-
zdraví
Vážený pane Pavle,mého tatínka postihlo asi to co Vás je to infekční onemocnění,nemůže se hýbat ani komunikovat jenom reaguje tím že mrká.Chtěla jsem Vás poprosit kdybyste mě mohl napsat nějaké informace o této nemoci.Děkuji s přáním hezkého dne a hlavně Vám přeji hodně zdraví.Romana -
Zdravim z Australie..K.IV
Ahoj Pavle ,ted jsem se dokoukal na show s Honzou Krausem...priteli preji TI vse nej k brzkemu zotaveni ....porad vzpominam na stare-dobre casy na VEZI s Jardou Tlalkou...je my cti ,ze jsem VAS poznal oba dva...good luck...chlape po tech letech TY vypadas porad stejne...Dej si nakou zincicu na slovacku...:-)!!!!!!!! *4* -
soukromá nemocnice
ahoj jmenovče,poslouchal jsem tvůj rozhovor na radiožurnálu a jedna z posledních vět bylo vyjádření spokojenosti s nemocnicí kde tě léčili a přání, aby ji znovu nezestátnili.Je velká škoda,že si lidé nechtějí pamatovat chyby z minulosti.Je mi líto všech středočechů,ale je to tak jak to je. Jsem zvědav,co tam ten "mistr světa" předvede.Hodně zdraví ti přeje jmenovec -
Jednička
Mám Vás moc ráda, připomínáte mi tatínka. Jsem moc ráda, že se Vám povedlo zvítězit. A přeju jen neustálé zlepšování a ještě moc a moc dalších let.
Koukala jsem na pořad p. Krause, takže vím, že už zas hrajete. To je dobře. Moc byste mi chyběl a určitě né jenom mě. -
:-))
pavle, chcem ti len odkázať že na slovensku máš veľa fanúšikov, držím ti palce, bojuj a nevzdávaj, ty máš toľku iskru v oku, že tú choleru zlivkiduješ ...ty si prišiel na tento svet ľudí potešiť...si na to predurčený..:-)) mi ťa čakáme..:-) -
zpet na prknech?
Mily Pavle,
dneska jsem shledla na doporuceni sveho tatinka Vasi 13. komnatu - vubec jsem nevedela, ze se vam neco takoveho prihodilo?! vas pribeh me rozhodne nenechal chladnou, probrecela jsem to uz jen proto, ze jsem si vzpomnela na sveho dedu, ktery pred par lety svuj boj prohral. Bylo mu 65. Jsem moc rada, ze se Vam podarilo svuj boj vyhrat! Moc Vam to preju, jste moc sympaticky clovek.
Po shlednuti 13. komnaty jsme jen s tatkou premysleli, jak jste na tom asi dnes po pul roce od nataceni. ale zda se podle posledniho prispevku, ze uz stojite zase na prknech, co znamenaji svet, a mam z toho uprimnou radost, verte!
Preju Vam i vsem lidem, ktere postihne neco podobneho, moc moc sil, vule a optimismu! Zivot za to stoji.
Jitka -
BLAHOPŘÁNÍ
Milý Pavle,srdečně Ti blahopřeji k Tvému
vystoupení v PYGMALIÓNU v neděli 14.září
v YPSILONCE.Mám obrovskou radost z TVÉHO
NÁVRATU NA JEVIŠTĚ.Mirek Čepelák-mirek942
*4* *4* *4* *4* *4* *4* *4* *4* -
VÁŽENÝ PANE
DOVOLTE MI ABYCH PŘED VÁMI SMEKLA SVŮJ POMYSLNÝ KLUBOUK.PŘI ZHLÉDNUTÍ VAŠÍ 13.KOMNATY JSEM SE ANI JÁ NEUBRÁNILA SLZÁM A PŘIZNÁVÁM ŽE ANI NYNÍ KDYŽ VÁM PÍŠI TYTO ŘÁDKY NENÍ MOJE OKO SUCHÉ.OBDIVUJI VAŠI VYTRVALOST,SÍLU,BOJOVNOST.PŘI TOM VŠEM CO JSTE PROŽÍVAL JSTE NEZAPOMĚL NA SVŮJ SMYSL PRO HOMOR,IKDYŽ VĚŘÍM,ŽE TO BYLO TĚŽKÉ.
JEŠTĚ JEDNOU VÁM CHCI VYJÁDŘÍT SVOU ÚCTU K VÁM JAKO K HERCI ALE HLAVNĚ JAKO K ČLOVĚKU KTERÝ PŘEKONAL SÁM SEBE A PŘEJI K NAROZENINÁM VŠE NEJLEPŠÍ A HLAVNĚ TO ZDRAVÍ.
BLANKA -
děkuji
Dobrý večer, pane Nový, taky jsem shlédla 13. komnatu, a vaše odhodlání mi dodalo sílu. Nepochybuji, že vám mnohokrát bylo hůř, než jste mohl v reportáži vyjádřit.Ráda bych svou nemoc zvládla jako vy.
Snad je jednodušší být silný před blízkými, ale uvnitř je hodně úzko aa vždycky se to nedá vůlí zvládnout.
Tak se mějte dobře. Alena N. -
Něco máme společného
Pavle, shodné máme brždění na kole, věkovou kategorii, rodné město, zákeřnou nemoc, je nám blbě a snášíme to dobře. V Africe(Nigerii) jsem kupodivu nic nechytila po dobu dvouletého pobytu. Jsem beran o 2 roky starší. V 59 letech jsem se jednoho rána vzbudila a nemohla se hnout pro ochrnutí poloviny těla - mrtvice, tedy také mozek. Blbá situace. Od manžela jsem po 35 letech utekla a nový přítel mě poznal zdravou, plnou života. Za jednu noc jsem se stala z bohaté chudá (z podnikatelky důchodkyně), ze zdravé nemocná a závislá na pomoci tehdy ještě skoro cizího člověka. O nemoci jsem se nikdy nezajímala, takže jsem měla představu, že za tři týdny odejdu ze špitálu, jakoby se nic nestalo. A ono nic. Z neurologie jsem šla na rehabilitační a na tu nejintimnější místnost jsem se sama nedostala. Domů jsem šla s hůlkama, ale blbě. První rok v lázních jsem si neoblékla ponožky. Paní doktorka domlouvala příteli, aby mi tolik nepomáhal a mně, abych nemyla nádobí v myčce, nýbrž růčo. Poslechla jsem. Na kole už jezdím jen musím mít čas koordinovat mozek s tělem, když se blíží překážka, jinak brzdím tak, jak jste to předvedl,(ale i to padání se nechá naučit). Hůlky francouzské jsem nahradila
trekovými a ty doporučuji vyzkoušet už i proto, že se ke sportovci více hodí. Já s nima už letos běhala v Rakousku po Alpách. Není to jako dřív, ale jde to a život se mi líbí. Z přítele se stal manžel, takže mám vzácnou jistotu, že mám spolehlivého parťáka, na důchod jsem si zvykla a umím s ním vyjít i když těžko, ale důležitější je, že vyjdu sama na ulici a nikdo mi nemusí obstarávat mou hygienu, Ještě stále se to lepší. Důležité je, že jsme nepřišli o rozum. Hodně síly, radosti i z nejmenších úspěchů a trpělivost přeje Alena.
