Diskuze OSOBNOSTI.cz

Právě jsem četl text ke skvělé písni "Niemals Einer Meinung Sein" (nepřesně "Nikdy Spolu Nesouhlaste") od Die Toten Hosen, tu písen miluji, je z alba "Kauf Mich!" a je přesně nejlíp o tom jak se dobré přátelství nikdy neobejde bez každodenních hádek a jak je těžké k sobě najít cestu a lásku, jak jsou vztahy složitý, ale musíme si odpouštět, ta písen je o přátelství, o tom že né vždy si rozumíme, ale musíme si umět dokázat odpouštět a nemlčet, ale raději se dohadovat a hledat k sobě cestu. Skvělá písen, skvělý album "Kauf Mich!" z let 1993.

To jaký to je pocit pro Andrease Fregeho (,,Campino") být skutečně plně autenticky a upřímně věrohodně sám sebou před kamerou v mysteriozním v Bergmanovském v koprodukčním road-movie "Palermo Shooting" ("Přestřelka v Palermo", 2008), nic před filmovým divákem nehrát, nijak už nemanipulovat filmovým divákem, nemanipulovat s jeho city je dnes vzácné, pro Wima Wenderse a jeho filmy tolik typické - tj. neovládat násilně jeho hluboké city, nechat je spontánně pomalu před filmovým divákem skutečně postupně nenásilně plynout. Největší herecká role a největší životní herecká příležitost pro Campina, znamenitý film s vyjímečným kameramanem s Franzem Lustigem. Miluji srdečně ten film. Právě kameraman Franz Lustig patří dnes k naprosté špičce nejlepších evropských kameramanu proslavených ve světě. Nepopsatelný krásný zážitek mám z toho filmu zase a znovu, pořád mě to stále divácky něco přitom opakovaně dává, především mé krásné očistné slzy z milostné zápletky, z milostné romance, přestože to není vubec romantický film, je o něčem mnohem více. Snad vám napoví divácky mnohem více krásná alegorická "Sedmá Pečet" od Ingmara Bergmana také ukrytá skvěle v jinotajích, v metaforách. Jeden z jeho nejlepších filmu Ingmara Bergmana. A pak není jediným komu je snímek "Palermo Shooting" vlastně věnován. Wim Wenders se v něm srdečně vyznal především právě Ingmaru Bergmanovy. ( Protože to nemužu už veřejně sdílet na FB -- svuj FB učet mám ted raději zablokovaný, nedostanu se do něj, napsal jsem to právě sem také od mého srdce myšlenky co ve mě dlouho převládaly a bouřily..) (Lubo Kostiviare, nevím asi to tu čteš, byl by jsi asi jediný. Nepoužívám ted FB z mnoha dobrých duvodu Lubo, někdo s ním totiž Lubo neoprávněně nakládal a manipuloval bez mého vědomí bohužel a snad naštěstí v něm trochu mírně tam někdo předělal mé jinak skvělé a pro mě tolik duležité dlouhé komentáře ke všem hudebním videoklipum německých Die Toten Hosen, i k ruským Nautilus Pompilius jako je písen "Progulka Po Vodě", k Ukrajinským Veremiy i k rusovy Igorovy Talkovy.)  MARTIN DYNTAR..

Dobrý zpěvák i vyjímečně nadaný textař, Melancholik, stejně jako já narozený ve stejném znamení, snad jen s hraniční s bipolární afektivní poruchou osobnosti, užíval tvrdé drogy, Kokain apod., má tak posílený (zvýšený) emoční stresový práh, je skutečně hodně odolný vuči emočnímu stresu, to na něm osobně nejvíce obdivuji! Druhá věc je že na noze má vytetovaný křestanský mučednický kříž s trnovou korunou!, evidentně nesmírně rád osobně trpí za druhé a pro druhé ve svém životě! Stejně jako já má sám vlice osobně komplikovaný vztah ke křestanské víře, k Bohu! Campino je dobrý člověk, je vznětlivý, je výbušný, přesto dokáže být právě i navzdory tomu hodně empatický, laskavý a hluboce chápaví! Vubec Ty nejlepší alba a Ty nejlepší písně Die Toten Hosen pocházejí z let 1993 až 2O12, vubec nejlepší alba Die Toten Hosen jsou zejména "Kauf Mich!" (1993), "Opium Furs Volk" (1996) a především "Auswartsspiel" (2002), a snad i "Unsterblich" (1999) a "Zurruck Zum Gluck" (2004), není lepších alb! Snad nejlepší žívák je právě v jejich akustickém podání z Vídenského divadla z roku 2005! Ty nejlepší, ty nejupřímnější a ty nejprocítěnější, ty nejpřínosnější písně Die Toten Hosen s vubec nejlepším s nejmelancholičtějším textem jejich písní jsou vždy z let 1993 až 2012!, jsou to zejména právě zcela objektivně "Nur Zu Besuch", "Alles ist Eins", "Was Zahlt", "Urlaubssgruse", "Fallen", "Altes Fieber", "Deutsch in Willkomen", "Europa", "Niemals Einer Meinung Sein", "Am Ende", "Ich Bin Die Sehnsucht In Dir", "Alles Wird Voruburgehen", "Wofur Man Lebt" a "Tauschen Gegen Dich" a vyjímečně i pak "Kamikaze" a "Schwere-los".. Pro mě osobně už navždy zustane tím nejlepším albem Die Toten Hosen právě "Auswartsspiel" (2002), srdeční záležitostí jsou pro mě pak právě písně "Was Zahlt", "Alles Wird Voruburgehen", "Altes Fieber", "Deutsch in Willkomen" a "Tauschen Gegen Dich".. (věnováno mému slovenskému příteli fan do Hosen Lubo Kostiviarovy!! Lubo tohle je věnováno především tobě!! I všem co právě v hudební tvorbě, právě v textech písních a v albech Die Toten Hosen ještě nemají uplně své jasno, snad se to ted díky mému komentáři doufám konečně už navždy změní! Nepřál bych si nic více!! MARTIN DYNTAR, Rychnov nad Kněžnou)

