Diskuze OSOBNOSTI.cz

Nbudu tu druhe lidi už zatěžovat svými osobními problémy. Nejsem už schopný nacházet ty spravne otazky ani si je sobe samemu zodpovídat. Schizofrenií trpím od svého dospivani a je to svinska duševní nemoc se kterou se mě dál žit nechce. Nic mi ta duševní nemoc nepřinesla, nic dobrého, jen mi brala to dobré v živote. Vytrpěl jsem si od svého dětství domácí násilí a hluboce nenávidím v Česku Čechy za to že o tomto problému, největším problému a nešvarů České společnosti že se o tom otevřeně nemluví. Hluboce nenávidím českou společnost za to že o tomto problému se uz nemluví. Jen se v české společnosti o tom mlci. Lidi jsou nemi, slepý a hluchý. S tímto se nelze v nejmenším smirit. Kolik lidi - oběti domácího násilí - ještě bude muset trpět nebo zemřít. Osobně jsem natolik apaticky že si zoufalství a své utrpení nepřiznám, a přesto trpím v beznaději a v bezmoci věci měnit a jsem zoufali. Bohužel k sobe samému už jsem natolik lhostejný že si o pomoc neřeknu nebo už nedokážu druhým lidem říct. To byl definitivne muj poslední komentář. Odted zbývá jen diskusní fórum Wimma Wenderse.

K textu právě těchto již zminenych písní Die Toten Hosen jsem zapomněl jen ještě dodat že takových lidi co jsou schopni sve vzájemné partnerské oddanosti a věrnosti je bohužel malo, nejméně a že i ja jsem hluboce zklamán a rozčarován a znepokojen svými prozitymi mezilidskými vztahy a jsem hluboce skeptický k partnerské oddanosti a věrnosti... k loajalite, a bojím se, velice se obávám toho co v živote přijde. S tou svou hlubokou skepsi ze sve lhostejnosti, ze sve postschyzofrenni deprese a z apatie (ktera je součástí těžké, te nejtěžší deprese), kdy jsem hluboce osobně též zklamán, rozčarován a frustrovan nejen svymi prozitymi už mezi lidskými vztahy ve společnosti to pověstné světlo na konci tunelu už nevidím a mám strach z toho co v živote ještě přijde.

partnerská oddanost a věrnost do konce života nade vše!! A dopadá to s ní většinou neštastně. Dokladem toho jsou písně o neštastné lásce "Alles aus Liebe" nebo "Luge". Optimističtější vyznění má o něco málo text písní "Was Zahlt" nebo "Alles Wird Voruburgehen" nebo "Tauschen Genen Dich" až do chvíle svého sebeobětování se pro druhého partnera i za cenu svého života - umřít pro druhé. Pro Campina jistě velká osobní ,,zbožnost" křestanských rozměru bez Boha, bez Krista. Jak chápe odpouštění a vinu v těchto písních a v písni "Ich bin Die Sehnsucht in Dir" je vyjímečné. Všechno to jsou vynikajicí písně. Ne nadarmo se písen "Was Zahlt" právě akusticky předělávala věřícími lidmi v jednom z kostelu kdesi Německu či v Rakousku. Má hluboký text... a pravdivý text písně. Na you-tube bylo ke shlédnutí.

Měl bych se snažit klást si ty spravne otázky, a nesnažit se je tu zodpovídat. Stačilo by tu nechat druhé ty spravne otazky jimi zodpovídat. Ale ja mám pochybnosti zda si vůbec ty spravne otazky jsem schopný sobe samému zodpovědět. Už nikoliv. Selhávají me tu kognitivní schopnosti a ano dusevne nemocni lidé jsou schopni se uzdravit. Proto předsudky k nim už nejsou na miste a myslím si že co člověk sám neprozije a co si sám nevytrpi u druhých lidi už pak nepochopí. Melancholici to mají se životem a se vztahy o to těžší že vyžadují už partnerskou loajalitu, tj. oddanost a věrnost jeden druhému az do konce života a každa zrada těchto hodnot je to nejhorší co muže přijít. Neustálé obavy a strach z nedůvěry a bolest ze své osamělosti. Je typicky pro text písní a pro manicko depresivni hudbu Die Toten Hosen.

