Diskuze OSOBNOSTI.cz

Wimme odsuzuji dnešní pro americký trend masové konzumní společnosti plné nespolečenského, asociálního jednání lidí, plné jejich sobeckosti a vzájemné odcizenosti si lidí, plné nezájmu a lhostejnosti o druhé, o své blízké, a utvrzené v narcistickém egoismu že toto je ta jediná a pravá vysněná svoboda, odsuzuji proto tuto pro americkou konzumní společnost. Nebudu ji nijak osobně podporovat a tolerovat. Konec narcistickému egoismu v americkém trendu konzumní společnosti díky té nejhorší naší ekonomické, sociální i kulturní a hluboce lidské krizi s pandemií covidu-19 a jeho rizikovou mutací, snad to nejhorší lidi více spojí jak se říká Češi si totiž bohužel sami navzájem pomužou až (jen) téhdy, když je nejhuře. To platí bohužel v celé konzumní společnosti. Snad nám to všem dojde že zdaleka všichni nežijeme blahobytem a zábavou konzumní společnosti, nejdu s dobou, nejdu s tímto trendem této doby a společnosti, to bych byl stejně morálně zkorumpovaný jako druhý lidi v této společnosti bez cti a odvahy stavět se na odpor špatnému sociálnímu systému. Jsem totiž pro levicový anarchista! Stejně jako kdysi Wim Wenders, a měl jím už zustat.

Wimmovy filmy (především z řad road-movie "Land of Plenty", "Palermo Shooting", "Dont Come Knocking"...) jsou vždy vysoce velmi pro sociálně výchovné a společensky už kulturně své diváky Wim vysoce vzdělává v dnešním špatném pro americkém trendu dnešní masové konzumní společnosti zaměřené více na své osobní sobectví, na narcistický egoismus, na aroganci a lhostejnost - nevím zda by se mnou souhlasil Wim Wenders, ale právě americkou konzumní společnost sám ostře kritizoval Wim právě ve své eseji pod názvem "Americký Sen" s podtitulem "Nezvěstný" při svém pobytu v Americe v 80. letech - nevím zda by se mnou souhlasil Wim Wenders právě ohledně toho že když dáte lidem přespřílišnou osobní svobodu, neví si s ní jednoduše rady a začnou ji spíše zneužívat k těmto svým povahovým vlastnostem po svém nebo jinými slovy začnou si ji vykládat ,,povahově" po svém zcela mylně že každý má a muže (,,má právo") myslet především jen sám na sebe a starat se jen sám o sebe, a nikoliv myslet a starat se o druhé lidi, to je největším zlem pro amerického trendu dnešní masové konzumní společnosti, která v nás plodí velmi nespolečenské, asociální jednání právě proto že nás utvrzuje ve vlastnostech jako (jakými) je sobectví, narcistický egoismus, nezájem a lhostejnost. A závěrem musím říct že konzumní společnost je vždy asociálně zaměřená na sobectví, nezájem o druhé lidi, na lhostejnost a narcistický egoismus. Vím že se rád opakuji a utvrzuji se v tomto svém přesvědčení, nicméně opakování je matka moudrosti.

Wimme ,,trpět za druhé, odpouštět pro duvěru." Budu už osobně pomáhat a chci bít nápomocný jen těm lidem co jsi nejvíce v životě osobně vytrpěli - co si prošli nesmírným utrpením (at jsou to duševně nemocní lidé nebo obětí trestných činu, zvláště pak Domácího Násilí atd.), co si pomoc druhých lidí nesmírně a nutně už zaslouží a právě takovým lidem je zapotřebí osobně už porozumět čím si v životě prošli a prochází! Protože lidé jsou dnešním (americkým) trendem konzumní společnosti k sobě bohužel čím dál tím více zlí, jsou k sobě čím dál tím více sobecký, naprosto bezohledný, jsou egoisticky narcisticky, samolibě arogantní a lhostejný a já už se na to nechci a nedokážu dál vubec dívat!!, protože takový lidé si pomoc druhých lidí častěji pak ani nezaslouží!!, dokud si už hluboce nevytrpí a neprotrpí to co osobně druzí duševně nemocní lidé nebo oběti trestných činu tak to vidím ze své strany já a to je Wimme bohužel tím proamerickým trendem dnešní nespolečenské, naprosto asociální konzumní společnosti!! - která je tolik zaměřena na sobectví a aroganci, a lhostejnost ke druhým lidem!! Myslím si Wimme že tvé velmi pro sociální filmy se to snažili vždy změnit, stejně už jako rocková hudba Die Toten Hosen. S nesmírnou láskou, s obdivem, s respektem a s uctou tobě Wimme navždy!!

