A nyní? I v Čechách společnost prožívá něco podobného, ba dokonce v mnohanásobném zvýraznění. »V Paříži se postavil proti významný spisovatel Emil Zola se svým Žaluji, tady v Čechách jsem se postavil na odpor já. A co mně to přineslo? Nenávist, šikanu a dokonce i fyzický útok. To, že se proti mně postavily německé listy, nevadí, ale i české veřejné mínění?« šeptal si. »Ne, v takové zemi žít nemohu. Církevní tmářství proniklo hluboko do srdcí mého národa. Mého? Ještě mého?« Pak najednou ucítil dotek své ženy Charlotty. »Nač myslíš?« ptala se. Řekl jí to a dodal: »Budeme se stěhovat. Chci odtud.«

Neodpověděla hned. Snad o to rezolutněji. »Nebudeme. Ty nejsi zvyklý utíkat. A je to tvůj národ. On nemůže za to, co mu vsugerovali a co se mu stále snaží vnucovat. A někdo se tomu postavit musí. Nejsi ostatně sám a brzy uvidíš, že vás bude stále víc, kdo se postavíte tmářství.«

Chtěl odpovědět. Odkudsi zezdola se však najednou údolím začala šířit píseň. Slyšeli její slova: »Kde domov můj, kde domov můj...« Muž stiskl ­ženinu ruku a chvíle rezignace pomalu mizela. Žena, nebo ta píseň? Co více zapůsobilo, že se rozhodl zůstat?

Roviny v Marxově popisu
Pro pochopení Marxova výkladu je nutné rozlišovat, že se pohybuje na několika úrovních abstrakce, které odpovídají reálným vrstvám pohybu a tendencím ve společnosti.

1) Povrchní pohyb, které pozorujeme bezprostředně a většina vulgární ekonomie na této rovině zůstává. Tuto rovinu popisují pojmy jako výchylky nabídky a poptávky, cen, nadvýroba (jako spouštěče krize); zdánlivé pohyby obyvatelstva; nezaměstnanost; mzda; rozšiřování trhu.

2) Hlubší, zákonitosti výrobních vztahů

a) Složka, kterou popisuje Marx ve II. a III. dílu Kapitálu, která zahrnuje celkový oběh. Sem ve většině končí klasická buržoazní ekonomie. Základními pojmy jsou výrobní ceny - míra zisku, oběh, úvěr; fixní, oběžný kapitál; peněžní, zbožní, průmyslový kapitál.

b) Hlubší rovina spočívající na výrobním procesu kapitálu a Marx ji popisuje v I. dílu. Základním pojmem je hodnota - nadhodnota (absolutní, relativní), míra nadhodnoty, hodnotové/organické složení kapitálu; hodnota pracovní síly; rezervní armáda pracujících; variabilní a konstantní kapitál.

seznam popravených pro politické trestné činy v období 1948 - 1989

"Chci poprosit Boha, aby Vám tuto vraždu odpustil.
Vím, že umírám proto, že jsem chtěl mít svobodné zemědělce ve svobodné zemi. Oni také budou !"
poslanec lidové strany Stanislav Broj
v Praze, v pankrácké věznici před popravou
dne 23. května v 5.47 hodin

Parlamentnílisty: ČTK informovala, že německá kancléřka A. Merkelová vyzvala státy EU k pokroku v dohodě o azylovém systému a varovala, že státy očekávající finanční podporu EU musí v řešení migračního problému projevit solidaritu. Některé země EU dle ní ale nadále brání přijímání uprchlíků. Co si o tom myslíte?

