Pokud chcete přidávat komentáře, musíte se:

Registrovat nebo Přihlásit
  • Podobně jako před časem předvedla Severoatlantická aliance vojenské manévry v Polsku, teď ruské ministerstvo obrany ukázalo záběry ze společného vojenského cvičení ruských a tádžických vojáků z 201. základny v Dušanbe. Ta je největší základnou Ruské federace na území jiného státu.
  • Webový portál Echo.24 a týdeník Echo v tištěné podobě patří v současné době k tomu nejlepšímu na naší mediální scéně. Dokazují to i dva články, které potvrzují, že v Rusku se znovu prosazuje komunistické vidění jeho minulosti. Dokazuje to popírání bolševických zločinů v gulazích a odporné zlehčování ruské rudé okupace v neruských zemích bývalého Sovětského svazu.

    Kdyby tak Německo rázně změnilo expozici například v Buchenwaldu, odstranilo všechny připomínky na oběti nacismu a řeklo, že to vlastně byl převýchovný tábor pro kriminálníky, zvedla by se masivní vlna oprávněných protestů. Přitom ruské gulagy byly takovými staršími sourozenci německých koncentráků a sám Adolf Hitler prohlásil, že gulagy byly pro jeho lágry vzorem.

    Někteří lidé zažili na vlastní kůži obě tato zařízení, protože v roce 1939 po podepsání paktu Molotov-Ribbentrop Stalinův Sovětský svaz vydal Hitlerově Třetí říši německé komunisty, které předtím věznil ve svých táborech. Jednou z nich byla i Margarete-Buber Neumannová, která vyřkla jasný ortel v neprospěch Ruska: „Proti Stalinovým gulagům je koncentrák Ravensbrück zotavovnou.“ Její vzpomínky vydalo pod názvem Zajatkyní Stalina a Hitlera s podtitulem Svět v temnotě brněnské nakladatelství Barrister&Principal.

    Jenomže jediné ruské muzeum gulagu v Permu je nyní důkazem toho, že v Rusku se dostala k moci neostalinistická banda, která se snaží zamlčovat Stalinovy komunistické zločiny proti lidskosti. A tak z muzejních expozic zmizely na příkaz místních úřadů všechny připomínky o politických vězních a jejich boji proti sovětskému teroristickému systému. A muzeum je předváděno jako vězení pro obyčejné kriminálníky. To je jeden z pádných důkazů toho, že současné putinovské Rusko má k Sovětskému svazu hodně blízko. Rusům je ovšem třeba dát najevo, že takové falšování a zamlčování historie nepřijatelné a účinek těchto lží bude pro ně akorát tak opačný.
  • http://www.hlavnespravy.sk/putin-vytlaca-dolar-zlatym-rublom-po-dlhej-priprave-zasadil-usa-mohutny-uder/807195
  • Britské letectvo RAF má novou zbraň ve válce s Islámským státem. Na svých strojích Tornado GR nasadí nové rakety vzduch-země Brimstone 2, které představilo 12. července. Jsou schopné zasáhnout vozidla, ve kterých se radikálové pohybují, ve vzdálenosti 30 kiloemtrů od letadla.
  • Kdo tvrdí, že současné Rusko není Sovětský svaz, buď lže, nebo nemá informace. Nic jiného není možné. Já bych tomu také rád věřil, ale jaksi to není pravda. V Tverské oblasti chce totiž nějaký spolek otevřít muzeum jednoho z nejhorších netvorů a tyranů ve světové historii, tedy Stalinovo.

    Tuto mantru si pořád opakujme, Josif Stalin byl zločinec stejné kategorie jako Adolf Hitler. Na svědomí má smrt milionů lidí, které nechal likvidovat jako třídní nepřátele, čili se dopustil genocidy skupiny obyvatel. Je například zodpovědný za hladomor na Ukrajině, při kterém umřelo minimálně pět milionů tamních obyvatel. Dále nechal okupovat Pobaltí a s pomocí domácích rudých kolaborantů zavedl proti vůli většiny tamních obyvatel zločinné komunistické režimy v zemích východní Evropy.

