To, že jste rodiče po čtyřicítce, neznamená, že musíte přestat hrát
-
Když byly děti mimina, tak to bylo v pohodě, jsou v postýlce, spí a kakaji a stačí jim máma. Nejhorší bylo období mezi tím, kdy vylezly z postýlky a dobou než je začaly bavit hry. Teď už je to úplně cajk. Mně je 45, dětem 15 a 10, kazdej mame v pokoji svýho Legiona a hrajeme si buď kazdej svoje, nebo všichni spolu něco v coopu😁
-
Jaký si to člověk snad udělá, takový to má ne, pokud to baví ať hraje třeba v 60ti .. a čas? Opět o prioritách jako u všeho.. já jsem 40+ a zvládám vše co chci, týdně až desítky hodin hraní, práce, rodina, sport, filmy, koníčky, výlety, dovolené, všechno zvládáme.. na nějaký blábol "teď mám hodinu čas" bych se mohl zvysoka.. :D Čas si, kdo není hloupý, udělá vždycky na co chce .. protože to je to nejcennější, co každý máme. Prodrbaný den je den který jakoby nebyl.
-
Do boje strécové. Živý nás nedostanou:D
-
Trochu mu to tu připomíná takový ten kroužek "ztroskotanců"... Tak já se přidám. Ahoj, já jsem Tomáš a jsem alkoholik... Počkat, to je vedle. :-) Taky 40, dvě děti, dva pejsci, jedna manželka. Jak děti rostly, pomalu jsem hraní snižoval až jsem si před pár lety uvědomil, že mě více baví ten život žít mimo obrazovku. Aktuálně se k PC nebo konzoli sice dostanu, ale nebaví mě to. O hrách si stále čtu, abych byl v obraze, ale hraní mě už nějaký ten pátek nebere. Třeba se to ještě změní. Uvidím.
-
No, mně je 60 a hraní mě furt baví. Co se týká her, které byly o reflexech, ty mě nebavily nikdy. Raději pomalejší věci, kde si můžu o postupu přemýšlet nebo si užívat příběh. Klidně si nějakou akční adventuru zahraju na "příběhovou" obtížnost. Nicméně top hra je pro mě Train Simulator Classic, kde můj instalační adresář má 240 GB. A to jsem ještě začal zkoušet dělat videa z ježdění v TrainSimu. Asi začínám senilnět. Akorát ty oči kdyby nezlobily.
-
Já v tom nejsem sám!! 😀 Díky Tobě jsem se rozhodl nepověsit hraní na hřebík a dál bojovat s množstvím volného času 😎 Děkuju Aleši!!!!
-
Jako dobrý, no. Hraju hry od 1989 od Commodore C64, přes spousty mezičlánků do současnosti. Zapomínáte však na jednu věc. Není to jen o chuti a času, ale o tom, co hrát. My, co jim klepe 50 na dveře, jsme odkojeni legendami jako Diablo 1 a 2, Fallout 1 a 2, Dungeon Master, Wizardry, HoMM 1 a 2 a 3, Dune 2, X-COM 1 a 2, Lemmings a podobnými. Tenkrát vyšly dvě hry za měsíc, ale byly hotové a většinou pecky na mnoho hodin. Teď vychází stovky měsíčně a málokdy je tam jedna dobrá, co stojí za investovaný čas. Doklepal jsem teď Diabla v modifikaci Belzebub, čekám co vypotí v dalším updatu Xenonauts 2. Takže ukojit nostalgickou vlnu nás dříve narozených je celkem oříšek ;o)
-
-
Tak se zase kliiid Boomer. Paměť je ošemetná věc a prostě si nepamatujeme, že hry vycházely i tehdy rozbité. Problém byl, že člověk čekal pak měsíce, aby si to vůbec zahrál viz například Draken, kdy spoustě lidí hra prostě spadla po cca 10 minutách a opravný patch vyšel až za 3 měsíce:)
Diablo 2 byla bez datadisku prakticky nehratelná. Lemmingy měli pozdější levely nádherně zabugované atd.
Vychází pořád skvělé hry, jenom si musíš sundat ty nostalgické brýle.
