V Columbii je to jejich denní chléb.

jestli je to takhle blbe naskriptovany, tak to potes koste...

Zrovna jsem koukal na video kde po hráči střílí z děla. Dostane se před barák dělo trefí ten barák on tam zaleze do dveří a v době je nějaký bar kde hraje hudba lidé sedí a kecají jako by se nic nedělo. Přitom venku střílelo dělo a trefilo jím barák.
To je teda atmosféra.

Tak vždycky se to nepovede no.

Jak já nemám rád checkpointy (a DRM)...
Proč jsou checkpointy teď strašně in a hráč má ve hrách čím dál tím méně svobody?
Přiznám se, že mým zvykem je projít hru se 100% zdraví am unice, pokud to jde a ukládat si každý level, pak při druhém hraní můžu hrát kadý level znova jak chci, ebz toho, abych byl bez zdraví a munice...
Jinak co mi na checkpointech vadí je, že často nejdou uložit samostaně, automaticky se doplní zdraví, zmizí předměy a mrtvoly ze země, někteří nepřátelé se resetují a jiní úplně zmizí... v podstatě to vůbec neukládá hru tak jak je, ale jak by mohla (měla?) být... uvidím ve hře. Nejhorší je, když chci přestat hrát a zoufale čekám na checkpoint, abych mohl hru vypnout.

Přesně

Možno obtiažnosť nazvanú "1999" (rok vydania SS2), ktorá by mala byť asi najťažšia obtiažnosť v hre

Ale to je jenom na tobě, jestli takhle hraješ. Podle mě je lepší, když hra umožňuje volné ukládání, jak s tím kdo umí/neumí naložit, to je jen na něm. Vezmi si třeba to, že dřív bylo normální mít u her (na PC) víc nebo dokonce nekonečně savů, takže člověk si mohl uložit před oblíbenou scénou a třeba za půl roku si nahrát pozici a pustit si jí znovu. To je dnes takřka nemyslitelné. Dneska má člověk maximálně screenshot a "post to Facebook", ale možnost pustit si znova pěkný rozhovor, nebo i animačku, je pryč. S tím vším skoncovaly konzole. Omezený počet pozic, nemožnost si save pojmenovat (éélgh... nemáme klávesnici), často chybí i screenshot, takže se v savech skoro nedá orientovat. Nemám rád, když mi hry berou svobodu. Ve hře, v rozhodování, v nastavení, v ukládání pozic.

By mě zajímalo za co ty mínusy? :) Digital Extremes dělali jen multiplayer, singl slepili v Arcane, posvětil to Irrational. Tečka :)

PIC* *16*

Každá hra je naskriptovaná. Herní skripty zajíšťují, že hra bude vůbec fungovat. A pokud se při hraní budu cítit znovu jako dítě, budu jen rád. Teď už mě totiž moc her nedokáže nadchnout tak, jako dřív. Ale Bioshock k tomu má sakra blízko.

dalši naskriptovana hovadina pro decka

Tohle už bylo trapný.

Ale 0krát cokoli, je přece stále nula ne?

V prvním Bioshocku máš hodně odkazů ze System Shocku. Ať už jde o psionické projekce, audiology, které vytvářejí podobně tíživou atmosféru, oživovací komory a vlastně téměř stejně nastavený desing gameplaye, kdy osamělý hlavní hrdina prochází tísnivým "post apokalyptickým" prostředím a je přitom navigován, nějakou tajemnou osobou na vysílačce, která s ním má své vlastní úmysly...
Ifinite je naopak první hrou, která se od tohoto schématu výrazně odklání.

Bioshock 2 dělali Arkane Studios.

myslíš, SAVE kouknu do místnosti kde kdo je LOAD hupsnu tam, přežiju s 55% zdraví, LOAD, hupsnu tam, přežiju s 45% zdraví, LOAD hupsnu tam, přežiju 75% hmmm to není špatný SAVE JINEJ SLOT a LOAD, hupsnu tam, přežiju ... atd atd tohle já považuju za zdebilnění systému. Ukládání systémem checkpointů mi nevadí, nebo omezený počet save jako to měl třeba IGI.

Střílení bylo, bohapusté ne. Rozlišuj

Já měl teda z Dishonored pocit, že i když můžu jít cestou bezhlavého střílení, tak mě hra pořád směrovala spíše ke stealth stylu hraní...

Už máš dohráno jo?