Pokud chcete přidávat komentáře, musíte se:

Registrovat nebo Přihlásit
  • Proč jsou komunisté nebezpečnější než nacisté

    Hladomor na Ukrajině v letech 1932 - 33. Počet obětí této bolševickou vládou uměle vyvolané katastrofy se odhaduje na tři až deset milionů lidí, přičemž většina historiků se přiklání k číslům 3 až 5 milionů.

    Jednalo se jeden z nejhorších zločinů dvacátého století, kdy byl zemědělcům, kteří patřili ke vzdělanějším vrstvám ukrajinského národa, zrekvírován dobytek a osení a oni tak byli odsouzeni k smrti hladem. Bolševici cíleně naplánovali likvidaci skupiny obyvatelstva, což dokazuje i fakt, že zabránili mezinárodním organizacím v pomoci hladovějícím, s tím, že žádný hladomor neexistuje. Vědomě lhali celému světu a bohužel i mnoho slušných lidí jejich báchorkám uvěřilo.

    Na počátku června roku 1933 otiskla brněnská Svoboda dopis ukrajinské ženy své matce, která žila na severní Moravě. V něm píše že dětí-sirotků bylo tolik, že si s nimi komunisté nebděli rady a proto je sehnali do jedné stodoly a tam je upálili. Tato zvěrstva potvrzují též současní ukrajinští historici jako například Kulčyckij.

    To dokazuje, že mezi komunisty a nacisty není rozdílu, nacisté likvidovali lidi kvůli jejich „podřadné rase", komunisté pro špatný třídní původ.
  • Srpnová okupace, hlavním viníkem jsou rudí Rusové

    To datum patří k nejčernějším v našich dějinách. Rusko tehdy v podobě Sovětského svazu přepadlo malé Československo. Ruští vojáci vraždili naše lidi, loupili, znásilňovali, způsobili nám miliardové škody, které nám nikdy nebyly nahrazeny.

    Takže za obrovské miliardové škody, které nám tato akce způsobila, a které nikdy nebyly zaplaceny, zodpovídá Ruská federace jako nástupnický stát po SSSR. To ještě nepočítáme stovky mrtvých zavražděných okupačními jednotkami, jejichž životy se penězi nedají vyčíslit.
  • Putinovské Rusko podporuje antisemitismus a islámský terorismus

    Z naivity nebo se zlým úmyslem šířené představy o tom, že Rusko zachrání Evropu před radikálními islamisty, se ukazují jako lživé. Rusové využívají strašáka muslimských extrémistů čistě účelově pouze v případě vlastních problémů na Kavkazu, kdežto jinde tyto vrahy naopak využívají. Jasným důkazem je pozvání vůdce zločinecké organizace Hamas do Moskvy. Navíc si Rusko neumí poradit ani s vlastními islámskými teroristy!

    Izraelský premiér Benjamin Netanjahu obvinil z nedávného únosu tří židovských mladíků právě teroristy z Hamasu, kteří ovládají pásmo Gazy. Tito arabští muslimští radikálové neuznávají právo Izraele na existenci a pravidelně vystřelují rakety na území židovského státu, které zde zabíjejí civilisty a děti. Podílejí se i na bombových útocích, které zabíjejí ženy a děti. Nelze se tedy divit, že Hamas je v USA a mnoha západních zemích na seznamu teroristických organizací. To, že Putin a spol. jeho šéfy pozvali na jednání do Kremlu, jenom dává za pravdu teorii, že Rusko prostřednictvím Sýrie vyzbrojuje tyto muslimské teroristy.

    Není pravdou také hodně další šířený blud, že Rusko si umí poradit s islamisty. Neumí! Dokazují to opakované pumové útoky muslimských radikálů včetně sebevražedných atentátnic na celém území kremelské říše. Sama ruská tajná služba FSB přiznává, že nemá přesnou představu o skutečné síle muslimských teroristů v Rusku a není schopna se jim účinně bránit. Slib prezidenta Vladimíra Putina, že se s islámskými radikály tvrdě vypořádá, zůstal (stejně jako mnoho jeho jiných) jenom na papíře.
    • Rusku také hrozí v budoucnu velký problém. Kvůli své dřívější agresivní politice ovládlo mnoho islámských oblastí (Kavkaz, Tatarstán, střední Asie). Na rozdíl od jiných zemí, které svým koloniím daly nezávislost, však mnohá z těchto území zůstala jeho součástí. A jelikož muslimské ženy rodí daleko víc dětí než Rusky, čeká kremelskou říši prudký růst islámské populace. Experti dokonce očekávají, že do deseti let bude více než čtvrtina ruské armády muslimská.
  • Ruští násilníci loupí a rabují v Donbasu

    Na východě Ukrajiny panuje bezvládí, které odnášejí hlavně normální lidé, jež nemají s konfliktem nic společného. Donbas nyní ovládly zločinecké gangy, které terorizují civilní obyvatelstvo, loupí, kradou a rabují. Bývalá učitelka Marija si před dvěma lety otevřela v Doněcku malou kavárnu, která se stala její životní radosti. Nyní už jí nemá. Šest maskovaných ozbrojenců jí zabavilo ve jménu Doněcké lidové republiky.

