-
Tak nějak nevím, o čem tahle recenze je. Jestli má recenzovat hru a nebo jen říkat, co je špatně. Autorovi evidentně byla tato hra proti srsti už ve chvíli, kdy ji držel v krabici v ruce nebo mu ji stahoval Steam na disk. Víc k tomu asi není co dodat. Škoda.
-
Recenze Dungeons of Dredmor, toto není recenze ale ****. A pokud vedení Tiscali naschvál přiřazuje recenze lidem kteří nemají pouto s daným žánrem tak brzo asi skončí...Abych přešel k věci DoD je hra úžasná a já se u ní velice bavil, grafika je také líbivá a co na té hře hlavně oceňuji je smysl pro humor. Hodnocení 9/10 (proč 9 a ne 10?, protože jediná hra co si u mě zaslouží 10tku je Half-Life 2 :D) No nic, zpátky k Let's Playům a animacím, jelikož tato recenze mě přesvědčila, že je lepší dát na vlastní rozum a vybrat si hru podle sebe a nikoli podle nich.
-
jejdaskovi a dalším
A jsme zase u toho! Připodobníme-li kritiku videoher k literární kritice, pak byste si spíš představovali, že se místní recenzenti budou snažit o literární vědu/teorii, jež se zase snaží „o obecné popisování zákonitostí“. Bohužel pro vás: literární kritika (stejně jako kritika čehokoliv jiného) není obecné popisování zákonitostí, nýbrž subjektivní posouzení a následná interpretace díla, jež jsou podloženy našim vlastním já, osobní zkušeností, odlišnou schopností rozlišovat, poznávat a chápat a spoustou dalších proměnných, na nichž taková kritika stojí. Hledáte-li v kritice něco jiného, hledejte jinde pod jiným termínem – kritika už jiná prostě nebude. -
-
Nepripodobnuj recenze videoher k literarni kritice, natoz vede a nebudes dochazet k zcestnym vysledkum. U literarniho dila se napriklad neposuzuje technicka stranka veci.
-
-
Chápu-li správně „technickou stránku věci“ coby „zápis herního enginu a kódu“, tak právě toto (!) posuzuje i kritika u literárních děl – jakým způsobem/stylem jsou za sebe kladena slova, jak moc dobře se čtou, jestli „skřípou“, jestli mají rytmus, jestli se rýmují, jak moc jsou obrazotvorná, jestli na sebe logicky navazují, jestli dohromady tvoří nějaký obraz (například u básní), jestli jsou rozdělena do odstavců nebo jestli jsou v takzvaném pásmu a podobně... a jak to na kritika všechno dohromady působí. Doporučuji někdy do nějaké nahlédnout.
-
-
-
Ne, prostě ne. *7*
-
Jednou je hodnocení moc vysoký, jendou zas moc nízky.... -
-
tak tak :). me treba dredmore bavi a 5 bych mu rozhodne nedal. ale jak jednou rekl klasik (lukas grygar): "recenze neni o tom, jak se bude hra libit tobe, ale o tom, jak se libila recenzentovi". jediny za co jde recenzenta chytat jsou fakticky chyby... -
-
tohle není recenze a ten člověk není recenzent
-
-
-
Mne recenze celkem vyhovuje, podle obrazku to vypada nadherne, hned ma clovek chut to zkusit a hrat. Ovsem pokud bych tam narazel na bugy typu vyhozene veci z inventare se porad dokola respawnuji, a pokud je ten save-load opravdu v kazdych 5 vterinach.. to by me asi dost stvalo, to jsem byl ochoten akceptovat pred temi 20 lety...takze ja dekuji za varovani (protoze ty grafice se opravdu tezko odolava) a jako odlschool rpg mi porad jeste musi vystacit treba Ultima (7,8, Underworld1,2)
-
Mam pocit ze se z herni zurnalistiky vytratilo to zakladni pravidlo, byt objektivni. Zatimco procitam stare Score, ve kterych psal jeste Andrej Anastasow (jak se to presne pise uz si nepamatuji), tak se vzdy snazili byt co nej objektivnejsi ... a myslim ze je velika skoda ze uz takhle ke hram herni novinari nepristupuji ...
Tisickrat radsi si prectu objektivni nazor nezli subjektivni pocit.
Uz jsem to tu zazil mockrat a nejvice mi asi hnula zluci (tedy nejspise si ji jako jedinou pamatuji) recenze space marines, kdy si recenzet stezoval ze ho behem animace doplneni zdravi zabijeli, pritom je to jen otazka skillu (v Mafii 2 jsem behal jenom s mauserem a strilel headshoty). A asi bych mohl pokracovat takto v kazde recenzi ... ale cas jsou penize. -
-
Kdepak, nejlepší vždycky byly recenze na hry co dostaly hodnocení 1/10 nebo 2/10 a rudou hvězdu hanby. Zavedl bych novou rubriku masochistický koutek, kde by někdo nadaný popisoval opravdu debilní hry a jak ho vytáčely.
-
Stejne jako kontrola je i objektivita pouha iluze.
-
Dovolím si nesouhlasit. Recenze nemůže být nikdy objektivní (a zrovna Andrej býval teda extrémně individuální *3* ). Nicméně jde o to, aby recenzi psal autor, který má k danému žánru tak blízko, jako hráči, kteří budou následně recenzovanou hru hrát.
Hele, já psát recenzi na kterýkoliv novější Call of Duty, tak ode mě ta hra dostane hodnocení někde okolo 4/10. A klidně si to zdůvodním. Jenže lidem, kteří mají o CoD vážný zájem a tahle série je prostě baví bude taková recenze na prd. Případně na vytištění a zatopení si v kamnech.