Je mi líto mích rozporuplných komentářu na osobnostech, se schizofrenií
psaní příliš kognitivně už nedávám, jiný zájmy v životě nemám než se ze
všeho pořádně vypsat, schizofrenie mi tu schopnost a zájem vzala, už
nepíšu rád a řekl bych o sobě že ty kontroverzní komentáře na
osobnostech jsou o mě spíše nepravdivé, jsou zavádějící, nic moc
nevýpovídají o tom jaký skutečně jsem - jsem melancholik, systematik, (z
hlediska schizofrenie kognitivně nepříliš dobrý) analytik, povahově
však ve mě zustalo, a jsem trochu citlivý romantik, ale také pacifista,
ten co ve skutečnosti vubec nevyhledává konflikty a také to co uvnitř
prožívám velice upřímně a hluboce, ale většinou hodně skepticky,
pesimisticky nedávám ve skutečnosti navenek vubec znát. Kvuli
schizofrenii trpím většími depresemi než kolik mám do jisté míry
povahově melancholií v povaze, proto jsem myslím kognitivní a stejně tak
negativní příznaky paranoidní schizofrenie v životě asi včas
nerozpoznal, kterými to vše začalo, řekl bych jsem hodně frustrovaný
morálně na dně a z některých kontroverzních komentářu je to také myslím
pořádně znát, těžko si představit kolik duševní bolesti, nepohody i
životního neštěstí, ztráty rodiny i domova, i druhých blízkých lidí s
odcizením ve vztahu mám vše v životě za sebou, odpustit sobě za
schizofrenii bude to poslední a nejtěžší. A nevím asi to jde, zatím v to
příliš ještě nedoufám dokud nezačnu cítit se teprve skutečně s nějakou
přítelkyní nebo partnerkou skutečně zamilovaný pak odpustit nejen sobě,
ale i druhým lidem vím že bude jednou ze všeho v životě to snazší a
nejduležitější.

Písně "Niemal Einer Meinung Sein", "Das Madchen Aus Rottwail" či stejně tak "Alles Wird Voruburgehen" a další... - prostě  upřímně miluji ty lyricky milostné písně!!! A ted opět malé zamyšlení!! Je to plné životního optimismu, neuvěřitelného nadšení, osobního odhodlání, impulzu, adrenalinu a energie, radosti ze života a víceméně je to plné života, a co písen to prostě skvost a klenot právě na albech "Kauf Mich!" a "Auswartsspiel" - žádná jiná alba od Die Toten Hosen nedrží už až tak skvělě pohromadě jako jeden celek jako právě 2 tyto výjímečná přelomová alba v hudební kariéře Die Toten Hosen. Každá písen je znamenitá! A ted pokračuji v tom malém esejistickém zamyšlení. Je třeba osobně neustále myslet i na to že druhý lidé kolem nás ve společnosti nejsou ovšem už téměř nikdy uplně spokojený a štastný se svým životem! A to je třeba si neustále připomínat - je třeba mit to neustále na paměti že mužeme vždy toho udělat pro druhé lidi mnohem více v životě a nikdy to nebude stejně plně dostačující k tomu jim pomoci! Je v tom pro mě i určitá míra skepse, bohužel! Ta silná emoční a sociální inteligence členu Die Toten Hosen patří už neoddělitelně právě navždy k většině písní na albu "Kauf Mich!" a "Auswartsspiel"... a s politikou je to myslím téměř uplně jednoduché - stále totiž platí to že nemuže se nikdy moci změnit politika shora a její systém k lepšímu dokud se ze všeho nejdříve nezmění už samotní obyčejní lidé a jednotlivci! V písni "Was Zahlt" na albu "Auswartsspiel", ze kterého je znát pozitivní emoční síla, odvaha, jistota a rozhodnost, zpívají proti tehdejší velice špatné a skandální politice George Bushe ml. (v USA) o silné partnerské oddanosti, věrnosti, loajalitě a lásce, o její duležitosti a nezbytnosti a o silných milostných citech v nás samích! A to přesto v textu této písně nejsou nijak přehnaně najivní - je to hold vyšší mravní ideál, který se nejlíp osvědčil jako vyšší princip v opozici proti tehdejší ,,válečné" politice George Bushe ml. po otřesných událostech teroristických utoku na New York z 11. září., a to i protože právě album "Auswartsspiel" bylo přitom členy Die Toten Hosen nahráno v roce 2002 v Havaně na Kubě. Text písně "Was Zahlt" lze zároven nejlíp chápat jako současně jistou parafrázi na hledáni Krista? v nás samích?!, i když náboženská dogmata a (politické) ideologie a to z principu zajištění hodnot své osobní svobody, lidských práv a solidarity spíše převážně členové Die Toten Hosen už právě tolik sami odmítají! Takže písen "Was Zahlt" či "Alles Wird Voruburgehen" a její text to je prostě respekt(em) ke svému osobnímu přesvědčení v životě!

