Monografie Kateriny Clarkové, zabývající se historií a vývojem románu jako protežovaného žánru socialistického realismu, představovala na počátku 80. let 20. století významný milník v analýze sovětské literatury. Autorka přiřkla na Západě zavrhovaným ideologickým dílům vlastní hlas a interpretovala je nikoli z perspektivy západního kánonu klasické literatury, ale z hlediska kontinuity a klíčových dichotomií, které vyprovázely ruskou / sovětskou kulturu napříč 19. a 20. stoletím. S použitím antropologických teorií rozkrývá vývoj sovětského románu jako komplexní a proměnlivé pole, na němž se střetávají mocenské, společenské i výsostně literární faktory. Vnímá jej nejen jako výsledek vědomé mocenské represe, ale i jako prostředek oboustranného vyjednávání mezi politikou a literaturou, jako rituální prostor, v němž krystalizují významné kulturní síly utvářející celou sovětskou společnost. Kniha tak mimo jiné nabízí inspirativní pohled na dynamiku a mnohotvárnost socialistického realismu, který bývá občas chápán en bloc jako statický souhrn utilitárních politických doktrín. Vychází v edici Šťastné zítřky.

Už jsme tady a všechnu pravdu překlikáme. Máte to marné, demokrati!

Opět se v našem sortimentu objevil tank BT-5. Model je vyroben na slušné úrovni. Prototyp sloužil jako model pro tvorbu legendárního tanku BT-5, vyzbrojený 45 mm kanónem a má vynikající silniční výkon. BT-5 se podílela na době španělské občanské válce, sovětsko-japonského konfliktu v Khalkhin branku, sovětsko-finské války, a po většinu druhé světové války. *14*

Komunismus - cesta do pekel!

Pikantní je, že mezi dvanácti lidmi, na které vydala španělská prokuratura mezinárodní zatykač kvůli spolupráci s mafií, jsou i Putinovi blízcí. Není to překvapivé, v Rusku je stát pevně spojen s organizovaným zločinem.

Tuto zprávu přinesl web lidovky.cz. Španělé tvrdí, že mají velmi silné důkazy, že těchto dvanáct mezinárodně stíhaných Rusů se s mafiány skutečně zapletlo. Je mezi nimi například i bývalý ministr spojů a Putinův poradce Leonid Rejman. Kdysi jsem španělskou justicí ostře kritizoval za stíhání chilského generála Augusta Pinocheta kvůli jeho působení v čele chilské vojenské vlády. Podle mě k tomu nebyla kompetentní, nicméně nyní se jí omlouvám a uznávám, že postupuje stylem, padni, komu padni. Případné řeči o tom, že španělští vyšetřovatelé jednají na pokyn z USA, považuji za slabomyslné, stejně jako jejich šiřitele.

To, že v Rusku stát a mafie jedno jsou, dokazuje spousta kauz. Stojí za to číst blogy a články Alexeje Navalného, který zveřejňuje fotografie přepychových sídel ruských papalášů a vzápětí přesvědčivě doloží, že si na ně nemohli legálně vydělat. S mafii je podle tohoto elitního ruského blogera spojen i starší syn generálního prokurátora Ruské federace Jurije Čajky Arťom. Ten má patřit ke gangu, který na jihu Ruska povraždil skoro dvacet lidí.

Známý je případ právníka Sergeje Magnitského, který byl umučen v ruském vězení jenom proto, že upozornil na korupci ve špičkách ruské tajné služby FSB. Právě tato instituce je mafiánskými praktikami proslulá. Když se nějakému jejímu šéfovi zalíbí něčích firma, tak má dotyčný smůlu. Pokud není kamarád Putinova kamaráda či rovnou vládce Kremlu, o svůj majetek přijde. Nejčastěji kvůli obvinění z daňových úniků.

V Rusku strmě roste počet sebevražd. Jedním z důvodů je, že kvůli ekonomickým potížím nemocnicím chybí kromě jiných také léky na tišení bolestí při rakovině. A lidé se bojí umírání za krutých bolestí.

O této smutné kauze informoval web iDNES. Ruská vládní agentura Roskomnadzor se do sebevražedné nákazy obula skutečně rázně. Slovo sebevražda se podle ní nesmí objevovat v titulcích článků, nesmí se o nich psát na titulní straně, a může být zveřejněna pouze zpráva o jedné sebevraždě denně. Připadá to onoho krále z pohádky Pyšná princezna, který, když chtěl udělit uvězněné chůvě milost, tak ji dal pilník.

