Dej tam Sputnik Ivane! +15 rubl!

Jak Rusové dostávali pořádné nakládačky

Tatarský vpád ve 13. století

V bitvě na Kalce v květnu 1223 rozdrtila tatarská vojska armádu ruských knížat. Definitivně si asijští nájezdníci podrobili Rusko po Bátúově vpádu o čtrnáct let později. Tatarská nadvláda nad Ruskem skončila až na konci 14. století.

Livonské války
Car Ivan IV. řečený Hrozný se v roce 1558 rozhodl dobýt baltské pobřeží. Dá se říci, že je to počátek dlouhodobé ruské expanze na Západ, která skončila až v roce 1945. Ruský panovník se rozhodl dobýt pobřeží Baltu a tak vyhlásil křížové tažení pravoslavných proti katolíkům a protestantům. Byla to ničím nevyprovokovaná ruská agrese. Car se ale dopustil hrubé chyby, když neposlechl své rádce, aby místo toho ve spojenectví s Litvou zaútočil na Krym ovládaný Tatary. Výsledkem třiatřicet let trvající války proti koalici Polska, Litvy, Švédska a Řádu německých rytířů byla ruská porážka. Ukázalo se, že ruská armáda za svými evropskými soupeři výrazně zaostávala.

Jen do nich Ivane! +15 rubl!

Ještě hůře se chovali Rusové v Polsku. O tom se rovněž zmiňuje Feierabend a především také vynikající britský historik Norman Davies v díle Polsko s podtitulem Dějiny národa ve středu Evropy. To, že ruští komunisté měli se zaváděním komunismu u našeho severního souseda velké problémy, přiznal sám Stalin. „Je to jako osedlat krávu,“ řekl.

Rusové v Polsku od roku 1944 někdy rovnou vraždili, jindy zatýkali vojáky Zemské armády (Armia Krajowa), které pak deportovali do Ruska, kde tyto hrdiny polského protinacistického odboje soudili ve vykonstruovaných procesech za kolaboraci s Hitlerem, a zavírali na mnoho let do sibiřských lágrů.

Polsko bylo moskevskou rudou říši ruinováno též hospodářsky. Tak jako ostatní východoevropské země nesmělo přijmout Marshallův plán hospodářské obnovy a naopak musela tato válkou těžce zničena země dodávat sovětskému Rusku v letech 1946 – 1950 třináct milionů tun uhlí ročně za cenu jednoho dolarů a třiceti centů za tunu, což byla šestina světové ceny! To by nás nemělo překvapit, protože mám podobnou zkušenost s dodávkami uranu svým východním porobitelům. Ostatně Kreml se nechal výhodně živit celou východní Evropou, tak, jak to okupanti dělají.

Je třeba zpřísnit sankce na fašistické Rusko!
Putnoidi tvdí, že to fašistickému Rusku prospívá, tak uvidíme!

Rusové se v poslední době dopustili několika provokací vůči pobaltským republikám. Mezi ně patří únos estonského policisty Estona Kohvera z estonského území a nezákonné zadržení litevské rybářské lodi Juros Vilkas (Mořský vlk) v mezinárodních vodách ruskou pohraniční stráží. To jsou ovšem jen dva příklady zločineckých praktik Moskvy a hrubého porušení mezinárodního práva. I to byly pádné důvody k cvičení jednotek Severoatlantické obranné aliance v Pobaltí.

Američtí vojáci, kteří jsou odhodlání bránit malé pobaltské národy proti násilnickým choutkám ruského medvěda, si zaslouží uznání

Vzorem nám může být Litva, kde místní justice a policie nedávno zahájily domovní prohlídky a masivní zatýkání proputinovských zrádců, kteří porušili zákony této země. Pobaltí dává jasně najevo, že u nich taktika ozbrojených zelených mužíků bez označení nemá šanci na úspěch. A my bychom si měli vzít z takového rázného postupu vzít příklad. Proruští kolaboranti patří na Pankrác a tím nemyslím stanici metra.

V plejádě ruských válečných násilností začneme v Afghánistánu. Ruská komunistická armáda se tam po vpádu v roce 1979 dopustila mnoha válečných zločinů. Bývalí ruští vojáci sami přiznávají, že v Afghánistánu se svými nepřáteli nijak nemazlili. Tak poru­čík Igor Kotov, který v osmdesátých letech válčil ve východním Afghá­nistánu, prohlásil zcela otevřeně: „Za­jatce jsme nelitovali, často jsme je mučili.“ Ten také přiznal, že Rusové běžně zabíjeli zajatce tak, že je shazovali z vrtulníků z velkých výšek. Hodně se o zločinech ruské armády v Afghánistánu píše v Černé knize komunismu.

