Nelelkovat a makat Semjone Bukviči! Raus

šašek z Šapito

Bývalý důstojník Sovětské armády sepsal své vzpomínky na dobu služby v nejsilnějším vojsku komunistického bloku. Člověk se nestačí divit, kolik hrůzy, tuposti a směšnosti bylo v bolševickém vojsku možné.

Včera jsem si koupil publikaci Můj život v Sovětské armádě od známého ruského vojenského historika Viktora Suvorova. Stačil jsem si ji skoro celou přečíst za odpoledne a večer. A stálo to za to, všem ji doporučuji!

Vím, že osobnost Suvorova, který není potomkem slavného ruského vojevůdce, budí emoce a i mnoho jeho seriozních kolegů nesouhlasí s jeho závěry, že Stalin chystal útok na Hitlerovo Německo, ale nacisté jej předešli. To je v pořádku, historie není exaktní vědou, umožňuje různou interpretaci pramenů, a tak diskutujme a třeba i vášnivě se přeme.

Ovšem v inkriminované knize uvádí autor své osobní vzpomínky, důstojníkem Sovětské armády se stal v roce 1967, kterým není důvod nevěřit. Známé jsou skutečnosti o tom, že Sověti kopírovali americkou vojenskou techniku podle originálů, což se týkalo například džípů a především letadel, jímž ruští vojáci říkali stavebnice, protože byly poskládány podle součástek z rozebraných originálů, kterých se v Sovětském svazu nějak zmocnili. A tak ze strategického amerického bombardéru B-29 vznikl i sovětský TU-4.

Někteří méně vzdělaní jedinci se snaží trvale zpochybňovat zločiny spáchané ve jménu komunistické ideologie, které se těm nacistickým vyrovnají anebo je dokonce i předčí - počtem zavražděných lidí určitě. Ty je potřeba opakovaně cejchovat jako lháře a darebáky.

Pěkně to vystihl ve své knize Rusko plné křížů Alexandr Jakovlev, který píše o neokainismu, což značí zabíjení lidí ve velkém. V Osvětimi pro příslušnost k méněcenným rasám a táborech Gulagu pro méněcennost třídní. Lenin, Stalin a Hitler jsou podle něj nejstrašnějšími zločinci 20. století. Ano, Jakovlev byl komunistou a dokonce za Gorbačovovy éry tajemníkem ÚV KSSS, ale o to je jeho svědectví cennější, že se dokázal se zločinnou ideologií rozejít a se svoji minulostí upřímně a vnitřně poctivě vyrovnat. Koneckonců kdo zná Bibli, ví, že ze Šavla se stal Pavel.

Rovněž spisovatel Vasilij Grossmann přirovnává ústy své hlavní postavy v románu Panta rhei stalinské vyvražďování dětí ukrajinských rolníků hladem k nacistickému vyvražďování dětí plynem. Pro Grossmanna a nejen pro něj spočívá podobnost obou tragédií v masovém zabíjení celých skupin obyvatel, v jednom případě z důvodů třídních, v druhém z rasových.

Je jasné, že ukrajinský hladomor, při kterém podle asi nejobjektivnějších historických údajů zahynuly tři až čtyři miliony lidí byl chladnokrevně naplánovaným zločinem spočívající ve vědomé likvidaci rolníků. S Irskem o osmdesát let dříve se to nedá srovnat. Irsko nemá tak dobré klimatické podmínky pro zemědělství jako obilnice Evropy Ukrajina a navíc sovětští bolševici místo pomoci postiženým rozsah katastrofy cynicky tajili, kdežto hlad v Irsku byl bez zlehčování medializován a Irům byla z ciziny poskytnuta pomoc. Není pravdou, jak se tady snažil namluvit jistý primitiv, že sovětské Gulagy byly div ne rekreačními tábory. To v žádném případě a mají na svém kontě více obětí než nacistické koncentráky.

