hnus

je psík, který štěká ale nekouše, viz. jeho bezvýsledný boj s IS v Sýrii, Libyi a Afghánistánu. Putin může v klidu spát. *15*

(pokr.)
* znemožňoval jim výkon zaměstnání, povolání nebo funkce a dosažení vyššího nebo odborného vzdělání,
* zabraňoval jim svobodně vycestovat do zahraničí či vrátit se svobodně zpět,
* povolával je k výkonu vojenské služby v Pomocných technických praporech a Technických praporech na neomezenou dobu,
e) pro dosažení svých cílů neváhal páchat zločiny, umožňoval jejich beztrestné páchání a poskytoval neoprávněné výhody těm, kteří se na zločinech a perzekucích podíleli,
f) spojil se s cizí mocností a od roku 1968 udržoval uvedený stav pomocí jejích okupačních vojsk.
(2) Za spáchané zločiny a další skutečnosti, uvedené v odstavci 1 jsou plně spoluodpovědni ti, kteří komunistický režim prosazovali jako funkcionáři, organizátoři a podněcovatelé v politické i ideologické oblasti.

bytech je v Rusku poptávka. Rusové jsou velmi dobří klienti, platí královsky a keš, s nimi je radost obchodovat. Tento týden jim prodávám 3 byty ve Zličíně a nabízím nové v Modřanech, jdou na dračku. Jsou to bohatí a milí lidé.*14* *14* *14*

Habsburské Rakousko bylo ve své závěrečné moderní fázi proti komunistickému Československu rájem na zemi a v době míru nepopravilo na území nynějšího Česka jediného člověka z politických důvodů. Stejně tomu bylo i za I. Československé republiky. Kdežto komunisté navíc po vykonstruovaných procesech poslali na smrt více než dvě stě lidí.

Moderní Rakousko se silnými demokratickými prvky vzniklo de facto v roce 1867, kdy v prosinci říšská rada přijala soustavu zákonů 141 – 146 říšského zákoníku – tzv. prosincovou ústavu, která mimo jiné zaručovala občanům rovnost před zákonem, svobodu vyznání, právo na nezávislý a veřejný soud, svobodu projevu a další. Již o měsíc dříve v listopadu byly schváleny zákony spolkové a spolčovací, které umožnily založení mnoha českých spolků a pořádání masových táborů lidu.

Samozřejmě ani tehdejší stav nebyl dokonalý a k politickým procesům docházelo. Tak například v únoru 1882 se konal v Praze hromadný proces s 31 socialisty, mezi kterými byl i Ladislav Zápotocký, otec pozdějšího komunistického prezidenta Antonína lidově zvaného ušaté torpédo. Výsledkem bylo dvacet sedm odsouzených k trestům vězení od 6 týdnů do 18 měsíců za podvratnou činnost proti mocnářství.

K dalšímu velkému politickému soudnímu sporu došlo v únoru 1894, kdy před zemským soudem v Praze začal tzv. proces Omladinou, což měla být údajně protistátní organizace mladých lidí, ve skutečnosti však byla hlavně dílem policejního provokatéra Rudolfa Mrvy později zavražděného. Mezi odsouzenými byly například i takové protiklady jako pozdější komunistický básník Stanislav Kostka Neuman a pravicový národohospodář Alois Rašín. Padly tresty od několika měsíců až po osm let pevnostního vězení (v průměru 20 měsíců) a nakonec byli všichni omladináři v roce 1895 císařem Františkem Josefem I. amnestováni.

5 bodů za vteřinu. Hezky ty body naklikáváš zlej BTW Rybano juro trolle.
Za to tě přeci platíme. Tak jen klikej nebo tě pošlem do Gulagu.

Skutečný stav budování socialismu věrně přiblížil spisovatel Čestmír Jeřábek v knize V zajetí stalinismu. Zápis ze 17. března 1953 ke Gottwaldově smrti . „Gottwald….. Zavlekl náš národ do asijského otroctví. Přivedl nás na žebráckou hůl. Zavedl demoralizační systém do škol. Rozvrátil nejen naše hospodářství, ale i náš rodinný život. Zahájil tažení proti církvi, proti náboženství, proti Bohu. Uvrhl statisíce lidí do koncentráků a nakonec dal věšet na šibenicích i své nejvěrnější komunistické druhy. … Jeho otylé tělo nevzdělaného alkoholika a lokaje je vystaveno v generálské uniformě ve španělském sále pražského hradu.“

Smutné jsou také záznamy o tom, jak v jednapadesátém musel být zaveden znovu přídělový systém na pečivo, na které stejně jako na maso a cukr se stály mnohahodinové fronty. V Brně byly v padesátých letech poměrně časté případy, kdy lidé umírali v zimě doma kvůli tomu, že neměli peníze na topivo. Komunistické Československo kolabovalo, zatímco Západ díky Marshallovu plánu vzkvétal.

Ale položme si otázku, co vlastně bylo na režimu, který tady byl nastolen v roce 1948, nejhorší! Asi to bylo absolutní touha po ovládnutí člověka, zbavení ho co největší osobní svobody, totální pohrdání lidskými životy a absolutní nadvláda hnusné ideologie nade vším.

Můžeme mluvit jenom o štěstí, že heslo Sovětský svaz, náš vzor se nepodařilo dotáhnou do absolutních konců. V nynějším Reflexu, je článek o režiséru Otakaru Vávrovi u příležitosti jeho nadcházejících stých narozenin, který vzpomínal na to, jak se sovětskými filmaři probíral těsně po II. světové válce natáčení davových scén. Tak ti mu s klidem řekli, že sovětská kinematografie v takových případech toleruje pětiprocentní ztráty na lidských životech jako na manévrech. To je přece děsivé, a také Vávra z toho byl otřesen a chlubil se, že při natáčeních jeho filmů jako byly Proti všem a další nikdo nezemřel a ani nebyl těžce zraněn.

mají jasno....
http://ceskoslovenstivojaci.org/

Bukvice Simon

Ruský prezident Vladimír Putin je ovšem duševní mrzák a ubožák a tak jedním z jeho prvních činů bylo, že médiím zakázal karikatury o sobě. Co také čekat od komunisty - důstojníka KGB, že? Atmosféra v Rusku podle toho vypadá, jakékoliv vybočení z řady vyvolává štvanice na člověka. Je přece šílené, když státní televize hlásá de facto antisemitismus, nenávist k Židům s tím, že takoví lidé nemají v Rusku co dělat. Tradice pogromů, jak je vidět, v kremelské říši úspěšně pokračuje.

Když tedy člověk ví, jak to v Rusku vypadá se svobodou projevu, pak je úsměvná a drzá zároveň kritika Ukrajiny a Pobaltí za to, že vypínají vysílání ruské státní televize a upírají prý tamním ruským menšinám právo na svobodu informací. Nejsem přítelem takových opatření, ale Rusko, kde byly zlikvidovány desítky nezávislých televizí (naposledy stanice Dožď), rádií, novin a časopisů, nemá právo v takových případech útočit na druhé.

Putinovi čeští stoupenci a vůbec všichni by si měli uvědomit jedno, mohou kritizovat vládu, prezidenta atd. bez následků. V Rusku mohou skončit v lepším případě ve vězení, v horším prostřílení na ulici. Vždyť v putinovské éře byly z politických důvodů zavražděny desítky novinářů, pachatele policie většinou nedopadla.