    Prý však udělal také leccos dobrého. To ovšem Hitler také, nechal stavět dálnice, posílal dělníky na rekreaci, koneckonců i čeští dělníci jezdili za Protektorátu na závodní dovolené do Luhačovic, a především zlikvidoval v Německu nezaměstnanost. Tak proč mu také nezřídit nějaké to malé muzeum? Ne! Lidé, jako on Himmler, Stalin, Lenin a další, kteří cíleně vraždili skupiny lidí, se z hlediska vyššího principu mravního neoslavují.
    • Navíc Stalinova glorifikace, například za údajné válečné úspěchy, je spíše přáním než skutečností. Byl to právě tento sovětský vůdce, který byl z největší části zodpovědný za katastrofální porážky Rudé armády v prvním půlroce války v roce 1941. Především neuvedl sovětská vojska do bojové pohotovosti, když dopředu a z více zdrojů věděl, že nacistické Německo se 22. června chystá zaútočit na Sovětský svaz. Dále svými rozkazy způsobil několikrát tragédii. Například i přes naléhání armádního generála Žukova odmítal ústup rudoarmějců z Kyjeva a výsledkem bylo půl milionů vojáků v německém zajetí. Naštěstí pro Rusko později pochopil, že svými zásahy armádě škodí a tak ponechal velení profesionálům. V tomhle ohledu se ukázal chytřejší než Hitler, který se považoval za geniálního vojevůdce a velel svým vojákům až do konce. A i on svým diletantstvím zavinil hodně německých porážek, také tu u Stalingradu. Stalin tak není tím, kdo přivedl bolševické Rusko k válečnému vítězství.

      Velebení masového vraha a komunistického zločince, který změnil Sovětský svaz v jeden obrovský koncentrační tábor a na bodacích přinášel teror i do jiných zemí, je nepřijatelné. Současné putinovské Rusko tak znovu dokazuje, že se hlásí k tomu nejhoršímu ve své historii a podle toho se s ním musí jednat.
  • Cíglerovic prase je málo činorodý, chudinka teplá Semjon Gayínek MUSÍ tapetovat furt ty samý pípčoviny, který stejně nikdo nečte!!!

    PCHE !!!
  • Od našich komunistů nemůžeme nikdy čekat nic dobrého. Je směšné, že jejich šéf Vojtěch Filip, kterého někteří znají jako Falmera, se rozčiluje nad průjezdem americké vojenské kolony, která se vrací z cvičení v Pobaltí. Přitom on jako správný soudruh opakovaně schvaloval ruskou komunistickou okupaci v roce 1968 s mrtvými a raněnými.

    Přesun americké armády po vlastní ose přes Českou republiku není žádnou novinkou, v minulosti to už tady bylo mnohokrát. A docela se mně líbí řev, který kvůli tomu spustila rudá skvadra. Tak soudruh Filip a spol. se vztekají nad tím, že prý americký konvoj zničí silnice a kdo to prý zaplatí. Ale ať vzteky třeba puknou!

    Člověk také neví, jestli se má smát nebo brečet. Kde byly tyto normalizační kádry v roce 1968, když k nám na příkaz Kremlu dorazili braťja zachvatčiky, jak zpívá Karel Kryl. Tato bolševická sebranka u nás střílela do dětí, zavraždila jen v prvním roce okupace přes sto lidí, ničila památky včetně Národního muzea a způsobila miliardové škody.
  • Ruské strategické bombardéry zničily tábor radikálů Islámského státu u syrské Palmýry
    Ruské strategické nadzvukové bombardéry Tupolev Tu-22M3, které vzlétly ze základen v Rusku, zaútočily na postavení radikálů z Islámského státu východně od Palmýry u Araku a Suchny. Informovala o tom v úterý ruská tisková agentura Interfax s odvoláním na sdělení ministerstva obrany.
    • „Při úderu byl zničen velký polní tábor bojovníků, tři sklady munice a zbraní, tři tanky, čtyři bojová vozidla pěchoty, osm automobilů vyzbrojených velkorážnými kulomety a značné množství živé síly nepřítele,“ uvedlo ruské ministerstvo k vzdušnému útoku, aniž by upřesnilo, kdy byl přesně proveden. „Nálet byl podniknut v posledních dnech,“ uvedlo ministerstvo s tím, že zničení cílů bylo potvrzeno z několika kanálů.
  • Jak Rusové dostávali pořádné nakládačky

    Tatarský vpád ve 13. století

    V bitvě na Kalce v květnu 1223 rozdrtila tatarská vojska armádu ruských knížat. Definitivně si asijští nájezdníci podrobili Rusko po Bátúově vpádu o čtrnáct let později. Tatarská nadvláda nad Ruskem skončila až na konci 14. století.

