Odborová centrála The United Auto Workers (UAW; Sjednocení dělníci automobilek) opět nedokázala jižanské dělníky organizovat. Byla naděje, že mezi převládající černou pracovní silou v Nissanu bude menší pravděpodobnost odmítnutí být odborově organizovaní než u jejich bílých protějšků v téhle části země. Možná u nich nebyla reakcionářská protiodborová nálada, ale dost se báli a měli k tomu důvod.

Mississippi je stát, který se řadí na poslední místo v čemkoli dobrém a na první ve všem špatném. Je jedním z nejchudších států s jedním z nejreakčnějších politických systémů. Rozsáhlá černá populace je pod trvalým politickým útokem. Rozšíření lékařské služby bylo odmítnuto, od příjemců SNAP (Program pomoci doplňkové výživy; pozn. překl.) je vyžadováno, aby vykonávali neplacenou práci nebo trpěli hladem.

Všechny hvězdy se spikly proti dělníkům, kteří agitovali za odborové zastoupení. Jejich platy jsou dokonce i při veškerém útlaku v továrně bez odborů mnohem vyšší než u ostatních černochů v Mississippi, státě s nejnižším středním příjmem. Vzhledem k relativnímu stupni útlaku většina z nich usuzovala, že by ztratili víc, kdyby Nissan ze státu odešel nebo zvýšil automatizaci provozu, nebo kdyby stát zastavil subvencování nadnárodní společnosti nebo splnil některou ze svých dalších výhrůžek. Nikdo by se byl neptal, proč hlasovali pro to, aby nebyli odborově organizovaní.

I když dělníci z Nissanu se rozhodli na základě rizika odporu, stát Wisconsin a Trumpova správa vyhlásily další krádež veřejných statků ve prospěch nadnárodního průmyslového gigantu, a opět pod záminkou, že pomáhají dělníkům. Foxconn, výrobce LCD obrazovek pro Apple i další společnosti, oznámil plán na otevření továrny ve Wisconsinu v roce 2020. Tento stát odsouhlasil, že dá Foxconnu 3 mld. $ jako daňovou úlevu a každým rokem zaplatí 200 milionů $ k udržení 3 000 lidí v zaměstnání.

KOŘÍNEK Vladimír


Žleby

dělník

věznice Praha Pankrác

10.04.1951

KOŘÍNEK Tomáš

Žleby

učitel

věznice Praha Pankrác

10.04.1951

http://diskuse.tiscali.cz/zpFreedom Rider: Poražení američtí dělníci

Kapitalismus americké dělníky zcela rozdrtil. Nakonec je to cíl kapitalistů, ale pracující v téhle zemi padají hlouběji a rychleji, protože nemají žádné politické přátele a deklarují oddanost zkompromitované politické straně. Důkaz je viditelný u hlasování proti odborovému zastoupení v továrně Renault-Nissan v Cantonu ve státě Mississippi. Další důkaz lze vidět v rozhodnutí státu Wisconsin, jenž slíbil elektronickému gigantu Foxconn 3 mld. $ jako subvence k vytvoření 3 000 pracovních míst.

Zahraniční výrobci aut i z dalších průmyslových odvětví staví v jižních státech továrny už mnoho let. Tato oblast Spojených států je dnešním ztělesněním zotročení a segregace a la Jim Crow („Jim Crow“ se nazýval systém zákonů, vynucujících rasovou segregaci; pozn. překl.). Je jednou z nejkonzervativnějších oblastí, má krátké dějiny odborářství a vždy ji řídila strana bílých, což v posledních padesáti létech byli Republikáni.

Mississippi vyhrál závod na dno (the race to the bottom), když v roce 2000 vábil společnost Renault-Nissan, aby vybudovala továrnu v Cantonu, předměstí Jacksonu. Stát dostál svým slibům a dal firmě Renault-Nissan přes 1,3 mld. $ na dotacích. Guvernér apeloval na dělníky, aby odmítli odborářství, což se dá vidět jen jako součást zinscenované, až příliš úspěšné zastrašovací kampaně.

KOPULETÝ František


Týn

lesník

věznice Jihlava

03.08.1951

Technologie, které jsou prosazovány německými svazy průmyslníků, nejsou nové. Je větší poptávka po nich (a sypou se peníze do výzkumných pracovišť, "start-upů"), protože existuje relativní přebytek kapitálu (finanční kapitál, který obíhá a hledá ziskové uplatnění) a vyčerpal se extenzivní růst podpořený anexí bývalých socialistických národů.