Jen je velká škoda že krásné hluboce procítěné pomalé melancholické balady, které jsem tu od Die Toten Hosen zmínil, Die Toten Hosen už většinou převážně na svých koncertech neodehrají. Jsem také melancholik a je skutečně smutné že Die Toten Hosen na každém svém koncertě odehrají převážně už stejný repertoár (svých) písní což jim na popularitě myslím nijak nepřidá, chtělo by to více odvahy konečně ke změně, protože kdo má z rockových fandu do Die Toten Hosen náladu a chut poslouchat a sledovat na jejich odehraném koncertním turné na DVD jedny a ty samé písně neustále dokola ke zblbnutí. Já tedy ne, já tedy nikoliv. A myslím, domnívám se že nejsem jediný. Kam se poděli všechny ty skvělé písně jako "Halt Mich" nebo "Du und Ich" (sind rock and roll), které na živo nikdy neodehrají. Proto mě vyjímečně kromě akustického podání jejich slavného "Unplugged z Vídně" a "Alles Ohne Strom" jejich koncertní DVD spíše nudí, protože už nepřinášejí pro posluchače nic nového a zajimavého krom neustále stejného repertoáru písní. Takže bohužel velká kritika na adresu Die Toten Hosen. Nelze stále jen nekriticky obdivovat, to by bylo ještě zoufalejší a smutnější.

Osobně považoval bych dnes už věčný vzdor a punkovou rebelii vuči autoritám spíše za pubertální. Nebít toho že právě dospívání je myslím to nejduležitější a nejkrásnější období našeho lidského života, a právě v hudbě, v textech písní Die Toten Hosen je to otevřeně znát kdy člověk si uvědomí že ten největší a nejtěžší boj nevede s druhými lidmi, ale naopak vždy sám se sebou (se svými špatnými vášněmi v sobě samém) a krom toho a jiného osobnost u lidí skutečně dozrává až někdy ve 40 letech, takže není možné nikoho (druhé lidi) skutečně definitivně soudit. A navíc je třeba umět přísně rozlišovat mezi tou direktivní a přirozenou autoritou, kdy člověk nezneužívá svoji moc a své postavení. Hold direktivní autorita, tak jak ji vidí politici dnes častěji překáží vzájemné duvěře mezi lidmi. To by chtělo spíše konkretizovat na nějakém názorném příkladu, ale myslím že to sem nepatří. Pro mě rozumější a snesitelný text písní Die Toten Hosen je vždy v jejich pomalejších melancholických baladách jakou je "Alles ist Eins", "Alles Wird Voruburgehen", "Tauschen Gegen Dich", "Wofur man Lebt", "Am Ende"... v "Ich Bin Die Sehnsucht in Dir" či u "Nur zu Besuch" apod... na punkrock s přesahem do hardrocku už velmi netypický. Tam je pro mě v nich osobní lidský přesah sebe sama. Navíc se krom toho mužu jen dohadovat o tom zda Campino netrpí nějakými manio depresivními stavy (dnes tzv. říkajíc už bipolární poruchou), což se jak se nejspíše správně domnívám je na poslechu Die Toten Hosen poměrně celkem vzato znát, proto jejich písně beru vždy s odstupem a s kritickým nadhledem, nemám všechny jejich písně a řadové alba z jejich diskografie až na výjimky ve fanatické oblibě. Z mé strany jen malé esejistické zamyšlení se nad hudbou a texty písní Die Toten Hosen.