,,Trpět pro druhé, a odpouštět jim - svým blízkým - pro duvěru." (muj vlastní citát) Nic totiž nevystihuje lépe písen "Was Zahlt" německých Die Toten Hosen!! V pořadí 3. písen z jejich alba "Auswartsspiel"!! A v něčem to vystihuje i život a filmy a profesi Wimma Wenderse coby přesvědčením hluboce zbožného protestanta (lutherána) se zájmem o fotografování a psaní, o teologii a pedagogiku a vášnivé cestování i mnohem více. Takže Wimme odpočni si od svého vášnivého cestování, už máš na to přece věk, sepisuj paměti - nesmírně rád bych si je Wimme přečetl, jenže v českém překladu je bohužel leccos od tebe co jsi sepsal téměř až už českým čtenářum naprosto neznámé a nedostupné!! Wimme zasloužil jsi se o podvědomí toho nejlepšího z ,,nové" německé kultury v okolním světě čemuž nasvědčuje i tvé čestné státní vyznamenání, vlastně celá řada čestných státních vyznamenání... A Wimme psáno jen pro tebe!!

A ted něco co se o Wimmovy už na wikipedii otevřeně nikde nedozvíme: ,,V letech 1967 až 1969 žil Wim Wenders v Mnichově ve společnosti nebezpečně a bezohledně fanaticky těch nejvášnivějších a nejutopističtějších anarchistu, tedy mezi mnoha levicově smýšlejícími mladými lidmi. V jejich čele stáli 2 velký občanský vzbouřenci Fritz Teufel a Rainer Langhans." - jak k tomu Wim svými slovy dodává: ,,Točil jsem policisty při veřejných občanských manifestacích. Byl z toho "Polizei-film" o policejní strategii. A pak nás začali pronásledovat. Proti Teufelovi a Langhansovi byl sehrán velký vykonstruovaný zmanipulovaný soudní proces. Použili k tomu mimo jiné i mé filmy, aby nám tak dokázali co jsme to za podvratné živly. (Wim Wenders byl přitom sám v té době zatčený při demonstraci konající se proti utoku na předsedu protiparlamentní levicové opozice Rudiho Dutschkeho, který byl postřelen a vážně zraněn s trvalými následky) Langhans dostal 7 let na tvrdo a překvapuje mě dnes, že ho policisté svými metodami k donucenému přiznání své osobní viny nezlomili. V té době se z vás stal levicový terorista, bud anebo jste se psychicky zhroutil. Namířil jsem si to do Palestinských výcvikových táboru, ale v Římě jsem své snažení zarazil. Nějak mě to pak všechno došlo."....vzpomíná na neklidnou a bouřlivou dobu Wim Wenders, který sám byl přitom jak už bylo výše zmíněno v letech 1969 přitom téhdy sám zatčený za nelegální učast na občanské demonstraci veřejně protestující proti utoku na Rudiho Dutschkeho, předsedu mimoparlamentní levicové opozice. A svými slovy dnes Wim připomíná: ,,Ta doba mě bez jakkýchkoliv pochybností hluboce ovlivnila a utvářela - zvláště pak v souvislosti s rokem 1968, kdy jsem také stál víceméně ve středu tehdejších politických aktivit, také jsem bydlel v sociálních komunách (snad něco obdobného jako jinými slovy dnes řečeno squatt) a částečně i s lidmi, kteří se později dostali k militantním hnutím združené pod R.A.F. ("Red Army Fraction"), Rudé Frakce Armády - a v tomto bodě jsem se s celým tím hnutím osobně pak rozešel. Vlastně jsem si vždycky říkal, že mnozí z těchto lidí měli skutečně skvělé a cenné myšlenky, ale prosazovali je pak zcela masochisticky příliš násilně proti svým vlastním nejhlubším citum a tím i proti svému vlastnímu osobnímu svědomí a jinými slovy lépe a respektive řečeno, tyto myšlenky už potom neměly nic společného s jejich nejhlubšími city (příčili se jejich osobnímu svědomí), a tím podléhali dojmu, omylu, že sami mohou mluvit za druhé lidi, že snad mohou mluvit za všechny lidi, za celou jednu neštastnou poválečnou německou generaci a to právě bylo přitom to nejvíce nebezpečné na jejich osobním nadšení se pro své velké myšlenky. A musím osobně k tomu říct, že ta doba ve mě zanechala velké osobní rozčarování svých předešlích představ..." Zde Wimm se ukázal jako vynikající psycholog pohlížející hluboko do nitra lidí sympatizujících s R.A.F. viz. zde muj odkaz. na filmový snímek "Baader Meinhof Komplex" o R.A.F. (zdroj!!: převzato z knihy Peter Gavalier "Spletité Cesty Wimma Wenderse")

