Přejít na výpis diskuzí
Oběť Číhošťského zázraku: Utýraný kněz Toufar, na jehož přiznání tlačil sám Gottwald
25.2.2018 | Helena Kalendová
356 příspěvků
-
Marx definuje práci, která je nezávislá na výrobních vztazích: "Práce je především proces, probíhající mezi člověkem a přírodou, proces, v němž člověk svou vlastní činností zprostředkovává, reguluje a kontroluje výměnu látek mezi sebou a přírodou. Vystupuje proti přírodní látce samé jako přírodní síla. Aby si přivlastnil přírodní látku v určité formě vhodné pro svůj vlastní život, uvádí do pohybu přírodní síly, které patří k jeho tělu - paže i nohy, hlavu i prsty. Tím, že tímto pohybem působí na vnější přírodu a mění ji, mění zároveň svou vlastní přirozenost. Rozvíjí schopnosti, které v ní dřímají, a hru těchto sil podrobuje své vlastní moci... v tom, co je dáno přírodou, uskutečňuje zároveň svůj vědomý účel, který určuje jako zákon celý způsob a charakter jeho činů a kterému musí podřizovat svou vůli. A toto podřízení není ojedinělý akt. Mimo napětí orgánů, kterými pracuje, je po celou dobu práce nutná účelná vůle, která se projevuje v pozornosti, a přitom je tím nutnější, čím méně práce dělníka upoutává svým obsahem a způsobem svého provádění, tedy čím méně je mu práce požitkem jako hra fysických a duševních sil.
Jednoduché momenty pracovního procesu jsou: účelná činnost čili práce sama, pracovní předmět a pracovní prostředek." -
3) Fyzická rovina produkčních sil. Zde se pohybujeme v pojmech technické složení, náročnost reprodukce, výrobní prostředky (nástroje, suroviny), životní prostředky, dělba práce, stroje, technologie, porodnost. Nutné je poznat podstatu technologií, které jsou ale naplňovány jen v určitých vztazích. Někdy je snaha ztotožnit bezprostředně ekonomické zákony s výrobními silami (například "každý nástroj je kapitál") a tím setřít specifika kapitalismu.
Vzniká tu dialektický vztah a provázanost těchto rovin. Hlubší pohyb hodnot se projevuje pohyby nabídky a poptávky i cen. Výkyvy cen (i nahodilé) jsou na druhou stranu nutnou složkou při prosazování podstatnějších zákonů (akumulace, vzestup organického složení kapitálu).
Základní pojmy
Zboží je jednotou užitné hodnoty (způsob využití věci, produktu samého) a směnné hodnoty (určující poměr, v kterém se směňuje). Hodnota je pak výraz množství abstraktní práce, společensky nutné (přímo či nepřímo) na výrobu zboží.
Máme základní vzorec pohybu a oběhu kapitálu:
Peníze-Zboží-výroba-Zboží'-Peníze'
Peníze se směňují za zboží (pracovní sílu, suroviny a nástroje), to prochází produkcí, tedy pracovním procesem, a z něho vychází výrobek, který je (jako zboží, užitná hodnota se směnou hodnotou) směňován za více peněz. Rozdíl výchozí a konečné hodnoty tohoto výrobního cyklu je nadhodnota, základ pro zisk. -
JURČA Miroslav
Nový Hrozenkov
textilní mistr
věznice Brno
23.08.1952 -
Roviny v Marxově popisu
Pro pochopení Marxova výkladu je nutné rozlišovat, že se pohybuje na několika úrovních abstrakce, které odpovídají reálným vrstvám pohybu a tendencím ve společnosti.
1) Povrchní pohyb, které pozorujeme bezprostředně a většina vulgární ekonomie na této rovině zůstává. Tuto rovinu popisují pojmy jako výchylky nabídky a poptávky, cen, nadvýroba (jako spouštěče krize); zdánlivé pohyby obyvatelstva; nezaměstnanost; mzda; rozšiřování trhu.
2) Hlubší, zákonitosti výrobních vztahů
a) Složka, kterou popisuje Marx ve II. a III. dílu Kapitálu, která zahrnuje celkový oběh. Sem ve většině končí klasická buržoazní ekonomie. Základními pojmy jsou výrobní ceny - míra zisku, oběh, úvěr; fixní, oběžný kapitál; peněžní, zbožní, průmyslový kapitál.
b) Hlubší rovina spočívající na výrobním procesu kapitálu a Marx ji popisuje v I. dílu. Základním pojmem je hodnota - nadhodnota (absolutní, relativní), míra nadhodnoty, hodnotové/organické složení kapitálu; hodnota pracovní síly; rezervní armáda pracujících; variabilní a konstantní kapitál. -
JUNEK Václav
Mokřice
rolník
věznice Praha Pankrác
16.03.1951 -
Proč klesá míra zisku, návratnost kapitálu v ekonomice?
