Socialistická rada

Dne 13. července 1918 se ustavil Národní výbor. Sociální demokracie zastupovaná v něm Františkem Soukupem v něm hrála druhé housle. Radikalizaci společnosti tato situace však neodpovídala. Proto na schůzce »socialistických stran« 5. září byla ustavena Socialistická rada, jejímiž členy se stali i dr. Bohumír Šmeral, Luisa Landová-Štychová, dr. Bohuslav Vrbenský ad. V té době již bylo hospodářství Rakousko-Uherska v rozkladu a vídeňské úřady, vědomy si určitého posunu i na mezinárodní scéně, se rozhodly z českých zemí vyvézt co nejvíce potravin. A tak denně směrem na rakouskou metropoli směřovalo kolem čtyřiceti vagonů mouky a připravoval se i odvoz brambor. To vadilo nejen zástupcům levice, ale i představitelům pravicové většiny v Ná­rodním výboru. Proto nic zpočátku nenamítali, když se 11. října Socialistická rada rozhodla vyzvat železničáře nejen k pasivní rezistenci a k výzvě nepouštět ze země žádný vagon s potravinami, ale dokonce v pondělí 14. října uskutečnit generální stávku. V přijaté rezoluci koncipované Šmeralem k tomuto bodu se psalo: »Doba se naplnila. Shodili jsme již okovy poddaných rabů. Povstali jsme k samostatnosti. Z nezlomné vůle vlastní a za sankce všeho demokratického světa prohlašujeme, že tu dnes stojíme co vykonavatelé nové státní samostatnosti jako občané svobodné republiky československé.« (Citováno podle knihy Jindřicha Veselého O vzniku a založení KSČ.)

Vzmužme se a odhodlejte k činům.

Zastavte všude práci, vyjděte z dolů, z dílen, opusťte železnice! Zanechte práce, která slouží vašim zotročovatelům, práce, která prodlužuje šílené vraždění milionů lidí! Nevěřte hlasům, které vás budou zrazovati a radit k návratu do práce za pouhé sliby!

Vytrvejte a stupňujte stávku, dokud vláda nepovolí a nezastaví další válčení!
Ať žije všeobecná stávka!
Pryč s válkou! Chceme všeobecný mír mezi národy! Chceme chléb pro své ženy a děti!
Pryč s otroctvím! Ať žije svoboda, bez níž život nemá ceny!«

Zmíněný leták rozhýbal zemi. Stávka se skutečně stala generální. V Praze nebylo závodu, který by nezastavil práci. Oč vlastně vůbec šlo, že organizátoři sáhli k tak radikální výzvě?

KUČERA Josef

Plzeň

štábní kapitán ČSA

věznice Praha Pankrác


14.11.1952

Čtrnáctý říjen

Ten leták šokoval některé členy Národního výboru. Byla neděle večer 13. října 1918. Je možné ho ještě zadržet a stáhnout? Bylo pozdě. Věci se už vyvíjely po svém a ještě v noci byl na výlepových místech vylepen, aby i ti, kteří se k němu nedostali v pražských a jiných továrnách, si ho mohli přečíst a ještě se rozhodnout...
»Dělníci a dělnice! Druzi v boji a utrpení!

V našich rukách je strašná moc, proti níž nesvedou ničeho ani kriminály, ani šibenice. Je to generální stávka!

Práce, kterou jsme dosud konali, sloužila jen k našemu zotročení a umožňovala krvavé řemeslo války! Dolovali jsme pro lokomotivy, které vozily naše nejbližší na hromadné jatky a z vlasti nám vyvážely všechny potraviny do ciziny. V továrnách jsme pracovali na výrobě smrtících prostředků, které vraždily naše bratry, dělníky jiných národů a mnohdy nás samé!

Hůře nežli s otroky je nakládáno s námi! Pod knutou vojenské správy hladoví jdeme spát, hladoví jdeme do těžké práce. Naše ženy a dítky zmírají hladem a zimou. Míra trpělivosti je dovršena, nelze déle snášeti tohoto utrpení a ponížení!