Abych Wimma Wenderse jen nekritickým obdivem tolik osobně nezbožnoval, musím divácky naštěstí přiznat a připomenout že i Wim režijně natočil pěkně divácky bohužel podpruměrné či výslednou kvalitou už velmi sporné, rozporuplné filmy, kdy jedním z nich je pro mě osobně kupř. "Hammett" (1980), "Až Na Konec Světa" (1990), "Lisabonský Příběh" (1994) či "Linie Násilí" (1998). Asi jsem příliš náročný divák, mám a prostě nezapřu v sobě příliš vysoké nároky na kvalitu filmu - bohužel ani "Million Dollar Hotel" (2000) mě vubec nijak divácky osobně už nezaujal. Vím je to z mé strany možná tak trochu ostrá a vyhraněná, dost nesmlouvavá a svérázná kritika režijní profese Wimma Wenderse, připomíná to už bohužel tak trochu moji diváckou ,,ránu pod pás" pro Wimma Wenderse, kterého přitom tolik obdivuji a srdečně upřímně miluji právě pro filmy "Nebe nad Berlínem" (1986, 100%), "Země Hojnosti" (2003, 100%), "Přestřelka v Palermo" (2008, 100%) anebo "Až na Dno" ("Submergence" nehodnotím) či "Vše Bude v Pořádku" (také osobně nehodnotím) a další... nemluvě už o jeho kvalitních hudebních dokumentech "Buena Vista Social Club" nebo "Soul of a Man" a další, i ty cestopisné jako je třeba "Tokyo-Ga" a jiné, které jsou ojedinělé a vzácné, už jen proto a tím že nejsou tak divácky známé a doceněné, nedostali se hold častěji do našeho zvláště českého diváckého podvědomí. To nic ale už nemění na jejich kvalitě. Wimme promin mě tu kritiku, která je natolik upřímná, že ji nelze ve mě zapřít!!

Jsem už výhradně proti amerikanizaci tradičních křestanských hodnot Evropy dnešní (proamerickou) konzumní společností!! Každá kultura má rozhodně svou dějinnou hodnotu (své místo v dějinách) a svou identitu odlišné od jiné a musí si ji nezbytně udržet bez multikulturního soužití (protože co jiného je multikulturní soužití, multikulturalismus než asimilace samotné kultury následně jinou kulturou - Amerika je toho dobrým a názorným příkladem), přesto nejsem multikulturní, pro mě samého je duležité a přínosné bít už s jinou, s cizí, pro mě kdysi s Čínskou (filosofií), dnes především už jenom s Německou a s Ruskou (protože jak doufám v Rusku jsou naše Slovanské kořeny) kulturou dobře a nejlépe obeznámen i s dějinami těchto zemí. Zatímco WIMMA WENDERSE (tento muj komentář se ho skutečně esejisticky týká) prozměnu fascinovala nejvíce právě už samotná Americká a Japonská kultura, zvláště pak už anglo-americká rocková hudba 60.let, která v něm nejvíce podnítila a neustále v něm samém tolik podněcovala jeho zájem bez přestání vášnivě celosvětově cestovat a začít o tom následně i psát a natáčet filmy (odtud mimo jiné právě pojem road-movie typický pro Wimma) WIM WENDERS pozorně a pečlivě vstřebal vlivy četby největšího velikána německé kultury Goetha, Alberta Camuse, rakušana a jeho přítele Petera Handkea a dnes mě sám WIM WENDERS připomíná více Rainera Maria Rilka s jeho slovy "Mít Domov za Obzory" a "Mít či Najít Domov Všude". Nezajímá mě však pak nadále kultura samotná - to je jen výchozí bod k zájmu o osobnost u lidí a o mezilidské vztahy samotné ve společnosti a tím to pak prostě končí. Odlišnou kulturou se vztahy mezi lidmi poznávají mnohem lépe a demokracie je od toho že každý má právo svobodné volby na jistý čas pro tu ,,svou kulturu té které země", ale neměl by přitom zapomínat na to že to je jen cesta k tomu jak lépe už poznávat vztahy mezi lidmi samími a osobnost u lidí, je to jen jedna z cest k tomu a jiné cesty není, není to však cíl (a učel) samotný. Nezajímá mě ani politika, protože jak říká WIM WENDERS: politiku je třeba umět a dokázat, být schopný vždy striktně oddělit od svého soukromého života, protože SOUKROMI a POLITIKA jsou naprosto 2 rozdílné věci, a to je třeba si uvědomit. Jinými slovy politika nepatří do našeho soukromého života. Nejsem ani romantik, muj filozofický předpoklad k psychologii je velmi jednoduchou matematikou - skrze sebe vnímám, prožívám a chápu tebe (tedy druhou osobu) - tím jsem limitovaný, svými prožitky a zkušenostmi - proto jsem nepolitický, nevím zda jsem pacifista, ale nenávidím už sám politiku a pohrdám ji. Uvědomuji si že se musí ze všeho nejdříve změnit k lepšímu vždy samotný jednotlivec, nikoliv politika nebo společnost celá - to jsou sice podmínky, které ho (člověka) do velké míry utvářejí, ale nevypovídají nic o jeho lidské povaze a o jeho charakteru - v tom se plně shoduji s Dostojevským, kterého považuji za největšího psychologa ruské literatury. S obdivem, s uctou a s nesmírným respektem psáno pro WIMMA WENDERSE! WIMME hodně lásky, duvěry, dalšího profesního uspěchu v sepisování svých myšlenek (snad něco brzy vyjde něco více o tobě i v češtině), hodně životního štěstí a pevného zdraví v nelehké a v těžké době ti Wimme přeji -  já MARTIN DYNTAR, Hořice.

