Souhlasím s redakcí,LiS si zaslouží být adventurou roku a pro mně je to dokonce i překvapení roku.Už se moc těším na další hru od DONTNOD a tou jest Vampyr.

Ve sbírce mám Lynche, Jarmusche, Kim Ki-duka, starýho Johna Woo,....... na DVD, na blu-ray Marvel Cinematic Universe, John Carter, Blade, Total Recall, Evil Dead, Matrix, novou godzilu.... tohle pseudointoštví mě fakt baví, já si užiju i pro někoho akční blbost jako Captain America 2 stejně jako si užiju Pietu od Kima. navíc srovnáváš hru a filmy, sharktornádo je film, který nikdy nebyl myšlený jako intošský orgasmus, ale to se nesnaží být ani Life is Strange, hodnoť to jako hru, ne jako film od Bergmana, filmy od něj mám rád, ale kdyby z některých udělali adventuru, pravděpodobně bych zemřel nudou

Simulátor ubrečené hipsterky že je AOTY? Za mě NE!

zaslouženě, tahle hra je i moje GOTY *4* ale dal bych jí 9/10, za jednu jedinou chybu, čekání mezi epizodama

Film už existuje a jmenuje se Butterfly Effect. Není to o puberťačkách ale stejné téma.

Neomezeně. A není to o nějakém předpisu, ale o duševní vyspělosti každého jedince, protože pořád "dorůstají" další a další hráči/diváci/čtenáři, kteří dané dílo neznají a kterým spoiler zkazí zážitek (proto nedává smysl dávat nějaký "časový limit" na spoilery ve stylu "koho to zajímalo, už si to zahrál"). Dospělý jedinec podle mě může říct, že se mu např. konec Arkham City líbil, protože byl působivý a překvapivý a nepodlehne dětinské touze vyplácnout, jak tam XYZ udělal ABC, aby ukázal, že "on ví".

Jedna věc je, že se někde v diskuzi zřetelně označí spoilery a pak se řeší, jestli je daný příběhový zvrat dobře vymyšlený nebo ne, co z něj plyne atd. Druhá věc je, vyplácnout dějový zvrat ve snaze být alespoň trochu zajímavý, čistě pro vlastní osobní uspokojení a na úkor druhých.

Už som sa zlakol že skončili BEST OF články *1*

Life is Strange zname i pod skratkou LGBT....

ok vyjmenoval jsi nejpopulárnější artový filmaře a líbí se ti jedna z emocionálního hlediska nejumělejších a nejnastavovanějších her, fakt nevim co si o tobě mam myslet, zda lžeš, máš schizofrenii nebo seš jen zmatený dvaadvacátník. cokoliv od tarra je přesný opak této hry, podobně jako je rozdíl mezi bílou a černou barvou. kdybys bral life is strange jako komedii podobně jako si hororový fanoušek oddychne a zasměje u sharktornáda, tak je to jiná a dal bych ti i za pravdu.. i když je to trochu smutná komedie, jak se tvůrci snaží vystavit určité zážitky

Drtivá většina klasických adventur má aspoň několik případů pixel huntingu a naprosto nelogických hádanek typu "zkombinuj havrana s lubrikačním legem a odpal ho pomocí želvy do starostova oka, který následně spadne na kliku a otevře dveře". Spousta starých adventur prostě používala těžké hádanky k prodloužení hrací doby, logická řešení byla na druhém místě.

DODATEK.

"ze chodis z pokoje do pokoje pul hodiny a nahodne zkousis vsechny mozne kombinace veci, dokud se netrefis"

Pokud zkouší kombinace náhodně, tak je buď hra špatně navržená (o čemž pochybuju, většina puzzlů mívá nějakou logiku), nebo je lazy hráč, který... pokračování v předchozích postech.

"Ty tvrdíš o složitý herní mechanice jako o něčem, co by se mělo glorifikovat."