Je to něco strašného, tady se neřeší příčiny problému, ale důsledky. Navíc návod cenzurního orgánu neblahou situaci nezmění. „Těch sebevražd je nějak moc soudruzi, tak o nich nebudeme psát,“ přesně tímhle stylem jednali komunisté a nejen ti ruští, ale i čeští. Za neblahé bolševické éry se vědělo, že severní Čechy jsou totálně zdevastovány, ale novináři měli zakázáno o tom psát. Lidé se nesměli dozvědět, že kvůli tamnímu zničenému životnímu prostředí, je tam vyšší výskyt rakoviny, než jinde. Vrchní cenzor soudruh Fojtík k tomu opakovaně říkal. „Ano soudruzi, my o tom problému víme a my se ho snažíme v rámci možnosti řešit. Ale komu a čemu prospějeme, když o tom budeme psát?“ A bylo vymalováno.

Současný postup, kdy se ruské cenzurní orgány snaží bránit informovaní o sebevraždách je důkazem toho, že v této zemi je svoboda projevu a slova silně omezena, dále je oklešťována, a začíná se to podobat situaci v bývalém Sovětském svazu. Rusko se k tomuto svému neblahému předchůdci začíná totiž pomalu, ale jistě přibližovat.

Velmi drsnou, avšak pravdivou kritiku své země nedávno uveřejnili ruský politik Leonid Gozman a nezávislý novinář Arkadij Babčenko. Sedmdesát procent vražd v Evropě se stane v Rusku, které má jen 19 % obyvatel tohoto kontinentu.

Leonid Gozman poslal otevřený dopis ruskému prezidentovi Vladimíru Putinovi, který by se dal zhodnotit ve stylu. Král je nahý a naše země nevzkvétá. Mimo jiné v něm píše. „Kvalita života zřetelně upadá, zhoršuje se stav v sociální oblasti, snižují se reálné příjmy. Nezbavil jste zemi závislosti na ropě a nemáte, soudě dle vašich vyjádření, žádný plán na řešení krize….

Sliboval jste vítězství nad teroristy, ale teroristické útoky pokračují. Za roky Vaší vlády se jejich obětmi stalo více než tři tisíce lidí - organizátoři těchto útoků nebyli ve většině případů ani dopadeni. Na severním Kavkaze vznikla kriminální enkláva na Rusku prakticky nezávislá, ale využívající jeho zdroje….

Společenská morálka upadla tak hluboko jako nikdy. Pod Vaším vedením rozkvetla lež, nespravedlivé soudy, korupce. Mnozí jsou přesvědčeni o zkorumpovanosti Vašich nejbližších přátel a spolupracovníků a často i o Vaší osobní zkorumpovanosti. Stále více se hovoří o stycích nejvyšších představitelů země s gangstery. Na tomto pozadí se do našich životů vrátila licoměrnost a vrací se strach - lidé se opět bojí říct, co si myslí.“
Gozman vyzval Putina k abdikaci a varoval ho rovněž předtím, aby nespoléhal na momentální průzkumy veřejného mínění, protože car Mikuláš II. byl v roce 1914 určitě ještě populárnější než je nyní on, ale tři roky ho smetla revoluce a o rok později byl bolševiky popraven i s rodinou.

Je to fanatismus téměř jako v islámském státě. Viktor Krasnov ze Stavropolu stanul v Rusku před soudem za diskusi na sociální síti VKontakte. Jeho provinění? Napsal, že Bible je sbírka pohádek a Bůh neexistuje.

Tento případ dokazuje, že na ruské sociální síti VKontakte žádná větší svoboda než na Faceboooku není, ale opak je pravdou. Za nevinná slova může jít člověk i do vězení. A je to další potvrzení faktu, že současné Rusko je nemocnou nesvobodnou zemí, která hrozí lidem uvězněním za takové banality.

Tento slovník je dosud největší u nás vydaný jednosvazkový rusko-český a česko-ruský slovník. Jde o zcela původní autorské dílo snažící se co nejvěrněji zachytit současný psaný i mluvený jazyk. Přes své všeobecné zaměření obsahuje i terminologii z oblasti ekonomiky, práva, vědy a techniky. Naším cílem bylo, abyste ve slovníku našli hesla, významy, fráze a idiomy, které se v současnosti skutečně používají.

Kromě psaného jazyka jsme se snažili postihnout i běžně mluvený jazyk. Ve slovníku proto najdete celou škálu výrazů hovorových, slangových i vulgárních.
Nemalé úsilí jsme věnovali přípravě nástrojů, které umožňují pracovat s různými lexikálními zdroji včetně korpusů či kontrolovat obsahovou i formální konzistenci zpracovaných hesel. Přestože se na tvorbě slovníku podílelo více než deset autorů, všechna hesla jsou zpracována podle stejných zásad a dodržují stejnou strukturu.
Věříme, že výsledkem naší práce je skutečně praktický slovník, jehož kvality ocení všichni, kdo pracují s cizím jazykem a chtějí mít k dispozici aktuální slovní zásobu v co nejširším rozsahu.