Opět jsem se díval na mysteriozní nenásilné křestanské (křestanské spíše je tím vhodnějším slovem právě protože je tolik nenásilné, čemuž nasvědčuje i výběr hudebního doprovodu ve filmu - senzitivní, citlivější rocková hudba a více, nejen to které slovu nenásilné vše nasvědčuje) milostné road-movie (z Dusseldorfu či z Duisburgu v Německu do Palerma v Itálii, ale většina filmového děje se převážně odehrává právě v Palermo v Itálii, v jeho ulicích, kde platí jediné motto: ,,kdo skutečně zoufale a bezradně moc nejdéle hledá ten jednoho dne prostě najde"). Wim nám (divákum) svým filmem sděluje žijme už jen přítomným okamžikem, nic není více než přítomný okamžik, přítomný okamžik je nade vše!! "Palermo Shooting" němce Wimma Wenderse (,,nenazývejme nikoho štastným dokud nezemře" definitivně zazní ve filmu), ale skutečně krásné, upřímné a pravdivé, to srozumitelné a přesvědčivé na filmu je teprve ten samotný plně spokojený, spokojeně prožitý jinými slovy respektive autentický partnerský vztah mezi lidmi samími, ta upřímná duvěra (nejspíše ta duvěra jak se domnívám odvozené od slova věrnost!), která přetrvá a kterou se překonává i to nejhorší v životě - osobní deprese a trýznivé uzkosti (z panické poruchy ze smrti, z umírání je ve filmu u Campina Wimmem názorně skvěle vykreslené - kdy příjemně a spokojeně, až příjemně štastně prožité osobní chvíle s druhými lidmi nejen z cestování, z touhy cestovat a poznávat nové prostředí neustále střídají pak už silné osobní uzkosti ze své vlastní osamělosti, rád říkám častěji ze ,,své hluboké samoty, i když jsem neustále i mezi druhými lidmi, ale něco mě schází - smysl života či tak nějak", z paniky či z deprese, ze ztráty své sebekontroly či z umírání...), kterým je třeba porozumět z čeho v nás pramení je to bohužel častěji jakoby pro mnohé z nás to poslední v životě ve společnosti v době natolik směrované přespříliš na profesní kariéristický osobní výkon a na pragmatismus (na který je společností a politikou vyvíjen už ten největší nejsilnější nátlak) a to předpokladem k porozumění uzkostem a depresím je přece vždy mravní a duševní vyzrálost každého člověka!!, a tu Wimm přece v sobě rozhodně má, proto je plně kompetentní k tomu uctít památku filmu "Sedmá Pečet" Ingmara Bergmana jako nikdo jiný, jako málokdo!!! V odkazu na psychoanaliticky spíše více ,,táké křestansky" zaměřenou "Sedmou Pečet" Ingmara Bergmana a slovy Wimma to je prostě strach, který nemá už definované jasné hranice, nedostatek lásky, pozornosti, naslouchání si a vzájemné komunikace či citová msta a nedostatek či absence osobního porozumění. Především pak ale obavy a strach ze své smrti zvláště s ohledem na to že právě smrt a umírání je v evropské společnosti velké neznámo, je tajemstvím, je prostě už tabu a pro Wimma nadešel jeho seniorským věkem čas se to snažit u diváku svým filmem změnit anebo alespon zmírnit podobně jak se o to snažil ve snímku "Sedmá Pečet" už kdysi Ingmar Bergman - ,,Po dlouhé době je ted konečně ted, a možná ted bude všechno trvalejší a možná tě budu moci i lépe poznat a ty mě." Bohužel recenze na film se mě nezdařila, ale je z toho něco mnohem více.... snad i hodnotnějšího - je z toho komentáře opět krátká a stručná esejistická výpověd!!

