... jsem potěšen, že tak pitomoučké hovádko bylo u toho, když jsem odtud zmizel, čau :)))

True! Kdyby Kreml neposílal počítačové piráty útočit na USA a Pobaltské státy tak žádné odvetné kroky nejsou. Takže nezaměnuˇj příčinu a následek.

Ostatně i na tiscali se ruský trolda s přihlížením redakce činí a podvádí tu s bodováním.
Ihned naskakuje za vteřinu tradičních 12 plusíků a 12 mínusáků.

o, že Zemanova prezidentská kancelář utratí za pohoštění trojnásobně víc než ta Klausova, které stačila pro stejné účely přes 400 tisíc korun, nejde zdůvodnit ničím. Je to plýtvání peněz daňových poplatníků. Já vím, nabízí se námitka, že z hlediska státního rozpočtu je to „malá kapka v moři“. Když je ovšem ve státní kase takových kapek v moři víc, pak z milionů jsou najednou miliardy a to už bolí. Prezident Miloš Zeman se rád chlubí svoji lidovostí, zdůrazňuje, že mu stačí pivo, slivovice a tlačenka s cibulí. Ve skutečnosti je to taková ta klasická levicová vábnička na voliče. Navenek se zdůrazňuje skromnost a sepětí s lidem, ale skutečnost je jiná. Typickým příkladem takového přístupu byla soudružka Marta Gottwaldová, manželka masového vraha a komunistického šéfa Klementa. Ta si z Belgie nechala v padesátých letech v době obecné bídy vozit drahé krajky a v jednou v Brně vyndala pořadatelům nějaké recepce, že jí nesehnali nejlepší francouzské koňaky.

Slova poslance Stanjury, že takové nehorázné utrácení peněz nás všech se dá zdůvodnit pouze Zemanovou oblibou alkoholu, a to ostatní, že jsou jen výmluvy, jsou zřejmě pravdivá. Nyní je řada na poslancích, aby při schvalování státního rozpočtu, prezidentskou kancelář naučili šetřit.

Lidé bezpáteřní a bez jakýchkoliv morálních zásad. Současná KSČM je stejně jako nacistická NSDAP zločineckou organizací. Čerstvé důkazy podali dva její představitelé Vojtěch Filip a Marta Semelová.

Největším důkazem, že Česká republika je zcela svobodnou a pro někoho až přehnaně liberální zemí je soudružka Semelová sama. Kdybychom jednali v duchu komunistického režimu, tak dotyčná fanatička nesedí v Parlamentu, ale v cele smrti na Pankráci, kde by čekala na popravu oběšením. Po celé republice by lidé sepisovali petice, ve které by pro ni žádali nejtvrdší trest se slovy „čubce čubčí smrt“. Místo toho dotyčná bez problému a veřejně hlásá svoje nenávistné lži.

Par troubů se tu koukám nezmůže na nic, než na urážení národa o kterém nic neví.Klasicky čech co nic nedokáže.

Bolševici povraždili na celém dvě stě milionů lidí, porušovali všechna psaná i nepsaná pravidla, zotročili celé národy, podporovali mezinárodní terorismus, který eufemisticky nazývali národněosvobozenecké hnutí, ale ve skutečnosti se jednalo o obyčejné bandity. Proto se nelze divit, že se s nimi Západ v mnoha případech vůbec nemazlil.

Sérií podvodů začal Sovětský svaz už na Jaltské konferenci, kdy národům východní Evropy slíbil svobodné rozhodování o svém osudu prostřednictvím demokratických voleb, což nedodržel. V Polsku a Maďarsku byly zfalšovány parlamentní volby pomoci machinací a zastrašování opozičních nekomunistických stran. V Československu se sice v roce 1946 konaly relativně svobodné volby do Národního shromáždění, ovšem ty byly na dlouhých čtyřicet čtyři let posledními. Pak už přišlo na řadu něco, co se volbami dá nazývat těžko.

Sovětský svaz pak provokoval svobodný svět v roce 1948 blokádou Západního Berlína, ve které utrpěl zásluhou amerického a leteckého mostu těžkou porážku. O dva roky později pak komunistická severní Korea přepadla svého jižního souseda. Důkazy o tom, že Severokorejci byli agresorem podává dopis, v němž jejich vůdce Kim Ir-Sen píše Stalinovi, žádá ho o souhlas s útokem na jih a ujišťuje jej, že Američané nemají na Korejském poloostrově žádné zájmy a tudíž nezakročí. Tento dopis je uložený v Archivu Ruské federace. Za další, jihokorejská armáda byla podstatně slabší než severokorejská a útok by z jejich strany byl sebevraždou a proti zdravému rozumu. Nakonec v souladu s mandátem OSN přišly Jihokorejcům na pomoc „modré přilby“, čili jednotky vyslané světovou organizací tvořené většinou Američanů. Jih Koreji se tak podařilo zachránit před komunistickou okupací a jeho obyvatelé mohou děkovat USA za to, že se jejich země nestala jedním velkým koncentračním táborem a mají mnohonásobně vyšší životní úroveň než na rudém severu, kde panuje hladomor a hladoví vojáci žebrají o jídlo.

Josefo, ty Zemanova kuundo, už není Silvestr, už nehul!