    V článku pro MF DNES a Lidové noviny popsal nebezpečnou situaci na východě Ukrajiny novinář Luboš Palata. Ozbrojení zakuklenci vniknou v Doněcku do prodejny, supermarketu atd., namíří na personál zbraně a zabaví zboží ve jménu Doněcké lidové republiky. Takto „navštívili“ například obchody s mobily a auty. Doplatila na ně i učitelka Marija. Další zajímavosti ohledně současného ukrajinsko-ruského konfliktu lze nalézt na facebookové skupině Rusko, nepřítel ČR a Evropy.

    Problémem je, že v Doněcku panuje bezvládí a anarchie, ve městě nejsou prakticky žádné regulérní ozbrojené složky, armáda ani policie, a tak prudce vzrostla zločinnost, kterou nemá kdo řešit.

    A tak městu vládnou ozbrojené ruské gangy, které přepadávají a loupí ve velkém. Jejich oběťmi jsou nejčastěji drobní živnostníci a jejich soukromý majetek, jehož rozkrádání tito bandité nazývají „znárodňování“. Marija odešla ze školství před dvěma lety, protože kvůli neschopné a zkorumpované Janukovyčově vládě, nastalo masivní zdražování a již tak malý učitelský plat jí nestačil.
  • Sovětský svaz byl zaostalou zločineckou velmocí

    Rozpad Svazu sovětských socialistických republik v prosinci 1991 můžeme považovat za jednu nejšťastnějších událostí 20. století. Je děsivé a zločinné, že někteří zdejší proputinovští fanatici zašli tak daleko, že litují rozpadu této americkým prezidentem Ronaldem Reaganem trefně řečeno říše zla. De facto tak schvalují masové vraždy desítek milionů lidí, které má gangsterský bolševický režim na svědomí. Sovětský svaz také nebyl ničím než pokračovatelem agresivní ruské dobyvačné politiky.

    Na jednu stranu se sovětští bolševici oháněli humanitou a lidskostí, jenomže v SSSR došlo k masovému vyvražďování lidí z třídních důvodů a daleko horším zločinům, než kterých se dopustili nacisté. Sovětský vůdce Stalin má na svědomí životy zhruba 20 – 25 milionů nevinných lidí, jak píše v knize Rusko plné křížů bývalý přední sovětský komunista Gorbačovovy éry Alexandr Jakovlev, který důkladně prostudoval i tajné sovětské archivy, takže jeho číslům můžeme věřit. Kromě komunistické Číny se žádná jiná země na světě v dějinách lidstva nedopustila tak otřesné genocidy na vlastním obyvatelstvu.
    • O hrůzách sovětské okupace v Pobaltí vypovídají nejen pamětníci, ale lze se o nich dočíst i v seriózních publikacích, například v knize spisovatele Jana Beneše Zločin genocidy s podtitulem Litva v drtivém objetí velkého bratra SSSR nebo ve výborné práci Dějiny pobaltských zemí renomovaného českého historika Luboše Švece.

      Pravdou je, že během roční sovětské okupace v letech 1940 a 1941 zavraždili ruští bolševici na 75 tisíc Litevců, další desetitisíce obyvatel této pobaltské země včetně žen a malých dětí sovětské orgány deportovaly za nelidských podmínek, stejně jako nacisté Židy, na Sibiř a do gulagů. Odporných zločinů proti lidskosti se v Pobaltí se dopustily jednotky Rudé armády a NKVD zvláště krátce po vypuknutí II. světové války do doby, než byly nuceny ustoupit.

      Ty totiž začaly krátce po vypuknutí války s Německem v roce 1941 masově vraždit obyvatele Pobaltí.

      V Rainaiském lese našli místní obyvatelé po odchodu Rusů 76 mrtvol mladých chlapců - skautů. Dvě těla měla z úst vytržené jazyky, u čtyř pak chyběly vyrvané genitálie.
  • Francie dostává jen to co zaslouží.
  • Tak ruskému velvyslanectví se prý nelíbila plachta s karikaturou bývalého bolševického kágébáka Putina v Liberci. Já to beru takto, může se nám to líbit nebo nemusí, ale to je tak všechno. Rusové dokazují, že jsou postižení komunistickou mentalitou více, než je zdrávo. Měli by si však laskavě uvědomit, že už více než dvacet let se nám nevládne z Kremlu. Tady nejde o karikaturu, ale o obranu naší svobody!