Skvělé písně "Tage Wie Diese" a "Unter Den Wolken", chce se mi plakat radostí, resp. neznáte ten pocit jaké to je když prožíváte radost se slzami v očích!(?), já ano a to je to nejkrásnější na rockové hudbě když toto dokáže, ty hluboké emoce jsou v srdečných písních "Tage Wie Diese", "Unter den Wolken" a "Kamikaze", ta nejlepší rocková hudba a hlavně je od srdce, ...to není jako ten masově populární německý psychopat, sociopat a sado-masochista v jedné osobě Till Lindemann s Rammstein, to je pěkný hnus..., je to jiný, je to upřímný a ta upřímnost často dojímá k slzám!, když slyšíte tyto písně "Tage Wie Diese", "Unter Den Wolken" a "Kamikaze". Takový jsou přesně Die Toten Hosen -srdečný, upřímný, i občas pesimistický, skeptický a neštastný. Dneska je častěji rocková hudba už jen konzum, už o ničem, ale s Die Toten Hosen to jsou hodně skvělé texty písní, mají svými texty písní co říct, a tom dobrá rocková hudba je - je stavěná vždy na dobrém textu písně, který se vás vždy hluboce dotkne. To už dnes rocková hudba příliš nedokáže.

Písen "Unter den Wolken" ("Pod Mraky") je plná euforie, radosti, optimismu a naděje.

Ale né! No to snad tady už ponechám raději bez komentáře děkuji! Nevím proč se nezeptáte sami... Campina... ne?

"Alles Aus Liebe" ("Všechno z Lásky") ta písen je smutná, je o neštastné lásce a je plná skepse (a pesimismu) k partnerské lásce či k partnerkému vztahu. Je i o žárlivosti a především je o tom, že máme strach, že když druhého partnera ztratíme, přijdeme s ním i o všechno co máme a potom nemáme či nejsme už bez něj nic, ten pocit zná asi každý, kdo druhého partnera miluje už oddaně a věrně, takový ten pocit je asi za žárlivostí a když už na druhého partnera žárlíme, tak si přestáváme už zároven sami věřit a jsme v hluboké nejistotě sami se sebou. Ta písen je skutečně moc smutná a plná nenávisti ze žárlivosti na druhého partnera, je to extrém o lásce až za hrob, viz. refrén a text písně o tom, že zabiju tebe a pak i sebe, zabiju nás oba...".

Nejlepší alba Die Toten Hosen v 90. letech, které mám naposlouchaná: "Kauf Mich!", "Opium furs Volk"... druhý vrchol přišel roku 2002 s jejich albem "Auswartsspiel", vše dobré, vubec nejlepší alba až do roku 2004 po album "Zurruck zum Gluck", pak pro mě přišlo zklamání, po roce 2004 pak nebyli už pro mě dostatečně dobré celé alba, ale jen některé singly z "In Aler Stille", stejně tak z "Ballast der Republik" a z "Launer der Natur"...nejlepší písně, které mám naposlouchané: "Niemals Einer Meinung Sein", "Alles Aus Liebe", "Die Zehn Gebote", "Paradies", "Froschkonig", "Du Lebst nur Einmal", "Schlampe", "Das Madchen aus Rottweil", "Steh Auf, Wenn Du Am Boden Bist" a "Nur Zu Besuch", "Ich Bin Die Sehnsucht in Dir", "Freunde", "Am Ende", "Wofur Man Lebt" a "Unsterblich"..., z B-side a rarit to jsou pak pro mě písně jako jsou "Urlaubsgrusse", "Alles ist Eins" anebo "Fallen"...