myslím, že vím co chtěl Spector říct :) Ono nejde o to "hrát", ale tu hru i prožívat. Třeba moje malá dcera poslední dobou hraje Skyrim. Postavil jsem ji dům, adoptoval sirotky, koupil zvířata. A ji baví jezdit po mapě, sbírat bylinky, lovit zvířata a občas objeví nějakou zajímavost kterou běžný hráč prostě přehlídne. Hru a příběh prakticky nehraje, ale tahle hra ji umožnila si tam tvořit svoje vlastní příběhy a dobrodružství. Pak není těžké pochopit WS.. když si vzpomenu na můj strach ze Shodan, já sám jsem byl Garrettem plížícím se stíny a já si s Cormackem prožil nádhernou námořní bitvu o osmi lodích. A i v takovém Unrealu, ač střílečka.. tak hudba + hvězdy, prostě jsem se zastavil a koukal. Jde o to, ZDA HRA umožní hráči něco prožít, získat zážitek nebo možnost se i zastavit. Ale chápu, že je dost hráčů, které by to zmátlo :D

což tě samozřejmě staví do role. Ehmm. Super pokrytce *3*

Myslím, že Aleš hodně hrubě nepochopil, o co Spectorovi šlo. Prostě vytvořil úvahový článek dost zbrkle nebo se ho možná to jedno konkrétní tvrzení dotklo. Psal jsem pod recenzí LiS , že je to pro mě hra roku a stejně s názorem WS souhlasím.

A je to dobre. Mam rad kdyz hra je pribehova a autori si vyhraji s kazdym detailem nez pusty open world.

samozřejmě že nemusí, v tom ti dávám 100% za pravdu.

Diablo forever! *16*

me jde spis o to ze dobra hra nemusi mit nic spolecneho s dobrym pribehem, jak si plno lidi mysli.

Jojooo, driv byly hry lepší nez dneska. To ti rekne kazdej *15*
Nostalgie je swine

Jsem rad ze jsi nepouzil srovnani s autama, to by me snad uz kleplo.
Jinak zajimavy názor, jiny nez muj, krapet povrchni, ale zajimavy.
A je to Spector ne Spencer:)

Nahodou s tim Uncharted to trefil dobre. Tam fakt staci mrknout na gameplay. Proste filmova hra *12* Pro nekoho dobry, pro nekoho (jako treba ja) o nicem...

částečně máš pravdu, ale přitom není důvod brát filmové hry jako Uncharted. Kolik takových her je? Pár! Takže každý si najde to svoje, nejhorší jsou pokrytci typu Del0, který tady přitaká, přitom fanboyří Torment, který je postaven jen na dobrém příběhu, kdyby jsme odstranili příběh, tak zůstane sotva průměrná hra.

Je to tak, vybral Metal Gear Solid 5, kde je hratelnost opravdu hodně volná, ale většina fanoušké série ti řekne, že je nejlepší dvojka nebo trojka a ano, dvojka je výborná i přes nahého Raidena.

Trochu dost ostře napsaný... Ale když to vemu kolem a kolem, tak s tebou v podstatě souhlasím. A tou poslední větou jsi udeřil hřebíček na hlavičku *1*

Hraní si vyvíjí, jako všechno ostatní... To je jako říct, že v prvopočátku byly filmy němé a tak jde jen o obraz, což samozřejmě není pravda, protože nejlepší filmy se opírají o kvalitní hudbu, dabing (prostě mluvu) a zvuky...

Dále hraní her JE pro masy, hardcore hráči jsou pouze odnož všech hráčů. Prostě nevidím nic špatného na tom, když mi tvůrci nalinkují co budu dělat, pokud je to nadesignováno s citem. Někoho to tak prostě baví víc. To že s ním souhlasíš Ty, je tvůj subjektivní názor, nikoliv objektivní pravda.

Navíc ta poznámka o Aleši Smutném je zcestná a směšná. On sám píše, že raději má hry, které popsal pan Spencer, ale že i hry podobné Uncharted mají svoje místo na světě.

Dále, nevím jak to máš ty, ale myslím si, že většina světa má hry pro relax (kromě pro-gamerů, vývojářů a médií). Hry mají bavit a je jedno jakým způsobem. Pokud se pobavím u nějaké QTE klikačky, hra splnila svůj účel.

Tady strejda s úplně tak čupr pro řadu vlhnoucí hrou, kterou kromě keců už z nějakých důvodů zopakovat nedokázal, mně připadá jako kdyby právě buď spadnul z višně a nebo si chtěl pomakat prsa nad svou dokonalostí. Z celýho spektra a větví herního průmyslu si vybere pár jasně definovaných her, které jdou od jeho specializace na zpracování prostě po své vlastní a jiné cestě a on se může tak nějak sdělat jak to není podle jeho vize čehosi tvůrčího a pro všechny! chudáky hráče moc málo interaktivnějšího. Jak se podotklo dole, když má tady vizionář a lídr průmyslu vizí plnou řiť, může si je s klidem zrealizovat a polaskat tím zřejmě nejednu čekající bednu na herní zážítek s velkým H, kde se jakože bude o něco prej víc "hrát". Místo toho dělá mišáky a tak trochu mimo při dnešním stavu si vůbec ve velkém vybrat mele na účet odlišných. Pochopitelně je to voda na mlejn všem ufonům, kteří se tu nezapomenou nasměrovat k oblíbenému o tom co hra a hraní ještě právem je a není.

