V Orlové je ZŠ U nemocnice.Několik let z iniciativy komunistické ředitelky P.Bařinové se škola družila s okupační posádkou v Bruntále.Na víkend a několikrát do roka přijížděli vybraní malí ruští darebáci do Orlové.Byli nasazeni do prověřených rodin.Ve škole byli proškoleni rodiče k toleranci.Zejména kdyby rusák něco v rodině sebral nebo vymastil.Společně se pak s rusákama muselo trajdat po městě a okolí.Kdo z pedagogů se štítil, byl ukázněn na odměnách. Rusák je náš odvěký nepřítel.Je jen dobře,že jej vyloučili z OH.Všechny prastaré dobré skutky rusáka jsou zapomenuty.Už je jen pachuť z těch čerstvých.

A co Liberec?

- 9 mrtvých, 

- 45 zraněných, 

- tanky v centru města, zbořený dům na náměstí vedle radnice a neustálá, dlouhotrvající  střelba 

To byl  den 21.8.1968 v městě pod Ještědem! 

Ostatně - vůbec první mrtvý v průběhu ruské okupace byl právě v Liberci. 

Ruské tanky mířily z Polska přes Liberec na Prahu. V 5 hod. ráno se na náměstí shromáždili mladí lidé a po tancích házeli rajčata a vše, co bylo po ruce. 

Velitel přesunu rozkázal útoky opětovat střelbou ze samopalů. 

Další životy ukončil tank - vjel do podloubí domu na náměstí - v troskách toho domu.

Od 21. srpna 1968 do 27. června 1991 - kdy opustil republiku poslední okupant (už jen) ze SSSR - stála okupace Československa život 425 obyvatel země! Jen do konce roku 1968 zemřelo 137 civilistů - před nedávnem se ještě mluvilo o "jen" o 108 zavražděných.

Lidé umírali na střelná zranění, po zásazích střepin, byli zavražděni zběhy nebo zemřeli při dopravních nehodách zpravidla zaviněných řidiči vozidel okupantů.

 A zdá se, že díky bádání historiků toto číslo nebude ani zdaleka konečné.

Obětí okupace po 21. srpnu 1968 bylo více - do konce roku 1968 jich bylo 138, nemluvě o více, než 600 zraněných lidí. Navíc - okupace Československa byla nejen těmi mongoloidními Ivany z bývalého SSSR, ale i Poláky (v Jičíně a na "radiovce" Poděbrady), Bulhary, Maďary a kupodivu i Prušáky z DDR,

 A právě na křižovatce v Jičíně - říká se jí "Na Letné", spáchal příslušník POLSKÝCH okupačních jednotek - Stefan DORNA - 7. 9. 1968 jeden z nejsurovějších zločinů, kterých se okupanti z Varšavské smlouvy po 21. srpnu v Československu dopustili. 

Tento vrah a další čtyři polští vojáci opustil večer kasárna za městem, aby se řádně opilí. Hádali se mezi sebou a onen Dorna jednoho "kolegu" postřelil - pak šel přes křižovatku ke skupině Čechů a začal střílet i do nich! J. Veselého a jednu dívku střelil do nohou, další dva netrefil. Pak došel k telefonní budce, kde dívka utěšovala bolestí sténajícího J. Veselého. Pod pohrůžkou zastřelení jí ukradl hodinky a zlatý prsten. Přikázal jí, aby se otočila a poté do pana Veselého vypálil v rychlém sledu dalších deset ran ze své pistole. Zastřelil i paní Klimešovou, běžící mladíkovi na pomoc a těžce zranil jejího manžela. Podle vyšetřovatelů vystřílel během incidentu 74 nábojů. 

Onen Dorna se dodnes za svůj zločin neomluvil ("plnil internacionální povinnost") - po 15 letech byl propuštěn z vězení, v restituci získal statek, na kterém sedlačí.

Vzdávejte hold v Rusku svým tehdejším sovětským vojákům, vyznamenávejte si je atd. atp., jak chcete. Pro nás jsou a zůstanou okupanty a vrahy společně s dalšími vojáky států Varšavské smlouvy, které se podílely na naší okupaci v roce 1968. Trpké historické zkušenosti s vámi mají Poláci, Ukrajinci, Litevci, Lotyši, Estonci, Finové, Rusíni, Rumuni - Moldavané, Maďaři, Gruzínci aj.

Šlo o okupaci vojsky Varšavské smlouvy. Nešlo jen o vojáky tehdejšího Sovětského svazu. Protiruská fanatická a hysterická mašinérie ale nevidí, neslyší, ale mluví.

Je výsostně věcí České republiky, na co a kdy bude vzpomínat jako památný den nebo státní svátek. Nemusí se na to ptát ani v Moskvě, ani ve Washingtonu. 

Na zřízení památného dne s názvem "Den památky obětí invaze v roce 1968 a následné okupace vojsky Varšavské smlouvy", který připomíná jednu z nejtragičtějších kapitol novodobých dějin Česka, se shodly všechny poslanecké kluby - vyjma KSČM. Obzvlášť se to nelíbí ruským komunistům ...

Připomínám tady interaktivní mapu "Oběti okupace 1968" a příspěvek anton.janak 1. listopadu 2019

Je samozřejmě tragédií ztráta 406 lidí, kteří byli od srpna 1968 do června 1991, "zastřeleni, přejeti, zabily je střepiny granátů nebo uhořeli v troskách zapálených domů".

Někteří z nich byli skutečně oběti dopravních nehod s okupační technikou. Ale následkem dopravních nehod zahynulo za těch 23 let (pokud počítáme 500 mrtvých za rok) přibližně 11 500 lidí. V roce 2018 bylo zaznamenáno celkem 571 obětí dopravních nehod. Máme nějaký památný den obětí dopravních nehod? Ano, každá třetí neděle v listopadu je Světový den obětí dopravních nehod - a proč to není v ČR vyhlášeno jako památný den?

viz České sdružení obětí dopravních nehod

Jak dlouho ještě budete surfovat na vlně vyčpělé antikomunistické hysterie? Alespoň přes vánoce byste měli dát pokoj.

Pravopis "ďélo"  říká vše - článek netřeba číst. I když, zkusil jsem to "z povinnosti" (jak říkají mariášníci) a mohu svou thesi jen potvrdit.

A jako obvykle: náhodné změny názvu článku. Dělá to nějaký elév ručně, nebo máte robota?

Oni veteráni jsou a jejich vdovy, žijící v ČSSR, pobíraly důchod v (tehdy) západoněmeckých markách.

To jste nevěděl?

A oni se někdy před tím než k nám vtrhli chlubili tím jací jsou "třídní bratři", jak nás váže pouto "nerozborného bratrství" ......  - nebo jak to žvástzali ti komouští rusáčtí z.m.r..i . Ne - nikdy ani náznakem.

To jen zpar..an..lá zdivočelá komoušská rusácká be.t.ie dokáže takový podraz.

😀

A co 15.březen 1938? Němečtí vojáci také splnili rozkaz, neměli by tedy být také oslavováni jako veteráni?