Ten týpek se ale od svatby (možná i dřív) nepřevlík 😂

Přiznám se, že článek jsem z větší části jen přejel očima, ale i když z čistě racionálního hlediska s argumenty autora více či méně souhlasím, pro mě osobně celou hru shrnuje nadpis posledního odstavce: "Ta hra má srdíčko". Jen si dovolím to mírně přefrázovat: "Ta hra má skutečné srdce."

Days Gone, ačkoli je to open-world hra a trpí tak většinou neduhů her podobného ražení, je totiž dle mého názoru o něčem jiném, než hry jako třeba Horizon, který osobně mám taky moc rád. Days Gone nevypráví o tom, jak lidé přežívají v nehostinném světě, kde vládnou zombíci. Days Gone chce vyprávět o tom, proč lidé přežívají a proč přežívat chtějí. V tomhle ohledu je ta hra jedinečná a v mým srdci má proto speciální místo. Je to příběh o lásce a přátelství v kulisách zombie apokalypsy.

Čert vzal technický stav po vydání nebo problematický pacing (ačkoli s tím jsem osobně neměl žádný problém a spíš mi vadil pacing např. v TLoU PII). Už jsem ji dojel dvakrát a kdykoli si ji rád zahraju znovu.

A soundtrack má taky boží. 😀

Mi prostě nepřišel na chuť hlavní týpek, byl takový nemastný neslaný, já chápu koncept "obyčejnej člověk" ale i to se dá uchopit líp, viz. autorem zmiňované The Last of Us (myslim to první a poslední), Joel byl taky "nikdo" ale byla to tak dobře napsaná postava, že její charisma bylo jako Freedom tower, u tohohle jsem měl pocit když jsem koukal na tu kšiltovku do zadu, že hlavní prioritou té osoby je najít poslední kopii beastie boys intergalactic

Jestli se ti hra nelíbí, tak ji prostě nehrej :)

Já taky nepřišel na chuť třeba Metru Exodus a tak už se k tomu asi nevrátím. :)