Ja si myslim ze problemom ani nie je dlzka hier ale skor ich mnozstvo. Boli sme v 80 a 90tych rokoch zvyknuti prakticky hrat takmer vsetko. Potom prisla digitalna distribucia so zlavami a zvykli sme si kupovat takmer vsetko...s tym ze raz to zahrame. No a vysledkom su backlogy a kniznice so 100vkami hier a stale vychadzaju nove...a zrazu sa pridava netrpezlivost...lebo ak tuto hru budem hrat 100-200 hodin...kolko dalsich nestihnem? A to ani nehovorim o kombinacii s online hrami, kde hovorime o tisickach hodin... ale urcite mi na trhu chyba viac kratsich pribehoviek ako napr Plague tale... 

Neviem či tento komentár bol tak myslený,
ale príde mi, že je skôr zamyslenie nad tým prečo hráči nedohrávajú hry ako nad
tým prečo sú hry dlhé keďže evidentne nedohrávajú ani hry krátke. Inak súhlasím
s tým, že tieto štatistiky značne devalvuje Game Pass kde je pointa služby
skúšať všetko a nedohrať to. Zamýšľal som sa ako to mam osobne a tá odpoveď
som zistil je vlastne jednoduchá, keď ma hra baví je úplne jedno aká je dlhá.
Môj problém je ten, že väčšina hier určitého typu a.k.a. Ubisoft style open
world a.ka. moderné open world akčné-adventúry sú robené tak, že jednoznačne
KVANTITA > KVALITA. Niekto by mohol namietať, že je to subjektívne ale okrem
malej skupiny hráčov asi nikto nebude argumentovať, že napríklad Witcher 3
(alebo aj nešťastný Cyberpunk 2077) je horší príbehovo/viac generický/scenáristicky
slabší ako hocijaký AC a je to logické Ubisoft nie je schopný urobiť takú
osobitú hru (a to platí aj pre iné série Ubi) pretože je to pásová výroba. A to
je môj problém, tieto hry sú generické a nezaslúžia si môj čas a preto
ich už ani neskúšam hrať a to hovorím ako človek ktorý ma platinovú trofej
z Days Gone a mám ju preto lebo som nemal čo hrať a mal som chuť
na podobnú hru ale kvôli tomu si nemyslím, že si zaslúži viac ako 6/10. V protiklade
AC Odyssey som nedokázal dohrať, nemyslím si, že je to zlá hra ale je bola
zúfalo generická, osobne si podobné hry dokážem užiť ale tak možno raz ročne
(tento rok to asi bude nový Horizon, ak vyjde). Existujú samozrejme aj výnimky
kde napriek evidentnému obrovskému úsiliu a dlhému vývoju ma hra príliš
nebaví a to je Red Dead Redemption 2 čo je zúfalo dlhá nudná hra ktorá by
mohla mat  ½ dĺžky a nič by sa
nestalo, príbeh nikam nevedie a len sa do kola omieľa to isté bez zaujímavých
zvratov napriek tomu, že ten príbeh písalo 100 scenáristov 10 rokov. Ale vo
všeobecnosti nie sú podľa mňa hry príliš dlhé ale sú príliš generické/nekvalitné/neinšpiratívne/nezaujímavé.

Poslednu dobu uvažijem Čim to je...čim to je...

Na jednu stranu sa skoro vobec nerobia dema, ktore by na zahranie celkom stačili...pritom hlavne že sa hra preda, dohrať sa nemusi...na druhu stranu sa vela pirati, čo tieto dema vlastne nahradza a zase sa hry nedohravaju...alebo sa pozera Twitch a YTB...

Na tretiu stranu mame tu syndrom 100 x videneho, takže hry sa opakuju a recykluju...Ale napriklad take Metro 2033 som prešiel asi 5x od 8. večer do 8. rano...tak si vravim NO ASI JE MALO FAKT DOBRYCH HIER !!

Jak se to vezme. Souhlasím s tím, že i když někdy nadšeně začnu plnit úplně vše ve hře od Ubisoftu, nikdy se mi nepovedlo to dotáhnout do konce (příběh jsem dohrál, ale sbírat všechny ty věci?). 

Pak tu je ale třeba Enderal. Rozehrál jsem to po Vánocích, dohrál za 100 hodin a hru začínám hrát od znova (pouze nebudu plížící se lukostřelec, ale 100% mág). Ta modifikace (!) je podle mě tak kvalitně zpracována a napsána, že neváhám většinu obsahu vidět ještě jednou, byť s odlišnými volbami. 

Ale která hra tohle má? Pro mě  naposledy snad Zaklínač 1 a 2, a pak si ani nepamatuji, nejspíš Gothic 1, 2 a Morrowind.

Je to tak. Kolikrát si u hry říkám, kdy už bude kua konec a vono furt nic a nic.

Klenoty jsou kratke a je jich malo. Vsechny Bioshocky i Doom Eternal by mohly byt 10* delsi a porad by to bylo fajn.

Problem je s openworldovkami. Clovek se nasyti bocnich questu a boju s generovanymi neprateli v jeskynich, ruinach a daderickych branach a pak jaksi uz na pribeh se vykasle. Trochu to bude i syndrom "s hlavnim pribehem jeste pockam, at si ho neodjedu hned", pripadne se ceka na silnou postavu, at finalni artefakty z pribehu nejsou na levelu 10, ale max.

