Postavami se Planescape: Torment podobá spíš DOS2. A ano, uznávám, že boj a levelování tam moc nefungovalo. S tím (ne)umíráním to souviselo jen částečně (stejně jsem loadoval, když kdokoliv umřel). V BG3 se autoři museli držet trochu zpátky a přijde mi, že někdy ty podivnosti hlavních postav jsou tam tlačené trochu na sílu. Není v Sigilu (a okolí) ani ve světě DOS.

Athkatla v BG2 ti prisla vytvorena v rozsahu černo-šedo-bílá ? Tak to potom jo..😁

Kazdy holt ma jiny vkus,dale viz. to,co jsem psal nize,ohledne dohadovani se s fanboys..😉

BG3 jsem zrovna včera dohral a už se těším na další run XD

Btw zrovna poslouchám OST a třeba uznat že pan Boris Slavov a jeho team odvedli úžasnou práci...

SS2 podle mě s ničím novým nepřišel. Možnosti oproti jedničce osekané, levelování a psionika v podstatě rozbité a nakupování skoro zbytečné. Ale měl skvělou atmosféru, což mi stačilo, abych si ho užil. Bioshock využil potenciál SS2 líp a něco málo přece jen přidal. Ale asi dost záleží, co komu sedlo. Já byl jako fanda prvního Shocku z dvojky trochu zklamaný, ale Bio mi přišlo v pohodě, i když to byla víc střílečka.

Musím souhlasit s tím že Planescape měl daleko zajímavější svět, asi hlavně i díky tomu o jak podivný svět se jednalo. 

Navíc všechny postavy byly extrémně dobře napsané (u BG3 jsou taky dobře napsané, ale chybí mi tam ten nádech kouzla Planescape postav), na druhou stranu ruku na srdce, co se RPG mechanik týče to nebyl až takový zázrak (především proto že se nedalo umřít (jestli si dobře pamatuji)). Prim tam hrál příběh s filosofickými přesahy, který byl tak perfektní že mnoho dnešních a i tehdejších her mohlo tiše závidět.

U BG1 si vzpomínám především na rozšíření Tales of Sword Coast které mi neuvěřitelně sedlo svým zasazením a stylizací prostředí, jinak samotná základní hra opravdu graficky nebyla žádný zázrak a prim tam pro mě hrál hlavně příběh a questy. No a BG2 již vypadalo daleko lépe, grafika byla o ždibec lepší a obecně se to hrálo tak nějak svižněji - i přestože paradoxně mi příběh dvojky přišel slabší.

A Throne of Bhaal jsem nikdy nedohrál, jelikož jsem ztratil původní savy a vytvářet si novou postavu čistě pro účely DLC jsem nějak nezkousl 😅

Ja ani vlaste nevim, jestli tam vubec nejaky humor je...mozna nejaci ti obri co resi jidelnicek. Jinak ve hre jsou prekvapive krvave a docela brutalni sceny. Je temnejsi nez D4 :D 

Co mi ale docela vadi je to, ze tvoji partaci te mermomoci chteji osoulozit za kazdou cenu...at jsi chlap nebo zenska. Prakticky kazdy druhy rozhovor s partakem se k tomu ubira a pusobi to dost rusive a trapne.

Souhlasím s tebou. OS2 bylo v tomto ohledně revoluční. Ale upřímně to je pro mě vrchol žánru. Nevím jak by se to dalo topnout, aniž by jsi měnil žánr.

Já to beru jako novou hru. Vypadá to jinak a nikdy z toho BG cítit nebudu. Pro mě je to prostě rpg z forgotten realms :) Musel by to být remaster nebo něco vizuálně podobného. A proto jedině Pillars of Eternity mi zahrálo na notu starých Baldurů a Icewindů.

Audio ve hře je oproti Early Access rozbité a Lariani ani nechtějí uznat, že nějaký problém vůbec existuje. Což znamená, že buď jsou jejich sound designeři neskuteční břídilové, nebo, a to je pravděpodobnější, že prostě ušetřili prachy a doufají, že jim to projde.

