Možná jsem svou myšlenku neprezentoval nejlepším příkladem.

Prodej konzoloveho hardwaru a tudíž i prvním krokem ke kupování her nemůžou být neoptimalizované hry, ale zásoba co nejvíce kousků, které jedou tak, jak byly prpgramovany. Kdežto u PC platformy nezvýšíš prodej hardwaru optimalizovanymi tituly, protože by ti stačila jedna a ta samá krabička na několik let, protože počítač je v první řadě věc na práci a například na jednu verzi Photoshopu po dosahnuti určitě hranice už upgradovat není třeba, možná větší harddisk, ale jak jsi správně podotkl z toho vydavatel nic nema, nýbrž neoptimalizovanými tituly, které dávají osobě iluzi lepšího zážitku za poměrně krvavé ceny. Síť toku peněz, která toto soukolí udržuje v chodu jsou natolik složitá, že se je raději nebudu snažit nijak modelovat. Ovšem ano. Světem hýbou peníze

Deoptimalizovaní jde přímoúměrně vydání dalšího next genů, kdy průměrný hráč má sice lepší a lepší hardware, ale s vychazejicimi novými kousky, je to stejné "nutí" kupovat nové a nové komponenty, i když to zvládne stejná a stejná konzole. Jde pouze o to nastavit iluzorní procento lepšího herního zážitků na tu správnou úroveň, kdy tech 5-10‰ je vyhrazených už od samého začátku pro tento účel. Zase jde k to najít rovnováhu, aby konzolový hráč tuto změnu výrazně nepocitil, ale počítačový konzument tuto hranici viděl.

Je to stejná iluze, jako zvyšování mezd, kdy se zároveň zvýší také cena všeho okolo, protože se zvýší náklady prodejci, tak bude prodávat dráž. Jednoduchý způsob, jak pomoci iluze vyšších mezd získat více práce od dělníků.