režie Wimma Wenderse skvělé písně "Warum Werde Ich Nicht Satt" německých Die Toten Hosen. Dobrá a názorná ukázka majetku a finančně chtivé konzumní společnosti, v dusledku pak najivně egoistické a sobecké, násilné a lhostejné k osobě druhých lidí!!!. A nepřehlédl jsem přívěšek Campina na krku v hudebním klipu k této písni - ptám se sám sebe je to snad odkaz na svatý Grál?!!!, který (jehož hnutí Svatého Grálu) má kořeny právě v Německu a myšlenky hnutí Svatého Grálu génius Zla Adolf Hitler ve své době rafinovaně sám využil a až mysticky propagandisticky zneužil k obrazu svému, k obrazu Německa jakožto druhého vyvoleného národa. Už jen to že Wim je křestan, protestant-lutherán a teolog by tomu hodně nasvědčovalo stejně jako Campinuv na noze už vyditelně vytetovaný mučednický křestanský kříž!!! Tak řekněte sami kde je pravda!!

Egoismus, sobeckost, prolhanost, lhostejnost, manipulace a jiné.... u většiny nevzdělaných Američanu v současné Americe je jednou velkou příležitosti k frustraci, ke znepokojenosti se s svým životem a k nenávisti mezi lidmi - to i další najdeme v kritice pro americké konzumní společnosti Wimma Wenderse v jeho eseji pod názvem "Americký Sen" s podtitulem "Nezvěstný". Protože Amerika a Američani s hnusem a špínou své hollywoodské kinematografie plnou násilí zkrášlené a pěstované v Americe u Američanu jen pro byznys a zábavu nám všichni lžou - totiž ekonomický blahobyt pro všechny je tím největším omylem!!! I já jsem nakonec rád že náležím a přísluším Evropě, jsem hrdým Evropanem, a nikoliv tím lhostejným, sobeckým a prolhaným nevzdělaným Američanem bít prostě netoužím a nechci!!! Svoboda a ekonomický blahobyt pro všechny??!! Kdepak to jsou největší lži Ameriky a největší omyl Američanu!! Američani si totiž představují tu svoji jedinou absolutní svobodu už jen ve svém v čistě v osobním v kapitalistickém prospěchu bez ohledu na druhé lidi bez kousky, už bez minima pro sociálního cítění (kup si naprosto všechno, všechno to ,,přece" -ke svému životu- potřebuješ, každý z nás je přece v tomto kapitalismu osobně na prodej a podnikej svobodně v čemkoliv a s čímkoliv, a kdo s tím už nesouhlasí je potom jen nepohodlným outsiderem a vyvrhelem dnešní doby a společnosti a není přece pak tím pravím a jedinečným vysněným Američanem že?!!!, protože tak vypadá má osobní představa o Americe!!), - Amerika a Američani v nesmírném egoismu utvrzeným ve své lidské sobeckosti, ve své vlastní najivitě jako žádný jiný EVROPAN už toho není tolik schopný, kdy Američani sami ztrácejí smysl pro povinnost k sociálnímu cítění!!! Protože slavná hollywoodská Americká konzumní společnost je velmi a nesmírně nenávistná, mravně skažená, prohnilá a asociální!!! Nemohu už jinak než to psát jako hrdý EVROPAN!!!