Putin je válečný zločine
NESPAMUJTE

Tím, že svůj příspěvek zveřejníte několikrát po sobě nedosáhnete toho, že si jej všimne více lidí. Naopak, naši admini všechny jeho verze co nejrychleji smažou.

Putin je válečný zločinec
NEDBOČUJTE

Držte se tématu daného článkem nebo tématem diskuse. Nezveřejňujte nesouvisející odkazy, komentáře nebo obrázky.

Nejvyšší správní soud rozpustil Dělnickou stranu a to je dobře. Avšak ctihodní soudci v talárech musí měřit všem stejným metrem. Mezi komunisty a „dělníky“, není rozdílu a proto bolševická partaj patří rovněž mimo zákon.

Stát tentokrát odvedl dobrou práci a jeho zástupce advokát Tomáš Sokol přesvědčivě doložil, že Dělnická strana je xenofobní a rasistická a jako taková nemá místo v politickém systému České republiky. Její činnost totiž směřuje k potlačení demokracie v zemi a proti tomu je potřeba se rázně postavit.

Stejně tvrdě je ovšem potřeba zatočit i s jinými politickými subjekty, které prosazují obnovení totality v Česku. Komunistická strana Čech a Moravy se veřejně netají obdivem k diktátorským režimům na Kubě, v severní Koreji a jinde. Veřejně obhajuje pronásledování, věznění i vraždění lidí z tzv. třídních důvodů. Stačí si jenom přečíst bolševický plátek Haló noviny. Je přece jedno, jestli je v zemi šířena nebezpečnými psychopaty nenávist vůči nějaké skupině lidí kvůli tomu, že jsou například cizinci anebo majetnější. Já chci žít v tolerantní a snášenlivé společnosti, ale členové a příznivci Dělnické strany a KSČM patří k té nejhorší spodině, co existuje, a jejich veřejná činnost je nepřípustná.

Propagandisto nacismu Semjone Bukviči? Toto je svobodná diskuze, smiř se s tím. Budou tady zaznívat jiné než profašingtonské názory. Své nacistické proslovy si piš na jiném serveru. Tady nebudeš nikoho střílet ani posílat do plynu, jasný?

Lidé ohlupováni bolševickou propagandou mají ve svých hlavách zafixovanou jednoduchou rovnici, jak hrdinní Vietnamci vzdorovali americkým agresorům. Ve skutečnosti jsou vietnamští komunisté masovými vrahy desítek tisíc svých spoluobčanů.

K smíchu je člověk, který se chlubí tím, že procestoval Vietnam a o žádných zločinech rudé bandy mu nikdo neřekl a tudíž nic takového neexistuje. Víte, lidem, kteří navštívili Sovětský svaz, se také tamní soudruzi nechlubili desítkami milionů lidí zavražděných v gulazích.

Já prostě vždycky říkám, poučme se u odborníků. Mezi ně však nepočítám jistého starého vousatého psychopata z Ostravy, který bolševikům leštil kliky a neustále jako šílenec napadá ostatní blogery. Pro mě jsou autority Lucie Hlavatá, Petra Karlová, Mária Strašáková a Ján Ičo, což jsou autoři publikace Dějiny Vietnamu, kterou vydalo nakladatelství Lidové noviny. Zmínění historici jsou asi nejlepšími znalci vietnamské historie u nás a také ji přednášejí v Ústavu dálného východu Filozofické fakulty Univerzity Karlovy.

A ti stejně jako lidé, kteří dali dohromady Černou knihu komunismu, popisují hrůzy pozemkové reformy, jež se v severním Vietnamu odehrávala v padesátých letech a při níž zahynuly desetitisíce vietnamských rolníků a jejich rodinných příslušníků.

Autoři českých vietnamských dějin pouze částečně berou na milost tamního rudého vůdce Ho- Či-Mina. Oni poctivě poukázali na to, že podle některých pramenů Ho-Či-Min o vraždění zemědělců nevěděl, a že naopak ostře kritizoval a trestal členy místních komunistických bojůvek, které je organizovaly: Podle jiných naopak o těchto masakrech věděl.

