JAŠKO Bernard

Černová

příslušník SNB

věznice Bratislava


17.02.1950

LACINA Alois


Koubalova Lh.

rolník

věznice Praha Pankrác

16.03.1951

LACKO Vojtěch


Biela Pila

dělník

věznice Praha Pankrác

07.10.1950

LACO Ludevít


Liptovská osada

konstruktér

věznice Praha Pankrác

14.07.1958

Vstup do KSČM

Vážení uživatelé webových stránek, připojte se k nám!
Máte-li zájem pomoci při realizaci politiky a programu KSČM, nabízíme vám v naší straně členství. Za tímto účelem jsme pro vás připravili dvě možnosti:
vyplnit elektronický formulář, na základě kterého vás bude kontaktovat příslušný okresní výbor KSČM
vytisknout si formulář přihlášky, tento vyplnit a zanést či zaslat na jakýkoliv okresní výbor KSČM nebo přímo na ÚV KSČM (Praha 1, Politických vězňů 9, 111 21)
VZNIK ČLENSTVÍ:
Za člena KSČM může být přijat na základě dobrovolného rozhodnutí občan, který je starší 18 let, ztotožňuje se s programem a Stanovami KSČM a není členem jiné politické strany nebo politického hnutí. Právo přijímat nové členy má základní organizace KSČM (ve zkratce ZO KSČM).
Se členstvím v KSČM je neslučitelná podpora a propagace hnutí směřujícího k potlačování práv a svobod nebo jiná činnost, která je v rozporu s Listinou základních práv a svobod a s mezinárodními dokumenty o lidských a občanských právech.
Těšíme se na váš zájem a chuť pracovat s námi!

LANČARIČ Rudolf


Greenvile

věznice Praha Pankrác

17.02.1951

LEDNICKÝ Augustin


Malé Lednice

věznice Bratislava

10.10.1950

LENHARD Rudolf


Horní Lideč

úředník

věznice Uher. Hradiště

24.10.1950

JURČA Miroslav

Nový Hrozenkov

textilní mistr

věznice Brno

23.08.1952

A Masaryk? Profesor známý z boje o Rukopisy, oblíbený sociolog, ­publicista a politik? Ocitujme si opět zestručnělé vysvětlení Jana Herbena: »Proti rozsudku poroty vystoupil Masaryk s velkým rozhořčením. Dokázal ve dvou spiscích, že nic nesvědčí o židovské vraždě, že lékařský nález a celé vyšetřování bylo povrchní a stranické... proti Masarykovi začaly štvát dvě strany: klerikální, vedená kněžstvem, a radikální, která Masaryka nenáviděla pro jeho mínění o revoluci (šlo o Masarykovo nazírání na hnutí Omladiny a důsledky tehdejších revolucionizujících akcí - pozn. aut.)...

Časopisy obou těchto stran, klerikální i radikální, pokřikovaly, že Masaryk hájí Žida, zač, jak říkaly, dostal nepochybně mnoho peněz, a také říkaly, že se znovu ukázalo, jak nemá vlasteneckého citu...« Uvědomme si, že - jak později zdůrazňuje jeden z jeho životopisců Pavel Váša - šlo o léta vsugerovávanou »pověru náboženskou, která zachvátila nejen prostý lid, nýbrž velkou většinu českého tisku a vzdělanstva«.

Ocitujme si ještě několik vět z Masarykovy brožury Význam procesu polenského pro pověru rituální vydaného v době »hilsneriády«: »Všeobecná pozornost jest nyní obrácena k politické misérii mé užší a širší vlasti. Kritika polenského procesu poučuje mne o tom, že stav politický je ve vnitřní vzá­jemné shodě s širšími poměry sociálními...«