Ten člověk asi nehrál Machinarium. Ta hra ve mě vyvolala tolik silných emocí, jako dlouho už žádná. Byl jsem dojatý a to tam není ani fotorealistická grafika, ani dialogy.

Hry (nebo spíš momenty ve hrách), které mě emočně hodně silně zasáhly a které si zrovna vybavuji (protože je jich stopro víc, ale hrál jsem tisíce her a všechno si holt nepamatuju) by byly:

× Mafie: poslední mise a zabití Sama (to fakt nebudu dávat do spoileru, protože už jí každý určo dohrál) společně s "Přátelství je sračka.", což je dodneška legendární hláška, se jedná o výborné zakončení jedné vynikající hry.
× Modern Warfare 2: zabití Ghosta a Roache a následné podpálení těl s úžasně silnou skladbou by Zimmer.
× Deus Ex: HR: zakončení příběhu společně s touhle skladbou (http://www.youtube.com/watch?v=qZoU3tYdB6s) a Adamovo filosofováním se jedná o jedno z nejsilnějších zakončení u už tak skvělého zážitku.
× Uncharted 3: prošel jsem první a druhý díl s velkou radostí a příjemným zážitkem z hraní a proto jsem se těšil na trojku jaxviň, ale když přišla scéna, kde zastřelili Sullyho, tak mi bylo fakt divně, oblíbil jsem si tu postavu a proto jsem byl o chvíli později fakt rád, že šlo jen o přelud.
× Mafia II: stejně jako u třetího Uncharted, oblíbil jsem si postavu, Joea, a na konci při "Co uděláte s Joem?" "Už ho nebudeme potřebovat." jsem sice neměl na krajíčku, ale bylo mi líto, že ho pravděpodobně oddělaj, i přesto, že se jedná jen o postavu z pixelů.
--- Takže ne, podle mě hry nepotřebují fotorealismus, aby se vyvíjely. Jde o postavy, příběh, hudbu, lokace, záběry kamer, dialogy - grafika je vážně snad až na posledním místě, i když...

To je jasný, že to chce pokrok, to o tom ani potom. To je jako když přirovnám Škodu MB 100, tak ta taky jela taky mě dovezla v pohodě např. z Teplic do Prahy tam a zpět, a taky se to tam nezastavilo. A dnes když člověk jede Superbem tak je jedině rád. Posun grafiky v herním průmyslu bude jen přínosem...

myslím že nejvíc pocitů ve mě zanechala hra Planescape Torment ... a slova jako "fotorealismus" nebo "nextgen grafika" opravdu nejsou na místě ... jen líbivý marketingový slovíčka

Asi myslis Metal Gear Solid, ne prvni Metal Gear...

Co prosim???? *1* *1*

http://www.youtube.com/watch?v=o91_-VmN1KY

Ten pán jistě žertuje.

*14*

Pochopitelně je to v podstatě hloupost. Už jen z pohledu na ty tváře, člověk je schopný vnímat emoce a mimiku v podstatě na základě jednoduchých zákonitostí, které se dají snadno znázornit i na velmi jednoduchém modelu. Ostatně na tom stojí i celá popularita "smajlíků" grafických i textových, jednoduché obličeje s přehnaně znázorněnými výrazy snadno vyvolají v člověku ten potřebný dojem. A pokud chceme dosáhnout složitějšího, méně jednoznačného výrazu, není problém zkombinovat jednotlivé výrazy. Jinak řečeno člověk nevnímá přesné zaoblení tváře a počet pórů na kůži koutku usmívající se herečky, náš mozek si převádí její výraz tak jako tak na jednoduchou geometrii a z toho odhaduje konkrétní emoci za mimikou.

Ale samozřejmě nejde jen o ty výrazy, pro vyvolání emocí v člověku jde o mnohem mnohem víc. A někdy stačí i obyčejný text a dobře zvolená hudba. Nejsilnější zážitky ve hře vůbec mi zprostředkoval Planescape: Torment, hra, kde se všechny hovory řešily dlouhými odstavci textu (v němž se psalo, jak se která postava tváří), jen velmi výjimečně bylo něco nadabováno, a vše doprovázela fantastická hudba Marka Morgana. A nebylo třeba žádného fotorealismu...

..nepotrebuji

Nejsilnějí pocity ve mě vyvolal Braid. Byl to pocit beznaděje a melancholie. Je tahle hra snad fotorealistická?

Dokud nezapracuji na vetsi interaktivite okolniho prostredi,fyzikalnim modelu a animacich,tak jim bude ta fotorealisticka grafika k prdu.
Na screenshotech to bude pecka ale jakmile se to zacne hejbat tak to bude jako pest na oko.

Fotorealistická grafika je asi tak třebná, jako pumpa na saně. Nedávno jsem si nainstaloval a hrál BG a krom toho, že se královsky bavím, tak jsou tu ještě hrdinové, kteří ve mně vyvolávají ty pravé emoce, jako třeba: "pro tebe udělám cokoliv holka" nebo "ty jsi ale odpornej trpaslík, nebe vyměním". Pamatuji si na první screenshoty Oblivionu, mně a určitě i mnoha lidem spadla brada, když to viděli. Pak to člověk nainstaluje, spustí a co se nestane? Hra najednou připomíná sci-fi, tolik prkených robotů člověk neviděl ani v Hvězdných válkách. Což schodí celý dojem ze hry, atmosféry, prožitku. Dnes už by se mohli vyvojáři snažit zaměřit na animace a celkovou uvěřitelnost postav.

Kecy v kleci

prvni metal gear - obliceje bez jakekoliv mimiky, sotva na nich byla videt textura, emoci az az... a takhle bych mohl vyjmenovat dalsich 30 starsich pecek

Ano

Ne

Ne.

Fotorealistickou grafiku potřebují v zásadě jen hry, které se snaží realitu zobrazit. Aby ve mě vzbudila hra emoci, tak stačí aby měla silný příběh. Samozřejmě jsem v zásadě pro pokroky v audiovizuálním zpracování her, ale emoce jen na grafice nestojí.

v la noire má fotorealismus svůj specifický účel. ten pán to chce jen proto, aby to bylo věrnější realitě, což nikdy nebyl smysl žádných médií (ani v případě novin :) ). umění a média mají nabízet vždy něco více, než je realita, emoce nikdy nevyplynou z toho, jak věrně vidíme mimiku a gesta. pěkný příklad jsou třeba pixarovky nebo anime seriály. to už rovnou můžou začít vytvářet hry s živými herci. další věc je, že pokud se fotorealismus dostane do her, bude se muset hodnotit další věc: kvalita herců. i v la noire jde vidět, že ne všechny herecké výkony jsou dokonalé, že mimika je přehnaná... stejně jak nejsou potřeba hry s ultranašlapanou grafikou, tak nejsou třeba ani hry s fotorealistickou grafikou, aby byly považovány za kvalitní.

Ved hej...tak nech pozeraju filmy :)