Výročí severokorejské komunistické agrese

Tento veliký poválečný konflikt byl výjimečný. Poprvé v historii došlo masovému nasazení tzv. modrých přileb, tedy jednotek OSN, které dostaly za úkol porazit severokorejská komunistická vojska, jež přepadla Korejskou republiku.

Na počátku padesátých let studená válka nabírala na obrátkách a bolševický blok vedený Sovětským svazem se vážně zaobíral myšlenkou na zničení svobodného světa. Komunisté si vybrali korejský poloostrov rozdělený 38. rovnoběžkou na bolševickou severní Koreu a proamerickou Korejsko republiku jako test odolnosti Západu a zkoušeli co Američané a jejich spojenci dokážou snést.

Na začátku roku 1950 dostává severokorejský diktátor Kim Ir-sen od Josefa Visarionoviče Stalina a čínského vůdce Mao Ce-tunga souhlas k útoku a dobytí jižné Koreje. O několik měsíců později 25. června 1950 severokorejská armáda podle přepadla svého souseda. Výsledek se zdál být předem jasný, vojska ze severu měla početní převahu, tvořilo ji 135 tisíc dobře ozbrojených a vycvičených mužů, vybavených dělostřelectvem, tanky T-34 a 180 letadly, mezi nimiž převažovaly stíhačky a bombardéry.

Jihokorejské síly měly jen 95 tisíc mužů ve zbrani, daleko hůře vycvičených než jejich protivníci ze severu, letectvo tvořilo jen několik průzkumných a dopravních strojů, tanky neměly žádné. Nelze se tedy divit, že severokorejská armáda snadno prorazila jihokorejskou obranu a již 28. června dobyla hlavní město Korejské republiky Soul.

Sovětský svaz proti nikomu nezačal válku, lže soudruh Filip

U soudruha předsedy KSČM už nemůže nic překvapit, nicméně tato zcela drzá lež je hodně za hranicí. Je smutné, že někoho takového si naši poslanci zvolili za místopředsedu Poslanecké sněmovny.

V jednom rozhovoru pro Parlamentní listy šéf českých komunistů Vojtěch Filip prohlásil, že SSSR nikdy nikoho vojensky nenapadl. To, že náš vrchní soudruh je usvědčeným lhářem, je známou věcí. Už dříve mu redaktoři MF DNES dokázali, že jeho řečí o tom, že za komunistické vlády u nás nebyl nedostatek toaletního papíru, jsou pouhými výmysly a doložili to zprávou ze zasedání předsednictva ÚV KSČ, které se tímto problémem zabývalo.

Nyní si ovšem dovolil dost. To, co řekl, je tak nehorázným výmyslem, za který by měl být citelně potrestán. Kdyby někdo řekl, že hitlerovské Německo nikdy nikoho vojensky nenapadlo, ale bylo vyprovokováno k válečným akcím, asi by si vykoledoval přesun do psychiatrické léčebny. A soudruh Filip v podstatě řekl něco hodně podobného.

Komunistické Rusko (SSSR vznikl až v roce 1922) hned zkraje své existence začalo válku proti pobaltským republikám a Polsku, v tomto případě však nakonec bylo v roce 1920 chvála Bohu poraženo. Dále vojensky napadlo Ukrajinu, Gruzii a některé země ve střední Asii, které násilím opět připojilo ke své říši. Sovětský svaz v září 1939 jako spojenec hitlerovského Německa společně s ním napadl Polsko bez vyhlášení války. O něco později rovněž bez řádného vypovězení nepřátelství vojensky přepadl Finsko. To, že v obou případech navíc hrubě porušil mezinárodní právo, je jasné.

Je však třeba se ptát, kde jsou příčiny poválečné protižidovské nenávisti? Neblahou roli v ní sehrály Sovětský svaz a další východoevropské socialistické státy včetně Československa. Komunisté, když Izrael odmítl plnit roli jejich trojského koně na Blízkém východě, obrátili a začali podporovat jeho arabské nepřátele.

Tak v československých učebnicích dějepisu se o holocaustu téměř nepsalo, masové zabíjení Židů nacisty bylo rudými vládci bagatelizováno. Utrpení Izraelitů se jim jaksi nehodilo do obrazu židovských násilníků, kteří utiskují nebohé arabské sousedy. Jaksi nevadilo, že to byl Izrael, který se musel trvale bránit agresi sousedních arabských zemí. Byl to egyptský prezident Gamál Násir, který vyhrožoval Izraelců, že budou naházeni do moře a likvidace židovského státu byla jeho hlavním cílem.