    Na ruské ambasádě, která protest proti Putinovi s hitlerovským knírkem, podala, si neuvědomili jednu věc, že my jsme svobodná země, kde představitelé měst a obcí jednají svobodně a nemusí poslouchat příkazy z centra. A tudíž i liberecká radnice, konkrétně paní primátorka Martina Rosenbergová (ČSSD) se svými náměstky rozhodla, že na radniční budově vyvěsí obří plachtu s karikaturou ruského prezidenta. Žádný právní předpis porušen nebyl! Vláda České republiky nemá pravomoc něco takového zakázat. To je rozdíl proti Rusku, kde stačí telefonát z Moskvy a v guberniích už podle toho tancují.

    V Listině základních práv a svobod, která je součástí ústavního pořádku České republiky, se v Článku 17, odstavci 2 píše: „Každý má právo vyjadřovat své názory slovem, písmem, tiskem, obrazem nebo jiným způsobem, jakož i svobodně vyhledávat, přijímat a rozšiřovat ideje a informace bez ohledu na hranice státu.“ A přesně to se stalo v Liberci, občanské sdružení Dekomunizace tímto ústavně zaručeným způsobem a právem varovalo před postupem sílící ruské diktatury směrem do Evropy.

    Rusové svým hloupým protestem jim koneckonců dali za pravdu a jenom potvrdili, že nejsou zemí, které respektuje právo občanů na svobodné vyjadřování
    • Kdyby v Liberci vyvěsili místo Putina amerického prezidenta Baracka Obamu, tak se nic nestane. Americké velvyslanectví by si toho pomalu ani nevšimlo, protože by to bylo pod jejich rozlišovacími schopnostmi. Víte, kolik takových podobných obamovských karikatur je v některých jihoamerických zemích? Opravdu hodně.

      Tady nejde o to, jestli putinovská plachta byla vkusná nebo ne. Na to můžeme mít různé názory, to je v pořádku. Jedná se o to, mít právo tento symbol vyvěsit. Jak kdysi říkal slavný francouzský filozof Voltaire: „Pane, já s Vaším názorem nesouhlasím, ale budu se bít za to, abyste ho mohl svobodně vyslovit.“ Naši Rusofilové by si měli uvědomit, že zatímco oni bez omezení publikují svoje názory na Ukrajinu, v Rusku se těm, kdo nesdílí oficiální názor Kremlu na tuto zemi, vyhrožuje kriminálem. A vůbec otrocká mentalita českých stoupenců Moskvy nepatří do západní civilizované společnosti.
  • V Soči kdysi existoval jeden z komunistických koncentráků, kde byly vězněny desítky tisíc lidí, mnozí z nich umřeli. Jenomže v tamním turistickém centru o nich zájemcům nic neřeknou. A to je velký problém současného Ruska, které bagatelizuje zločiny komunistů,

    V Německu je lidem trvale a právně vtloukáno do hlav, že nacismus byl zlo, které se už nesmí nikdy opakovat. Německé děti jezdí na exkurze do koncentračních táborů a dokonce i německá fotbalová reprezentace navštívila na fotbalovém ME 2012 v Polsku také vyhlazovací lágr v Osvětimi.

    To je velký rozdíl proti Rusku, kde se srovnatelné hrůzy komunistického režimu zamlčují. Dokonce i někteří bývali vězni, kteří zažili jak nacistické koncentráky, tak bolševické gulagy, tvrdí, že ruské lágry byly horší. Viz kdysi německá komunistka Margarete Buber-Neumannová prohlásila, že Ravensbrück je proti gulagům zotavovnou. Píše o tom ve vzpomínkové knize Zajatkyní Stalina a Hitlera.
  • Protiústavní komunistický puč a jeho následky

    Bolševický převrat v únoru 1948 nebyl v žádném případě demokratický a ústavní, jak se snaží namluvit zdejší rudokožci. Znamenal čtyřicetiletou společenskou, ekonomickou a kulturní devastaci země a cestu z ekonomicky vyspělé na úroveň rozvojové země. Tato fakta je potřeba si stále připomínat!

    Pohádkám o tom, jak si to ti naši komunisté tenkrát vedli ústavně, mohou věřit jenom hlupáci anebo zatvrzelí ignoranti fakt.
    • Existuje mnoho důkazů o tom, že se komunisté na státní převrat cíleně připravovali a došlo by k němu i v případě, kdyby nekomunističtí ministři nepodali demisi. Existuje rozkaz zemského velitele Sboru národní bezpečnosti z 9. února, který de facto znamenal ovládnutí bezpečnostních složek bolševiky. Dále byly uvedeny do pohotovosti vojenské útvary v Milovicích a tanková brigáda v Žatci. Tyto složky měly být nasazeny k případnému potlačení protikomunistických demonstrací. V rozporu s platnou Ústavou vznikly Akční výbory Národní fronty, které prováděly masové čistky ve školství, státní správě, kultuře. K zastrašení oponentů sloužili i nezákonné ozbrojené bandy zvané Lidové milice.