Z minulosti si můžeme vzít poučení, že je těžké dopředu odhadnout přesný charakter technických změn, které záleží na relativní náročnosti různých postupů a překonávání překážek. Je nutné je analyzovat zcela konkrétně a ne na základě marketingových dojmů.

Ano, v kapitalismu zjevně vyvolá masivní nezaměstnanost, chudobu a nejistotu. Podpoří absolutní růst zisku. Ale také pokles míry zisku. Stane se podnětem, materiální základnou příští krize - umocněnou akumulací dluhů, zbytněním finančního kapitálu.

V budoucí komunistické společnosti tento společenský charakter výroby umožní, aby technologie sloužily ulehčení práce, k co nejefektivnějšímu uspokojení společenských potřeb, zmenšení sféry nutné práce, k rozšíření jeho schopností a možností.

KODET Jiří

Zdice

úředník

věznice Praha Pankrác


21.10.1950

Tyto různé vlivy se jednou uplatňují převážně vedle sebe v prostoru, jindy převážně po sobě v čase; konflikt mezi protichůdnými činiteli se vybíjí periodicky v krizích. Krize jsou vždy jen dočasným násilným řešením existujících rozporů, jsou to násilné výbuchy, které na chvíli obnovují porušenou rovnováhu."
Zpátky k Průmyslu 4.0

Tendence k nahrazení člověka strojem (a ruinování jeho existence) vychází z výrobního způsobu, který tu existuje několik staletí a který se moderním průmyslem v 19. století dostal na sobě odpovídající základy. Je podepřena novými objevy, stále společenštějším charakterem reprodukce (látkové i jiné). Zatímco v Marxově době kapitál plně ovládal relativně úzký výsek výroby, dnes zahrnuje již opravdu všechny sektory společenské reprodukce. To komplikuje celkový pohled. Opravdu dochází k zvyšování produktivity práce nahrazováním lidských sil - nyní včetně těch řídících, intelektuálních.

Pokud jde o potenciál umělé inteligence, je tu zajisté pokrok, ale k vytvoření stroje schopného orientace a poznání na úrovni člověka je řádově stejně daleko jako při první vlně nadšení v šedesátých letech.

Pokles míry zisku

Na předchozím výkladu Marx staví v 3. dílu Kapitálu při vysvětlení empiricky pozorovaného poklesu míry zisku, jevu, z kterého Kapitalisté tolik panikaří.

Při vysvětlení tohoto jevu Adam Smith vychází z přebytku kapitálu, David Ricardo pak ze zdražování pracovní síly (ne zlepšení postavení, ale zdražení potravin, ale například doprava). Pro Marxe to není dostatečně úplný obraz, protože nezakládá na trvalých změnách. Obojí je podřízený moment pohybu, kde výše naznačený vzrůst organického složení (hodnoty konstantního kapitálu vůči variabilnímu) fixuje pokles míry zisku a vytváření rezervní armády. Projevují se jako přebytek kapitálu (spekulace, krize) a přebytek obyvatelstva (nezaměstnanost, chudoba).

U kapitálu se setkáváme s převrácením:
Prostředek zhodnocení kapitálu - neomezený rozvoj společenských produktivních sil je v konfliktu s omezeným účelem - zhodnocením kapitálu.

Ale kapitalistický výrobní způsob je prostředkem v historickém úkolu rozvíjení společenské produktivní síly a světového trhu. Rozpor mezi historickým úkolem a příslušným společenským výrobním vztahem, který definuje kapitalistický výrobní způsob.

Tedy zvyšování produktivity, menší vynakládání práce při rostoucím množství výrobních prostředků se v kapitalismu projevuje jako přetlak dělníků vůči kapitálu, nejistota. Jakoby obyvatelstvo rostlo rychleji.

Marx to shrnuje: "Akumulace bohatství na jednom pólu je tedy zároveň akumulací bídy, útrap práce, otroctví, nevědomosti, zesurovění a morální degradace na opačném pólu, tj. na straně třídy, která vyrábí svůj vlastní výrobek jako kapitál."

Výsledkem je další upevnění kapitalistického vztahu na národní i mezinárodní úrovni.

