Navíc si myslím, že by se ta mapa dělala a používala blbě, protože je svět DS hodně vertikální a všelijak se na různých výškových úrovních proplétá mnohem víc než (např.) Skyrim.

Po pár dohrání.

Řekni mi koho by mělo bavit dohrát nějakou hru několikrát jen aby se jí naučil.Když už člověk hraje hru znovu od začátku tak snad pro to že ho bavila a ne aby pochopil to co se mu nepovedlo na poprvé.

Po pár dohrání.

Já to mluvil o tom když hru nehraješ pravidelně.Pak se deník hodí to samé mapa.
Není to leností a prohlašování,že to je tak HC.Grimrock to má skvěle.Možnost volby.
Zde ta volba chybí.Fak nevím co jsem měl dělat když jsem to po pár dnech zapnul.A tak moc mně to nebavilo abych si to psal.

Oni snad někdy zveřejnili prodejní čísla PC verze?

aha, to potom jo. já zase zrovna na ty miner wars nekoukal :)

O šťouralství je to podle mého u lineárních her, pokud si ale zahraješ např. takového Witchera 2, čeká tě na konci 1. aktu rozhodnutí (a dodejme, že to rozhodnutí nemá žádný morální rozměr - je to výstřel na slepo, tudíž nehrozí, že hráč, který hraje podle jednoho určitého modelu, by nemohl tento svůj model zopakovat při dalším playthrough), které naprosto změní 2. akt hry (který je nejdelší). Ta změna je tak obrovská, že se dá s trochou nadsázky hovořit o dvou odlišných hrách (úplně jiná lokace, jiné postavy, naprosto jiné questy a naprosto jiná hlavní zápletka, navíc to má vše dopad i na akt třetí). Já chápu, že u spousty RPGéček je znovuhratelnost minimální, ale zrovna u Witchera platí, že jedno dohrání je pouze 50% hry (bereme-li pouze hlavní quest!).

Nechám stranou, že Witcher je na rozdíl od WD skvostem ve všech videoherních aspektech... Ale dokonce i v tom, na čem jako jediném WD staví, jej absolutně poráží, jelikož v jeho případě má věta "Your choices matters." naprosto jiný rozměr... Nemám problém s tím, když jsou volby iluzorní, mám problém s tím, když je hra prezentována tak, že iluzorní nejsou... A pak za svou důmyslnou lineární story (a tedy mnohem spíše filmovou než interaktivní) slízne smetanu... Není tu řeč o obsahu (ten je nepochybně na úrovni, alespoň podle mainstreamu), ale o formě.