Na počátku padesátých let studená válka nabírala na obrátkách a bolševický blok vedený Sovětským svazem se vážně zaobíral myšlenkou na zničení svobodného světa. Komunisté si vybrali korejský poloostrov rozdělený 38. rovnoběžkou na bolševickou severní Koreu a proamerickou Korejsko republiku jako test odolnosti Západu a zkoušeli co Američané a jejich spojenci dokážou snést.

Na začátku roku 1950 dostává severokorejský diktátor Kim Ir-sen od Josefa Visarionoviče Stalina a čínského vůdce Mao Ce-tunga souhlas k útoku a dobytí jižné Koreje. O několik měsíců později 25. června 1950 severokorejská armáda podle přepadla svého souseda. Výsledek se zdál být předem jasný, vojska ze severu měla početní převahu, tvořilo ji 135 tisíc dobře ozbrojených a vycvičených mužů, vybavených dělostřelectvem, tanky T-34 a 180 letadly, mezi nimiž převažovaly stíhačky a bombardéry.

Jihokorejské síly měly jen 95 tisíc mužů ve zbrani, daleko hůře vycvičených než jejich protivníci ze severu, letectvo tvořilo jen několik průzkumných a dopravních strojů, tanky neměly žádné. Nelze se tedy divit, že severokorejská armáda snadno prorazila jihokorejskou obranu a již 28. června dobyla hlavní město Korejské republiky Soul.

Naštěstí USA zareagovaly rychle a účinně. Energický prezident Harry Truman vydal rozkaz veliteli amerických dálněvýchodních vojsk armádnímu generálu Douglasi Mac Arturovi k maximální podpoře Jihokorejců. USA dále hned 25. června svolali Radu bezpečnosti OSN, která přepad odsoudila, označila severní Koreu jako agresora a vyzvala tamní komunistickou vládu, ať okamžitě stáhne své jednotky za demarkační linii. Když severokorejští komunisté neposlechli, vydala Rada bezpečnosti další rezoluci ve kterém vyzvala k formování vojsk OSN a vyzvala všechny státy, aby se podílely na formování mezinárodních sil pod patronací této organizace.

Soudruzi nám za čtyřicet let navykládali hodně lží. Údajně jsme měli kráčet k zářným světlým zítřkům, ve skutečnosti jsme se však neodvratně blížili ke katastrofě. Komunistické zdravotnictví vystižně charakterizuje parafráze zkratky OÚNZ (odevzdej úplatek nebo zahyneš).

Vtip je v tom, že soudruzi se rádi poměřovali s předmnichovskou ČSR nebo s ostatními socialistickými státy a to pak vyhrávali. V páté třídě nám souška učitelka valila klíny do hlav, že za první republiky lidé umírali na angínu, protože neznali penicilín, kdežto nyní už naše socialistické zdravotnictví nabízí nemocným antibiotika. Svatá prostoto!

Nová kniha mladého historika Jakuba Rákosníka Sovětizace sociálního státu a podtitulkem Lidově demokratický režim a sociální práva občanů v Československu 1945 – 1960 údajné budovatele skvělých zítřků zbavuje svatozáře.

Bolševici se totiž jaksi cudně zapomínali srovnávat s vyspělými evropskými zeměmi, například s Rakouskem a SRN a v tomto zápase prohrávali na celé čáře, jako i ve zdravotnictví.

Autor poctivě uvádí, že v prvních dvaceti letech dosáhli komunisté ve zdravotnictví jistých úspěchů, například v očkovacích programech a zajištění všeobecné dostupnosti zdravotní péče.
Za normalizace už to bylo daleko horší a přiznává to i odborná literatura. Jedním z ukazatelů kvality zdravotní péče je průměrný věk dožití. Ještě v šedesátých let na tom nebylo Česko špatně a na počátku šedesátých let se muži dožívali v průměru 67,2 let a ženy 72,8 let.