-
-
Toto je cisty fakt. Nostalgia je v tomto zradna. Hry nielenze nevychadzali hotove ale este rozbitejsie ako dnes. Akurat sme sa k nim vacsinou dostali ked uz boli ako tak opravene, ale hrat aktualne hry bolo castokrat peklo, v horsom pripade nemozne. Rovnako sa pozabudalo na vsetky tie otrasne hry ktore vychadzali a pamatame si len tie najlepsie.
Mnoho starych hier je ovela horsich nez si ich skutocne pamatame a idealizujeme... teraz som hral Fallout 1 po velmi dlhej dobe a aj ked po stranke RPG by sa od neho mohli ucit aj dnesne hry, tak writting mi prisiel uz strasne zly. Vacsinu starych 3D hier by som uz dnes asi nedaval ani(s vynimkou Gothicu, ten hram dodnes).... jedine co pre mna prezilo zub casu su CRPGčka a klasicke adventury
-
Blbost.. to byla možná nějaká vyjímka, hry byly normálně funkční a jak mají být, byly to hry, bavily, byly dlouhé, byly náročné..ne jak dnes ty bláboly, kde držíš jedno tlačítko a je konec. A hlavně ta doba byla unikátní, každý měsíc jak píše kolega, vycházela jedna pecka za druhou, vše se posouvalo, hratelnost často na prvním místě, grafika mílovými kroky kupředu atd. A hlavně ta doba jako taková, to se vůbec nedá s dneškem srovnat, uplně jiné kouzlo to mělo. Přesto hraju pořád, stále se najdou dobré hry, co mě baví, ale je to čím dál těžší jak zase píše někdo níž..
Zrovna jsem ráno, než jsem odjel na fotbal, dohrál Mafii definitivní edici, parádička. Předtím Callisto protocol, velká pecka, teď budu hrát RE2 remake... zatím jsem jen zkusil kousek jak to běží, vypadá to taky dobře.. a ještě se pár her najde a mezitím zase snad vyjde něco dobrého, co mě chytne jako za starých zlatých časů.. před Vánocema jsem si postavil nový stroj za 70 litrů, ještě jsem si říkal, jestli je to poslední... no doufám, že ne, pokud zdraví vydrží :)
-
-
To mas velmi skreslene spomienky. Hry vychadzali v omnoho horsom stave ako dnes a rozhodne to neboli same pecky, len sa zabudlo na vsetok ten plevel co vychadzal popri par fakt "peckach". Rovnako ako si o 20 rokov ludia budu pamatat len na tie najlepsie dnesne hry a na vsetky tie priemerne sa zabudne ze vobec existovali.
Druha vec...hry boli narocnejsie hlavne skrz limitacie enginu, kedy kamera a animacie boli casto peklo v 3d hrach. Jedine co fakt zdegenerovalo je RPG zaner, kde je dnes znacka a sipka na vsetko.
-
GhostFromHell - Dnešním Objektivním okem byly hry "našeho mládí" velmi často opravdu špatné, jen ty si je pamatuješ jako mega díla co ti formovala vesmír.
Nemluvím jen o zabugovanosti (tenkrát jsi to hrál s crackem, takže jsi ani netušil, jestli je to bug ve hře nebo ne), ale i o prastarých mechanismech, level designu.
V adventurách často nešla hra dohrát, když jsi neudělal věc A) ve správném čase a věc B až poté, ale naopak. Návody na hodně her 0, patche 0. (hra byla cracklá, nebyl internet) Dneska by jsi s takovou hrou shořel jak papír. Her vycházelo méně, tak se nastavovala herní doba obtížností. Taky není správně. Je toho víc, ale růžové brýle u hodně nostalgiků fungují dokonale.
-
-
Ve své době to byla špička, píšeš stejnou blbost jako Veska, až se za dvacet let podíváš na dnešní hry, budeš psát to samé a zase to bude blbost.
-
-
Jenže dneska je dnešní doba, ne ta doba co byla :) optikou dneška jsou často staré hry prostě špatné - prostě nedovyvinuté a nemluvím o technických limitech.
A za 20let budou stejně tak dnešní hry budoucí optikou velmi omezené.