Komunistům nevadilo, že Sýrie a Egypt ukrývaly nacistické válečné zločince, kteří měli na svědomí vraždy milionů lidí. Naopak pomáhali cvičit arabské teroristy, jeden z výcvikových pro palestinské zločinecké bojůvky byl i nedaleko moravské metropole v Zastávce u Brna. Právě tady se nacházejí zárodky islámského radikalismu, protože v boji proti Izraeli byl dobrý každý, kdo je nenáviděl a jakýkoliv způsob. Výsledkem bylo brutální násilí na Židech po celém světě včetně vražd izraelských sportovců na letní olympiádě v Mnichově. Spoluviníky těchto zločinů jsou rovněž komunisté, kteří podněcovali antisemitismus. Inu komunisté a nacisté jednou gangsterskou bandou jsou

Šikanování je důsledkem komunistické diktatury

Tolik rudého řevu už tady dlouho nebylo. Drzost komunistů nezná mezí. Rudí darebáci, kteří ze šikany udělali běžnou součást života a desetitisícům dětí změnili život v peklo nemají právo pokrytecky naříkat nad dcerou bývalého místopředsedy KSČM.

Komunisty takto šikanovali desetitisíce dětí, které se provinily jenom tím, že měly nesprávný třídní původ. Těm bylo ublíženo mimořádně hnusným způsobem. Pokud se zdejší rudá smečka těmto lidem neomluví, nemá morální právo ronit krokodýlí slzy nad soudem komunistovi potoka.

Šikana je tak produktem komunistického režimu a důsledkem intoxikace společnosti třídní nenávistí. Naštěstí jeji šíření je v současné době trestným činem a hrozí za něj vězení.

Příznivci Ruska a levicoví extrémisté jsou pouhou virtuální realitou

Nebo prachobyčejní zbabělci? Obojí je možné, protože jsou silní pouze na webech a sociálních sítích. Když ale mají vyrazit do terénu, je to velká bída a jejich akce končí fiaskem. Silní jsou pouze přes klávesnice počítačů.

To bylo křiku na různých facebookových skupinách typu Přátelé Ruska, jak zastaví americký konvoj, jak ho budou blokovat vlastními těly, někde dokonce hrozili barikádami, házením dlažebních kostek atd. Pak nastala chvíle pravdy a vojáci na obrněných transportérech pod symboly hvězd a pruhů vjely na území České Republiky. Po celou dobu jejich spanilé dragounské jízdy se opakoval stejný scénář: Tisíce a možná i desetitisíce lidí s lesy amerických vlajek, kteří je vítali, naproti tomu desítky, maximálně stovky protestujících, kterých si Američané ani nevšimli. Neplánované zpoždění nabral konvoj hned za hranicemi u Ostravy, ale nikoliv kvůli nějaké blokádě, ale nadšené davy jej nechtěly pustit dále.

Byla legrace číst si pak reakce na proruských sociálních sítích. Mohutně se rozčiloval Jiří Vyvadil, který dokonce hrozil své skupině Přátelé Ruska rozpuštěním. Jinde naříkal nějaký penzista z Olomouce, že stál u dálnice s ruskou vlajkou sám jako trubka *15* *15*

Braňme svobodu projevu proti neostalinistům

Je to velká vymoženost současné doby, lidé svobodně diskutují o všem možném, a žádní komunisté je za to nemohou poslat na Bory. Nádhera. Některým stoupencům starých pořádků však takový Hydepark vadí a pokoušejí se zastrašovat své názorové oponenty.

Potíž ovšem je, že omezení bolševici stále zastrašují druhé. Oni se sice dožadují svobody projevu v situaci kdy se jim to hodí, ale například už na Kubě podporují represe proti tamní disidentům s tím, že přece porušují tamní platné zákony.

Takže je potřeba říct na rovinu, respektujme právo na svobodu projevu, ale zároveň se braňme těm, kteří nejen ji, ale i vůbec demokracii upírají druhým. To se týká stoupenců nacismu a komunismu. Proto je zákaz těchto stran a propagace názorů, které podněcují náboženskou, národnostní, třídní a rasovou nenávist, na místě.

