Podle zástupců podnikatelů se dá nedostatek pracovníků řešit i jinými cestami. Na prvním místě volají po usnadnění příchodu kvalifikovaných zaměstnanců ze zahraničí. A to nejen z Ukrajiny či Vietnamu, ale i z dalších zemí. "Stále je celý proces velmi zdlouhavý a administrativně náročný. Ale i tak je to jen krátkodobé řešení nebo jen dočasná náplast," říká prezident Hospodářské komory ČR Vladimír Dlouhý.
Dlouhý připomíná, že se dá využít i domácí rezervoár. "Stát by si měl dát za cíl zaktivizovat rezervy, tedy motivovat ke vstupu na trh práce početné skupiny obyvatel, které jsou neaktivní. Jedná se především o ženy na rodičovské nebo studenty," říká Dlouhý.

Zdroj: http://ekonomika.idnes.cz/cesko-nedostatek-pracovniku-vyssi-mzdy-f0u-/ek...

V zahraničí (reakce na zvolení Trumpa a možnost tvrdého postupu vůči migrující pracovní síle):
Jen v Kalifornii najímají farmáři na práci na polích okolo 325 tisíc lidí, jak uvádí statistiky amerického ministerstva práce. Mezi Američany o těžkou práci ničící záda není zájem. Podle některých odhadů pracovníky na kalifornských polích tvoří z 85 procent ilegální imigranti.
"Naši pracovníci jsou vyděšení. Pokud jsou oni znepokojení, my jsme znepokojení také," uvedl Joe Garcia, který zprostředkovává zaměstnávání dělníků. Každoročně zaměstná asi čtyři tisíce lidí, kteří sbírají hrozny napříč Kalifornií.
Skutečnost však možná nebude tak horká. Podle jednoho z Trumpových poradců v oblasti zemědělství Toma Nassifa totiž budoucího prezidenta nezajímají ani tak ilegální pracovníci na farmách jako kriminálníci. "Myslím, že cílí na lidi, kteří spáchali závažnější zločiny. S těmi začne, a tak je to správně," řekl Nassif. "Myslím, že je méně důvodů se obávat, než si lidé myslí," dodal.
Zdroj: http://zpravy.idnes.cz/americti-farmari-strach-donald-trump-ilegalni-del...

KAROLIK Josef

Kečkovce

příslušník SNB

věznice Praha Pankrác


11.11.1952

KANDRAČ Anton

Kriviany

úředník

věznice Praha Pankrác

29.05.1954

KALITKA Štěpán

Lucko

dělník

věznice Praha Pankrác

22.09.1950

Marx tady naráží: "...mohou potřeby vyvolané akumulací kapitálu předstihnout vzrůst pracovní síly čili počtu dělníků, poptávka po dělnících může převýšit nabídku, a tak může nastat vzestup mezd."

Tedy výkyv poptávky zvýší cenu, ale i hodnotu pracovní síly - stěhování pracovních sil, zvyšují se nájmy v rozvíjejících se regionech, roste nutnost dojíždět atd...

Samozřejmě někdy "by se mohlo ukázat nutným vyšetřit skutečný stav nabídky a poptávky např. stávkou nebo nějakým jiným způsobem" (Marx: Mzda, cena, zisk). Zde poukazujeme i na odborářskou kampaň "Konec levné práce".

Marx uvádí historické příklady takových stížností a snah o přitahování nových vrstev obyvatelstva do výroby. Speciálně zdůrazňuji tento moment kvůli současným nářkům na nedostatek kvalifikované pracovní síly u kapitalistů v ČR a nutnosti zvyšovat mzdy.

S technickým rozvojem roste společenský charakter výroby - jako vedlejší důsledek a jako prostředek rozvoje (soukromých) kapitalistických výrobních vztahů. Moderní průmysl zavádí vědu do výroby, ale dělá tak nutně přes technický aparát, který má hodnotu, stojí lidskou práci. Přizpůsobení způsobu práce rytmu stroje.
Všeobecný zákon kapitalistické akumulace

Již při prosté reprodukci v nezměněném měřítku (nadhodnota je kapitalistou plně osobně spotřebována) Marx ukazuje, jak si kapitál podřizuje reprodukci pracovní síly, dělnické třídy, z kontinuity kapitalistické reprodukce. Kapitalista má zisk z toho, co si bere od dělníka (nezaplacená práce) i z toho, co mu dává a co si dělník z produktu své práce kupuje zpět (za mzdu).