To, že zločinci kolem Putina tunelují o sto šest a Viktor Kožený je proti nim učiněné nebeské neviňátko, je zkrátka fakt. A když na jejich zločiny člověk upozorní, dopadne jako právník Sergej Magnitskij, kterého umučili k smrti ve vyšetřovací vazbě. Titulek jsem mírně pozměnil z článku v Parlamentních listech.

Bill Browder žil déle než 10 let v Moskvě a řídil nejúspěšnější investiční fond v Rusku. Tento úspěšný americký podnikatel původně Putina podporoval, avšak v roce 2005 byl z Ruska vyhoštěn. Zkorumpovaná skupina ruských činitelů totiž prý vykradla jeho investiční fond Hermitage Capital a zneužila ho k podvodnému daňovému přiznání, což dokázal právě jeho právník Magnitskij. Ukradeno mělo být 230 milionů dolarů (zhruba 4,6 miliardy korun.). Bowderův příběh jako první u nás zveřejnil server Britské listy, který jej přeložil ze serveru britských novin The Guardian.

Tyto zprávy by nikoho, kdo nemá tmu před očima, neměly překvapovat. Ovšem, když zloději spjatí s vládní mocí, kradou takto veřejně miliardy a ve vězení nakonec skončí ten, kdo na tuto loupež upozorní, tak to je vážně síla. Státní moc si může v Rusku s vámi dělat, co chce. Stalin dal nejvýrazněji najevo, že lidský život pro něj nemá cenu a Rusko tuto tradici dodržuje pořád. Koneckonců Putin a jeho nohsledové jsou z velké části bývalí kágébáci a komunisté, a jak se říká, bývalý komunista je něco jak bývalý černoch.

Současná kremelská věrchuška své bolševické způsoby pouze kryje do rádoby vzletných vlasteneckých hesel, přičemž uvnitř zůstala rudá, což dokazuje její obdiv k masovému vrahu a jednomu z nejhorších tyranů v lidských dějinách Stalinovi.

Komunisté všude, kde uchvátili moc, vzali lidem svobodu, nedovolili demokratické volby a když to bylo potřeba potlačili odpor i za cenu brutálního násilí. Tak tomu bylo v roce 1953 v NDR údajně prvním německém státě dělníků a rolníků, kde jaksi do dělníků střílely ruské tanky, v krvi bylo utopeno i povstání Maďarů proti rudé diktatuře v roce 1956.

Socialismus to byly jeden velký podraz a nehorázná lež. Bolševici se farizejsky oháněli starostmi o obyčejné lidí, ale běda, když jim ti sami lidé dali najevo, že o ně nestojí. Pak nastal brutální teror. Nebo hlásání práva národů na sebeurčení a boje za dekolonizaci. Každý ví, že to byly další podvody v rudé režii. Sovětský svaz de facto tvořilo Rusko a čtrnáct kolonií zvaných svazové republiky. Právo národů na sebeurčení bylo pro rudé darebáky jenom cárem papíru, kterého účelově využívali. Jenomže například Litva, Lotyšsko a Estonsko okupované sovětským Ruskem jaksi byly z tohoto práva vyloučeny, stejně tak Tibet má u Číny pořád smůlu.

Je dokázané, že komunistické tajné služby podporovaly teroristy jako třeba italské Rudé brigády a německou bojůvku Frakci Rudé armády známou také jako Baader – Meinhofová.
Rovněž údajná podpora národně osvobozeneckého boje v Africe a jinde znamenala hlavně vyzbrojování krvavých zločinců, například také bojovníků alžírské národní fronty, kteří bezohledně vraždili všechny, kdo s nimi nesouhlasili včetně žen a dětí.

Nelze se tedy divit, že Západ a hlavně Američané komunistům po výše zmíněných smutných zkušenostech nevěřili lidově řečeno ani nos mezi očima a také ve Vietnamu a na Kubě s nimi proto jednali tvrdě. Zasloužili si to. Rudé režimy jsou nelegitimní, prtože se sice ihánějí lidmi, ale ve skutečnosti lidi potřebují pouze k uchvácení moci, pak už se jej na ni neptají. Se zločinci se nejedná, ti se likvidují. A stoupenci srpu a kladiva byli a jsou pro svět horším nebezpečím, než byli kdysi svého času Al Capone a jeho banda.

Další vůči československým komunistům neúprosná fakta přinesl známý komunistický reformátor Ota Šik. Podle něj v letech 1954 až 1965 stoupla reálná mzda v Československu o 37,5%, kdežto v Rakousku o 54 % a v západním Německu dokonce o 93%! A ten rozdíl se v dalších letech ještě zvyšoval, prostě platy v bolševickém Československu byly daleko menší než ve vyspělých západních zemích. To je smutná pravda a komunisté mohou křepčit, rozčilovat se, vztekat se atd., ale to je tak jediné, co mohou dělat. Důkazy o jejich neschopnosti jsou pádné.

Takže závěr je jednoznačný, srovnávání socialistického Československa s první republikou anebo s s růstem v letech 1948 až .... pouze odvádějí pozornost od nepříznivé pravdy. Vývoj ve srovnatelných kapitalistických a socialistických zemích Rakousko-Československo, SRN-NDR, Jižní Korea-KLDR jasně dokazuje prohru socialismu na celé čáře.