ano nepatříš sem ruský gaunere když lidem kradeš nicky a komolíš jména

Nicméně už samotná služba u Státní bezpečnosti na úseku boje proti tzv. vnitřnímu nepříteli byla zločinem. A proto bych na pana Prchala pohlížel jako na člověka sloužícímu zločinu. A kdybych byl občanem Lštění – Zlenic, kde podle Živnostenského rejstříku JUDr. Antonín Prchal bydlí, tak bych mu dával najevo otevřeně své pohrdání a nikdy ho nezdravil. Bývalý soudruh major z StB je také spolumajitelem bezpečnostní agentury Loogius, s.r.o v

Zločinec Putin už válu dávno rozpoutal když Ukrajinu napadl s vojáky v uniformách
bez označení. To je podle mezinárodního práva terorismus.

A válečného zločince Putina podporují jen vlastizrádci nebo šílnenci.
Je smutné že se k ním řadíš bbbb

a simon to tapetováním podporuje ...

Avšak pozor! Noví majitelé domů si jaksi v mnoha případech museli vzít milionové půjčky, aby jejich majetek zase vypadal k světu. Takto tedy komunisté hospodařili bez dluhů, jako opilec Franta kašlali na všechno! Ano, zadlužili se až noví majitelé, ovšem bez těchto dluhů by se nádherné historické domy zřítily.

A když k tomu připočítáme bolševiky zničenou přírodu, tak je jasné, že nás bývalý režim zatížil stamiliardovými dluhy.

Pokud ursazis lidi tim že jim nadavas do putinovcu a komousu nemůžeš se mezi slušné řadit.

jsi nahlášen Putine multinicku a tak to bude se všemi tvými tapetami zde na diskuzi

Srpen 1939 - dohoda dvou gangsterů o kořisti

Přesně tato slova vystihují známý pakt Molotov - Ribbentrop z 23. srpna 1939, kterým si dvě zločinecké bandy, nacistické Německo a bolševický Sovětský svaz, rozdělily teritorium. Obě strany přitom tuto dohodu nebraly vážně a jenom potřebovaly získat čas k dalším výbojům. Druhá světová válka s desítkami milionů obětí začala v režii Adolfa Hitlera přepadením Polska za aktivní pomoci bolševického vraha Josefa Stalina.

Někteří rádoby znalci namítnou, že Stalin si potřeboval zajistit západní hranice proti Německu, oddálit tak nacistický útok a se připravit se na obranu země. Ono to však bylo poněkud jinak. Sovětský diktátor chtěl dostat do války Západ s Německem, aby se pak v pravou chvíli mohl vrhnout na oslabenou kořist.

Ovšem svého německého spojence se zpočátku snažil hýčkat. Souhlasil s uzavřením hospodářské smlouvy na podzim roku 1939, podle které bolševické Rusko dodávalo Německu důležité suroviny, jako ropu, plyn, železnou rudu atd. To činilo opravdu důsledně a poslední nákladní vlak projel ze SSSR do Hitlerovy říše 22. června 1941 ráno asi jen dvě hodiny před zahájením německého útoku.

V rámci onoho čtvrtého dělení Polska postupovali oba zločinci Stalin s Hitlerem v dojemné shodě. Již 3. září sovětský ministr zahraničí Molotov neváhal ujistit německého velvyslance v Moskvě Schulenburga o tom, že Rudá armáda zahájí už brzy útok na Polsko, tak jak bylo domluveno. O šest dnů později pak Molotov nacistům blahopřál, když dostal falešnou zprávu o dobytí Varšavy. „Dostal jsem vaše hlášení o vstupu německých vojsk do Varšavy, prosím, předejte mé blahopřání a pozdravy německé říšské vládě." Ve skutečnosti však polské hlavní město padlo po hrdinné obraně až na konci září.

Dále uvedl dva příklady z obce Vyskytná. Jedním z poválečných členů KSČ se stal tamní četnický strážmistr Josef Koukal, který se za okupace začal aktivně učit německy a sloužil nacistům tak horlivě, že se ho každý bál. Dokonce jednou špicloval i pana Pikla, zda-li neposlouchal zahraniční rozhlas tedy Londýn nebo Moskvu, za což za nacistů hrozil trest smrti. Po osvobození se vypařil na Karlovarsko, odhnědl, následně zarudl a jako horlivý soudruh se stal vysokým důstojníkem SNB.

Dalším takovým výlupkem byl zemědělec z vesnice v sousedství Vyskytné. Jeho jméno autor neuvádí, ale píše , že za války byl vlajkařem, ze kterého mělo jeho okolí strach. Ten se také dal po válce k soudruhům a když si Josef Pikl na toho člověka u rudých funkcionářů stěžoval, tak byl odmítnut s tím, že vyvolává zbytečné rozbroje.

Pikl dále píše, že kolaborantů nalezlo po roce 1945 do KSČ spousty. Já sám vím o jednom případu z jihomoravských Židlochovic. Tamní občan František Vybíral otevřeně spolupracoval s nacisty, rovněž patřil k Vlajkařům, dostal i nejvyšší protektorátní vyznamenání Svatováclavskou orlicí a prý patřil dokonce i mezi konfidenty gestapa. Po válce utekl na Mostecko a tam rovněž udělal kariéru v KSČ.

Milan Moučka, bratr nedávno zesnulého herce Jaroslava, patřil v padesátých letech k nejhorším estébáckým mlátičkám. Později se dokonce stal hlavním vyšetřovatelem StB a brutálně vyslýchal též doktorku Miladu Horákovou. Za války se prý angažoval v komunistickém odboji, existují ale indicie o tom, že byl ve skutečnosti agentem Sicherheitsdienstu neboli SD. To byla zpravodajská služba SS považovaná za blízkou Gestapu a po válce prohlášena Norimberským tribunálem za zločineckou organizaci.

Uznávám, že i mezi komunisty byli stateční lidé, kteří za svůj razantní antinacismus zaplatili životem. Mezi ně patřil například spisovatel Vladislav Vančura. Na druhé straně komunistický odboj rozhodně nebyl hlavní silou v boji proti nacismu, ale o tom někdy příště.