Typicky v dialozích s náhodnými NPC vidím silný prostor pro vývoj, dnes ti stejně jako třeba ve Falloutu1 boční NPC mele furt dokola 3 předpřipravené věty a odmítá se dál bavit. Za 20let si s ním budeš moci 20minut kecat o reálných věcech ve světě dané hry a celý hovor bude dávat smysl.
Doba se vyvíjí, ty jen měříš hry furt tou samou optikou jako když jsi je viděl poprvé.
PS: A i podle nicku je jasné, že i já jsem fanda starých her.
-
-
Reakce na příspěvek:
Ale to je právě blbost, nemůžeš na takové věci z dřívějších dob pohlížet dnešníma měřítkama.
-
-
Reakce na příspěvek:
Právě že můžu, proč by ne?
Stejně tak můžu na staré hry koukat měřítkama doby kdy vyšly, nebo doby kdy jsem já viděl poprvé.
Přeci nejsou žádné obecné "tabulky" podle kterých se lidi musí řídit.
Osobně ti řeknu, že TR2 který jsem v době po vydání hrál ve 400X300 a 10fps oblouzněný totálním hype po prvním dílu byl dnes i v remasteru ve FHD + 60fps víceméně porod.
Ovládání jak tankové, tak to nové, - peklo, engine "otexturovaných krabic od bot", viděno dnešní optikou místy zcela nesmyslné lokace a možná 1000x load/save - později už prakticky před každou plošinkou.. Protože když spadneš, tak komu se chce lézt po téma samé stěně 2minuty zpátky že? Určité plošinky jsem překonával i hodinu.
Tenhle Remater mi přesně odhalil jak to bylo "tehdy" a jak je to dnes. Výzva možná ano, zábava určitě ne.
-
-
Reakce na příspěvek:
Nevím, jestli si rozumíme, v té době ti to přišlo jako boží hra a o tom to je, to co ti dnes ten tvůj remaster přijde jako boží, bude za 20 let pro jiné nehratelná sra*ka, je to proto dnes špatná hra?..
-
-
Reakce na příspěvek:
Zaprvé, mě ten remaster nepřijde boží, teď jsem o tom psal, zadruhé.. Melem tady jako kolovrátci.
Kvalita her nesporně stoupá (ovládání, herní mechaniky, scénáře, grafika, motion capture, level design) , a teď odložme růžové nostalgické brýle prosím.
Ano za 25let ti budou připadat, hloupé, naivní "tunely" plné očí bijících umělých překážek - protože rozpočet, technologie.. Čest nadčasovým výjimkám - je to úplně stejné jako dnes se starými hrami.
První Fallout je sice geniální, ale pro dnešní publikum statický, naprosto těžko stravitelný. Gods od Bitmapů asi taky není tak nhratelný jako "Ori and the blind forest" - ale bez věkového rozdílu jsou to docela podobné hry.
-
-
-
-
-
-
-
To je ale solidní boombrovina a jde vidět, že toho moc asi nahraného fakt nemáš:) Některé hry byly dlouhé, jiné byly hříčky. Doteď si pamatuji první Dark Forces, jedna z prvních her, co jsem měl originál. A když si to teď zahraje, tak vlastně zjistí, že sice ta hra měla 10 hodin, ale rozhodně neměla tak herní náplň ale mizerný level design. BG2 měla také pár skvostných bugů a člověk pak zběsile načítal zpětně uložené pozice. Kampaň prvního Starcraftu člověk dojede za stejnou dobu jako terranskou kampaň v SC II.
Neměla jiné kouzlo. Jenom si byl mladý. A to je ten zásadní problém u těchto "srovnávání". Zkresluje to naprosto náš pohled a všechno je perfektní, lepší, smysluplnější atd.
A pokud je Callisto Protocol velká pecka, no tak doporučuji první Dead Space. Pak možná přehodnotíš slovo velká pecka.
-
-
Píšeš blbosti, musíš to brát ve vztahu k tehdejší době. Furt tu vytahuješ, že dnes není 30 let stará hra taková pecka, co to plácáš proboha, to je jako tvrdit, že Škoda Favorit dnes není vlastně tak dobré auto...
