A to sis myslel ze jen tak budeš přežívat v doomovi.V doomovi jde o to že te zabijou a ty se budto vratíš silnejsi a nasranejší a nebo slabější a že te to nebude bavit

a o čem sis myslel že to bude?

Co prosím????!!!!!!Resident evil 7 je jedna z mych nejoblibenejsich her vubec a ty mi vplivneš takovou slinu do obličeje tak to ne brácho re7 budeš hrát at to stojí co to stojí

No jak bych zacal.Atmosféra geniální sice ne jako v rezident evil 7,ale šlo to.Bosove jsou zklamání pro mě.Byli nudní,směšný a slabi jediná kdo byl nejtěžší boss byla miranda a přišlo mi,že i ty vedlejší bossove jsou o dost zábavnější než hlavní.Přišlo mince i hardcore obtížnost byla dost easy .co nesmíme ale zapomenout tak je příběh.A teď to řeknu narovinu.Příběh je kurevsky dobrej.omlouvám se ze mluvím sproste,abych řekl pravdu tak rezident evil village má nejlepší příběh z cely série.Je velice napínavý,emotivní,dost akční s hororovymi prvky,ale taky zároveň se nebudete pokoušet přeskočit cutsceny a by jste co nejrychleji dohrali hru.Jo a zapomněl jsem na enemaky z těch šlo dost hrůzy kdykoliv mě viděli.Vesnice vypadá úžasně.Střílení ze zbraní se daleko zlepšilo od rezident evil 7.Mrzí mě,ale že ethan dost působí jako prázdná postava.Hře bych dal 9,2/10 a už se těším až vyjdou zase další rezident evil a takže rezident evil 4 remake jelikoz resident evil 4 je ABSOLUTELY masterpiece :)

Nářez a ke konci jsem si říkal to už je mooc 😱😛

• Zdá se že další díl na kterej si počkáme dost dlouho bude v očích dcery, což bude dost zajímavé Ethan navíc žije!
  

Jinak už se těším mezitím na RE 4 Remake a nakonci příštího roku Revelations!😎😛

Já to vzdal na začátku, Dark SOuls, tady se lidi tomu smáli, DEmon Souls jsem se nedostal ani z počáteční hradby. DS3 jsem dohrál asi do druhégo bosse nebo třetího jakmile jsem zjistil že mají taky solidní hp pool... dost to naštvalo.

Jsem to musel hrát odznova páč oni, vymysleli že lidi co to hrají na HARD nemusí už chtít snižovat a 3 kousnutí nebo rány tak mě podobné hry moc nebaví.

To bys měl rychle napravit! Mít tak dlouho hru a nehrát jí!😱

Ani bych neřekl... leda tak první části hry.

Je to subjektivní, já jsem hrál poprvé RE 1 Remake a bylo to na 10 hodin (hrál jsem naslepo a nevěděl, že za Redfielda to bude těžší). Ale argument OP je validní, RE nikdy nebyli dlouhé hry.

No, je ale potřeba říct, že tak je to jenom tvoje preference, která se žádným způsobem nedá objektivizovat. Soulsovky jsou hry, které je potřeba se naučit hrát a to není jen o soubojích. Jak už psal někdo výše, od to o celém přístupu. I strategizovat a taktizovat se tam dá, a podle mě spíš musí. Příklad: nabereš spoustu duší, ale ještě nejsi u dalšího bonfiru. A teď je nutno zvážit, je pro tebe výhodnější pushnout to dál až k dalšímu bonfiru, ale u toho riskovat, že tě někdo cestou sejme, nebo se bezpečně vrátit k předchozímu a duše tam utratit, ale zase za cenu toho, že se respawnují všichni mobové a ty to celé budeš muset procházet znovu. Zrovna tak je velmi výhodné pečlivě prozkoumávat okolí, protože všechny DS hry jsou nabité skrytými předměty, zkratkami a dalšími tajemstvími.

Dále jsi výše zmiňoval, že ti to nepřijde o skillu ale spíš o trpělivosti. Trpělivost ale přece i u retro her byla zcela nutná pro jejich hraní. Zaznamenávat si na čtverečkovaný papír mapu průchodu dungeonu podle mě vyžaduje ještě mnohem víc trpělivosti, než překonávání bossů v DS. To stejné se dá říct o tradičních nešvarech starých (nejenom starých) adventur, kterými jsou pixelhunting a neintuitivní řešení hádanek (typicky kombinování předmětů, které mnohdy dává pramalou logiku).

