Podle toho, co mi prošlo rukama, tak většinou emotivní stránku u her dělali Bioware, quantic dreams a z poslední doby třeba CD project RED se zaklínačem a Ubisoft se sérií Assassin's Creed...
Jinak ty náznaky emocí, takové emoční vsuvku ve většině her jsou jednorázové a strohé...
Většina her se ani nezaobírá nějakými příběhy společníků, historií, takže ani není na co navazovat krom dramatické situace padajícího meteoritu na velkoměsto, ze kterýho už nikdo neuteče a následně další postava z party hrdě prohlásí: "za tohle váš pobijem emzáci!" :D
Někdo tu v diskuzi zmiňoval hafl-life a jeho pokračování, což mi připadá směšné, protože half-life bylo postavené na přežití, emoce minimálně, druhý díl má emoční alex, příběhově dobré, ale emočně suché. Jak už jednou zmínila Jade Raymond málo komunikace ve hrách, chybí postavy, teré by zůstali s hráčem v delším kontaktu během hry. U mě většina her s emocemi zanechala vzpomínky, do kterých se rád zatoulám, ale když si vpomenu na nějakou dobrou FPS hru představim si možnosti ovládání(její inovativní prvky), nebo průchod nějakým lvlem, ale rozhodně mě to neuspokojí po emociální stránce, spíš jen když chci vybít vztek.
Třeba takovej Fallout od bethesdy s tunou dialogů a možností zaujmout, ale bez výtěžku po emociální stránce, hra je to dobrá, ale vždy si ho spojuji s osamělým vlkem bloudícím po wastelandu s tím, že na konci cesty budu mít nabušenou postavičku se kterou můžu tak maximálně dokolečka obcházet ruiny.
Jediné FPS co mě tak napadá se silnějšími emočními prvky je Dead space.

Call of Cthulhu - Dark Corners of the Earth
Anachronox
Daikatana

would you kindly....Powerfull phrase....Familliar phrase?

pridal bych tam pribeh Arthase z W3 a Planescape Torment + Fallouti

za me treba druhy Silent Hill