Přejít na výpis diskuzí
Rozvětvené příběhy v RPG hrách ocení jen hrstka hráčů. Co s tím?
17.3.2016 | Petr Poláček
98 příspěvků
-
Steam efekt, který ničí pouto ke hrám a dělá z nás roboty na kupování a procházení her jedné za druhou jak rychle to jen jde. *16*
-
Ptáčci to tak dělaj no *7*
-
*15* *15* *15* *15* Nejlepší hry samozřejmě nic takové nemají viz. SotC. Nazývat nejlepší hrou historie Zaklínače je pak ultimátní zvěrstvo...
-
Osobně to mám naopak a třeba u TES serie sem strašně rád četl knihy a dával je pak do spojitosti s celkovým děním v herním světě.
-
To je vtipny to jsem si rikal taky ale pak mi Iorweth prisel jako mnohem lepsi varianta potom co jsem se dostal hloubeji do pribehu.
-
samozřejmě proč psát že slunce zapadá na západě, když se to to může ukázat...
-
Rozvětvený příběh je samozřejmě fajn, co ale pro mě fajn není, je bezuzdná grafomanie s ním často spojená. V praxi to pak vypadá tak, že se prohrabujete tunou dialogů, knih a deníků, abyste pronikli do lore, jako by právě v něm vězel ten hlavní prvek vyprávěného příběhu. Hra tak rezignuje na svou audiovizuální sílu a stává se polo e-bookem, který za sebou táhne čistě herní mechaniky jako nechtěného pancharta na zkrvavené pupeční šňůře.
Autoři by se měli mnohem víc řídit zlatým pravidlem filmařiny, které zní: Neříkej to, co můžeš ukázat. Ale asi to bohužel většině lidí nevadí, když se to prodává. -
"Rozvětvené příběhy v RPG hrách ocení jen hrstka hráčů. Co s tím?"
Tak možná prostě hráči raději hrají než řeší větvené příběhy... -
Na tom něco bude, nejlepší hry historie jako Baldurs Gate 2, Fallouty, Deus Ex nebo Witcher tyhle mechaniky měly
-
rozvětvení u RPG zrušit... nevím, proč bych měl hrát hru dvakrát... to si radši počkám na další díl
teď je stejně takovej přetlak her, že nemít co hrát je umění
(ale zase abych nekecal... teď jsem třeba dohrál Oxenfree, konečně vyšlo i na GOGu, tak jsem pořídil... a už v průběhu jsem se těšil, až si to zahraju znova a zkusím jiný cesty... ale tohle je hra na max. 8 hodin, ne na 120, a taky je to čiště příběh, kdežto v RPG i s rozvětveným příběhem člověk musí většinou procházet stejný místa a mydlit stejný příšery :) -
Mne svuj postoj vysvetlovat nemusis. Jen jsem komentoval .. ne/pochopitelne .. ve vztahu .. kteri si hru koupi. Lidi jsou ruzni, to je snad pochopitelne ;)
-
Mám to podobně, taky se snažím dojíst zaplacený oběd i přesto, že jsem sytá. Pokud už moc nechybí, stačí se hecnout a našťouchat to do sebe, aby nezůstaly zbytky. Když je toho ale příliš, ne moc dobrého nebo to v mezičase vychladlo, nemá cenu to do sebe cpát na sílu.
-
Tak bych to úplně nedefinoval. Spíš jím, dokud nejsem sytý, a zbytek si nechám na večeři :)) Proto existuje velmi mizivá část her, které jsem nedohrál; zejména kvůli tomu, že byly velmi špatné. Je to moje vnitřní potřeba, odhalit všechna zákoutí dané hry. Stejně jako chovat se ve hře tak, jak bych se choval v reálném světě. Nedokážu to vysvětlit a zároveň se toho nedokážuu zbavit.
-
Ja by som to negeneralizoval ze RPG hry s rozvetvenym pribehom sa automaticky rovna najlepsia/najhorsia RPG. Tak isto to nemusi vzdy znamenat nejake extremne navysenie nakladov (bude zalezat ako autori k tomu pristupia). Co mna osobne skor nastve a odradza od hrania niektorych RPG hier (a nie len tych) nieje vzdy ukecanost, ale skor to ze bud to vyvojari "odrbavaju" alebo odflaknu.