KUBELKA Josef


Bohuňovice(Kolín)

major ČSA

věznice Praha Pankrác

09.07.1958

Nelze opomenout fakt, že po úmrtí prezidenta USA F. D. Roosevelta v dubnu 1945 se počala ve vztazích k Výcho­du v USA vytvářet nová situace. Nový prezident H. Truman už 8. května 1945 nařídil podstatné snížení všech dodávek do Sovětského svazu. Vláda USA od Sovětského svazu požadovala 1,8 miliardy dolarů. Odvolávala se na dohodu o půjčce a pronájmu. Podle ní USA dodávaly Sovětskému svazu část vojenského materiálu. Předpokládaný požadavek byl v dané době neseriózní. Krátce po konferenci na Jaltě nebyly ze strany USA dodrženy domluvy mezi Stalinem a Rooseveltem. Navíc USA po Postupimi sabotovaly německé reparace pro Sovětský svaz a další země.

Americký publicista W. Lippmann poznamenával: "Můžeme se opět dožít doby, kdy nebudou našim stálým a strašlivým zájmem války. Jak to dopadne, záleží více než na čemkoli jiném na vztazích mezi SSSR a USA. Každý z nich je dnes středem tíže uprostřed velkých prostor Země. Mohou zabránit třetí svě­tové válce. Jestliže se však pustí do boje, bude to nejhroz­nější ze všech světových válek."

KŘIŽAN Jan

Val. Meziříčí

technický úředník

věznice Brno

14.06.1951

Vývoj po Postupimi

Po konferenci nejvyšších představitelů SSSR, USA, Velké Británie a přizvané Francie v Postupimi v roce 1945 se zdálo, že mezinárodní vývoj bude klidný a v podstatě příznivý. Bývalý poradce amerického prezidenta F. D. Roose­velta Hopkins v srpnu 1949 uváděl:" Víme, že my a Rusko jsme dva nejmohutnější národy světa z hlediska jak lidských, tak i surovinových zdrojů, víme, že zájmy Ruska v té míře, v jaké je můžeme předvídat, neposkytnou důvod k vážnějším neshodám v mezinárodních záležitostech. Víme, že jsme na sobě závislí po stránce hospodářské... jsem přesvědčen, že nemají žádné přání s námi bojovat, nýbrž, že jsou plně odhod­láni angažovat se ve světových záležitostech v mezinárodní organizaci a že především s námi chtějí udržovat přátelské vztahy.

Naše politika vůči Rusku nemůže být diktována těmi, kteří jsou přesvědčeni, že není možné s Rusy spolupracovat a že naše zájmy se střetnou, což nutně povede k válce. Považuji tuto pozici za neudržitelnou, neboť může způsobit jedině katastrofu..." .

Nedlouho po konferenci v Postupimi zaslal prezident USA H. Truman dopis J.V. Stalinovi. A Stalin mu 23.prosince 1949 odpověděl:" Vážený pane prezidente, s radostí jsem přijal Vaši zprávu, odevzdanou mně panem Byrnessem, ve které píšete o nejdůležitějších otázkách, které jsou nyní projednávány. Souhlasím s Vámi, že národy SSSR a Spojených států musí usilovat o spolupráci, aby byl nastolen mír, a že je třeba vycházet z toho, že společné zájmy našich obou národů zdaleka převažují jednotlivé různosti názorů."

Košický vládní program

Dne 5. dubna 1945 byl přijat a schválen na zasedání vlády ČSR v Košicích. Byl to program národní a demokratické revoluce. V politické, vojenské, vnitřní a zahraniční politice šlo o budování nové politické moci v osvobozené republice. Bylo zdůrazněno, že lid je a bude v ČSR jediném zdrojem státní moci. Národní výbory tuto moc vyjadřovaly a realizovaly. Češi a Slováci v jednotném státě budou mít rovnoprávné postavení. Jednoznačný přístup byl vyjádřen k o d s u n u Němců a Maďarů z ČSR. Významnou součástí programu byla pozemková reforma. Hospodářská obnova republiky byla hlavní otázkou Košického vládního programu.

Velká pozornost byla věnována budování nové lidové armády a bezpečnostních sborů. Aktuálním úkolem bylo pomá­hat při osvobozování republiky od německých vojsk a okupantů. Osvobození ČSR Rudou armádou v květnu 1945 bylo pro oba naše národy historickým aktem. Novým počátkem. Také mezinárodně politický vývoj ukazoval na nové možnosti.

KŘIVKA Petr

Kobylí na Mor.


důchodce

věznice Brno

12.07.1951