Ruští vojáci postupovali vždy stejně. Nejdřív hodili do vesnického domu granát a pak pro jistotu ještě postříleli všechny přítomné muže. To, jestli patřili k protikomunistickým bojovníkům nebo se jednalo o civilisty, samozřejmě nezjišťovali. Asi k nejhoršímu masakru došlo 20. prosince 1980, kdy byla zničena městečko Tarinkot u Kandaháru. Sověti tam během jediného dne povraždili na tři tisíce lidí včetně žen a dětí. To bylo daleko víc obětí než v Američanům tolik předhazovaném vietnamském My – lai. Je jasné, že ruské komunistické běsnění v Afghánistánu bylo hlavní příčinou vzniku fanatického muslimského Talibanu a rovněž radikála Usáma bin Ladina, zakladatele teroristické al-Káidy. Kdyby Rusové nechali Afghánistán na pokoji, Taliban by neexistoval. Rusové jsou tedy v případě Afghánistánu hlavní příčinou islámského terorismu.

Častým evergreenem různých rádoby milovníků spravedlnosti jsou rovněž indiánské války v Americe. Jenom připomínám, že ve stejné době, kdy ve Spojených státech amerických válčili bílí s Indiány, tedy v první polovině 19. století, zahájily ruské armádní sbory dobývání Kavkazu. Nakonec obrovské přesile - půlmilionové carské armádě – tamní horské kmeny podlehly. Tato brutální invaze si vyžádala 8 milionů mrtvých Kavkazanů (Toto číslo je uvedeno v knize Dějiny Ruska, str. 237, nakladatelství LN, Praha 1995), tedy daleko víc než zahynulo Indiánů v severní Americe.

Velmi brutálně si počínali Rusové i v obou válkách v Čečensku. Například v dubnu 1995 zmasakrovali ruští vojáci více než 100 civilistů včetně starců, žen a dětí v obci Samaški. Do začátku devadesátých let minulého století přitom byla Čečna převážně ateistická, radikální muslimové a teroristické akce začaly teprve po masakrech čečenských civilistů ze strany ruské armády. Za čečenský islámský terorismus si tedy Moskva může sama.

http://www.facebook.com/vlkovo

Další kremelskou provokací má být jízda jakéhosi ruského motorkářského gangu (úsměvné je, že Rusové nejezdí na strojích vlastní výroby, ale na amerických Harley-Davidsonech ) přes polské území do Německa, údajně na počest vítězství v II. světové válce. Ruští motorkáři v podstatě vyhrožují, že nebudou respektovat polské zákony, což může vést ke střetům, protože hrdí Poláci si ruskou aroganci nenechají líbit. Ale kdo ví, jestli není cílem ruského gangu, schválně provokovat násilnosti. V tom případě bude jistě připravena polská policie, která je vyzbrojena i samopaly a umí si zjednat pořádek.

https://vlkovobloguje.wordpress.com/fakta-o-ukrajine/

Je to děsivý dokument, který popisuje život dětí bez domova v Putinově Rusku. Odhaduje se, že v celé zemi jsou jich čtyři miliony, v samotné Moskvě asi třicet tisíc. Film Děti ze stanice Leningradská je obžalobou vlády kremelské mafie. Když k tomu, připočítáme kolabující zdravotnictví a chátrající nemocnice, j

Válka na Ukrajině a anexe Krymu jsou tedy pro Vladimíra Putina požehnáním, protože mu umožňují odvádět pozornost od skutečně palčivých problémů k vypjatému nacionalismu. Bijme se v prsa, jací my Rusové jsme pašáci. To se pak snadno přehlídne pravda, že Rusko je ve skutečnosti rozvojová země.

Pan Huml byl kdysi členem komunistické strany a komunisté toho mají s nacisty hodně společného, což je historicky doložitelný fakt. Jeho evidentní lži o útisku Rusů v Pobaltí totiž připomínají nacistickou propagandu vůči Československu o údajném brutálním českém útisku zdejší německé menšiny. Současné vedení v Kremlu podporované lidmi jako pan Huml používá tuto rétoriku Adolfa HItlera s cílem vyvolat v Pobaltí teror vůči domácímu obyvatelstvu, stejný jakým se na podzim roku 1938 předvedli němečtí nacisté vůči Čechům v Sudetech. Tehdy nás bohužel spojenci zradili. Nyní dalo NATO Pobaltí záruku, že je před případným násilím zelených mužíků podle krymského scénáře ochrání. A to je dobře.

http://www.nwoo.org

Rozverný teplý stařík je Semjon Gayínek!!!

HI !!!