Souhlasím, že spousta her se časem zjednodušuje, to je celkem rozeznatelný trend (zvlášť u AAA produkce). Je k tomu ale potřeba dodat, že je taky mnohem a mnohem větší hráčská základna a vývoj AAA her je mnohem mnohem dražší. Tím, že vývoj stojí tolik, je potřeba, aby se hry prodalo co nejvíc, to znamená, že se cílí na co nejširší okruh hráčů resp. na skutečně průměrné hráče a jejich schopnosti a dovednosti (nikoliv na průměrného hráče, jakého si představují ti nejhardcorovatější hráči). AAA hry se dělají pro mainstream a mainstreamový hráč hraje hry stále na střední obtížnost (medium/normal). No a právě pro ty běžná media recenzují hry, protože většina jejich čtenářů jsou mainstreamoví hráči.

Jo, ale to není hlavní série, ale spíš odbočka a ty já neřeším. To už bych tu mohl psát i Survivor, Dead Aim atd...

A jeste tam neni Resident Evil Revelation to byl rok 2015 porad na te lodi :)

Moc dekuji krasny prehled jelikoz jsem pametnik RE :) A musim souhlasit me nejdelsi prisel RE2 ten puvodni, 2 CD na PS1 :)

Jasně chápu, soulsovky tě baví, nemusíš u toho moc přemejšlet a ,,mít aim,,. Mě to prostě nebaví. Extrém jsem myslel tak, že ,,běžíš, běžíš, běžíš nic moc se neděje a pak bezchybně břink, břink, břink, swist, kryt - břink, břink, břink, swist, kryt - břink, břink, břink, swist, kryt - břink, břink, břink, swist, kryt...." Samozřejmě že to zvládnu vychytat ale, jak už jsem psal výše, to ve mě nezanechá pocit zadostiučinění...Přijde mi, že je to o trpělivosti a ne o skillu.

Jo, můj šálek kávy to taky není co si budem povídat. 

Jen hraju trochu ďáblova advokáta, jelikož dost ztěch věcí na které narážíš tam ve skutečnosti zastoupeno v určité formě je.

Když máš v prostoru několik nepřátel kde každý útočí jinak, jeden na blízko, druhý dává plošný útok, do toho tě obstřeluje lukostřelec tak nějakou bojovou taktiku předvést prostě musíš. Skrytých míst a předmětů tam je hromada. Vidím to trochu jako žánr roguelike. Poprvé tě vykostí první kostlivec, po desáté jich vykostíš všech sedm. Řekneš si už mi to jde, jen aby tě ve chvíli nepozornosti nevykostil osmý kostlivec v další místnosti. Nezabila tě ale špatně nastavená obtížnost, bug, nebo přehnaně přesné míření neprátel. Zabilo tě tvé zaváhání a lehkovážnost.

Mně třeba vadí když mě něco zabije na jednu ránu, ale já do toho musím bušit 2 minuty na perfekt. Ale takové řešení obtížnosti se aplikuje dnes už úplně všude a u soubojů s bossy sem to snad ani jinak neviděl. Soulsovky tento trend jen uchopili za jiný konec.

Takže že to není nic pro tebe je naprosto validní názor ale že stokrát umřeš a nepoučís se ztoho, není chyba hry. Jen ta hra po tobě chce nasazení, které jí třeba nechceš věnovat, ale to zní ještě nedělá bezduché kutálení a simulátor načítací obrazovky :)

Co je na tom neúměrně složité?

Jako já se považuji za hodně rozmazleného hráče, který na nějaké plýtvání časem a nesmyslnou obtížnost nemá čas. Ale zrovna Souls hry jsem si užil, právě protože ty se tomu vyhnuly.

Asi jsem se nevyjádřil dost specificky. Prostě nemám pocit zadostiučinění když je obtížnost hry jen v tom jediném - časovat útoky/kryty. Ocením obtížnost hry, když musím vymýšlet taktiku boje, použít správnou zbraň (nebo dostatečně vylepšenou), hledání skrytých itemů/lokací, přesně mířit atp....Ale jen běhat a pak neúměrně složitě potit půl sekundová okna pro zvládnutí bosse mi prostě nepříjde jako skill, ale jen ztráta času.

Prdel že v první polovině příspěvku mluvíš otom že se musíš snažit na což rozmazlená děcka dneska už nemají, jen abys tu stejnou logiku neaplikoval na soulsovky kde je to přesně otom samém. Snažíš se > naucíš se časovat útoky > dohraješ hru. Človek by tě podle tve pochybné staromilské logiky mohl taky označit za rozmalené dítě, nebo je to jen obyčejné pokrytectví? :)

Takže Lady D je jenom reklamní táhlo. Škoda.