Zlej troll z redakce Tichcali ztrácí klid a jelikož mu chybí argumenty tak tady podle starého komunistického zvyku hází slovy o zlých Američanech a teploušuje, jako by to někoho zajímalo

Krásná fotečka. Celá já, celá modrá, demokratická. *14*

Ruský fašista z Kremlu bude mít smutek.
Půjde se vyplakat Leninovi na rameno?
Bude se modlit k Stalinovi?

Hodně důkazů potvrzuje, že Rusové po vzoru hitlerovského Německa vyhrožují násilím a terorem pobaltským republikám, jejich terčem je hlavně Lotyšsko. Jedná se o stejný scénář, jaký použili nacisté v našich pohraničních Sudetech.

Bývalý soudruh KGB Vladimír Putin se evidentně zhlédl v německém vůdci Adolfu Hitlerovi. Jejich postup je stejný jako přes kopírák. Oba dva zneužívají národnostní menšiny vůči místním vládám. Nejdříve následují jakoby starost a obavy, pak lživé obviňování z jejich útlaku, později vyvolání nepokojů a nakonec přímá agrese. K té v našem případě nedošlo jenom proto, že Československo tehdy na podzim roku 1938 přijalo potupnou Mnichovskou dohodu, která mu nařizovala odstoupení pohraničních oblastí s více než padesátiprocentním podílem německého obyvatelstva.

Slovní útoky nacistů brzy přerostly v provokace vůči Československu. I tady Rusové své německé vzory pilně následují a v nedávné době se dopustili několika drzých vyzývavostí vůči pobaltským republikám. Mezi ně patří únos estonského policisty Estona Kohvera z estonského území a nezákonné zadržení litevské rybářské lodi Juros Vilkas (Mořský vlk) v mezinárodních vodách ruskou pohraniční stráží. To jsou ovšem jen dva příklady zločineckých praktik Moskvy a hrubého porušení mezinárodního práva.

Klikostoj točí až se z něj kouří. *5*

Prasečí ksicht americký filcky Simony by byl dobrý ve výloze řeznického krámu, samodřejmě s citronem v hubě..hi..hi

Nedávno vyšel v jistém bolševickém plátku článek, který se údajně bral za právo Rusínů na sebeurčení. To samozřejmě rudí nemyslí vážně a lžou, jak je pro ně typické. Od komunistů, kteří tyto lidi zradili a vydali je do područí bolševického teroru, jenž na Podkarpatské Rusi začal hned po obsazení Rudou armádou v roce 1944, se jedná o hnusnou podlost.

Podkarpatská Rus neboli nyní Zakarpatská Ukrajina by mohla mít v rámci „velké“ Ukrajiny nějakou formu autonomie, ale to je věc místních lidí. Oni ať si vyřeší svoje vnitřní uspořádání sami. Ostatně komunisté vždy hlásali, že se druzí nemají vměšovat do vnitřních záležitostí jiného státu. Jenomže to právě oni nejvíce porušovali masivní podporou mezinárodního terorismu, kterému říkali národněosvobozenecký boj.

Komunisté měli hlavní podíl na tom, že Československá republika nebyla po II. světové válce obnovena v předmnichovských hranicích, což slibovaly všechny mocnosti včetně Sovětského svazu, který nám však uloupil tuto východní část naší země proti vůli většiny tamních obyvatel. Rusům se zkrátka nedalo a nedá věřit. Rudá banda je také zodpovědná za to, že na Podkarpatské Rusi začali sovětští bolševici s politikou teroru včetně vražd a deportací nepohodlných lidí.

Miluji Obavu a jeho nástupce Donalda Ohavu budu přímo zbožňovat. Jsme si tolik podobní.*14*

Soukmenovci! Kdo bude nedostatečně lhát, nedostane prémie a jeho rodina nedostane měsíční příděl chleba!

Nedávno si naše krajně extremistická levice připomněla další výročí narození Julia Fučíka a znovu se ozvaly výtky, že současná doba prý likviduje protinacistické odbojáře, jakým byl údajně bývalý redaktor Rudého Práva. To je velká lež! Skutečné statečné bojovníky s nacismem se naopak z dějin pokusili vymazat komunisté! Nyní se pouze do historie vrátila pravda.

Fanatický komunista a novinář Julius Fučík neblaze proslul už za I. republiky, kdy ve třicátých letech minulého století napsal podřadné tendenční dílko O Zemi, kde zítra již znamená včera. V něm hrubě zfalšoval skutečnou tvář Sovětského svazu, protože zcela zamlčel tamní obrovskou bídu (ta přitom výrazně předčila chudobu v západních zemích postižených ekonomikou krizí), represe a miliony obětí zločinného stalinského režimu.

Přitom první dva roky po okupaci českých zemí se Fučík ukrýval ze strachu před zatčením u rodičů v malé vesnici na Chodsku, nacistům neškodil a do oboje se dal až po napadení SSSR nacistickým Německem v červnu 1941. Nijak výrazněji se však neprojevoval, akorát se stal členem ilegálního Ústředního výboru Komunistické strany Československa, podílel se na tajném vydávání zakázaného Rudého Práva a po necelém roce byl na tajné schůzce zatčen gestapem.

Při tom ovšem porušil závazná odbojářská pravidla, která velela bránit se nacistům při zatýkání, jak jen to bude možné. Z logického důvodu, v takovém případě vypukla vřava a byla šance, že alespoň někdo ze zatykaných uteče a zachrání se. Fučík měl u sebe dvě pistole a vzdal se bez boje. U této akce byla i Riva Krieglová (manželka jednoho z předních komunistů v roce 1968 Františka Kriegela). Ta si vůči Fučíkovi nebrala servítky, podle ní to byl nezodpovědný floutek, který si ve své Reportáži psané na oprátce vymýšlí a navíc prý mluvil na gestapu víc, než bylo zdrávo. To připouští i tehdejší výborný český novinář Ferdinand Peroutka, který byl sám vězněný v nacistickém koncentráku. „Možná si chtěl skutečně zachránit život, kdo ví,“ připustil v souvislosti s Fučíkovými pochybnými výlety ve společnosti vyšetřujícího komisaře gestapa po Praze. To, že Fučík už dříve hodně nadsazoval, opět popisuje Peroutka v souvislosti s jeho údajnými prvorepublikovými protistátními revoltami. „Jak míval v té době zvykem, říkal, že se ukrývá před policií, když prostě prchal před milenkou, která ho omrzela,“ ironicky podotkl.