KMÍNEK Josef


Vysoké Veselí

vrchní strážmistr SNB

věznice Praha Pankrác

08.08.1952

Marx pokračuje ve zkoumání forem existence relativního přelidnění (plynulé, skryté - jako v zemědělství, váznoucí - prekariát, pauperismus). Rozšiřování o ty, kdo dosud stál mimo námezdní pozici (rolníci, řemeslníci, neúspěšní kapitalisté čelící poklesu míry zisku a feudálové). A v současné době, jestliže je působení kapitálu skutečně celosvětové, je nutné do tohoto obrazu zanést i migraci - a to i tu ekonomickou. Vojensky i ekonomicky jsou rozvraceny tradiční vztahy, lidé se stěhují do metropolí. To je nutnou součástí akumulace kapitálu.

Rezervní armáda má vnitřní kvalitativní strukturu. Nejde o číslo, výši nezaměstnanosti, ale obsahuje pododdíly: národní, regionální, rasové, dělí se dle pohlaví, věku. Politická ekonomie se tak projevuje v sociologických důsledcích.

S rozsahem společenského bohatství tedy podle Marxe

zvyšuje se velikost proletariátu a síly jeho práce; a tím
zvětšuje se rezervní průmyslová armáda; a tím
zvětšuje se přebytek obyvatelstva a i útrapy práce a chudoba; a tím
zvětšuje se absolutní pauperismus (zbídačení)

Není to vnější vztah mezi růstem dělnického obyvatelstva a růstem kapitálu - obě strany jsou způsobeny kapitálem, jedním jeho pohybem.
Akumulace má paradoxní důsledky

zvyšuje poptávku po práci
zvyšuje nabídku dělníků "uvolňováním"
nutí zaměstnané pracovat déle a za horších podmínek

Proti absolutním a provždy platným zákonům (počet dělníků a velikost kapitálu) tady Marx klade jemnější dialektiku, pohybové zákony v relativním tvaru. Které ovšem mají reálné důsledky.
Nikoliv nemoudří rozmnožující se dělníci (v té době se v Anglii ukazovalo na katolické Iry), kteří se nepřizpůsobují poptávce. Ale systém sám vytváří přebytečné obyvatelstvo.
"Je nejen nemyslitelné, že by se celá dělnická třída rozhodla nepřivádět na svět děti, ale naopak celé její postavení způsobuje, že se z pohlavního pudu stává její hlavní požitek a že jej jednostranně rozvíjí." (Marx: Námezdní práce a kapitál)

KLEMPT Bohumil


Louny

dělník

věznice Praha Pankrác

07.01.1950

Z toho vyplývá, že akumulace kapitálu váže stále méně pracovní síly s tím, jak se zkracují období, kdy kapitál akumuluje na dané technické základně. Relativní zmenšování podílu variabilního kapitálu se jeví tak, že absolutní vzrůst pracujícího obyvatelstva probíhá rychleji než vzrůst prostředků pro jejich zaměstnávání. Kapitalistická akumulace produkuje relativně přebytečné, zbytečné, nadbytečné dělnické obyvatelstvo pro zhodnocovací potřeby kapitálu.

Z hlediska celkového společenského kapitálu, dochází k projevům tohoto procesu v prostoru a čase: "vidíme, že proces jeho akumulace hned vyvolává periodické změny, hned se jednotlivé momenty tohoto procesu současně rozdělují na různé výrobní sféry". "Větší přitahování dělníků kapitálem je spojeno s jejich větším odpuzováním... Dělnické obyvatelstvo tedy, produkujíc akumulaci kapitálu, produkuje tím samo ve stále větším měřítku prostředky, které je činí přespočetným." Dělníky navíc nutí pracovat déle, intenzivněji.

Toto přelidnění dostává jasnou funkci v kapitalistickém systému - rezervní průmyslovou armádu pro případ urychlené akumulace.

Roste relativní velikost moci (dělníkova produktu, svých nástrojů, kapitálu) nad bezprostředním pracovníkem - odcizení mezi pracovníkem a podmínkami jeho práce a jeho produktem.

KEPKA Josef


Vranovice

profesor

věznice Praha Pankrác

11.10.1952

Zvyšování společenské produktivity práce se vyjadřuje ve zvyšování relativní masy výrobních prostředků (surovin, nástrojů, strojů), které dělník přeměňuje ve výrobek. Toto zvýšení technických poměrů se odráží v poněkud pomalejším tempu ve změně hodnotového složení kapitálu - zvyšování poměru konstantního kapitálu vůči variabilnímu.