Smith - protože s akumulací a dovozem ze zahraničí vzniká přebytek kapitálu a tlak konkurence snižuje zisky všem.
Ricardo - protože s akumulací roste poptávka po práci rychleji než je schopná je společnost uživit, roste cena životních prostředků a tedy mzdy - pokles zisku.
Sismondi - protože osobní spotřeba mas v moderním průmyslu klesá a vzniká problém s realizací produktu.
Proč roste chudoba?
Malthus - důsledek tak zvaného populačního zákona - protože počet lidí roste geometrickou řadou a životní prostředky (výroba potravin) aritmetickou.
Tato vysvětlení mají z hlediska Marxe určitou povrchní platnost. Vyjadřují určité momenty, vztahy nebo jsou důsledky hlubších příčin. V absolutním postavení jsou chybné a pro vysvětlení škodlivé. -
A nyní jsme tu před otázkou technologických změn, jakoby byly nezávislé na výrobních vztazích. Pokud se na ně podíváme konkrétně, a ne přes marketingové brýle, vidíme nová řešení, ne univerzální řešení na veškeré bolístky světa. Nejsou pravděpodobně ani hrozby zničení civilizace - alespoň způsobené technologiemi samotnými. Často vycházejí ze známých, stávajících principů, které se vhodně kombinují, jsou pro ně lepší podmínky.
Není překvapivé, že tu jsou postupy nahrazující člověka. Překvapivé je, že do teď nebyly zavedeny.
My komunisté máme tradici marxistické analýzy. Jsem přesvědčen, že stále zůstávají možnosti rozvíjení dialektické a materialistické koncepce popisu (a změny) světa. Jaký je rozdíl v pojetí vědeckého poznání mezi v současné době převládajícím pozitivismem (empirismus, newton-descartes) a mezi dialekticko-materialistickým pojetmí? Pokusíme se shrnout výklad akumulace a technických změn, jak je před 150 lety podal Karel Marx ve svém velkolepém díle Kapitál.
Zákonitosti v klasické a vulgární politické ekonomii
Připomeňme si některé ekonomické polemiky z Marxovy doby. -
Na místě je i mírně humorná připomínka: nejméně posledních 50 let se tvrdí, že do 20 let bude dostupné termonukleární využívání energie. Není pochyb, že ta by to vytvořilo masivní zdroj energie s nižšími dopady. Ovšem neinvestovalo se do ní, protože výzkum je příliš drahý.
Pro levici, představitele revolučních změn ve společnosti, je důležité reálné porozumění společenských procesům. Problém je rozšíření jednoduchých, absolutních vysvětlení. Levice pak dělá chyby v rozboru situace. Stačí si připomenout nedávnou katastrofickou vizi tzv. ropného zlomu, tedy absolutního omezení množství ropy oproti její rostoucí potřebě. Zdálo se, že všechny fakty tomuto odpovídají - cena ropy rostla do závratných výšin. Ovšem tato představa náhle téměř vymizela po nedávném poklesu ceny. Není samozřejmě pravda, že zdroje nejsou omezené, i absolutně, ale existují protitendence - nárůst technických možností (těžba hůře dostupných zdrojů - šelfová moře, břidlicový plyn). Jiným příkladem je zjednodušená formulace "globálního oteplování" jako přímé úměry dvou proměnných "množství CO2"-"teplota". -
K 150 letům 1. dílu Marxova Kapitálu
Šíří se až fantastické představy o nové iniciativě německých průmyslníků - Průmysl 4.0 nebo také 4. průmyslová revoluce. Soustřeďují se kolem technologií s marketingovými názvy typu hluboké učení, 3d tisk, internet věcí, big data, cloudy atd. Jsme ohromeni téměř ikonickými aplikacemi: samořídícími auty (Tesla - Elon Musk, Google...), robotickými domácnostmi, automatickými sklady. Okurkovou sezonu plní články o tom, které všechny profese se stanou přebytečné.
Část levice to utvrzuje v jejím (lehce středostavovském) pocitu, že "mizí dělnická třída". Ospravedlňuje tím prosazování zdánlivých řešení všech problémů, jako "nepodmíněný příjem".
Není nové nadšení pro technologickou změnu: před několika lety "letěly" bio/nano technologie, ještě dříve tu byly posuny v šedesátých letech (vůbec první představy o nahrazování inteligence člověka), vědecko-technická revoluce. Kapitalismus je provázen techno-optimismem (není od věci připomenout technologické představy Julesa Verna) i techno-katastrofismem. -
JEŘÁBEK Alois
Brno
drogista
věznice Praha Pankrác
15.06.1953 -
-
JUDITKA Bedřich
Postřižín
věznice Praha Pankrác
18.12.1950
-