Takže asi tak. *4* -
-
To je hloupost, rikas tim akorat, ze nedovedes byt profesionalni a ze tedy nemas na takovouhle praci. Ale spousta lidi to dokaze a herni redaktori by to meli dokazat taky.
-
-
Základním pravidlem herní žurnalistiky nikdy nebyla objektivita. Andrej v dřevních dobách mohl psát o fuseklích svojí babičky, všichni mu to žrali a navíc si dodnes neomylně pamatujou, jak byla ta recenze objektivní a k věci. -
-
To byl jenom priklad recenzenta z te doby. Mam ty casopisy jeste doma (a predstav te si, dokonce je i procitam) a ty nejlepsi recenze byli a jsou ty objektivni.
-
-
Jak si objektivní recenzi představuješ?
-
-
Objektivni recenze se snazi popsat hru nezaujate, ferove, nikoli na zaklade osobnich preferenci. Je to validni pozadavek. Nezaujaty pristup chceme po rade lidi, treba chceme aby pani ucitelka k nasim detem pristupovala nezaujate.
-
-
Ale ohodnoceni te zakovy znalosti je uz subjektivni. Jednu a tu samou znalost muzes ohodnotit u ruznych zaku ruzne, treba podle toho, jestli vypada slusne, nebo je to manicka ci skin a tve osobni sympatie. A stejne je to i s hrami. I recenzent muze objektivne otestovat a popsat hru. A pak ji nejak ohodnotit. Recenze neni jen hodnoceni, to by stacilo napsat nazev hry a cislo.Skutecnost, ze recenze nemuze byt 100% objektivni neni duvod na snahu o objektivitu rezignovat. Snaha o objektivitu by mela byt zakladnim pilirem profesionalniho recenzenta.
-
Žáka můžeš ze znalostí objektivně vyzkoušet. Hru z její zábavnosti vyzkoušíš jen optikou svý - tedy subjektivní - představy o zábavě.
Andrejovu recenzi neřeším (hru jsem nehrál), vyjadřuju se obecně. Holej popis by pochopitelně měl být co možná nejpřesnější, o tom žádná. S "objektivitou", v tomhle případě spíš odstupem, můžes pracovat co do přibírání názorů dalších lidí (ať už kolegů nebo veřejnosti), ale předložit a obhájit bys měl ten vlastní. Od toho tu práci děláš a je na čtenáři, jak ji posoudí a hlavně jak ji vztáhne ke svým vlastním preferencím a hernímu vkusu. -
Hodnoceni mozna trochu ano, ale i u nej jde s objektivitou do znacne miry pracovat. (Nebo ucitele maji tedy zaky hodnotit taky subjektivne, dle sympatii, na misto snahy o objektivitu dle nejakych kriterii? Asi bys to nechtel a povazoval za spatne. Profesionalni pisalek by se mel snazit o objektivitu stejne. Je zasadni rozdil mezi "osobne se mi nelibi" a "je to spatne") Ale recenze neni jen hodnoceni, ale i napriklad popis a ten objektivni byt muze.
-
jenže tenhle výžblept má k recenzi hodně daleko - kus je úvaha o rogue-like, kus je nadávání na umírani (by mě zajímalo na jakou obtižnost to recenzent hrál hraji to na střední a že bych často umíral se mi nezdá) a zbytek je o oblíkání paňáce a o "komplikovanosti" kraftování :-D
a tahle věta je nejvtipnější v souvislosti že jde o tahovku "Hráčovu trpělivost asi nejvíce testuje neschopností počítat tahy jak avatarovi, tak i jeho vykouzlenému pobočníkovi zároveň. Hra se zkrátka při společném boji citelně trhá."
Já bych sestyděl tohle napsat jen na blog - natož na web -
To není objektivita, to je nezaujatost a férovost.
Hodnocení díla je z podstaty subjektivní, tím pádem jsou subjektivní i názory odražený v recenzi. Ten příklad se Space Marine od Xorxoxe je přesnej: objektivně můžeš konstatovat, že tě během animace zabíjejí. Ve chvíli, kdy k tomu doplníš, že je to dobře nebo špatně, jde o tvůj subjektivní pohled na věc. Toho se nezbavíš, ať jsi sebeférovější - to je princip.
-
-
Taky myslím že by měla být, jak jen to ale samozřejmě půjde. Subjektivní recenze, třevba jak bych zhodnotil TOR, jsou pro většinu lidí k ničemu, proto je třeba je udělat co nejvíc informačně pravdivé (obecná hratelnost, grafika atd.) aby si co nejvíc hráčů udělalo pravdivý obrázek. Jinak to je k ničemu. Jako tahle recenze.
-
-
-
-
-
S touhle recenzí moc nesouhlasím, Dredmor mě chytul a stále mě baví i po šestnácti hodinách. Pokud také nesouhlasíte, napsal jsem vlastní recenzi viz. http://gamenation.cz/?p=788
-
Rovnako aj ja si myslím, že tá hra momentálne nemá príliš konkurenciu čo sa roguelike žánru týka a za takú cenu. Mňa osobne baví veľmi a dal by som jej určite min 7/10. A že je hra ťažká? Don't make me laugh. Kto nevie hrať hry s rozumom, nech ide hrať radšej COD.
-
Já bych se chtěl jem zeptat na nějakou Dungeon hru(klidně tahovku) která není až tak náročná (jak se tu píše roguelike) a přitom má své kvality. Předem díky za odpovědi.
-
-
Lands of Lore
-