To samozřejmě netvrdím. To mi jen neobratně vkládáš do úst. Už jen to, že používat mozek hned překládáš jako složitou herní mechaniku, což nebyla vůbec pointa. *7* Hra by měla od hráče očekávat nějakou komplexnější interakci než jen odklikat cutscény a odchodit koridor, popř. nabídnout nějakou formu výzvy, jinak může koukat na film, nebo to odehrát na YouTube, když si stěžuje, že mu jde jen o příběh. Nevím, co je na tom k nepochopení.

"On nepopisoval, že by se u her neměl používat mozek, ale že googlovat na netu nějakej návod mu kazí atmosféru."

Hmm. Aneb jak si protiřečit v jedné větě. Pokud potřebuje u hry hledat návod, tak a) buď nechce nebo b) neumí používat mozek = hra není pro něho = ať si zahraje radši interaktivní film (který si zřejmě plete s adventurou), v pořádku. Jen bych netvrdil, že DOBRÁ adventura je o tom, že jen procházím nějakým příběhem. Příběh může být i v arkádě, ale příběh nedělá arkádu, stejně jako nedělá adventuru. Herní žánr dělají primárně herní mechaniky, ne příběh. Jednoduchá logika.

Mimochodem, s tím Dark Souls si mě pobavil. Já se bavím o používání hlavy při hraní adventury (pro které byly puzzly vždy základním prvkem) a ty uvedeš jako příklad akční hru, která je primárně o reflexech a koordinaci. *7*

Ty tvrdíš o složitý herní mechanice jako o něčem, co by se mělo glorifikovat. On nepopisoval, že by se u her neměl používat mozek, ale že googlovat na netu nějakej návod mu kazí atmosféru, v čemž má pravdu. Hra může být složitá, atmosférická a zábavná i bez toho. Dark Souls budiž příkladem - pro mě je to naprosto absurdní titul a nepochopím, jak někoho může bavit neustále proběhávat stejným koridorem za stejným bosem 20x za sebou. Tahle mechanika se používala u her v minulým století pro umělý prodloužení gameplaye, protože nebyl výpočetní výkon na vytvoření velkýho množství obsahu.

Víš, koho lidi nemaj rádi? Samolibý nafoukance.

Fajn. Koupím si to. Přesvědčili jste mě. Hergot.

"Ja ti nevim, ale ja si ten pribeh proste uziju vic, kdyz se do te hry naplno na dve tri hodky ponorim a nic me z toho nevyrusuje. Absurdni zaseky a nasledne googlovani je presne to, co mi dokonale zkazi pracne budovanou atmosferu, ktera je klicova."

Největší ironí je, že tohle není problém adventur. On to ani není problém. Spousta žánrů byla takových. Problém je spíš přístup "nehci, abych u hry musel myslet a nějak mě to zdržovalo". Ten způsobil, že hry zdegenerovaly, což by nebyl problém (nedá se holt nic dělat, lidstvo hloupne a vše kolem s ním), pokud se ovšem ta degenerace nezačne stavět na piedestal jako přednost.

Mimochodem, pokud chceš atmosféru s příběhem a zároveň nechceš, aby ti ho kazila nějaká "přiblblá" interakce hráče, tak se radši koukej na filmy. Hry asi nejsou pro tebe.

Je zajimave, ze se tohle snazis nakecat o cloveku co po peti hodinach spanku dobrovolne vstane a jde na pochod, a jeste tomu rika konicek a tesi se na dalsi trenink...

Týjo, já jsem víceméně taky odkojenej Bergmanem, Tarkovskym moc né, viděl jsem od něj jen jeden film, ale plácnu dál, Lynch, Trier,Hanneke,Tarr.
A je mi 22 a Life is Strange je pro mě hra roku :)
PS: A marvel mě fakt nebaví...

"Ubrečená hra" nic pro tvrďáka jako jste vy že :-)

Ale jo LiS zaslouzene ...uz dlouho me hra tak nezasahla. Soma jsem nehral, ale koukal jsem na zdejsi celkem dlouhej gameplay a rozhodne me to zaujalo - byl by to i super namet na scifi filmek. Asi zkusim i Tales from bordelands, kterou lidi zminujou ... humor Claptrapa v klasicke hre jsem mel rad.