    Livonské války
    Car Ivan IV. řečený Hrozný se v roce 1558 rozhodl dobýt baltské pobřeží. Dá se říci, že je to počátek dlouhodobé ruské expanze na Západ, která skončila až v roce 1945. Ruský panovník se rozhodl dobýt pobřeží Baltu a tak vyhlásil křížové tažení pravoslavných proti katolíkům a protestantům. Byla to ničím nevyprovokovaná ruská agrese. Car se ale dopustil hrubé chyby, když neposlechl své rádce, aby místo toho ve spojenectví s Litvou zaútočil na Krym ovládaný Tatary. Výsledkem třiatřicet let trvající války proti koalici Polska, Litvy, Švédska a Řádu německých rytířů byla ruská porážka. Ukázalo se, že ruská armáda za svými evropskými soupeři výrazně zaostávala.
    • Těžká porážka Petra I.
      Rusko prohrálo ve válce s Tureckem v roce 1711. Jenom velkorysost Turků, která ovšem i tak byla draze zaplacena, zabránila potupnému zajetí cara Petra I. Velikého a ruské armády. Rusko nicméně muselo vrátit Turecku dříve dobytý Azov a zbořit některé pevnosti.

      Krymská válka.
      Rusko v ní v letech 1853 – 56 válčilo proti koalici Velké Británie, Turecka, Francie a Sardinie. Doplatilo jako již v minulosti na svoji zaostalost, kdy třeba ruské plachetnice nebyly schopné čelit britským a francouzským parníkům. Potupný mír, který Rusko muselo uzavřít, mu zakázal mít válečné loďstvo v Černém moři a bylo přinuceno vzdát se území v ústí Dunaje.

      Rusko-japonská válka
      Další těžká ruská porážka ve válce se zemí vycházejícího slunce v letech 1904-05. Rusko muselo Japoncům postoupit jižní část ostrova Sachalin, přístavy Port Arthur a Dalnyj a také dovolit japonským rybářům rybolov v ruském tichooceánském pobřeží.
      • Podpora německé krajně pravicové, euroskeptické a protimigrantské strany Alternativa pro Německo (AfD) je nejnižší od začátku roku. Podle posledního výzkumu veřejného mínění, který vypracovala agentura Forsa, vyjádřilo podporu AfD jen osm procent oslovených Němců. Ještě v březnu přitom dosahovaly preference této strany rekordních 13 procent. Informoval o tom server Local.
      • Pobaltí a Polsko 1918 - 1920
        V srpnu 1920 rozdrtil maršál Józef Pilsudski velící polským vojskům Rudou armádu u Varšavy. Ruští bolševici byli přinuceni ustupovat, utrpěli ještě několik porážek a v březnu 1921 muselo komunistické Rusko podepsat v Rize mír s Polskem. V něm uznalo jeho historické hranice téměř stejné jako před prvním dělení Polska v roce 1772. Rudá armáda byla také poražena v Pobaltí a musela opustit Litvu, Lotyšsko a Estonsko, jejichž území předtím okupovala.

        Sovětsko-finská válka v roce 1939 – 40
        V ní sice Rusko zvítězilo, ale až po půl roce tvrdých bojů. Rudá armáda zvítězila jen díky obrovské početní převaze nad maličkým Finskem. To se k překvapení mnohých bránilo velmi statečně a odhodlaně a způsobilo Rusům velké ztráty.

        Dobrodružství v Afghánistánu
        V roce 1979 vtrhla ruská vojska do Afghánistánu, aby podpořila vedení komunistické strany, které mělo blízko k Moskvě. Rusové byli nakonec přinuceni se po necelých deseti letech, stáhnout. Nikdy se jim nepodařilo ovládnout celou zemi.
  • Ještě hůře se chovali Rusové v Polsku. O tom se rovněž zmiňuje Feierabend a především také vynikající britský historik Norman Davies v díle Polsko s podtitulem Dějiny národa ve středu Evropy. To, že ruští komunisté měli se zaváděním komunismu u našeho severního souseda velké problémy, přiznal sám Stalin. „Je to jako osedlat krávu,“ řekl.

    Rusové v Polsku od roku 1944 někdy rovnou vraždili, jindy zatýkali vojáky Zemské armády (Armia Krajowa), které pak deportovali do Ruska, kde tyto hrdiny polského protinacistického odboje soudili ve vykonstruovaných procesech za kolaboraci s Hitlerem, a zavírali na mnoho let do sibiřských lágrů.

    Polsko bylo moskevskou rudou říši ruinováno též hospodářsky. Tak jako ostatní východoevropské země nesmělo přijmout Marshallův plán hospodářské obnovy a naopak musela tato válkou těžce zničena země dodávat sovětskému Rusku v letech 1946 – 1950 třináct milionů tun uhlí ročně za cenu jednoho dolarů a třiceti centů za tunu, což byla šestina světové ceny! To by nás nemělo překvapit, protože mám podobnou zkušenost s dodávkami uranu svým východním porobitelům. Ostatně Kreml se nechal výhodně živit celou východní Evropou, tak, jak to okupanti dělají.

Pokud chcete přidávat komentáře, musíte se:

Registrovat nebo Přihlásit