Takový Del0 tady hloupě přitaká a sám je fanboy Tormentu, kde je hratelnost naprosto omezená na minimum. Radost pohledět na zdejší pokrytce *15*

Já mám lineární příběhové hry rád, ale hodně z nich se zaměřuje spíš na kopírování hollywoodského filmového stylu než na originální vyprávění a zajímavý příběh. Když se hra prosazuje jako "cinematic", tak to většinou znamená kopírku Michela Baye a nevýrazných akčňáků, ne inspiraci u Kubricka, Hitchcocka, Leoneho, Coenů nebo Windinga Refna. Battlefield Hardline nebo L.A. Noire může mít všechny možné filmové hvězdičky, ale pokud je příběh jak vystřižený z průměrného televizního krimi a styl cutscén je rutinní a nezáživný, tak je to prd platné.
Já bych rád viděl příběhové hry, které by mazaly rozdíl mezi hratelností a vyprávěním příběhu a nespoléhaly se jen na cutscény nebo extrémně skriptované sekvence ala CoD.

K...t starý! Ať si to teda udělá sám a líp, když tomu tak rozumí *12*

Panenko skákává...

je supr vidět, že autor příspěvku myšlenku Spectora vůbec nepochopil. Jeho vyjádření Spectorových myšlenek (jako že by tedy nej měly být ty MMORPG) je vedle jak tak jedle. Hrál vůbec někdy Deus Ex? Kdyby ano, tak by najednou věděl, co tím chtěl básník říci. Jakmile si totiž člověk jednou DE zahraje (a pokud možno i dohraje), budou mu ostatní hry připadat jako totální odpad. Ano, mluvím o té 15 let staré hře. Kterou jsem rozehrál poprvé měsíc zpátky. Deus Ex je Hra s velkým H. Myšleno v tom smyslu, že využívá možností her jako média na maximum.

Je neuvěřitelné, jak za ty roky se hry pořád snaží přiblížit filmovému zážitku. Z jakého důvodu? Skvělý příklad jsou pseudohry od Telltale. Herní prvky (nevím jestli občasné mačkání jednoho tlačítka lze nazvat herním prvkem...) jsou zde naprosto zbytečné, mohl by to být klidně CGA film. A to samé Uncharted. Můžete sice běhat, skákat atd. Meritum je ale v tom, když si pak dva lidé budou vykládat o jedné misi, tak řeknou v podstatě ten samý průběh. U Deus Ex může být klidně 5 lidí a každý jejich přiběh z té samé mise bude mít o dost jiný příběh (občas se bude lišit i konec mise). Uncharted by prostě mohlo být fajn film, ale jako hra nevyužívá nijak svých možností. Když by se odmyslel příběh, tak vám nezbyde nic. Kvalitní děj by samozřejmě měl být součástí kvalitní hry, ale stát by na něm neměl, na to tu máme filmy a knížky. Děj by měl být poslední díl skládačky.

Až donedávna jsem za nejlepší hru všech dob považoval Portal 2. Ano, je stále skvělý, ale když mám teď nahráno v Deus Ex cca 25 hodin, tak jako HRA je lepší rozhodně on. Najednou Portal 2 vypadá "jen" jako kombinace logických hádanek se skvělým příběhem.

V posledním nejmenovaném herním časopise jsem čelt názor nejmenovaného Tukana, které hře by dal 100%. Vedle Diabla 2, HoMaM 3 zde byl právě Deus Ex, který podle něj "předběhl čas o dvě doby". A mně nezbývá než souhlasit

Uncharted je hra pro masy, muze to hrat malej kluk i stara baba. Uspech te hry je prave v tom ze sedne skoro každému a každý je ji schopny bez frustrace hrat. Pak staci pridat pribeh ve stylu serialu a dnesni filmovy produkce a je vyhrano. Lidi jsou proste takovy a většina nejsou hardcore hraci, ale hry mají jako relax a pozadavky na ne mají zhruba jako na další dil oblíbeného serialu. Pan Spector ma samozrejme pravdu, ale ta pravda je jen pro nekoho, je pro ty co vidi do her hloubeji, je pro ty co mají hry jako svého hlavního konicka, je pro ty co se o hry zajimaji denne a rozumi jim (nevim do které kategorie patri pan Smutny, po tom co ted napsal). Dobra hra nijak zvlast kvalitni pribeh nepotrebuje, co potřebuje je herni motivace, ajsne nekdy muze byt docilena prave pribehem. Ale hry od prvopocatku o tomhle nejsou, jsou o tom ze se hraji. Proste cuceni na milion cutscen, nebo cteni myriad textu není hrani. Evoluce her se od toho prvopocatku vydala ruznymi smery, a ty ruzne smery si ziskali sve privrzence a každý z nich povazuje ten svůj směr za spravny. Shoda po tech tunach her z rozlicnymi pristupy je nemozna. Ale je potřeba nezapomínat, ze ten prvpocatek byla cista herni hratelnost, zadny pribeh, cutsceny, QTE..ale snazivost a seberealizace v nejake virtualni rovine.
Osobne moc nechapu proc jsou tak vysoka ocekavani od pribehu ve hre. Zrejme je to proto aby se ta itelektualnejsi část hracu citila ze dela něco obohacujícího, nebo proste proto ze normalni hrani jim moc nejde a nechapou ho. Fajn pribeh ve hre by mel byt vždycky takovy bonus, hra která nemá dobre herni prvky a stoji jen na pribehu je spatna hra, jestli to je vůbec hra. Definice hry není pribeh, nikdy nebyl a nebude.