Komunistické zločiny aneb rudí stvořili veksláky

Chronický nedostatek západních valut způsobil, že se legálně dováželo jen omezené množství žádaného západního zboží jako byly ledničky, auta, televizory, radiomagnetofony, luxusní oblečení, kosmetika atd. Lidé ovšem o ně měli zájem stejně jako o bony, marky a dolary a další valuty, takže se na scéně objevili tzv. veksláci, kteří nakupovali marky, libry, dolary, šilinky atd. od cizinců a obratem je prodávali místním zájemcům. Tito lidově řečení veksláci dováželi také pomocí různých kanálů nedostatkové kvalitní západní zboží, kterému československé a jiné východoevropské šunty nedokázaly konkurovat. Markantní to bylo například u aut a elektroniky.

Takže veksláci vlastně suplovali směnárníky a obchodníky s exportním zbožím, čili činnosti, které jsou ve svobodné společnosti normální. Oni vlastně uspokojovali potřeby lidí a dokázali jim zajistit to, čeho bolševický režim není schopen. Dovoz často i obrovského množství televizí, radiokazetových magnetofonů či digitálních hodinek zajišťovaly dokonalé tajné organizace ve kterých působili též celníci, vysocí funkcionáři KSČ a špičky tehdejší policie tenkrát zvané SNB.

Americká pomoc výrazně pomohla válkou zničené Evropě

Pomáhala lidem od hladu a zachraňovala jejich životy. I tak se dá hodnotit výrazná poválečná pomoc USA Evropě známá pod zkratkou UNRRA.

Podíl Spojených států amerických na porážce nacismu nespočíval jen v přímé a vydatné vojenské a hospodářské podpoře států protihitlerovské koalice, ale též v poválečné pomoci zničené Evropě. Jmenovala se United Nations Relief and Rehabilitation Administration (UNRRA), česky Správa Spojených národů pro pomoc a obnovu. Jak uvádí brněnský historik Libor Vykoupil v publikaci Slovník českých dějin, například Československo z ní získalo od května 1945 do konce roku 1947 zboží za 270 milionů dolarů, přepočteno na dnešní ceny se jednalo řádově o desítky miliardy korun.

Naše země tak dostala 793 451 tun potravin, polovinu z toho tvořily obilí a mouka, dále pak maso, masové a rybí konzervy, mléko, káva a kakao. Do naší země také dorazily potraviny, které byly za války prakticky nedostupné. K nim patřily rýže, špagety, burská pomazánka, různé druhy čajů, pro děti pak čokoláda, burské oříšky, cukrovinky, ovocné šťávy, ovocné konzervy, jablečné protlaky a džemy.

Pokrytectví soudruhů, vraždící ruští okupanti jim nevadí

Od našich komunistů nemůžeme nikdy čekat nic dobrého. Je směšné, že jejich šéf Vojtěch Filip, kterého někteří znají jako Falmera, se rozčiluje nad průjezdem americké vojenské kolony, která se vrací z cvičení v Pobaltí. Přitom on jako správný soudruh opakovaně schvaloval ruskou komunistickou okupaci v roce 1968 s mrtvými a raněnými.

Přesun americké armády po vlastní ose přes Českou republiku není žádnou novinkou, v minulosti to už tady bylo mnohokrát. A docela se mně líbí řev, který kvůli tomu spustila rudá skvadra. Tak soudruh Filip a spol. se vztekají nad tím, že prý americký konvoj zničí silnice a kdo to prý zaplatí. Ale ať vzteky třeba puknou!

Člověk také neví, jestli se má smát nebo brečet. Kde byly tyto normalizační kádry v roce 1968, když k nám na příkaz Kremlu dorazili braťja zachvatčiky, jak zpívá Karel Kryl. Tato bolševická sebranka u nás střílela do dětí, zavraždila jen v prvním roce okupace přes sto lidí, ničila památky včetně Národního muzea a způsobila miliardové škody.

Winston Churchill: Komunismus je vzpoura méněcenných

Jeho hlavním životním nepřítelem byl komunismus, před kterým mnoho krát varoval. Na toto téma toho řekl hodně, jako „legalizovat komunismus je jako legalizovat sodomii“, bolševický puč v Rusku v roce 1917 popsal slovy, že „země se zmocnily tlupy vřeštících, zdivočelých a vraždících paviánů“ a výrok „komunismus je vzpoura méněcenných“ je absolutně dokonalý. Přesně vystihl podstatu tohoto zločineckého hnutí, které nabádalo k bohatství nikoliv poctivou prací, ale vražděním a okrádáním schopných a úspěšných lidí.

Byl pro daleko rozsáhlejší intervenci západních armád v Rusku proti bolševikům za občanské války na podporu bílých, protože si uvědomoval, že rudí teroristé této zemi nepřinesou nic dobrého. Desítky milionů mrtvých za Leninova a hlavně Stalinova teroru pak tuto verzi potvrdily.