Místo toho, aby se herní novináři pustili do poctivé investigativní žurnalistiky, sborově tento podvod na spotřebitele přehlížejí a dávají hře absolutní hodnocení.

Je to strašná ostuda.

U Half-Life bych dále vypíchl nelineární hratelnost a skvělou AI  nepřátel. A celkově bych řekl, že ta hra má neuvěřitelně inteligentní gameplay, který byl prostě do té doby u stříleček upozaděný, to byly prostě jenom řezací hopsačky s tunou nepřátel.

Paradoxně se nakonec AAA FPS hry stejně vydaly směrem k jednoduchým lineárním akcím (čest výjimkám). A v dnešní době, kdy dochází ve velkém k mixu žánrů, pro jistotu i k blbě zpracovaným open-world mapám s osekanými RPG prvky, craftingem a tunou fetch questů... 

Doporučuji někdy vyjít ven. Zjistíš, že je svět přesaturovaná omalovánka. A mně osobně tahle stylizace, které se lidově říká "hollywoodský středověký filtr", kdy dílo tvůrci tvoří v rozsahu černo-šedo-bílá, mi docela leze na nervy, navíc u fantasy hry, které si z drtivé většiny bere prvky ze starověku či středověku, které v realitě vypadaly úplně stejně, jako svět dnešní doby - naštěstí plný barev všech odstínů a sytostí.

Příběhové střílečky tady byly dávno před HL, viz třeba Strife, omezenou fyziku měly už hry na Build enginy (tedy, hodně omezenou :) ).

"Samotné základy položilo už vůbec první Divine Divinity." A na to  přesně narážím, herní mechaniky jsou pouze lépe upečené DOS2, takže v tomto ohledu se o revoluci nejedná (pro mě byla revolucí právě DOS2 když jsem k ní sednul a spadla mi brada nad tím jakými všemi způsoby lze hrát).

Rozumím že někomu k absolutnímu hodnocení stačí že se jedná o perfektní RPG, potom bych ale mohl bědovat nad tím proč třeba Kingdom Come nedostalo alespoň devítku ba přímo desítku jelikož to také bylo RPG jako řemen (bugy jako argument neberu, hru opravili celkem rychle a i v den vydání na dobrých PC běžela dobře).

Těch příkladů které bych mohl uvést je více, ale jak říkám..třeba za pár dní budu mlátit hlavou do zdi co za blbost jsem to říkal (až BG3 dohraju). Mám prostě osobní problém s tím že z toho necítím dostatečně silný odkaz původních Baldurů, ale to je nostalgie 🙃 člověk nezatížený nostalgií to asi vnímá jinak.

Abych nebyl tak zlý, tak si dovedu představit že pokračování Planescape Torment by bylo bývalo vypadalo daleko líp v rukou Larianů než od inXile (opět osobní názor). Za mě je to dobrý studio, ale doufám že na dalších projektech se nebudou bát vykročit novým směrem (ať už designově nebo herními mechanikami) abychom tu neměli DOS4 akorát pod jiným názvem.

Bioshock bych rozhodně vyměnil za SystemShock 2.

HF nějaká ta fyzika a příběh v rámci střílečky k zamyšlení, Bioshock prostě jiný typ hratelnosti v rámci střílečky (akční adventury) a vícero řešení, bosové co stály za to, no a fallout 1a2 příběh, systémy, zasazení... aspoň tak bych to viděl já, kdyžtak mě prosím opravte.

Vsak v pohode,je to otazka vkusu,mne holt ta Lariani stylizace k BG nesedi.

Ale respektuju,ze nekdo to vidi jinak,na hadky s fanboys uz jsem starej..😁

Treba se toho BG vibe jeste dockam,jsem teprve na zacatku druheho aktu,holt se tremi malymi detmi moc casu na hrani nezbyva.. 

