-
!!!!!!!=((
Slzy v očích
pálí jako čert
a den je ztracený,
jako vždycky.
Neblbni, jdi ven, je tak krásně!
Jdi? Ale kam? Kde nebudu sám?
Čím víc lidí, tím větší osamělost.
Mám na sebe zlost - neumím být šťastný.
A když zapadá slunce,
zas, jako už tolikrát,
zapadá i něco ve mě a jsem zas sebou -
tu chvíli, než jdu spát. -
......
struny houslí, stále nedohrály, tak neodcházej....
hlavně neukazuj zvednutou dlaň, která mává...
nalhávat si, malá náplast, která dokáže zocelit přečdstíraný pocit ze stálosti?...!
jenže ty už tu nestojíš, tak jak ztrácet?.....
co ztrácet?...
možná rozsypanou hrst slz, a střepů z dechů na oknech, které kreslí hledání v obloze... -
..=((((
Napsal jsem báseň.
Na tom by nebylo nic zas až tak zvláštního.
Když jsem ji psal,
seděl jsem na vysoké skále,
byla hustá mlha,
a kolem roztroušeni po kamenech ostatní.
Bylo to na táboře,
který jsem oficiálně vedl,
byl jsem unaven,
ne každý se ztišil jak měl...
byl jsem dopálený.
... bolestně veselí přátelé...
Napsal jsem pár řádek,
které jsem ani nedokončil.
Začalo pršet.
Při reflexi o dva dny později měly úspěch.
Dokonce si je chtěly opsat...
papír se nakonec někam zatoulal.
Možná ho mám, možná ne.
Třeba se ještě někde objeví.
Zůstaly jen útržky.
Kde leží hranice poznání druhých?
Křičím do údolí... -
........
Včera v noci,
jsem slyšel plakat hvězdy.
Nad čím se ustrnuly,
kdo jim tak ublížil?
Ptal jsem se měsíce
- ukázal mi svou odvrácenou tvář.
Tiše jsem ležel,
v hluku vzlyků,
ohromen prostotou jediné myšlenky,
již má ústa neumí vyslovit.
Včera v noci,
jsem slyšel plakat sebe? -
.....
tvá tvář...
tvá strana...
jak být na tvé straně?....
myslet si, že něco těžšího, než loučení z tvými doteky, pohledy, a lehkým vzduchem z tvých rukou....
je snad něco těžšího?...
nechtěl jsi dlouhá loučení...
jak přestat, ale?...
loučení nikdy neskončí...
až příjdou možná slunce v mých očích přestane svítit... -
........
zavřela se za tebou jedna komnata, která už dveře neotevírá...
vzpomínat - zbývá, jenže co jsou vzpomínky, nějaká náhražka???...
chci tvé objetí, tvé oči v mém úskalí, a vidět tě v dálce...
slyšet tvůj příchod...
cítit tvé tělo...
né, vzpomínky, ty jen napůl zaplní prázdnou poušť a světlo upadající v zářivých tmách... -
........
je lepší zemřít pro něco než žít pro nic
čestná smrt je lepší ne život v hanbě
mrtvým zatlačujeme oči zlehka,stejně jemně otvíráme oči živým
je lepší zemřít než v hanbě otročit -
......
tvůj nadcházející konec vystihovaly slova- vždyť máme tak málo času....citoval Jack, Enisovi ve Zkrocené hoře... -
?!"
Představ si cestu a žádné domy.
Představ si oblohu za svitu měsíce,
představ si hvězdy, jichž je na tísíce.
Předtav si úzkou a předlouhou cestu
a na ní dívenku v šatech pro nevěstu.
Představ si, jak kouká v daleký obzor
a šeptá do té tmy "dávej si pozor..."
Představ si tu dívku, jak rychle kráčí.
I světlo měsíce sotva jí stačí.
Představ si tu dívku, jak lapá po dechu
a s tichým výkřikem upadá do mechu.
Představ si tu dívku, jak slzy polyká,
síly jí dochází, ale dál utíká.
Představ si dívenku, kolem ní lesy,
v nichž mají démoni posvátné plesy.
Představ si jejich smích, dívčiny slzy.
Představ si, nalži si, že tě to mrzí.
Představ si, jak dívka modlí se k bohu,
jak těžko pozvedá ze země nohu...
Představ si život, jak z těla jí utíká,
poslední minuta brzy již dotiká.
Představ si krev její v dubovém listě.
Představ si, že jsi teď na jejím místě! -
......
nevíš o smutku, a trápení....
už nic necítíš, a slova, která chceš ještě naposledy říct, se ti mizivě derou z úst...
tvůj hlas už není vůbec slyšet...
aspoň v noci tu zůstávej, a vstup do mých myšlenek.... -
........
jenže ty mizíš stále dál...
a ve stínu oblaků, nebe, hvězd, a dálek zapadajícího slunce, tě není vidět, protože se stáváš součástí, a nevnímáš..... -
Re: Smutno!
proc??!!!! *9* -
.........
hledám stále tvou přítomnost....
chci aby jsi tu zůstal...
a propastích, a strachu, ke mne vztahoval dlaň...
hladil hořkost, a pláč, teplem tvé tváře, a slzou tvých očí.... -
......
když nachází tma, tvůj stín začíná žít...
snad ráno nevzejde...
tvůj stín odchází pryč....
a ty s ním-.....
jak mám říct slova, která vyjádří mou noc, a tmu?....... -
..............
víš, že musím věřit v tvou hvězdu...
ale jak věřit tomu, že už nejsi?....
sníh, tě připomíná...
a slunce, a letní noci, ještě víc....
snad tam někde jsi.... -
..........
Dlaň smrti
Dlaň smrti
každého pohltí
Dlaň smrti
každého rozdrtí.
Její dotek je chladný,
jako není jiný žádný,
Zamrazí i na poušti,
Duše tělo opouští.
Na každém rohu stojí,
V každé díře na tebe číhá.
Proč se jí lidé bojí?
Ona stejně všechno stíhá.
Ona má prsty v každém konci,
Přijde si ve dne,přijde si v noci.
Je všude,je tady,je tam,
Věřte mi,Já se s ní znám.
Dlaň smrti
Každého pohltí
Dlaň smrti
Každého rozdrtí
*9* *4* -
Re: Re: .....
a nezapomente ze v TV mini se o Heathovi pise a ze vysel 20.4 PLES PRISER za 49Kč!!!!!! -
......
noc, kdy už jsi tu nebyl...
noc plakala....
měsíc už znal tvou tvář....
a už jsi nebyl k naleznutí....
protože ses tu nenacházel... -
Re: .....
ja to taky nechapu, myslela jsem ze jsem blazen,ale nejsem, jsem rada, ze je tahle stranka, tady si s vama muzu o nem popovidat.....nikdy na nej nezapomenu.... -
........
vzlétnout tak až na vrch....
a být blíže k tobě....
cítit tvé slzy, co hřejí mé prsty u rukou....
říct ti, neplakej....
