U Tolkiena si nemůžeme být prakticky ničím jistí. On ke konci života hodně přepisoval. Například zajímavá je teorie původu skřetů, kdy z nich udělal nejprve zmrzačené elfy, pak nižší maiar, pak zmrzačené lidi, a nakonec kombinaci všech tří... Nebo původ Celeborna, u kterého se nemohl rozhodnout, jestli to byl příbuzný krále Thingola, nebo pocházel z oblastí až za Modrými horami. O Glorfindelovi nebo Bombadilovi ani není třeba psát. Nejvíc mě ale zaujala změna počátku pádu lidí. Postupem doby z toho Tolkien udělal více biblický motiv, kdy nejenže se lidé probudili ještě před tím, než vyšlo slunce, ale krátce poté už byli navštíveni Melkorem a zkaženi.

Jeden z nejlepších článků, co jsem tu kdy četl. Václav je v redakci nový? Šoupněte ho do fight clubu! *3*

Nesdílím názor, že by se neměly dělat hry a filmy na motivy Tolkienova světa, nebo že by tato díla měla být co nejpřesnější. Jistě, ve filmech i hrách je řada nepřesností, někdy dokonce v podstatě blbostí, ale to je podle mě skoro jedno. Důležité je, že tato nová díla vedou k oživení zájmu lidí o Tolkiena. Znám spoustu lidí, kteří si přečetli Pána prstenů až po filmech, nebo dokonce až po zahrání LOTRO či jiných her. Je mi jasný, že Tolkien by všechny hry a filmy odsoudil jako blbosti (byl už takový), ale já jeho dílo považuju už za zcela autonomní na autorovi a nechť si žije svým životem a nechť ho další tvůrci připomínají svými díly. Dokonce bych se nezlobil za další příběhy ze Středozemě ovšem citlivě napsané někým jiným.

Pán prstenů a Hobit jsou příběhy, které by měl někdo vyprávět znovu a znovu, jinak se na ně časem zapomene a to by byla velká škoda. Když nějaké nové dílo dobře připomene Tolkienovu práci, bude to jen dobře.

Dovolte pár vět od staříka, který PP hltá už asi 37-38 let :) a to tehdy v samizdatu (právě proto tehdy vyšla ta legendární recenze).
V diskusi párkrát zazněly dvě věci, u kterých, dovolíte-li, se zastavím.
První je srovnání s díly např. Martina, Sapkowského apod. Domnívám se, že srovnáváte tak trošku Kytici s Babičkou. Tím nechci říci, že bych tyto dva pány nějak "hejtoval", jen je to úplně jiná literatura.
PP je filosofické dílo, na přemýšlení, a (logicky) nehodí se proto "do metra".
Rozbor Martina je jednoduchý: švihnou si (nejlépe sourozenci), někoho zabijí, další stránka. A tam - švihnou si, kýbl krve... akorát z díla vyčnívá chudinka Jon, který, jak klasik praví, "imrvére neví".
No a v Sapkowském, mj., také najdete (mch dost nereálný až nablblý - kdoví zda si S. dodnes našel babu) popis první Ciriiny menstruace...
Hmmm, toť díla mistrů!
Druhý postřeh se týká biblických motivů v PP, resp. v Silmarillionu a Nedokončených příbězích. Jde o omyl. Nejde o biblické motivy, jedná se o takřka kompletně převyprávěnou Summerskou verzi Stvoření světa, o čemž se sám autor dost obšírně opakovaně rozepisoval. Protože tyto motivy přešly do prakticky všech tzv. západních náboženství, vč. Judaismu, ale i Starořeckých a Starořímských mýtů, známe je tak nějak všichni - máme je pod kůží. A protože jsme vzděláním a kulturou predestinováni k vnímání Bible, především NZ, reagujeme takto.
V této souvislosti je zajímavý také fakt, o němž se krátce po válce (a vydání jak PP tak Lewisových Letopisů Narnie) dost psalo: Totiž, Tolkien a Lewis se dobře znali, byli kolegové a velcí přátelé, a se psaním si i dost pomáhali.
Přáteli byli i přesto, že jeden byl silně nábožensky založený, a druhý nikoli. No a pak přišla Velká válka. Oba narukovali, jeden k jízdě, druhý k dělostřelectvu. Když se pak vrátili domů a do zaměstnání, zjistili, že s oběma proběhla zcela zásadní proměna, a to v opačném gardu: Totiž ten, který předtím byl silně věřící, po válce víru zcela odmítal, a v jeho dílech (ano, jde o Tolkiena) se náboženství buď vůbec neobjevuje (výjimku tvoří Silmarillion, a i tam je vlastně jen úvodem, krátkým a pro pochopení ne až tak důležitým), nebo je popisováno vlastně jen v nějaké "zvrácené" podobě, jako např. uctívání Melkora které prosazoval Sauron. No a Lewis, který jako mladík měl pro Boha jen slova opovržení, vrátil se jako zanícený věřící a z jeho LN křesťanská mytologie doslova crčí.

Mně teda příběh SoM přišel vyloženě slabej (mírně řečeno), ale nevadí, bez hejtů, čistě ze zvědavosti, vysvětlete mi prosím někdo tohle:
Pokud se dobře vzpomínám, tak Black Hand rituálně zavraždil Taliona ve snaze přilákat Celebrimborova přízraka, right? Nebyla to náhoda, ale plán, pamatuju se to dobře? Takže, když pominu otázku "jak to sakra jako funguje" (to se jako každý, kdo umře pádem ze schodů, probere s přízrakem předchozího nešťastníka, který taky zemřel pádem ze schod, za zády, nebo...?), tak co přesně Black Hand plánoval udělat dál? Jestli věřil, že tím získá Celebrimbora, tak proč nechal Taliona na místě a následně ho nechal decimovat celý Mordor, jako by se nechumelilo? Proč jej třeba nezajmul a nečekal, až se znovuvzkřísí?

Mějte na mysli, že většina obsahu v History of Middle Earth není kanonická. Mnohé věci jsou prostě jen nedokončené a nebo dokonce zamítnuté návrhy a nápady. Jediné prameny, kterým bych věřil, jsou jeho dopisy, ve kterých odpovídal na různé dotazy/upřesňoval další věci. Sbírku různých poznámek a papírků, ve většině případů si protiřečících, můžeme považovat leda za zajímavý pohled do Tolkienovy tvůrčí mysli.

"Maia, příslušník andělského řádu polobohů" mi přijde jako docela podivné označení, ale jinak moc pěkný článek. Asi bych nepřirovnával návrat Gandalfa a oživení Taliona. Gandalfa poslali Valar zpátky, podobně jako Glorfindela. Akceptoval bych, že Celebrimbor byl natolik mocný, že se mohl stát přízrakem, ale že oživili Taliona mi už přijde trochu přehnané.

https://www.youtube.com/watch?v=mbc21MdSzkk#t=207

A když máme tu Středozem, tak Helmův žleb v Medieval Engineer:)

Úžasný počteníčko

Nevím jestli to tady někdo už psal, ale pro ty co si objednali hru z xzone je už čeština!!! *1* *1*

Ten Tolkein se vám povedl :-)))) Opravte si to, aby se pan Tolkein neobracel v hrobě...