Obecně asasins creed mě baví že je hra velká není až takový problém odyssey jak jsem hrál nebyl problém s přijímáním úkolu a nepadala hra i když to místy bylo dost nudné ale jelikož je to moje srdcovka od jedničky tak jsem hrál každý díl i to prostředí v oddysey bylo úžasné snažím se vždycky dohrát všechny mise u každého dílu.

CP2077 jsem dohrál bez problému i když hra měla problémy s grafickými bugy že při jízdě v autě problikla postava nad autem a další blbosti které nejsou až takový problém hra fungovala nepadala příběhově super úkoly šli přijímat ty grafické bugy a drobné nedostatky dodělají casem nikdy se mi při hraní nestalo že bych musel 3 krát restartovat hru abych se posunul v příběhu protože nešel přijmout úkol :D

Za mě nejlepší hra za poslední dobu je doom eternal slíbili masakr a to dodali i včas relativně jak jsem se do hry položil tak mě bavila od začátku až do konce není to ani moc dlouhé ani krátké a klidně bych si tu hru znova zahrál bez problému protože mě bavila. 

Jak jste řešili že je vícero konců u her hraní her mě baví ale žiju taky reálným životem, sportuju, mám přítelkyni a tak dále jenom u odyssey jsem strávil vice jak 170 hodin hraní a tohle bych měl absolvovat 3 krát nebo vícekrát abych se dozvěděl všechny možné konce to se mi nechce a když už mě to zajímá tak se mrknu na net na ty konce vesměs se snažím hru zahrát na dobry konec :D u doomu kdyby měl více konců tak by mě to zajímalo jelikož jsem u toho nestrávil tolik času tak bych si těch více konců i zahrál ale pokud chce po mě hra více jak 100 hodin hraní tak to fakt ne :D 

Achivmenty ve hře neřeším vůbec protože spousta achivmentu ve hrách jsou vesměs blbosti a argument pokud jsem neodemkl všechny achivmenty tak jsem hru nedohrál je prostě chujovina :D

Zajímavá diskuze, já bych tu rád vyzdvihl Faster Then Light. Je to takový Mass Efect, ale kratší a náročnější, ve 2D a nikdy to není stejné. Finále ano, ale to dobrodružství kdy prcháte před flotilou rebelů vám dává bžilion možností jak hru dohrát. Rád a často se k FTL vracím.

Zaklínače 3 jsem já dohrál s 2 letou pauzou, přirovnal bych to, jak už tu zaznělo, že máte knížku líbí se vám a nechcete aby to skončilo (odehráno na 100%)

A z jiného soudku, třeba Rise of the Tomb Raider byl po herní stránce dlouhá zábavná hra, ale příběhově nezajímavá a bylo mi jedno co žene Laru dopředu. Našel, vylepšil jsem co se dalo, dal od toho ruce pryč na rok a když jsem to dohrál ty 2 hodiny co mi scházely, tak jsem si říkal, že to za to nestálo ☹ ... a ten boss wtf

Já bych zde uvedl příklad na posledních dvou spidermanech.

První 2018 byl fajn hra mě vcelku bavila ,ale měla hrozně generický obsah ( vyfot támhle to,seber tamto,věže) naštěstí to vyvážil supr příběh ,dobrý vedlejšáky, combat systém + spidyho udělátka ,ale hra byla dost uměle natahovaná .

Pak přišel Miles ,což je takový spidy na steroidech a zmizela většina grind obsahu, přidali nové zajímavé funkce ( venom)a hlavně apku + sociální síť kde “lidi”reagovali na vaše činy , tak že měl člověk pocit, že to v té hře má nějaký význam.Příběh byl o dost kratší, ale byl parádní a klidně bych v něm strávil daleko víc času.

Co se tím snažím říct je to, že méně je někdy více , ale pokud se to více udělá pořádně , nemám problém v té hře utopit svůj čas.

Naprosto souhlasím. Hry, kterým má cenu věnovat více času, jsou spíše multiplayerové a založené na komunikaci a spolupráci, alespoň pro mě. Singleplayer hry nad 20 hodin už považuji za dost šílené záležitosti. Já teď třeba po 37 hodinách dohrál Prey a musím přiznat, že ačkoliv je koncept, zpracování a hratelnost skvělá, tak posledních řekněme 15 hodin jsem spíše přetrpěl prostě jen a proto, abych hru dohrál a dozvěděl se jak to dopadne. Navíc, čím je hra delší, tím méně dlouhých seancí u ní trávím. Na začátku je člověk plný euforie, tak vydrží hrát i 2-4 hodiny v kuse, ale po pár takových seancích přichází útlum a pižlání po 30 minutových kouscích. Takovou hru pak člověk hraje třeba i několik měsíců v mém případě a je to prostě trápení. Za mě bohatě postačí, když je hra kvalitní nějakých 12 hodin. Zkrátka mě osobně sedí hratelnost typu Half-Life, kde to odsejpá a člověk vidí to světlo na konci tunelu. Pak mám hrozně rád stylové a emočně silné hry typu Limbo či Little Nightmares. Ale je to určitě taky dáno věkem. Čím jsem starší, tím více si vážím času a vybírám si, čemu ho budu věnovat.