říši, hodně vypovídá.

Bratři a sestry
spiklenci showbusiness
vyklátíme modly
vyklátíme modly
Ve jménu našich dětí
jménem jejich otců
dejte lidem čas
a pusťe bratry domu
Bratříčky divoký
Bratříčky svobodný ...... a Simona pošlem do Pyšel

BTW tu tradičně smrdí nonstop, teploušuje, ničí debaty, komolí simoně a podvádí
s bodováním.

Proč to dělá ptáte se? Inu protože je to internetový troll placený Kremlem

Únava se na teploušovi Gayínkojc začíná silně projevovat, inu bodejť ne, byl tu do 2 v noci a od pěti ráno zase šaškuje, asi má kriplouš bolesti!!!








WOW !!!

Sovětské Rusko, které nám v roce 1945 uloupilo Podkarpatskou Rus a unášelo československé občany do sibiřských gulagů, nebylo našim osvoboditelem!

V prosinci 1943 podepsal v Moskvě prezident Edvard Beneš za československou stranu smlouvu se Sovětským svazem o přátelství a vzájemné pomoci. Těžko však může být přítelem někdo, kdo mně okrade a teorizuje mé blízké. A přesně tak se choval bolševický SSSR, který se za II. světové války ztotožnil s velkoruským šovinismem. Viz Stalinovo vystoupení na začátku války s nacistickým Německem z června 1941, ve kterém se dovolával ruských válečných tradic a příkladu Suvorova, Kutuzova, Nachimova a dalších. Nejde tedy jen tak oddělit Sovětský svaz a Rusko, které bylo navíc jeho největší součástí.
Skutečný přítel poskytne nezištnou pomoc v nouzi. Stalin opakovaně sliboval, že Československo bude obnoveno v předmnichovských hranicích a článek 4 již zmíněné smlouvy obsahoval pasáž o nevměšování do vnitřních záležitostí druhé země. To ruští bolševici brutálně porušili odtržením Podkarpatské Rusi, na které po příchodu Rudé armády zavedli surový teror vůči všem, kteří nechtěli připojit toto území k Sovětskému svazu, jež navíc historicky k carskému Rusku nikdy nepatřilo, ale od 11. století bylo součástí uherského království. Sovětská tajná policie NKVD (obdoba nacistického gestapa) v této nejvýchodnější části Československé republiky vraždila a zavírala do gulagů všechny, kteří chtěli obnovení předválečných poměrů.

Ze strany sovětské moci tak došlo k porušení dohody z dubna 1944, která měla zajistit obnovení čs. státní správy na osvobozeném území. To se však na Podkarpatské Rusi nestalo a ruští komunisté prohlásili, že většina místních lidi si přeje připojení k SSSR, i když o jejich skutečný názor nikdo nestál. Podkarpatsko se za sovětské vlády změnilo v oblast bídy a utrpení.

To dokazuje i příhoda špiona Augusta, který v roce 1966 cestoval s kolegy autem přes Podkarpatskou Rus a uviděl zde dvě ženy, které vykopaly ze země konzervy, které tam on se svými přáteli předtím zakopal, a vylizovaly z nich zbytky. Inu sovětský ráj. Nebo spíš peklo

SSSR okupoval východní části Rumunska, které rozdělil mezi Ukrajinskou sovětskou socialistickou republiku a Moldavskou sovětskou socialistickou republiku. Na dobytém území začaly typické komunistické represe, masové zatýkání nepohodlných lidí, deportace a vraždění. Brzy také z obchodů zmizely i ty základní potřeby. Nicméně tamní obyvatelstvo mohl varovat již fakt, který popisují Dějiny Ruska 20. století, díl II., editované Andrejem Zubovem, že důstojníci Rudé armády vtrhli do obchodů a skupovali sirky, sůl, boty, šaty a další. Na udivené otázky místních lidí, proč to dělají, odpovídali, že u nich v Rusku se to těžko shání.

Nicméně později Německo vyslalo do Rumunska své vojenské jednotky na obranu tamních ropných polí, které Sovětský svaz ze severní Bukoviny přímo ohrožoval. Nelze se ovšem divit, že po zkušenostech s rudým východním násilníkem se Rumunsko stalo spojencem Německa.

Lidé bezpáteřní a bez jakýchkoliv morálních zásad. Současná KSČM je stejně jako nacistická NSDAP zločineckou organizací. Čerstvé důkazy podali dva její představitelé Vojtěch Filip a Marta Semelová.

Největším důkazem, že Česká republika je zcela svobodnou a pro někoho až přehnaně liberální zemí je soudružka Semelová sama. Kdybychom jednali v duchu komunistického režimu, tak dotyčná fanatička nesedí v Parlamentu, ale v cele smrti na Pankráci, kde by čekala na popravu oběšením. Po celé republice by lidé sepisovali petice, ve které by pro ni žádali nejtvrdší trest se slovy „čubce čubčí smrt“. Místo toho dotyčná bez problému a veřejně hlásá svoje nenávistné lži.

Počínali si hůře jako ty nejhorší mafiánské gangy a Al Capone byl proti nim břídil. Řeč je o komunistických vrazích a zlodějích, kteří v padesátých letech sprostě okradli o majetky a bydlení nevinné lidi, jenom proto, že se znelíbili rudé mafii. To je daleko horší než současné problémy s exekutory.

Akce Kulak, která po únorovém puči v padesátých letech znamenala sprostou loupež majetku nevinným lidem, byla akcí organizovaného zločinu, zločinců s legitimacemi KSČ v kapse a v uniformách nezákonných Lidových milicí.

Mladí lidé, představte si, že bydlíte s rodiči ve svém domě, ve svém bytě najednou do něj vtrhnou nějací násilníci, seberou Vám všechen majetek a nařídí Vám, že se musíte do určité doby vystěhovat, bez soudního rozhodnutí, protizákonně, jenom proto, že někomu jinému se zalíbil Váš majetek a chce Vám ho ukrást. Sebou si vzít můžete jen nejnutnější osobní věci.
Důkazem je příběh rodiny Pecníkových z Kroměřížska, které nacisté umučili otce v koncentračním táboře a zbytek pak za bolševiků skončil v blázinci, starobinci a děti v dětských domovech. Provinění těchto lidí bylo jediné, byli sedláky a to stačilo k represím.

V civilizované společnosti se nic takového dít nemůže, majetek každého člověka podléhá právní ochraně. Pro komunisty však nic takového neplatí, oni loupili vše, co mohli. Tyto akce byli loupežemi, protože vlastnictví jiných lidí se zmocňovali vlastnictví. To je také důvod, proč nevolit KSČM, protože jejich pražským lídrem je soudružka Semelová, která zvěrstva padesátých let obhajuje. Tato kovaná stalinistka tak souhlasí s terorem vůči ženám a malým dětem, protože i ty byly vyháněny ze svých domovů. Jsou i případy kdy matky s kojenci odjížděli v zimě na žebřiňácích a přestěhováni byli do stovky kilometrů vzdálených míst v pohraničí, studených nevyhovujících bytů, které v zimě často nešly pořádně vytopit.