Všechno má své příčiny a následky. Podívejme se tedy na to, kde jsou kořeny pobaltské opatrnosti před Ruskem. Chtělo by se s klasikem říci, jak prosté milý Watsone, On každý normální človek se má před násilníky na pozoru.
Výsledkem roční ruské okupace Litvy, Lotyšska a Estonska v letech 1940-41 bylo ruskými komunisty 170 tisíc zavražděných lidí, a také prudký pokles průmyslové výroby i zemědělské produkce. Pobalťanům se za ruské nadvlády razantně snížila životní úroveň, obchody dříve plné zboží začaly být prázdné a objevily se pro socialismus typické fronty. I když za nedostatek zboží v Pobaltí mohly i komunistické špičky z jiných míst Sovětského svazu, které zde skupovaly to, co u nich doma kvůli předchozí komunistické devastaci už nebylo k dostání.
Důkazy o ruských komunistických zvěrstvech obsahuje kniha spisovatele Jana Beneše Zločin genocidy s podtitulem Litva v drtivém objetí velkého bratra SSSR. Ruští bolševici dokonce masakrovali i děti na táboře. V Rainaiském lese našli místní obyvatelé po jejich odchodu 76 mrtvol mladých chlapců – skautů. Dvě těla měla z úst vytržené jazyky, u čtyř pak chyběly vyrvané genitálie.

http://debata.pravda.sk/debata

Rusům v Pobaltí nikdo neubližuje, problém je v tom, že si nemohou zvyknout na to, že podobně jako kdysi Němci v Protektorátu Čechy a Morava, tak i oni už nejsou panskou rasou, která může beztrestně terorizovat Litevce, Lotyše a Estonce.
Jistý americký publicista popisoval situaci na hlavní poště v estonském hlavním městě Tallinu ještě v roce 1987! Nějaký Estonec promluvil na ruského úředníka estonsky, načež dostal vynadáno, ať mluví jako člověk, tedy rusky. Podotýkám, že i za protektorátu mluvili Pražané na hlavní poště v Jindřišské ulici česky a nikoliv německy.
Rusové se v komunistické éře totiž vůči Litevcům Lotyšům a Estoncům dopustili v Pobaltí genocidy. Jejím důkazem jsou tato čísla. V roce 1940 před začátkem sovětské okupace žilo v Lotyšsku 75% Lotyšů, v roce 1991 při obnovení nezávislosti pak pouhých 52%. V Estonsku žilo v roce 1940 90% Estonců, v roce 1991 pak už jen 65%.
Nelze se tedy divit opatrnosti Pobalťanů vůči ruské menšině. Pan Huml ale opravdu lže, když napsal, že v Narvě patří 93 % tamních obyvatel ruské národnosti k neobčanům, kteří nemají volební právo. To jednoduše není pravdou, protože ne všichni Rusové v Estonsku stejně jako v sousedním Lotyšsku patří k tzv. neobčanům.
Rusové v Pobaltí mají zaručena standardní menšinová práva obyvklé i v jiných zemích. Je také třeba rozlišovat mezi Rusy a jejich potomky, kteří tam žili do roku 1940 a těmi, kteří se tam přistěhovali za ruské komunistické okupace v letech 1940 - 91. Ti první dostali tamní státní občanství bez problémů, ti druzí je dostávají postupně po splnění zákonem stanovených podmínek, které se od těch českých moc neliší, tedy se například vyžadují složení zkoušky ze státního jazyka a slibu věrnosti příslušné pobaltské republice. Právě problematiku státního občanství muselo Pobaltí upravit tak, aby bylo kompaktibilní s právem Evropské unie, což se stalo.

http://www.zvedavec.org/vezkratce/13033/

Tragické důsledky mělo bombardování letadly s rudými hvězdami v obci Hrotovice na Třebíčsku. Tam kvůli omylu dopadly bomby již na osvobozené území s vojáky Rudé armády a místními občany, kteří je vítali. Výbuch jedné z tříštivých bomb zabil uprostřed jásajícího davu 114 zdejších obyvatel a 36 rudoarmějců.

Tyto nálety byly zdůvodněny ničením nepřátelské obrany a urychlením postupu. Tomu se samozřejmě nedá nic vytknout, byla válka a tyto důvody jsou zcela legitimní. Horší to už bylo se sovětskými nálety na česká města 9. května 1945, tedy už v době platnosti německé kapitulace, kdy zbraně již měly utichnout. Ty odnesla města Mělník, Mladá Boleslav, Roudnice nad Labem a další. Ruské velení je zdůvodnilo tím, že německá armáda nedodržela kapitulační podmínky, podle kterých měla zůstat v místech, kde se nacházela, ale ustupovala k americkým liniím. Bombardování je mělo zastavit. Je otázkou, zda cena za ně, tedy stovky mrtvých českých civilistů a miliardové škody, byla přiměřená?

Stupidní také bylo to, že Rusové a po válce i čeští komunisté se tyto letecké útoky snažili připsat Němcům. Lhát se ovšem nedá pořád, sovětská operační hlášení ve vojenských archivech odkazují na jejich pravého původce.

Jestliže kdysi komunistická propaganda vytýkala Američanům zbytečnost jejich náletů, pak je na místě se ptát, co to ruské bombardování těsně před koncem války a někdy dokonce i po něm? Rozhodně výsledek války nijak neovlivnilo. Ale jak už jsem napsal, byla válka, a ve válce se děje moc ošklivostí. Od komunistů však bylo ubohé, že ruské letecké útoky zamlčovali a navíc je lživě přisuzovali německé armádě.

pořád málo