      Brněnský spisovatel Čestmír Jeřábek si do svého deníku, který byl vydán pod názvem V zajetí stalinismu, poznamenal, že 21. února byli na komunistické demonstrace za přijetí demise nekomunistických ministrů nakomandováni i veřejní zaměstnanci, takže nešlo tedy jen o čistě spontánní projevy pracujících. O sjezdu Ústřední rady odborů v Praze pak píše, že se vyznačoval stejnou nabubřelostí jako podobné nacistické akce a rovněž píše o masovém zatýkání a čistkách, které nastaly hned v poúnorových dnech.

      O květnových volbách v roce 48 Jeřábek píše, že ve volebních komisích byli jenom komunističtí straníci a lidé měli strach jít za plentu,a by nebyli podezíráni, že do uren vhodili bílý lístek a hlasovali proti komunistům. Jedním slovem šaškárna.
      • Ovšem stojí za to si přečíst i další Jeřábkovy vzpomínky z doby poúnorové. Tak například z 11. září 1950. „Bytová kalamita v Brně dosahuje katastrofálních rozměrů. Na bytovém úřadě leží dvacet tisíc nevyřízených žádostí. Nestaví se, na příkaz Moskvy je nutné se zaměřit na výrobu kanónů. A přitom mamutí byrokratický aparát sekretariátů KSČ zabírá stále nová místa." Zápis z druhého února 1950. „Manželka Zdenka stála půl druhé hodiny ve frontě na chleba. Žije se nám lépe a radostněji."

        V únoru 1953 už autor tvrdí: „Hospodářská situace vypadá katastrofálně." Zápisků o tom, že obchody zejí prázdnotou, máslo a káva z nich zmizelo, maso je vzácnost, není čím topit a výpadky elektrického proudu jsou čím dál tím delší se pravidelně opakují. Takže ono „úspěšné budování socialismu" vypadalo jinak než líčila komunistická propaganda.

        Výsledek komunistického vládnutí v Československu tak byl ekonomický úpadek o čemž svědčí i statistiky zahraničního obchodu z konce osmdesátých let. Do ekonomicky vyspělých západních zemích směřovalo jen 16% exportu ČSSR, z toho pouze 11% činily technologicky náročnější výrobky, jako stroje.

        Je tedy jasné, že kromě masového porušování lidských práv navíc komunisté přivedli zemi k ekonomickému kolapsu. Socialismus sice hlásá lepší zítřky, ale díky své podstatě jich není schopen dosáhnout. Lidé jsou ve skutečnosti Sobci a to je potřeba si upřímně přiznat. Myšlenka na to, že společné vlastnictví výrobních prostředků je cestou k beztřídní společnosti je absolutně nezajímá.
  • Respektování protikomunistických zákonů si vynuťme silou

    Máme zákon o protiprávnosti komunistického režimu a náš trestní zákon považuje propagaci komunismu za trestnou. Právo však nesmí být jenom cárem papíru, ale je potřeba si vynutit jeho dodržování. Demokracii nelze zaměňovat s anarchií. Vzorem důslednosti v bojích s komunistickým zlem nám může být Lotyšsko a jeho policie.

    Tato pobaltská republika nedávno přijala zákon zakazující nacistické a komunistické symboly. Toto opatření bylo namířeno jak proti srazům veteránů z lotyšských divizí SS, tak proti oslavování neblahé komunistické éry. Pravdou je, že ruští komunisté zavraždili v Lotyšsku víc lidí než němečtí nacisté.
    • Nějaký Rus nedávno cestoval do Lotyšska s mikinou s nápisem CCCP a vyobrazením srpu a kladiva v jasně komunistickém smyslu. Přitom používání symboliky bývalého SSSR lotyšské zákony zakazují. Lotyšský pohraniční policista neváhal, řekl, že jsou pouze tři možnosti, buď si tu mikinu sundá, nebo pomaže zpátky do Ruska, anebo ho zatkne. Skončilo to sundáním mikiny. Ze strany toho Rusa to však byla hrubá neurvalá provokace, buranské chování, protože zákony hostitelské země se musí dodržovat

      Jestliže tedy zákon propagace komunismu a komunistické symboliky zakazuje, je potřeba ho respektovat. V opačném případě musí být viníci trestání. A tak by to mělo být i v České republice.

Pokud chcete přidávat komentáře, musíte se:

Registrovat nebo Přihlásit