Leo Luzar, poslanec PS PČR za KSČM: Paní Merkel je nepoučitelná! Nevím, proč by problém, které způsobila Itálie, Francie a havně Německo měla řešit celá Evropa! Nejdříve ať ukáže fungující systém navrácení migrantů, kteří nemají nárok na azyl! A také stále očekávám zahájení vážné debaty o plíživé islamizaci evropského prostoru, toto cizorodé náboženství ohrožuje naši tradiční společensko kulturní historii. Je jasné, že Merkelovou to už nebude zajímat co bude za 10 let, bude odpočívat v pokoji pod německou zemi a hlas meuzínů z blízké mešity vyzívající k džihádu ji trápit nebude.

Zdeněk Odráček, poslanec PS PČR za KSČM: Paní Merkelová se stále dokola opakuje a už je s tím vyloženě trapná. Bohužel nedokáže pochopit, že mít jiný názor není zatím ještě zakázáno. Až to pochopí, vydá příkaz a nikým nevolený eurohujerský úředník vymyslí novou směrnici. Jestli však máme její vyjádření chápat jako výhrůžky, tak je třeba ve stejném duchu odpovědět. Třeba: Trhni si nohou, a dodat: jestli se vás jinde bojí, my se vás tady nezaleknem. Ale je také možné, že se jedná o diagnózu a pomůže správně podávaná medikace.

3) Fyzická rovina produkčních sil. Zde se pohybujeme v pojmech technické složení, náročnost reprodukce, výrobní prostředky (nástroje, suroviny), životní prostředky, dělba práce, stroje, technologie, porodnost. Nutné je poznat podstatu technologií, které jsou ale naplňovány jen v určitých vztazích. Někdy je snaha ztotožnit bezprostředně ekonomické zákony s výrobními silami (například "každý nástroj je kapitál") a tím setřít specifika kapitalismu.

Vzniká tu dialektický vztah a provázanost těchto rovin. Hlubší pohyb hodnot se projevuje pohyby nabídky a poptávky i cen. Výkyvy cen (i nahodilé) jsou na druhou stranu nutnou složkou při prosazování podstatnějších zákonů (akumulace, vzestup organického složení kapitálu).
Základní pojmy
Zboží je jednotou užitné hodnoty (způsob využití věci, produktu samého) a směnné hodnoty (určující poměr, v kterém se směňuje). Hodnota je pak výraz množství abstraktní práce, společensky nutné (přímo či nepřímo) na výrobu zboží.

Máme základní vzorec pohybu a oběhu kapitálu:

Peníze-Zboží-výroba-Zboží'-Peníze'
Peníze se směňují za zboží (pracovní sílu, suroviny a nástroje), to prochází produkcí, tedy pracovním procesem, a z něho vychází výrobek, který je (jako zboží, užitná hodnota se směnou hodnotou) směňován za více peněz. Rozdíl výchozí a konečné hodnoty tohoto výrobního cyklu je nadhodnota, základ pro zisk.

LINDER Ladislav

Tuchlovice

autodopravce

věznice Praha Pankrác


18.05.1950

Marx definuje práci, která je nezávislá na výrobních vztazích: "Práce je především proces, probíhající mezi člověkem a přírodou, proces, v němž člověk svou vlastní činností zprostředkovává, reguluje a kontroluje výměnu látek mezi sebou a přírodou. Vystupuje proti přírodní látce samé jako přírodní síla. Aby si přivlastnil přírodní látku v určité formě vhodné pro svůj vlastní život, uvádí do pohybu přírodní síly, které patří k jeho tělu - paže i nohy, hlavu i prsty. Tím, že tímto pohybem působí na vnější přírodu a mění ji, mění zároveň svou vlastní přirozenost. Rozvíjí schopnosti, které v ní dřímají, a hru těchto sil podrobuje své vlastní moci... v tom, co je dáno přírodou, uskutečňuje zároveň svůj vědomý účel, který určuje jako zákon celý způsob a charakter jeho činů a kterému musí podřizovat svou vůli. A toto podřízení není ojedinělý akt. Mimo napětí orgánů, kterými pracuje, je po celou dobu práce nutná účelná vůle, která se projevuje v pozornosti, a přitom je tím nutnější, čím méně práce dělníka upoutává svým obsahem a způsobem svého provádění, tedy čím méně je mu práce požitkem jako hra fysických a duševních sil.