A Dead space jsem hrál všechny v době vydání, neměj strach.
A když mi píšeš, nepoužívej prosím nablblá slova typu boomerovina, mluv normálně, ne jak švihly děcko.
-
-
Škoda Favorit byl křáp už když sjel z linky. Nebýt VW, tak škodovka zanikne...Srovnej si například Accord z 87 nebo Saab 9000...
A když se chováš jako typický boomer, tak co asi tak očekáváš, že ti napíšu:)
-
Není no, je to v dnešním provozu pojízdná rakev bez airbagů a ABS.
-
-
-
-
-
"Takže ukojit nostalgickou vlnu nás dříve narozených je celkem oříšek"
Ono je taky dost problémem to, že jak člověk začínal hrát, tak se dokázal bavit u kdejaké blbosti. Zatímco s postupujícími roky a přibývajícími zkušenostmi se už jen tak nenadchne pro každou hru.
Některé z těch "legendárních" her, co jsi vyjmenoval, jsou o něco horší než současná většina her. Ale na tu dobu to byly vyjímečné hry a tak nám to připadá, že jsou mnohem lepší, než jaké ve skutečnosti byly.
Třeba takový Lemmings. Dnes ty jeho herní mechanismy a zábavnost překoná každá druhá indie nízkorozpočtová hra. Ale ty hry moc neutkví v paměti, protože se ztratí v tunách podobných her.
-
-
presne toto. Amen
-
Napsal jsi to výstižně. Když si vzpomenu kolikrát jsem dohrál demoverzi AOE2. 6 misi jsem hrál každý den stále dokola dokud jsem za pár měsíců nesplašil od kámoše plnou verzi. Dnes mám problém nějakou skvělou hru rozjet znovu a mít stejný drift jako když jsem ji hrál poprvé.
-
-
Problém celého herního průmyslu v "přefouklosti", zatímco před 30roky vyšly 2 - 3A hry za rok, dnes jich tu máme desítky, + stovky kolikrát velmi luxusní indie titilů.
Ale mozek není schopen ten obsah zpracovat, žijeme v době, kdy máš pocit, že "to všechno musíš nějak stihnout odehrát", protože hra stojí po roce 300kč a v knihovně jich máš možná i stovky, 2/3 už teď víš že nikdy nedohraješ.
Prostně je toho moc a není prostor se k tomu vracet, nějak si toho vážit. Neříkám že je to blbě, ale je to prostě jinak než v roce 1994
-
-
-
Ani ne, já začínal hrát na Atari z kazet a nestalo se mi, že bych někdy neměl co hrát.
-
-
Souhlas. Já teda hraju teprv od 5. generace, ale že bych neměl co hrát si absolutně neumím představit.
Neustále mám seznam +-30 her, které bych rád zkusil, že kterého neustále odmazávám jak se k nim dostanu a doplňuju jak vychází nové... a mám pocit, že kdyby se zastavil čas a já je náhodou odehrál všechny, nebudu mít problém najít desítky naprosto fascinujících menších her, které mi pro všechny ty větší hry unikly.
-
-
Souhlasím, kdyby se teď přestaly hry vydávat, prostě nula. Tak do konce života mám co hrát. A možná by to byl ještě lepší zážitek, protože bych rozhodně neměl potřebu hru jen "proběhnout" ale projít každý kout.
Tak moc přefouklý ten průmysl je.
-
-
-
-
Pěkný článek. Dobře to znám, taky jsem 40+ a se závazky. I když mám obě velké konzole i PC, tak se stále přistihuji u toho, že čím dál tím více hraju na Switchi. Právě proto, že se to dá kdykoli zastavit nebo rozjet.
-
No jo, překročil jsem sice šedesátku, ale hraju dál. Ne sice šílenosti na postřeh, ale klidné strategie jako HoI IV, EU IV a další od Paradoxů. Hry už hraji od devadesátek, dítě vyrostlo a Já s babi se už nestresujeme, hry mne dokonce doporučili lékaři na procvičování paměti, takže asi s hrami už vydržím do smrti....
-
jste si meli deti udelat ve 20ti a ted ve 40ti by jste sypali jak zamlada :D