Odrbavanie je v casto opakujucich sa dialogoch, nepodstatny alebo nezaujimavy obsah, nulove reakcie NPC na to ktoru odpoved hrac zvoli. Odflaknute su z casti veci aj z odrbavania :-), ale navyse to je neprehladny az otravny dialogovy system, nemoznost preskocit rozne animacky (zvlast ked sa furt opakuju a pri 50 rozhovore je to uz fakt otrava), nepochopim preco maju niektore hry tendenciu pri dialogoch vzdy zaostrit na xicht NPC casto krat este technicky nedokonaly. Ved moze byt zaujimave sledovat co sa pri rozhovore deje aj naokolo. Fakt nepotrebujem mat cez pol monitora bulvy nejakej NPC. No a samozrejme podstatny je samotny pribeh. Ked je to nuda alebo sa dokola opakuju rovnake formulky (hlavne otravnym sposobom) tak tazko ocakavat ze dnesny hrac s tym bude bojovat a dohra tu hru. Zvlast ked je dneska taky vyber hier za nizke ceny. -
Takze ty dojis obed, i presto ze jsi jiz syty, jen proto, ze jsi za nej zaplatil? Jako nic proti tomu, ale .. pochopitelne. Ja nedohraju 99% her ale co je pochopitelne a co ne je vec .. chapani ;)
-
Víš jde o to, že mi o připadalo, že se pomalu blížím ke konci a už by mělo nastat nějaké finále. "Teď se rozjede epická výprava". Něco jako když jedeš na motorce, v 8k otáčkách to teprve cukne, že to chce pořádně ject. Ale tohle mi přišlo, jak když jsem dopadnul do molitanu, jak když mě to všechno zpomalilo. V tu chvíli už se mi nic nechtělo.
A máš pravdu, tuny textu. Jestli chci číst, tak si vemu knihu. Nikdy jsem nebyl fanouškem sbírání knih a čtení všeho ve hře. Sezení u PC a čtení je mi značně nepřijemné, stačí, že se u PC kroutím v práci. Chci si odpočinout a né zase číst tuny textu. Co si v PoE pamatuju byl ten předlouhej rozhovor s tou matkou, nevím jak se jmenuje, ale může se přidat do party. Ten jsem prostě vzdal a skipoval. -
Pro mě je vcelku nepochopitelné, že si někdo koupí hru a nedohraje ji do konce. Já mám například takovou menší úchylku, že musím prolézt svět hry skrz naskrz. Někdy se mi to vymstí, zejména v open-world, kde mě najednou hraní přestane bavit, protože ztratím hlavní příběhovou linku z očí. Ve většině případů bych si ale neodpustil nesplnění sebehloupějšího vedlejšího questu. Proto mě dost zaskočil údaj "10 % dohraje hru do konce".
-
presne tak, naprostej souhlas, je to jedno, pribeh byl bozi a to jak je podavany je skvele, a vlastne jeden velky pribeh je mnohdy mnohem lepsi nez spousta malejch, ale ty questy nakonec clovek proste oceni, ze jich je hodne, a ze na ne narazi nahodou, me to tak proste vyhovuje, spis mi vadi pak ty pidi kde mas jen něco donest, to je nuda, ocenim spis vetsi hlubsi quest na několik hodin, kde dochazi ke stretum, zahadam, konfilktum, rozcarovani a vyhroceni situace s dopady na část prostredi
-
ta hra je dnesne uzvanena, je skvela, bavi me, parim ji uz pul roku, ano je to dlouhe a jako otec od rodiny nemam cas tolik, ale je to porad parada, ve vysledku je vse nejak linearni vic ci min, nikdy asi zadny vetve s totalne odlisnym pribehem nikdo neudela, protože to by vlastne delal několik her a ne jednu, uz z podstaty je to kravina, nicmene PoE je fakt desne uzvaneny, takze se nakonec trosku clovek ztraci když nechapu důvod tech detailních popisu a spousty smyslenych malych pribehu, kde proste chyby znalost nake historie, podstaty, proc k necemu doslo, hodne věci je podavano jakoby z doslechu, ze tam a tam byl konfilkt, bitva, valka, apod. ty questy pro bohy nejsou nic spatneho, je jedno kdo vam ty questy nakonec zada, zabava je v jejich plneni a ne v tom, ze nekoho potkam a on mi rekne pomoz a jdi tam a tam, mate ale moznost volby jestli splnite bohum prani nebo ne, ja třebas nektere questy failoval, protože jsem se rozhodl jit proti bohum a pro jinou moznost reseni
-
Ano. A je to taky dobry priklad toho, ze ackoliv si s tim dali strasne moc prace, tak to oceni jenom cast hracu.
Treba za sebe muzu rict, ze je uplne jedno, kolikrat budu Zaklinace 2 hrat, ja s temi nacky ze Scoia'tael nechci nic mit a nebudu hrat Iorvethovu pribehovou linii.