-
"Krom lásky není v životě už nic pro co by stálo za to žít!" (Wim Wenders.)
-
"Krom lásky není už nic pro co by stálo za to žít." (Wim Wenders)
-
Ocenění FIPRESCI Prize of the Festival de Cannes (1976) Zlatý lev (1982) FIPRESCI Prize of the Festival de Cannes (1984) Zlatá palma (1984) Prix OCIC du Festival de Cannes (1984) Cena BAFTA za nejlepší režii (1985) Cena za nejlepší režii v Cannes (1987) atd...
-
Jak se u Wima Wenderse fascinace Amerikou změní ve znechucení Amerikou, skvělá esej "Americký Sen" s podtitulem "Nezvěstný", psáno roku 1984, nadčasová, ve společnosti stále aktuální kritika (nejen americké) masové konzumní společnosti, česky publikováno v knize "Dech Andělu", vyšlo u nakl. Aurora, jde o výbor z kritik, eseju a rozhovoru s Wimem Wendersem, kniha je dnes již nenávratně rozebraná.
-
"Dokonalé Dny", ocenění na MFF v Cannes a nominace na Oscara, za kamerou opět Franz Lustig, dobrý film.
-
Wim Wenders by si už rozhodně zasloužil více pozornosti a zájmu českých médií i více prostoru v českých médiích.
-
Wim Wenders by si zasloužil více prostoru v českých médiích, více pozornosti a zájmu českých filmových diváku, a stejně tak i nějakou tu diskuzi. Mě už tu docházejí slova.
-
Velká škoda že Wimovy Wendersovy česká média nevěnují větší zájem a pozornost, Wim by si to rozhodně zasloužil stejně jako i nějakou tu diskusi k němu. Docházejí mě tu slova... už ani nevím co dál tady psát.
-
"Dokonalé Dny", za kamerou Franz Lustig, oceněno na MFF. Právě v kinech.
-
Ernst Wilhelm Wenders při svém pobytu v Paříži nebyl přijat na zdejší Akademii Malířských Umění, tak si alespon přivydělával výpomocí v uměleckém ateliéru. A právě ve Francii, při svém pobytu v Paříži, v té době navštěvoval zdejší kino, kde se postupně zrodila jeho největší vášen začít kriticky psát recenze právě o filmech, které v kině shlédl, později coby profesí už mimořádně nadaný a ctižádostivý znamenitý filmový kritik. To samé platí pro něj i co pro fotografa a kameramana, Wim má nesmírně vyjímečný a vzácný cit pro fotografování i pro práci s kamerou. Wim psal své filmové kritiky pro listy "Filmkritik", "Suddeutsche Zeitung" a pro "Die Zeit". Uvědomil si že má v životě mnohem navíc než zustat jen u profese filmového kritika. Nedokončil svá studia semestru medicíny a filozofie, ačkoliv puvodně snil o tom že se stane knězem a Wim se zajímá též i o teologii, a krom toho že obdržel celou řadu vysokých čestných státních vyznamenání v roce 1988 získal čestný doktorát pařížské katolické teologické fakulty a v roce 1995 mu stejné vyznamenání udělila i fakulta ve švýcarském Fribourgu. Wim vždy rád cestoval a právě k cestování ho podle jeho slov hodně podněcovala klasická anglo (britsko) - americká rocková hudba, kterou si oblíbyl, pod jejímž vlivem zprvu natáčel krátkometrážní a středometrážní existenciální, později už road-movie snímky, kdy se roku 1967 do roku 1970 stal studentem Vysoké Filmové Školy v Mnichově, je univerzitním pedagogem a spisovatelem, a také vyučoval na fotografické škole v Hamburku a pořádal ve světě vernisáže svých fotografií, natáčel životopisné, cestopisné a hudební dokumenty od "Nickuv film - s podtitulem Blesky nad Vodou" (1979) po cestopisný "Tokyo-Ga" (1983) a hudební "Buena Vista Social Club" (1998) a "Duše Člověka" (2003). Uspěšně Wim také založil svou vlastní nezávislou filmově produkční společnost Road Movies Films-produktion, která se často dostávala do finančních problému. Tématicky se ve svých road-movie filmech Wim zabývá ztrátou domova v Německu a problémem mezilidské komunikace, Wim se osvědčil jako znamenitý filmový kritik, i jako vyjímečný kameraman, vynikající fotograf, je scénarista, dokumentarista, producent a nezávislý filmový režisér, a také i univerzitní pedagog, spisovatel a teolog.