Ovšem v pojmu kapitálu je růst kapitálu a s ním i nadhodnoty. Část nadhodnoty není spotřebována osobně, ale připojena ke kapitálu. Připojování části vytěžené nadhodnoty ke kapitálu (akumulace kapitálu) vytváří tendenci k exponenciálnímu, geometrickému růstu hodnoty kapitálu. Kapitalisté jsou jen reprezentanty tohoto kapitálového pohybu.

Jak tato akumulace probíhá? Předpokládejme na začátku, že se při akumulaci a zvětšování rozsahu výroby technologie, poměr práce a masa výrobních prostředků, nemění. Pokračuje se na dané, ověřené technické základně, jen se zvýší rozsah produkce.

Pak vzrůst kapitálu při akumulaci nutně vede k vzrůstu poptávky po práci a existenčního fondu dělníků, a to úměrně svému růstu. To se stává zejména v době otevírání nových trhů, ale i vytváření "nových potřeb", nebo marketizace, kapitalizace toho, co dosud stálo víceméně mimo kapitalismus (například zrušení domácí výroby a práce, privatizace a podobně).

KALINAJ Pavel


Bijacovce

věznice Bratislava

17.02.1950

Jednotlivé stroje jsou podobně jako lidé v manufaktuře uspořádáni do soustavy strojů. Ve vývoji kapitalismu si Marx všímá momentu, od kdy stroje jsou vyráběny stroji a přestávají být řemeslným individuálním výrobkem.

Marx uvádí důležitou a logickou podmínku pro zavádění stroje v kapitalistickém výrobním způsobu. Jedině tehdy je zaveden stroj, pokud je levnější než pracovní síla, kterou nahrazuje. Nikoliv každý stroj, který umožní snížit hodnotu výrobku, ale takový, který sníží zaplacenou práci. Technický pokrok závisí na ceně pracovní síly. Pokud je mzda nízká, přirozeně je podnět k technické změně nízký.

Marx cituje dvě definice továrny ideologa tovární výroby Ureho, jako příkladu ideologie průmyslové buržoazie. Ten vidí továrnu jako

1) "kooperaci různých kategorií dělníků, dospělých i nedospělých, kteří zručně a pilně dozírají na systém produktivních strojů, nepřetržitě poháněných ústřední silou (prvotním motorem)." Zde je souhrnný dělník jako aktivně působící subjekt, automat jako objekt. Jedná se o popis každého použití strojů.

2) "ohromný automat, složený z nesčetných mechanických orgánů a orgánů nadaných vědomím, které působí ve shodě a bez ustání, aby vyrobily týž předmět, takže všechny tyto orgány jsou podřízeny jedné hybné síle, která pohání samu sebe". Opačná definice, kde automat je subjekt, autokrat, dělníci jeho orgány. Jde o kapitalistickou továrnu.

Následně ukazuje, že tato definice nestačí pro popis specifiky práce v kapitalistické společnosti.

Kapitál, který kapitalista zálohuje ve výrobě, se rozkládá na variabilní kapitál (za pracovní sílu) a na kapitál konstantní (mrtvá práce, věcné podmínky výroby - pracovní prostředky a předměty).

Nadhodnota pochází z rozdílu mezi hodnotou pracovní síly (nutnou prací pro reprodukci pracovní síly - bydlení, jídlo, vzdělání, nutná relaxace i kulturně určená míra konzumu a náklady na novou generaci) a hodnotou přidávanou k výrobku vykonanou prací (odpracovaná práce). Následně musí být produkt prodán za hodnotu, za kterou byl vyroben, což nemusí být vždy možné.

Marx rozlišuje absolutní nadhodnotu - tendenci k prodlužování pracovní doby a zvyšování nadhodnoty.

Relativní nadhodnota pak vzniká zkracováním nutné pracovní doby, hodnoty pracovní síly zvyšováním produktivity práce - kooperací více pracovníků, dělbou a organizací práce, zaváděním strojů.
Marx detailně zkoumá strukturu stroje. Především stroj definuje (za daných podmínek) jako provádějící operace, které dříve prováděl nástroji člověk. Stroj rozčleňuje - pohon, převodový mechanismus a vlastní pracovní stroj. Marx si byl vědom složitosti a uváděl příklad chemického průmyslu, kde je poněkud jiné působení. Dnes existuje v průmyslu složitější rozčlenění a osamostatnění (například pohon a převod skrze elektřinu a elektrickou soustavu). Navíc s rychlostí výroby vzrůstá význam řízení - senzory, rozpoznávání, regulace, algoritmizace. A právě zřejmě odtud je ta část dynamizace výrobních sil přibližně od 60. let.

KALANDRA Záviš

Frenštát pod Radhoštěm


novinář

věznice Praha Pankrác

27.06.1950