Kde jsou ty casy,kdy jsem BG2 hral den,noc a zase den jen s pauzama na jidlo,WC a studenou sprchu..😁

Half Life, Bioshock, Fallout 1 jsou skvele hry, ale s cim prelomovym prisly? 

Ha. Ale desítková hra nemusí přijít s ničím přelomovým. Stačí, když je perfektně zpracovaná v rámci svého žánru. Navíc redefinice žánru? To už pak je jiným žánrem ne? 😀 Ale nebudem slovíčkařit.

Když bych měl vypíchnout jednu “přelomovou” věc tak je to interakce se světem ať už v soubojích, puzzlech, a nebo plnění úkolů. Samotné základy položilo už vůbec první Divine Divinity.

Přesaturovanou omalovánku může z dalšího dílu udělat klidně to samé studio, co udělalo předchozí díl. Pamatujete někdo na prvního Zaklínače a na změnu barevné palety ve druhém dílu? Většina jedničky byla stísněně šedivá a mělo to skvělou atmosféru. Dvojka s trojkou naopak zářily barvami, až to nebylo hezké (aspoň než jsem si zvykl) a Geralt vypadal úplně jinak. Přitom obě pokračování byly skvělé hry a byl to i dobrý Zaklínač. U BG3 je obrovský časový odstup, přechod na 3D, výměna studia, a přesto mi to barevně přijde blíž než první Zaklínač od druhého.

I když možná ze mě mluví fakt, že mi stylizace BG 1 a 2 přišla trochu nudná. Minimálně v porovnání s Planescape: Torment, kde jsem naopak nestačil valit oči.

Ještě nejsem ve městě, skončil jsem těsně před ním, teď, doslova pár desítek minut zpátky vyšel hotfix, který my umožnil nahrát poslední save, ale k věci první otázka ano, navazuje. Atmosféra Faerunu se těžko hodnotí protože hra se odehrává první 2 akty ze 3 v divočině jako většina BG 1, do města se dostanu předpokládám k večeru, z toho co jsem ale zatím zažil je atmosféra skvělá. Bez spoilerů stylizace je světlá v přírodě, kobky a některé nejmenované celé lokace jsou správně temné a krvavé, doslova. Co se týče Larianího nechvalně známého humoru jsem příjemně překvapený, drželi se opravdu při zemi. Celkově jsem se bál, že to bude Divinity Original Sin 3, zatím se to u mě změnilo na Divinity Original Baldur's Gate, jestli si to zaslouží šktnout Divinity a přidat 3 na konci budu hodnotit až dohraju, ale je to zatraceně dobrá hra, i když technické problémy má, a to ne málo, imho si počkej, budeš mít lepší zážitek. U BG 2 jsem si dal druhý průchod(z nesčetně mnoha) hned po dohrání, tady ho plánuju tak nejdřív za půl roku. Osobně toho nelituju že hraju teď ale svojí zkušenost bych k bazénku s růžovou pěnou rozhodně nepřirovnával, ale zároveň je mi líto i vývojářů kteří očividně jedou na energiťácích a nespí.

Lariani a jejich komunikace s hráči je super, ale přijde mi že hra samotná zatím není na 10/10 😅 9/10 určitě, ale třeba změním názor ke konci hry. 

K tomu aby byla hra 10/10 musí jednoduše přijít s něčím přelomovým, podobně jako své doby Half Life, Bioshock, Fallout 1 a mnoho dalších. BG3 je téměř dokonalé ve všech ohledech, ale podle mě nepřináší nic čím by redefinovalo žánr cRPG, nebo se mýlím? Klidně mě prosím opravte (ideálně bez spoilerů). 

Chápu to veškeré nadšení (i díky tomu jak jsou Lariani fajn 🙃) ale na 10/10 to prostě zatím nevidím.

Možná jsem pouze zvyklý na přísnější hodnocení z jiných a zahraničních webů.