první album, které jsem slyšel od Die Toten Hosen bylo právě "Auswartsspiel" (2002). Nemohl jsem tomu stále věřit nakolik hlas Campina ve mě hluboce rezonoval, protože ve srovnání s albem "Mutter" od Rammstein tam nebyli žádné syntáky a samply, byla to precizní a poctivá syrová punk n rollová hudba na hraně hard rocku stavěná výhradně na třech intenzivně a durazně snadno zapamatovatelných 3 melodických kytarových akordech a na výrazně odvyprávěném recitovaném zpěvu postavené výhradně už na textu písně, kterým se posuzuje celková kvalita hudby. Dodnes nevnímám rytmus a bicí při poslechu alb Die Toten Hosen, ale tempo, intenzitu a hutnost melodie a přesvědčivý text písně v hudbě Die Toten Hosen. Dopřeju si k tomu jednu svou oblíbenou metaforu: Kdyby se Elvis Presley dožil popularity Die Toten Hosen, hrál by rock and roll uplně stejně, jen by pořádně zrychlil a přitvrdil a s německým akcentem a s intonací hlasu právě v němčině u Campina by to bylo hodně podobné hudbě Die Toten Hosen, jen němčina a krása německého jazyka se pro mě daleko více hodí právě k rockové hudbě. Vysoce kladně hodnotím kvalitní album "Kauf Mich!"(100%) a "Opium furs Volk"(80%) a pro mě trylogii duležitých a vyjímečných alb Die Toten Hosen "Unsterblich"(90%), "Auswartsspiel"(100%) a "Zuruck zum Gluck"(70%). 80 léta v hudbě Die Toten Hosen mě dnes prakticky neoslovují a nezajímají stejně jako následující alba po roce 2004, které už bohužel neprodukoval výtečným zpusobem Jon Caffery. Najde se pro mě jistě i několik dobrých písní z alb "In Aller Stille"(70%), "Ballast der Republik"(60%) a "Launer der Natur"(nehodnotím), ale jako celek už pro mě až na výjimky alba "In Aller Stille" nedrží už tak dobře pohromadě jako jeden celek.

album "Auswartsspiel" (2002). Poctivá a precizní rocková hudba, narozdíl od Rammstein žádné syntáky a samply, prostě jen rychlejší a tvrdší punk rock and roll. Nejlepší album Die Toten Hosen.

písen "Was Zahlt", skvělá písen, krásný a krásně podmanivý text. Pro mě osobně nejlepší album Die Toten Hosen je právě "Auswartsspiel", z něhož písen pochází. Psal se rok 2002 a ani dnes album nic neztrácí na své vyjímečnosti a duležitosti. Pryč s dnešním s povrchním, s tupím a s laciným konzumem a s příjemným a s líbivým popíkem, který je jen jinou slovní obměnou pro konzum. Nikoliv punkrock n roll na hraně hard rocku Die Toten Hosen, nýbrž populární hudba je depresivní! Písen "Schlampe" a "Depression de Luxe" muže a zvládne se svým hlasem nazpívat už jen Campino, každý jiný by na jeho místě přišel o hlasivky. Žádný syntáky a samply jako u Rammstein, prostě syrový PUNK n ROLL. Jen tvrdší Rock and Roll v případě Die Toten Hosen. Ale stále je to stavěné výhradně na textu písně...

Nedávno jsem si uvědomil jediné a budu to zamýšlet a směrovat právě k písni Die Toten Hosen "Tauschen Gegen Dich" ("Vyměnil bych za tebe") o tom že člověk se už co nejvíce potřebuje co nejvíce se trápit pro druhého partnera aby měl sám k sobě motivaci se sebou, se svým životem něco dělat a aby měl sám sebe rád téhdy když na sobě samém už mu vubec nezáleží a sám pro sebe už se trápit přestal. To už není deprese, ale apatií. Možná aby tím něco odčinil, něco z minulosti. Ale ten upřímný zájem o to a ta obětavost pro druhého partnera by měla být myslím vždy vzájemná, už oboustranná. Jenže většinou teprve až v nouzi poznáš skutečného partnera nebo přítele na celí život a někdo musí mit pro to odvahu začít s tím jako první. A já nedokážu začít sám u sebe, v tom je ten problém. Hledám slušnou, obětavou a něžnou lišku, ještě jsem takovou v životě nenašel. A když pláčem, je tu někdo komu se uleví, mě osobně se tím už jen u srdce přitíží. Lituji své lhostejnosti, a to velice moc. Možná až příliš. Mám rád písen "Was Zahlt" a to až do smrti. Přece jen se to svým zpusobem alespon částečně dotýká Die Toten Hosen a omlouvám se adminum a prosím je o trpělivost pokud komentář k písni "Tauschen Gegen Dich" uznají jako nemístný a nevhodný mimo téma, jenže a protože pro mě se to při poslechu písní Die Toten Hosen nakonec přeci jen týká samotných Die Toten Hosen. Až budu psát o písni o smrti o v "Alles ist Eins" tak jim ušetřím alespon práci, protože svuj komentář tu budu psát už naposledy.