Je těžká asi tak, jak je těžký Izák, sice že ze začátku budeš umírat brzo a moc, ale s každou další smrtí se dostaneš dál. Takže je to vlastně jedno.

Dungeon of Dredmore nemá konkurenci a to ne, kvůli tomu, že by byla bezchybná (žádná hra není) ale z důvodu, že je to asi jediná roguelike hra za velice dlouhou dobu, která se prorazila mezi lidi a proto si tak trochu může poroučet co a jak.
Oproti starým kouskům je dle mého zjednodušena v jediné věci a to, že má něco co roguelike hry nikdy neměly...Userfriendly UI. Hra se skvěle ovládá a nemusím se učit šílený zkratky a podobně.
A jen tak na okraj, DD není zas tak extrémně těžké jak se zdá. Chce to jen myslet, ale to dnes mnoho hráčů neaplikuje.

1) Nemluvím obecně a negeneralizuji, mluvím oledně DoD, a tam ty otravné prvky tak beru, protože si je tak mohu interpretovat, a když to udělám, tak mi to přijde úsměvné. I bugy, však je taky achievement za to, že vám hra spadne (úžasný nápad :D).

2) Důležitá slova jsou "snad skoro není možné" Ano, je to kostrbaté, ale hodně to vylučuje šanci zemřít, a né absolutně. Bohužel, tvoje citace je vytržená z kontextu, protože ještě doplňuji... "ten, kdo na ní pořád umíral hrál hru snad jako normální chodičku mlátičku, nebo to musí být hodně špatný hráč, že se nedokáže v jednom tahu vyléčit, nebo utéct." Samotnému se mi stalo, že jsem začal hrát DoD jako mlátičku (pak člověk hodně rychle umírá), ale od té doby, co hraju výhradně na tahy tak nemám problém se vyléčit/útéct/vyhnout nebezpečí, takže počet umírání (zatím jednou na 4 patra) není nic otravnějšího než v jakékoliv jiné hře.

3) Ano, a dělají to i papíroví recenzenti, ale vždy když je to něco extrémního. Když se pitomá hra odváží prodávat za plnou cenu, nebo když vyjde nadprůměrná budgetovka za pár stovek, většinou se to zohledňuje, je to aspoň jeden z více aspektů (které jsem zmínil, a které jsi opět vytrhl z původního textu). A DoD za to euro (nebo za 0,01 dolarů v Bundlu) rozhodně stál víc než Skyrim za jedenácet (flame alert!)

4) Pro mě je recenze odfláknuta z jednoho důvodu - není tam prostě zmíněno, že se jedná o parodii. Medůzy křičící FUS RO DAH!, Helmice Telete Zhoršující Algebru, Mathemagie, a vlastně věškerý obsah v téhle hře je parodie, tak proč to nebylo aspoň zmíněno? Vzhledem k povaze celé recenze (první část je úvaha, proč potřebujeme rouge-like a druhá že je hrozný jak pořád hráč umírá a jak je všechno k ničemu a otrava) je docela jasně vidět, že autor toho zjevně moc nenahrál. Dokážu si představit, že jen několikrát zemřel v prvních dvou patrech, zkusil kraftění, a ani ne po hodině hry se pustil do recenze. A to je podle mě prostě špatně. Dostávám se sice ke sporné otázce, jak dlouho se má hra hrát, jestli dohrát... ale u hry, u které se dá strávit desítky hodin hraní... tam hodinka asi nestačí.
Nad Metacriticem tu nikdy nepláču (ale stejně DoD zjevně nebude podplacená hra) jen poukazuju na to, že je tu zase velký rozdíl mezi hodnocením u nás a hodnocením ve světě, a moje výše zmíněná argumentace ohledně této Dungeons of Dredmor mě dovedla k tomuhle názoru

a proč by se tam cena promítnout neměla?

Kde tu textovou verzi ToME seženu? Chtěl bych to zkusit, ale našel jsem jenom graficky zpracované verze, to mě tolik neláká, nepřipadá mi to jako ten správnej HC!

Počkej, po obědě mi to tak nemyslí. Chvilu mi trvalo, než sem to pochopil (alespoň doufám, že jsem to pochopil správně). Myslíš to tak, že když má DoD spousty zbrojí (dokonale) a po nasazení není vidět (nedokonalá iluze), neměl bych ho srovnávat s rouge like hrami typu Dwarf Fortress, protože tam grafika není prvoplánovaná a hráč používá hlavně fantazii? No, je pravda, že když už má DoD docela pěknou grafiku, tak i ty zbroje mohly být udělané. Spíš jsem to myslel tak, že i věci, co nejsou vidět, ovlivňují zásadně statistiky, takže si stěžovat na to, že je na svém pajdulákovi nevidím je poněkud....