Jednoduché momenty pracovního procesu jsou: účelná činnost čili práce sama, pracovní předmět a pracovní prostředek."

HARAZIN Antonín

Neplachovice

elektrikář

věznice Praha Pankrác


30.10.1953

Následně ukazuje, že tato definice nestačí pro popis specifiky práce v kapitalistické společnosti.

Kapitál, který kapitalista zálohuje ve výrobě, se rozkládá na variabilní kapitál (za pracovní sílu) a na kapitál konstantní (mrtvá práce, věcné podmínky výroby - pracovní prostředky a předměty).

Nadhodnota pochází z rozdílu mezi hodnotou pracovní síly (nutnou prací pro reprodukci pracovní síly - bydlení, jídlo, vzdělání, nutná relaxace i kulturně určená míra konzumu a náklady na novou generaci) a hodnotou přidávanou k výrobku vykonanou prací (odpracovaná práce). Následně musí být produkt prodán za hodnotu, za kterou byl vyroben, což nemusí být vždy možné.

Marx rozlišuje absolutní nadhodnotu - tendenci k prodlužování pracovní doby a zvyšování nadhodnoty.

Relativní nadhodnota pak vzniká zkracováním nutné pracovní doby, hodnoty pracovní síly zvyšováním produktivity práce - kooperací více pracovníků, dělbou a organizací práce, zaváděním strojů.
Marx detailně zkoumá strukturu stroje. Především stroj definuje (za daných podmínek) jako provádějící operace, které dříve prováděl nástroji člověk. Stroj rozčleňuje - pohon, převodový mechanismus a vlastní pracovní stroj. Marx si byl vědom složitosti a uváděl příklad chemického průmyslu, kde je poněkud jiné působení. Dnes existuje v průmyslu složitější rozčlenění a osamostatnění (například pohon a převod skrze elektřinu a elektrickou soustavu). Navíc s rychlostí výroby vzrůstá význam řízení - senzory, rozpoznávání, regulace, algoritmizace. A právě zřejmě odtud je ta část dynamizace výrobních sil přibližně od 60. let.

Bouřlivý rok 1920

Čtrnáctého prosince byli četnictvem zastřeleni čtyři dělníci ve Vráblech na Slovensku. Těžce raněných bylo deset. Byla to v pořadí třetí střelba do demonstrantů ve čtyřech dnech. Prvním mrtvým byl v Praze dělník Kulda. Při tom právě v hlavním městě se střílelo dokonce dvakrát. Jednou před budovou tehdejšího parlamentu, tedy před Rudolfinem, po druhé před Ringhofferovou továrnou na Smíchově. Den nato, šlo o úterý, četníci střelbou rozehnali demonstraci před hejtmanstvím v Mostě, kde asi šest set dělníků žádalo pro­puštění zatčených členů akčního výboru, tedy levicového vedení sociálně demokratické strany, které bylo zvoleno v souvislosti se zářijovým sjezdem.

K zásahu dokonce armády došlo 14. prosince v Oslavanech a Hodoníně. Oslavany byly velmi významným místem, protože zdejší elektrárna dodávala elektřinu do Brna. Dvě jednotky vojáků, které sem přijely zklidnit situaci, byly na nádraží odzbrojeny. Další den přijely silnější útvary, které vytvořily souvislou frontu, a přesto jim trvalo značnou dobu, než se podařilo dělníky porazit. Podobná situace byla i v Hodoníně. Největší odpor v následujících dnech byl však na Kladensku. Jen v Praze a na Kladensku bylo zatčeno na osmnáct set osob. Celkem se ve věznicích ocitlo více než tři tisíce lidí.

Kdy k tomu bylo? Dva roky po skončení prvé světové války, v roce 1920.