Dochází tak k nahrazování živé práce ve prospěch mrtvé, minulé. K tomuto nahrazování dochází relativně (vzhledem k celkové velikosti kapitálu) a v určitých okamžicích i absolutně (propouštění).

Marx pak blíže určuje procesy, jak se projevuje akumulace na jednotlivých kapitálech. Nejdříve probíhá koncentrace (prosté zvětšování jednotlivých kapitálů) a zvyšování počtu individuálních kapitálů.

Ale protože produktivita tlačí k vzrůstu minimálního rozsahu výroby, je tu přitahování, vyvlastňování malých kapitálů velkým - centralizace. Skrze úvěrovou soustavu a další finanční nástroje vzrůstá možnost najednou vrhnout větší množství kapitálu z různých zdrojů. Vzájemná konkurence jednotlivých kapitálů pak vede k likvidaci menších.

"Na jedné straně tedy dodatečný kapitál, vytvořený během akumulace, přitahuje stále méně dělníků v poměru ke své velikosti. Na druhé straně stará kapitál, periodicky reprodukovaný v novém složení, odpuzuje stále více dělníků, které dříve zaměstnával"

Pro zvýšení relativní nadhodnoty se sahá k novým, produktivnějším technologiím, při kterých je možné vyrábět s užitím menšího množství práce. Zdánlivě jednotlivý kapitál k tomu nutí konkurence - aby získal výhodu nad konkurenty a mimořádný zisk, nebo aby netratil s těmi, kdo už vyrábějí levněji.

Východisko předchozího příkladu z USA:

Jen pár dnů poté, co se kontroverznímu miliardáři otevřely dveře do Bílého domu, se někteří kalifornští farmáři začali připravovat se na velkou změnu. Například Kevin Herman objednal nové vybavení za 600 tisíc dolarů, tedy téměř 15,5 milionu korun. Zemědělská technika by měla zastoupit sezónní pracovníky, kteří mu podle něj budou chybět.

Pěstitel fíků, kaki a mandlí se netají tím, že ho k rozhodnutí přiměla právě Trumpova slova. Jinak by prý takovou objednávku neudělal. "O tom není pochyb. Neutratil bych pravděpodobně tak moc, ani bych nekoupil tolik strojů," svěřil se Herman reportérům agentury AP.

Jiní farmáři však razí jiný přístup. Apelují na Kongres, aby budoucího prezidenta přivzdělal, kolik pracovní síly je k nakrmení Spojených států potřeba. Své zaměstnance mezitím ujišťují, že je ochrání před deportací.
Zdroj: http://zpravy.idnes.cz/americti-farmari-strach-donald-trump-ilegalni-del...

KAUER Jiří


Chodská Lhota

lesní praktikant

věznice Praha Pankrác

07.02.1952

Tedy Marx viděl, že relativní pohyby pracovní síly, masy vykořisťovatelného obyvatelstva, jsou důsledkem absolutního pohybu akumulace. Rozmnožování nebo pohyb obyvatelstva, vytváření jeho nadbytku není příčinou pohybu! Tedy neexistuje cosi jako "absolutní populační zákon" - a v té době byla tato polemika namířená proti Malthusovi, dnes stejně dobře proti novomalthusiánství a mutacím, které obviňují chudobu národů a kontinentů (Afrika) z porodnosti v těchto zemích.

"Zákon kapitalistické akumulace, beroucí na sebe mystickou podobu přírodního zákona, vyjadřuje tedy ve skutečnosti jen to, že povaha akumulace vylučuje každý takový pokles stupně vykořisťování práce nebo zvýšení ceny práce, které by mohlo vážně ohrozit neustálou reprodukci kapitalistického vztahu, a přitom jeho reprodukci ve stále rozšiřujícím měřítku... Jako v náboženství vládne nad člověkem výtvor jeho vlastní hlavy, vládne nad ním v kapitalistické výrobě výtvor jeho vlastních rukou."

Tady Marx opouští předpoklad stejné technologie, stejného složení, protože reálně kapitál překonává tyto omezující hranice. Jakmile jsou dány základy kapitalistické soustavy (jsou v ČR zcela?), nastává v akumulaci chvíle, "kdy vývoj produktivity společenské práce se stává nejmocnějí pákou akumulace".